Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Intenzivní neurorehabilitaci dětí mají od ledna hradit pojišťovny

  • 6 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Ostrava 7. října (ČTK) – Intenzivní neurorehabilitaci dětí s dětskou mozkovou obrnou by od ledna měly začít hradit pojišťovny. Při dnešní konferenci Máme jiné dítě, nechceme jiný život, která se věnuje péči o rodiny dětí s , to dnes v Ostravě řekl ředitel odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Jan Michálek. Intenzivní rehabilitační péči mají dětem poskytovat odborné léčebné ústavy.

Ke změně úhradové vyhlášky přispěla i dvouletá studie Sanatorií Klimkovice, která prokázala, že standardní koncepce rehabilitace dětí s dětskou mozkovou obrnou je nedostatečná a intenzivní neurorehabilitace dětem pomáhá výrazněji. Odborný garant studie, lékař Zdeněk Machálek řekl novinářům, že kapacita v odborných léčebných ústavech nebude dostačující.

Z vyhlášky vypadly lázně, které přitom na rozdíl od léčebných ústavů intenzivní neurorehabilitaci dětí už poskytují. “Budeme se snažit, aby do toho byly zařazeny i lázně,” řekl poslanec Aleš Juchelka (ANO).

Děti s dětskou mozkovou obrnou nebo jiným poškozením mozku mají problémy například s polykáním, rozvojem řeči, opožďuje se jejich pohybový vývoj, mohou mít i problémy s chápáním toho, co se kolem nich děje. Intenzivní rehabilitaci si dosud rodiče musí platit sami. Peníze shánějí různými způsoby, za měsíční rehabilitaci platí více než 60.000 korun. “Dokonce ještě stále sbíráme víčka. Nějaká malá částka z toho ještě občas je,” uvedla například maminka dítěte s mozkovou obrnou i dalšími onemocněními Lucie Matouš Rosická.

Michálek řekl, že pojišťovny by dětem měly platit dva cykly intenzivní neurorehabilitace po 28 dnech během 12 měsíců, přičemž mezi těmito cykly by měla být alespoň šest měsíců pauza. “Pokud léčba bude mít efekt, což se posuzuje před léčbou, po léčbě, pak těch cyklů může být samozřejmě víc,” uvedl.

Podle něj může být tato péče hrazena i v lázních. Musí mít ale na příslušný výkon smlouvou s pojišťovnou. “Ministerstvo se znovu podívá na možnosti, jak rozšířit tuto péči například i na ambulance, tak aby byla dostupná pacientům co nejblíže, tam, kde ji potřebují,” řekl Michálek.

Dodal, že intenzivní neurorehabilitace je pro děti obrovským přínosem a její zařazení do úhrad placených pojišťovnami bere jako úspěch. “Byl schválen léčebný postup, náplň činnosti, co se s člověkem má během dne dělat,” řekl lékař.

Péče v lázních se ale platí jinak než v odborných léčebných ústavech, v nichž je péče hrazena na základě bodového systému za jednotlivé výkony. Aby v lázních mohly pojišťovny intenzivní neurorehabilitaci dětí hradit, musely by podle něj lázně vyčlenit část lůžkové kapacity a udělat z ní odborný léčebný ústav. “My jsme předložili druhý návrh, že to samé lze udělat tak, že pojišťovny nasmlouvají v lázních nějakou kapacitu za podmínek, že to budou platit balíkem,” řekl Machálek.

zdroj: obrázek

Zpravodaj

Turnov chce mít urgentní příjem v nemocnici na jednom místě

  • 3 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Turnov (Semilsko) 3. října (ČTK) – Turnov chce mít urgentní příjem v nemocnici na jednom místě, v plánu je i výstavba nového pavilonu pro zlepšení intenzivní péče. Odhadem na to bude potřeba přes 170 milionů korun bez daně. Starosta města Tomáš Hocke (Nezávislý blok) dnes novinářům řekl, že v optimistickém případě se začne stavět v roce 2021.

