Primátor Hřib vyzval stát, aby se zabýval očkováním nepojištěných…

„Údajně zbývá dořešit smluvní zabezpečení a způsob platby nemocnicím. Když totiž nepojištění cizinci, zvlášť v Praze, ze systému očkování vypadnou, nebude zajištěna ochrana populace,“ uvedl Hřib.

Kolik takových cizinců v Česku či v Praze žije, není jasné. Podle statistik ministerstva vnitra žilo na konci prvního čtvrtletí v Česku celkem 656.300 cizinců, z nich 344.300 přechodně a ostatní trvale. V počtech jsou ale i občané EU, Islandu, Norska a Švýcarska, kteří mohou mít veřejné pojištění. Získat ho mohou také cizinci z řady dalších států, s nimiž ČR uzavřela mezistátní dohodu.

Tu ale nemá například s Ukrajinou. Na konci března mělo v Česku přechodný pobyt 87.300 Ukrajinců a Ukrajinek. Do konce dubna počet vzrostl na 89.500. V Praze přechodně žije 26.700 lidí z Ukrajiny. Celkem je v hlavním městě 129.200 cizinců s přechodným pobytem, ale včetně lidí z EU a vybraných států s dohodou. Na konci prvního kvartálu úřad práce evidoval celkem 280.100 zahraničních zaměstnanců ze zemí mimo EU. Z Ukrajiny jich pocházelo 186.400.

Platba za očkování

Za zaměstnance odvádí zdravotní pojištění zaměstnavatel, mají proto nárok na péči z veřejného zdravotního pojištění včetně očkování proti covidu-19. Problém tak může být s cizinci, kteří v Česku pracují nelegálně. Podle dat Státního úřadu inspekce práce jich bylo loni při kontrolách odhaleno asi 2400. Ve dvou předchozích letech to bylo přes 3500.

Zdravotní pojišťovny odhadují náklady na proočkování celé populace asi na devět miliard korun. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) v pondělí uvedl, že pravděpodobně se budou muset lidé proti koronaviru pravidelně přeočkovávat. Zřejmě to bude potřeba za rok až rok a půl od poslední dávky. Evropská unie se na tuto možnost už připravuje, uzavřela smlouvy na dalších 1,8 miliardy dávek vakcíny od firmy Pfizer/BioNTech.