Fakultní nemocnice v Plzni pořídí robota na některé typy operací

Plzeň 12. listopadu (ČTK) – Fakultní nemocnice v Plzni (FN), největší zdravotnické zařízení na jihozápadě Čech, koupí příští rok za 50 milionů korun robota na některé typy chirurgických, urologických a gynekologických operací. Ve volném operačním sále bývalé vojenské nemocnice vybuduje centrum robotické chirurgie. Jde o největší investici do přístrojového vybavení v příštím roce, řekl dnes ČTK ředitel Václav Šimánek.

“Jsme jediná velká nemocnice a jediný kraj, který neprovozuje robotickou chirurgii,” uvedl. FN zařízení pořizuje až nyní, protože pomocí robotů se dříve prováděly jen hlavně operace prostaty a zdravotní pojišťovny zákroky málo platily. “Teď změnily svoji politiku a robotická chirurgie už se vyplatí. Zároveň se trochu rozšířilo spektrum výkonů a je tam i benefit pro pacienta, protože zákroky jsou jemnější a je rychlejší rekonvalescence. Doba hospitalizace se zkrátí v průměru z 9,9 na čtyři dny,” řekl ředitel. Už dnes pracuje s roboty také onkogynekologie a chirurgové operující konečník a tlusté střevo.

“Jde vlastně o laparoskop s robotickým ovládáním pomocí joysticků. Je tam jiná optika i operační nástroje, které mají klouby podobné rukám. Chirurg si například v břiše dovolí jemnější zákroky. Může operovat, jako kdyby tam měl ruku, ale klíčovou dírkou,” řekl.

Centrum robotické chirurgie vznikne na menším chirurgickém oddělení bývalé vojenské nemocnice na Borech, kde je lůžková kapacita a volný nový operační sál. Budou tam docházet jeden až dva lékaři ze dvou chirurgických, urologického a gynekologického pracoviště. “Je to úplně jiná operativa, ale servis kolem toho je stejný, tedy obsluha robota, instrumentářka a nástroje jsou si hodně podobné,” řekl ředitel. Sanitáři budou umět robota zapojit, ovládat a spustit jeho ramena, instrumentářky budou připravovat nástroje. “A chirurg specialista, jehož práce je drahá, bude mít připravený veškerý servis a nemusí ani pacienta vidět. Sedne si ke konzole, koukne na obrazovku, vidí břicho, odoperuje a odjede. Instrumentářka nebo mladší chirurg pak ránu zašijí,” uvedl.

V hlavním areálu FN na Lochotíně dnes podle Šimánka není volný operační sál ani lůžková kapacita, navíc chirurgové se budou operace nějakou dobu učit a první výkony potrvají déle. “Nelze tedy zkoušet roboty například na urologické klinice, která je dnes přetížená, protože hlavně onkologická problematika v Plzeňském i Karlovarském kraji roste a čekací doby už jsou teď hodně dlouhé,” uvedl ředitel. Navíc na Lochotíně jsou specializovaná centra, kam se vozí těžké úrazy.

Armáda se zapojila do projektu hledající dárce kostní dřeně

Praha 30. října (ČTK) – Vojáci se zapojí do projektu, který hledá možné dárce kostní dřeně. Aktivitou s názvem Armáda dává naději chtějí oslovit nejen příslušníky armády, ale i širokou veřejnost. Do projektu se společně s armádou zapojila Ústřední vojenská nemocnice v Praze, Nadace pro transplantace kostní dřeně a Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Cílem je nalézt co nejvíce potenciálních dárců kostní dřeně, kteří tak mohou zachránit životy lidí včetně malých dětí s chorobami krvetvorby. Do registru potenciálních dárců může vstoupit člověk do 35 let, který netrpí vážnými chorobami.

“Projekt by mohl oslovit veřejnost, která bude následovat naše kroky,” řekla poradkyně náčelníka generálního štábu Lenka Šmerdová. Poznamenala, že již nyní se do registru zapisují stovky vojáků. Armáda chce nyní zintenzivnit informování potenciálních dárců o okolnostech možného zapojení do registru. Podle ředitele ČNRDD Daniela Pagáče to jsou právě vojáci, kteří jsou ideálními dárci, protože to jsou často zdraví, mladí a sportovně založení muži. “Navíc, kdo jiný než oni a další příslušníci bezpečnostních složek by měli jít veřejnosti příkladem,” poznamenal.

Mezi propagátory zapojení do registru je například olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda, člen ASC Dukla Praha. “Přestože jsem voják a sportovec, tak jehly a stříkačky zrovna moc rád nemám, ale co se týká vstupu do registru dárců kostní dřeně, tak to bylo velmi snadné,” řekl ČTK. Stačilo podle něj dát trochu krve. “To málo, co jsem ztratil, jestli se to tak dá vůbec říct, nemůže vůbec vyvážit to, co někomu můžu dát,” zdůraznil.

Mezi propagátory dárcovství patří i rotmistr Tomáš Stránský, několikanásobný účastník vojenských misí v Afghánistánu. Přesvědčuje k tomu především rekruty, kteří nastupují na výcvik do Vyškova. Lidé podle něj často nevědí, co vstup do registru znamená a mají z něho strach. Když informace získají, počet zájemců vzrůstá.

Vhodná kostní dřeň se nehledá podle krevních skupin, ale podle deseti dědičných tkáňových znaků bílých krvinek, které se liší ve světovém i regionálním měřítku. V současnosti se krvetvorné buňky získávají odběrem kostní dřeně z pánevních kostí nebo odběrem kmenových buněk z periferní krve. Druhá metoda se obejde bez narkózy. Ani první není podle lékařů nebezpečná či výrazně bolestivá, několik dnů podle nich místo odběru bolí podobně, jako když člověk “spadne na zadek”.

V Česku fungují dva registry dárců. V ČNRDD je aktuálně zapsáno přes 91.000 lidí. Menší registr provozovaný IKEM má asi 30.000 dárců, obě databáze se částečně překrývají. Registry jsou celosvětově propojeny, databáze tak čítá asi 34 milionů lidí. Podle Pavla Jindry, vedoucího lékaře ČNRDD a primáře hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, zhruba každý čtvrtý pacient svého dárce nenalezne, nebo se ho podaří nalézt příliš pozdě. Databázi je proto podle něj potřeba stále rozšiřovat. Cílem je počet potenciálních dárců zhruba zdvojnásobit.

Krvetvorné buňky se používají pro léčbu pacientů s leukemií. Ročně jí v Česku onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba 1000 lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent.

Akce zaměřené na nádory nových členů se v Česku objevují poměrně často. Lidé se je většinou rozhodnou organizovat po nějaké osobní zkušenosti s nemocí. Dárce hledaly už například různé sportovní kluby mezi svými fanoušky, vysoké školy, hasiči nebo policisté.