Zatím je hotová jen studie a musí se vyřešit i to, z čeho se výstavba zaplatí. Turnov o tom jedná s Krajskou nemocnicí Liberec (KNL), pod niž turnovská nemocnice patří. “Zatím směřujeme k dohodě, že část by zaplatila nemocnice (KNL) ze svých provozních peněz a máme usnesení zastupitelstva, že část by bylo ochotno zaplatit město,” uvedl Hocke.

V turnovské nemocnici je nyní interní a chirurgický příjem na různých místech. “Když přijde někdo na pohotovost, tak musí spíše intuitivně tušit, zda má jít na chirurgii či internu,” řekl starosta. Řešením by podle něj byla plánovaná přístavba ambulantního traktu za více než 50 milionů korun, kde by vznikl urgentní příjem. Kromě toho by tam bylo možné rozšířit zázemí pro IBD centrum, které se zabývá nespecifikovanými záněty střev.

Ve fázi studie je zatím i výstavba pavilonu mezi stravovacím traktem a bývalým dětským oddělením, náklady se odhadují na 120 milionů korun. “Měla by to být stavba o třech podlažích, kde to nejzásadnější a nejdůležitější, co nemocnice potřebuje, je rekonstrukce a rozšíření intenzivní péče,” řekl starosta. Počet lůžek pro anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) by se díky novému pavilonu mohl zvýšit ze sedmi na devět. “Devět bychom chtěli proto, aby se sem vrátila intenzivní péče v oblasti interního lékařství. A pak potřebujeme intenzivní péči pro IBD centrum, protože pacienti před nebo po zákroku ji potřebují. A hodilo by se nám rozšíření intenzivní péče také pro chirurgii,” uvedl Hocke.

V plánu je využít jedno patro nového pavilonu k vybudování důstojného zázemí pro personál nemocnice a jedno pro vytvoření další lůžkové stanice. “Nechceme rozšiřovat kapacitu turnovské nemocnice, ale chceme zlikvidovat pětilůžkové pokoje, které máme na chirurgii a které si myslíme, že nepatří úplně do tohoto století. A rádi bychom pokoje snížili na standardní dvě lůžka,” dodal Hocke.

 

Zpravodaj

Stavba traumacentra ve vinohradské nemocnici vyjde na 7 mld…

  • 2 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 3. října (ČTK) – Stavba traumacentra se 770 lůžky ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) vyjde asi na sedm miliard korun. Projekt je připravený deset let, premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) jej dnes na tiskové konferenci označili za prioritu a chtějí na investici hledat státní peníze. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) nedávno podmínil souhlas s Babišovým projektem úřednické čtvrti v Letňanech výstavbou nové nemocnice v této části města, podle něho ji Praha potřebuje víc než traumacentrum ve vinohradské nemocnici.

Traumacentrum je nemocniční oddělení, kde se koncentrují pacienti ve vážném stavu, například po úrazech či dopravních nehodách. “Domluvili jsme se, že na tom začneme hned pracovat, bude to jedna z priorit,” uvedl Babiš. Podle něj by projekt mohl být podpořen například z rozvojového fondu vytvořeného bankami. Původní náklady byly před deseti lety spočítány na 4,7 miliardy korun, současné odhady jsou asi sedm miliard korun.

Primátor Hřib dnes ČTK řekl, že premiér se mýlí, pokud mluví o stavbě traumacentra. “Takže si to shrňme. Pan premiér se fotí s vizualizaci tzv. traumacentra v Letňanech a poté v Krči. Přitom jde ve skutečnosti o rekonstrukci Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Traumacenter totiž je v Praze už několik. Tenhle projekt slibuje ministerstvo zdravotnictví Praze už deset let a je už ve fázi stavebního povolení,” uvedl Hřib. Podle primátora jde o investici ministerstva do vlastního majetku. Navíc tento projekt neřeší problémy Nemocnice Na Bulovce. “Přijde mi proto krajně nevhodné, že pan premiér to spojuje s jednáním o Letňanech,” dodal Hřib. Nadále prý trvají zmíněné požadavky města.

Vinohradská nemocnice se potýká s problémy danými jejím umístěním v mnoha menších pavilonech. Ročně vynaloží jen na převoz nemocných mezi nimi asi 35 milionů korun. Pokud nemocného do této nemocnice transportuje vrtulník, musí být přeložen do sanitky a převezen do pavilonu. Nový projekt počítá podle nového ředitele FNKV Petra Arenbergera s heliportem na střeše. Do nové budovy se přesune současné traumacentrum a více než polovina všech lůžek vinohradské nemocnice.

Projekt je podle ředitele připravený včetně platného stavebního povolení, nemocnici stál už 150 milionů korun.

Podle ministra Vojtěcha je vinohradské traumacentrum největší v Česku. V jeho spádové oblasti tvořené východní částí Prahy a částí Středočeského kraje žije kolem 1,5 milionu lidí. “Vinohradská nemocnice má průměrně 4893 hospitalizací s traumaty ročně. Je to více než 20 procent ze všech pražských nemocnic,” uvedl ministr. Spolu s Bulovkou a Thomayerovou nemocnicí, kterou premiér navštíví v pátek, do ní míří také nejvíc pražských sanitek. Sídlí tam největší popáleninová klinika, kam se převážejí pacienti z celé ČR.

FNKV je jednou z deseti českých fakultních nemocnic, v Praze kromě ní sídlí Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice Motol.

 

Zpravodaj

Lékařská fakulta otevřela novou budovu pro výuku a výzkum

  • 29 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 30. září (ČTK) – Novou budovu pro teoretickou výuku a výuku anatomie otevřela v areálu v Motole 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Budovu za více než 200 milionů korun z většiny financovalo ministerstvo školství. V ČR je celkem osm anatomických ústavů.

“Od roku 1953 jsme neměli vlastní objekty teoretických ústavů. Sídlili jsme na Albertově v prostorách 1. lékařské fakulty,” uvedl děkan fakulty Vladimír Komárek. Areál v sousedství motolské vozovny dnes vlastněný Českým vysokým učením technickým dříve využívala vojenská katedra lékařské fakulty.

Dostavba zadního traktu byla třetí etapou výstavby v areálu 2. lékařské fakulty u Plzeňské ulice v Motole. V novém objektu sídlí deset pracovišť, zejména Anatomický ústav, který má k dispozici také 20 pitevních stolů, velkokapacitní chladicí box, dva operační sály, ultrazvuk, ale i 3D tiskárnu. Ročně se tam bude výuce a výzkumu věnovat asi 400 studentů zejména všeobecného lékařství, ale i bakalářských všeobecných sester nebo fyzioterapie.

Od právě začínajícího akademického roku fakulta navýšila po zvýšení dotace od ministerstva počet přijatých studentů. “Kdybychom to dělali ve starých prostorách, kapacita by nestačila,” dodal Komárek. Vláda loni schválila finance na navýšení počtu studentů o 15 procent, za 11 let na něj vydá 6,8 miliardy korun.

V současné době studuje na sedmi lékařských fakultách v Česku asi 21.000 lidí, absolventů je kolem 2000 každý rok.

Zpravodaj

Průzkum: Senioři mají strach z chřipky, o očkování uvažují méně

  • 27 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 27. září (ČTK) – Kolem 60 procent seniorů má podle průzkumu agentury ppm factum strach z chřipky a jejích následků. Zkušenost se silnou chřipkou v posledních deseti letech mají dvě třetiny z nich. O očkování, které je nad 65 let věku hrazeno z veřejného pojištění, uvažuje ale jen třetina. V tiskové zprávě o tom informovala společnost Sanofi, která vyrábí jednu z očkovacích vakcín Vaxigrip. Druhou, Influvac, vyrábí firma Mylan.

Častěji o očkování uvažují ti senioři, kteří žijí aktivním životem, věnují se svým koníčkům, sportu a jezdí na dovolené. Zvažují ho také ti, kdo si chřipkou v uplynulých letech prošli. “Dvě třetiny dotazovaných starších 70 let si navíc uvědomuje, že chřipka může mít neblahé zdravotní následky. Mezi seniory mladšími 70 let je to polovina,” uvedl ředitel komunikace Sanofi Libor Kytýr.

Motivací pro očkování je pro ně nejčastěji snaha snížit riziko přenosu nemoci na okolí nebo obava z vážných zdravotních komplikací. Senioři jsou častěji ti, kteří kvůli vážnému případu chřipky končí na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích. V sezoně na přelomu let 2018 a 2019 vyhledalo v České republice praktického lékaře s akutní respirační infekcí a chřipkou 996 tisíc lidí. Z toho 625 muselo být hospitalizováno na jednotce intenzivní péče a 195 z nich zemřelo.

Odborníci doporučují očkování zejména rizikovým skupinám, jako jsou senioři, pacienti s chronickými nemocemi nebo zdravotníci. Očkovat proti chřipce se v Česku nechává každoročně jen asi pět až deset procent dospělých a pět procent dětí, což je jeden z nejhorších podílů v Evropě.

Z veřejného zdravotního pojištění je očkování hrazeno lidem nad 65 let nebo se závažnými nemocnice srdce, cév, ledvin nebo diabetikům. Pojišťovna ho hradí také lidem v domovech pro seniory a podobných zařízeních. Očkování ostatních stojí přibližně 500 korun, zdravotní pojišťovny na něj přispívají jako na jeden z benefitů z fondu prevence.

 

Zpravodaj

Avízo, 30.9.: Při příležitosti 11. výroční odborné konference…

  • 25 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha – 09:30 Při příležitosti 11. výroční odborné konference Spojené akreditační komise, jejíž letošní téma je Aktuality v řízení bezpečí zdravotní péče, se koná zahájení výstavy ministerstva zdravotnictví na téma “Mluvme o bezpečí pacientů”. Zúčastní se ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který bude mít v 09:45 projev.

Místo: Hotel Pyramida, Bělohorská 24, Praha 6

Pramen: Gabriela Štěpanyová, e-mail: gabriela.stepanyova@mzcr.cz, tel.: 725 590 276

ČTK

Zpravodaj

Jeden ze 200 Čechů má cholesterol zvýšený dědičnou nemocí

  • 23 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 24. září (ČTK) – Jeden ze 200 Čechů má hladinu cholesterolu v krvi zvýšenou dědičnou nemocí. Má tak výrazně vyšší riziko infarktu, které mu hrozí už v mladším věku. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ke Světovému dni familiární hypercholesterolémie (FH). Ucpávání tepen neboli ateroskleróza je hlavní příčinou nemocí srdce a cév, na které v České republice umírá ročně 50.000 lidí. Způsobené je často vysokou hladina LDL cholesterolu.

LDL cholesterol, někdy označovaný jako “zlý” cholesterol, způsobuje ve stěnách cév tzv. sklerotické pláty. Cévy tak ztrácejí pružnost a snižuje se jejich průchodnost.

Nejčastější kardiovaskulární nemocí je srdeční infarkt, který způsobuje krevní sražena nad narušeným plátem tukové hmoty a bílých krvinek ve stěně tepny. “Pokud je člověku méně než 60 let, většinou k tomu musí být kuřák, mít vysoký krevní tlak nebo cukrovku. Pokud má zvýšenou hladinu cholesterolu, nemusí trpět ani jedním z těchto neduhů, aby k infarktu došlo,” uvedl vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze Jan Piťha.

U pacientů s hladinou cholesterolu nad osm milimolů na litr musí být po prodělaném infarktu zahájená další léčba, aby se srdeční příhoda neopakovala. Vysoká hladina cholesterolu může být způsobená stravou, asi u 40.000 Čechů je ale vyšší dědičně. Jde o takzvanou familiární hypercholesterolémii. “Většina pacientů o svém onemocnění neví a dozví se o něm, až když je postihne srdeční infarkt,” doplnil Piťha. Zjistit ji může praktický lékař při běžném vyšetření cholesterolu.

“Čtvrtina pacientů s FH dostane infarkt do 50 let věku. Existuje účinná léčba, ale je potřeba o nemoci vědět,” řekl Tomáš Freiberger z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno. Specializuje se na ní 65 center v nemocnicích po celé ČR. Léčba je možná úpravou jídelníčku, léky na snížení hladiny cholesterolu, ve výjimečných případech také procesem podobným dialýze, který čistí krev od tuků, které se pak usazují na stěnách cév.

Lidem se zvýšenou hladinou LDL cholesterolu odborníci doporučují změnu stravy. Omezit by měli živočišné tuky, uzeniny, velmi tučné mléčné výrobky, jemné a trvanlivé pečivo zejména s polevou nebo náplní. Při vaření je lepší používat kvalitní rostlinné oleje, na mazání rostlinné tuky. Zelenina či ovoce patří ke každému dennímu jídlu, pečivo, těstoviny či rýže jsou vhodnější celozrnné.

 

Zpravodaj

Hradecký kraj dá nemocnicím na ztrátový provoz dalších 84…

  • 23 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Hradec Králové 24. září (ČTK) – Královéhradecký kraj chce nalít do krajských nemocnic dalších 84 milionů korun na pokrytí ztrátových nemocničních oddělení. Navýšení takzvané vyrovnávací platby za rok 2019 v pondělí schválila rada kraje, rozhodnou o tom krajští zastupitelé. ČTK to dnes sdělili zástupci hejtmanství. Kraj má nemocnice v Náchodě, Trutnově, Jičíně a ve Dvoře Králové nad Labem.

Peníze podle náměstka hejtmana pro zdravotnictví Aleše Cabicara (TOP 09) umožní nemocnicím provozovat dlouhodobě prodělečná oddělení, jako je chirurgie, interna či pediatrie.

“Kraj chce zajistit dostupnou a kvalitní péči, a proto částečně tyto ztráty hradí. Zastupitelstvo kraje doteď schválilo finanční injekci pro krajské nemocnice ve výši 196 milionů korun. Nyní rada předloží návrh zastupitelům na navýšení vyrovnávací platby o dalších 84 milionů korun,” uvedl Cabicar.

Celkem tak kraj svým nemocnicím vyplatí vyrovnávací platby za rok 2019 ve výši 280 milionů korun. Nejvíce, 147 milionů korun, má dostat největší z krajských nemocnic, Oblastní nemocnice Náchod. Krajská nemocnice v Jičíně by měla dostat 64 milionů korun, trutnovská nemocnice 52 milionů korun a Městská nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem 16 milionů korun.

“Smlouvy o závazku veřejné služby kraj uzavřel s nemocnicemi v roce 2016 na období deseti let. Výši vyrovnávací platby určuje kraj spolu se zdravotnickým holdingem, a to na základě žádosti samotných nemocnic,” uvedl Dan Lechmann z kanceláře hejtmana.

Loni nemocnice snížily souhrnnou ztrátu zhruba na 30 milionů korun z předloňského minusu 69,6 milionu. Celkové výnosy nemocnic loni vzrostly o desetinu na 2,9 miliardy korun. Dotace nemocnicím z krajského rozpočtu loni činila 236 milionů korun a meziročně se zvýšila o 46 milionů korun.

Zpravodaj

Onkologové: Screening rakoviny děložního hrdla by se měl upravit

  • 19 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 20. září (ČTK) – Český program proplácených preventivních kontrol, které mají odhalit rakovinu děložního hrdla, podle některých lékařů nefunguje dobře a měl by se upravit. Doporučují využívat HPV test, který je podle studií přesnější než dosavadní cytologický stěr a dokáže nádorové změny odhalit dřív. Na tiskové konferenci to dnes řekli onkologové z gynekologických pracovišť Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1.LF UK) v Praze. O HPV test si mohou ženy v ambulanci říct, musí si ho ale zaplatit. Stojí kolem tisícikoruny. Experti se na úhradě neshodli.

Rakovinu děložního hrdla způsobuje lidský papilomavir (HPV), proti němuž je možné se nechat i očkovat. V roce 1997 přibylo v Česku 1052 pacientek, zemřelo 484. O deset let později bylo nových případů 1012 a úmrtí 406. Předloni si diagnózu vyslechlo 822 žen a 364 zemřelo. Od roku 2007 je v Česku screeningový program, který zahrnuje jednou ročně proplácené vyšetření s cytologickým stěrem. Dorazí na něj asi polovina žen.

“Náš screening považuji za nefungující dobře. Vyžadoval by restrukturalizaci. Od roku 2007 ubylo 42 případů úmrtí. Není to obraz fungujícího screeningu, když ročně umírají čtyři stovky žen,” řekl vedoucí onkologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1.LF UK Jiří Sláma. Podle něj zahraniční výzkumy ukázaly, že cytologické vyšetření selhává až ve třetině případů. HPV test dokáže díky analýze DNA odhalit přednádorové změny a stanovit míru ohrožení rakovinou děložního hrdla přesněji a dřív.

“Vyšetření významně zvyšuje spolehlivost a bezpečnost. Když je žena HPV negativní, ví, že v dalších čtyřech či pěti letech má riziko do jednoho procenta, že se jí něco může stát. Je to stejná metoda jako cytologie – je to stěr z děložního čípku. Informace, kterou získám, je ale černobílá – mám infekci, nebo nemám,” řekl vedoucí Onkogynekologického centra VFN a 1.LF UK David Cibula. Dodal, že HPV test je vhodný pro ženy po třicítce.

Na zařazení testu do propláceného programu se experti neshodli. Zatímco onkogynekologická sekce České gynekologicko porodnické společnosti souhlasí, sekce pro cervikální patologii je proti. Podle Slámy za nedohodou může být obava z rychlého přechodu na novou metodu a řešením by bylo, kdyby oba modely existovaly po nějakou dobu současně a byla možnost mezi nimi volit. “To, že budoucnost je v HPV screeningu, je asi jednoznačná věc. Je přesnější,” je přesvědčen Sláma.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) podmínkou pro zařazení HPV testu do propláceného preventivního programu je shoda odborníků. “Je to o interní debatě v odborné společnosti. Ta by měla navrhnout hrazení výkonu. Pokud shoda bude a efekty a dopady do systému budou prokazatelné, nemáme problém souhlasit,” řekl ministr.

Účinnost HPV testů potvrdily tři velké zahraniční studie na 200.000 žen i český projekt Libuše, uvedli onkologové. Podle Cibuly by se test nemusel dělat každý rok, ale po několika letech. Pro pacientky by to znamenalo úlevu a pro zdravotní systém úsporu, míní onkolog.

Na riziko vzniku gynekologických nádorů upozorňuje osvětová kampaň Fialové září. Právě fialová barva je symbolem rakoviny děložního hrdla, dělohy či rodidel.

 

 

Zpravodaj

Avízo, 19.9.: TK k nové koncepci urgentních příjmů a lékařské…

  • 18 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha – 11:00 TK k nové koncepci urgentních příjmů a lékařské pohotovostní služby v ČR za účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a náměstka pro zdravotní péči Romana Prymuly. Akreditace na e-mail: tisk@mzcr.cz.

Místo: Ministerstvo zdravotnictví, Palackého nám. 4, Praha 2, místnost č. 355

Pramen: Gabriela Štěpanyová, tel.: 725 590 276, 224 972 167

ČTK

Navigace pro příspěvky

1 … 6 7 8 9 10 … 13

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS