Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

The Guardian: Ve slumu v Nairobi provozují záchranku místní

  • 20 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Nairobi 20. srpna (ČTK/The Guardian) – Pro Evalyne Nyangwesovou je každý den jiný. Je totiž podnikatelkou a majitelkou záchranné služby určené pro nemilosrdnou komunitu se sklony ke špatnému zdraví, nemocem a vysoké kriminalitě. Působí v Kibeře, největším slumu v Africe, kam se tradiční ambulance neodváží vydat a i policie si tam počíná opatrně, napsal britský list The Guardian.

Rychlá záchranná služba se tam setkává s extrémy, od domácího násilí po hromadná znásilnění. Zásadní je dochvilnost a soucit. Pokud záchranáři selžou, hrozí jim, že na ně zklamaní kolemjdoucí začnou házet kamení. Není to ale práce pro slabé povahy. V Kibeře řádí cholera a tyfus, stejně jako virus HIV, kterým je tam nakaženo 60 procent dospělé populace.

Navzdory tomu Nyangwesové stále nechybí odhodlání a pro 250.000 nejchudších Keňanů je na příjmu 24 hodin denně. Tu trochu času, která jí zbude, věnuje reklamě. V nemocnicích a kostelech rozdává vizitky nebo po Kibeře lepí nálepky.

Rychlá odezva, jak se její služba nazývá, funguje už třetím rokem. Nyangwesová nápad dostala, když přišla o práci v jedné z nairobských nemocnic. Ona i její manžel mají vystudovanou zdravotní školu. Věděla, že Červený kříž má problémy uspokojit v Kibeře poptávku po zdravotnických službách. Když dodělala záchranářský kurz, zakoupila plně vybavenou ambulanci a druhé menší vozidlo, které se dokáže proplést úzkými hliněnými uličkami. Obě auta byla z druhé ruky. Najala i zaměstnance: Timona a George, vyškolené řidiče záchranky, a Winnieho, záchranáře vyškoleného Červeným křížem.

Dalším úkolem byla komunikace. Nyangwesová nemá k dispozici moderní call centrum, používá jen svůj mobilní telefon, kterým vyřizuje osobní i pracovní hovory. Doufá, že jednoho dne bude mít dostatek peněz na druhý telefon, ten současný má totiž prasklý displej.

Keňské zdravotnictví není zdarma, při jakkoli krátkém kontaktu se zdravotníkem vzniká povinnost uhradit poplatek. “S většinou klientů se prostě domluvíme na částce. Po Nairobi bychom si měli účtovat 5000 šilinků (1100 Kč) za každou cestu. V Kibeře si to ale lidé nemohou dovolit, takže po nich chci 3000 až 3500 šilinků (670 a 780 Kč), podle toho, jak je rodina bohatá. Nikoho, kdo potřebuje pomoc, ale kvůli nedostatku peněz neodmítneme,” dodává záchranářka.

Jejich vozidla stojí v pohotovosti u parku Uhuru Gardens v Nairobi od osmi ráno do šesti večer, šest dní v týdnu. Záchranáři jsou ale připraveni i přes noc. Nyangwesová monitoruje rychlost odezvy. Řidiči musejí být u vozidla do pěti minut od přijetí hovoru a ambulance musí dorazit na místo do 20 minut, i když je třeba se proplést temnými uličkami Kibery, kde jsou dopravní nehody, přepadení a útoky na denním pořádku.

“Podmínky v Kibeře nejsou jednoduché. Je přelidněná a není tu žádná kázeň. Je to tady každý sám za sebe a kvůli tomu je naše práce těžká,” vysvětluje Nyangwesová. “Problémy se objevují při hádkách. Jste tam, abyste vzal někoho z jedné strany sporu do nemocnice, ale ti z druhé strany to nechtějí. Na nás nikdo ještě nezaútočil, ale vím o případech, kdy sanitka přijela pozdě, stav pacienta se zhoršil, dav se naštval a posádku surově zbil,” dodává.

V centru zájmu Nyangwesové stojí ženy. “Život je tady pro ženy těžký. Nevím, proč mají tolik dětí, když oba rodiče nepracují. Muži nic nedělají, celý den pijí alkohol a je na ženách, aby pro rodinu obstaraly jídlo. Když pak přijdou domů, jejich muži jim vezmou peníze a koupí si za ně další alkohol. Nastane hádka – on je opilý a cítí se méněcenný a neschopný postarat se o rodinu. Kvůli tomu je tady hodně znásilnění a domácího násilí. Je to brutální, muži proti ženám používají tyče, mačety i nože,” vypráví Nyangwesová.

Znásilnění je v Kibeře rozšířené. Pachatelé míří na mladé, postarší a na postižené. “Počet znásilnění je vysoký v jakoukoli denní dobu. Nejčastěji znásilňují muži ve středním věku devíti až patnáctileté dívky,” uvádí záchranářka.

Značný počet násilníků ale trestu unikne. “Je to špatné. Přestavte si jako rodič 15leté dívky, že ji zneužije muž, který ví, že on sám má nějakou nemoc. Vy se ji snažíte vychovat tak, aby z ní něco vyrostlo. Ten muž pak udělá něco takového a nestihne ho žádný trest. To bolí,” říká Nyangwesová.

 

Zpravodaj

IKEM začal v párových výměnách ledvin spolupracovat s Izraelem

  • 19 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 19. srpna (ČTK) – Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) začal v párových transplantacích ledvin od žijících dárců spolupracovat s Izraelem. O podpisu memoranda s Národním transplantačním centrem státu Izrael dnes informoval v tiskové zprávě. Od roku 2016 má IKEM podobnou smlouvu s Rakouskem.

První operace by mohly být naplánované na druhou polovinu letošního roku. “Vždy se totiž jedná o specifický proces a v tomto případě, kdy jsou spolupracující centra velmi vzdálená, bude příprava obzvláště náročná, zejména co se logistiky týče,” uvedl ředitel IKEM Michal Stiborek.

Párové výměny nemocnice zavedly v případech, kdy se ledvina, kterou se rodinný příslušník rozhodne nemocnému věnovat, pro jeho příbuzného nehodí, ale najde se vhodný příjemce jinde. “Bohužel s nimi nebyli kompatibilní, tedy shodní zejména v krevní skupině, a proto vznikl program párových výměn,” vysvětlil přednosta Transplantcentra IKEM Ondřej Viklický.

Letos do konce července v IKEM podle dat Koordinačního střediska transplantací voperovali 20 ledvin od žijících dárců. Transplantace ledvin provádí také šest dalších fakultních nemocnic v Česku, jde o nejběžnější transplantace. Letos jich za prvních sedm měsíců bylo provedeno 115, loni 508 za celý rok.

Loni v září lékaři z IKEM organizovali řetězovou transplantaci ledvin s Rakouskem. Tři dárci byli z rodin nemocných, jeden altruistický. Páry dal dohromady počítačový program. Příprava k operaci trvala tři měsíce.

“Bylo důležité, abychom s rakouskými kolegy začali s odběrem ledvin ve stejný čas. Zkrátili jsme tím kritický čas mezi odběrem a samotnou transplantací orgánu,” uvedl loni přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk. I cesta odebraných ledvin mezi oběma nemocnicemi musela být co nejrychlejší. Rakouský vůz proto doprovázela na českém území česká dopravní policie se zapnutými výstražnými majáčky a na území Rakouska zase rakouská policie.

Vzdálenost mezi Vídní a Prahou je asi 300 kilometrů. Mezi nemocnicemi v Izraeli a Prahou, kde výměny IKEM plánuje, je vzdálenost 2600 kilometrů.

 

Zpravodaj

Vsetínská nemocnice upravila prostory gynekologického oddělení

  • 16 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Vsetín 16. srpna (ČTK) – Vsetínská nemocnice upravila prostory gynekologicko-porodnického oddělení a novorozenecké stanice. V pátém patře pavilonu chirurgických oborů vznikly nové gynekologické ambulance, sdělil dnes ČTK mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant. Úpravy si vyžádaly 1,2 milionu korun.

Ve čtvrtém patře nemocnice zůstala příjmová ambulance, kde se zdravotníci postarají o pacientky v době pohotovosti i o hospitalizované pacientky. “Změna přinesla zlepšení pro pacientky i personál. Zkrátila se čekací doba, protože v pátém patře můžeme současně plnohodnotně pracovat ve dvou ambulancích s potřebným vybavením, se společným pracovištěm pro sestru. Připraven je i prostor pro urogynekologickou ambulanci,” uvedl zástupce primáře gynekologicko-porodnického oddělení Martin Janáč.

Ve čtvrtém patře se současně uvolnily místnosti pro rozšíření novorozenecké stanice a upravil se tam jeden pokoj pro pacientky, který může být využívaný v případě potřeby jako izolační nebo jako nadstandardní pokoj. “Po možnosti ubytování v nadstandardním pokoji byla mezi rodičkami už dlouho velká poptávka. Máme radost, že se jej podařilo realizovat,” uvedl Janáč. Ve třech předporodních pokojích na porodních sálech byla také instalována klimatizace.

Vsetínská porodnice eviduje za letošní první pololetí 428 porodů, loni jich ve stejném období bylo 419. Loni bylo v nemocnici 895 porodů, což bylo nejvíce za posledních 20 let. Narodilo se při nich 901 dětí, z toho 464 chlapců a 437 děvčat.

 

Zpravodaj

Nemocnice Frýdlant plánuje od září obnovit chirurgické operace

  • 15 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Frýdlant (Liberecko) 15. srpna (ČTK) – Krajská nemocnice Liberec, která od července provozuje Nemocnici Frýdlant, tam obnovila chirurgickou ambulanci. Od září plánuje obnovit ve Frýdlantu i operace. Do nemocnice budou dojíždět z Liberce erudovaní specialisté. V ambulanci ordinuje primář liberecké chirurgie Peter Hromádka. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí krajské nemocnice Václav Řičář.

“Zatím jsem indikoval k operaci čtyři pacienty z Frýdlantska. Myslím, že číslo se bude postupně navyšovat. Prázdninové měsíce svádí lidi k jiným aktivitám, než je návštěva lékaře. Také bude pravděpodobně, bohužel, delší dobu trvat, než se nám podaří obnovit důvěru ve frýdlantskou nemocnici. Ale já věřím, že se nám to podaří,” řekl Hromádka.

Od září počítá s tím, že se ve Frýdlantu bude znovu tři dny v týdnu operovat. Ve Frýdlantu budou podle Hromádky lékaři provádět jednodušší zákroky. Za komplikovanějšími operacemi budou muset lidé do Liberce, kde se pacienti i lékaři mohou spolehnout na zázemí velké nemocnice.

“Chováme se k pacientům zodpovědně, což znamená, že jim otevřeně říkáme i věci, které neslyší úplně rádi. Jako například u pacientky s poměrně komplikovanou diagnózou, které jsem musel vysvětlit, že pro ni bude lepší počkat si na operaci v Liberci, kde jsou připravena specializovaná oddělení, kdyby náhodou nastaly neočekávané komplikace,” doplnil primář.

Nemocnice Frýdlant, která zajišťuje péči pro 25.000 lidí z Frýdlantského výběžku, v posledních letech kvůli nedostatku lékařů postupně omezila péči. Od července ji provozuje největší Krajská nemocnice Liberec, která společnost odkoupila za 8,6 milionu korun od EUC. Cena odpovídá zůstatkové hodnotě vybavení, areál totiž patří městu Frýdlant a provozovatel si ho pronajímá. Podle generálního ředitele Richarda Lukáše chce krajská nemocnice ve Frýdlantu zachovat maximální možný rozsah medicíny.

 

Zpravodaj

Křivé zuby u dětí mohou být důsledkem špatné péče o mléčné…

  • 15 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 15. srpna (ČTK) – Křivé zuby u dětí mohou být podle odborníků důsledkem špatné péče o mléčné zuby. Při jejich vypadnutí či vytržení kvůli kazům může špatně vyrůst trvalý chrup. Křivé zuby je pak potřeba srovnat rovnátky, která stojí desítky tisíc korun. Podle ortodontistů, tedy zubařů, kteří se na rovnání zubů specializují, přibývá i dospělých, kteří si rovnátka pořizují. Na rozdíl od dětí jim na ně ale nepřispívá zdravotní pojišťovna.

“Úkolem dočasných zubů je kousání, mají vliv na učení mluvení a výslovnost, ale hlavně drží v ústech místo pro své nástupce ze stálého chrupu,” vysvětlila zubní lékařka Hana Zallmannová. Při ztrátě zubu dříve než rok před jeho vypadnutím se podle ní okolní zuby nakloní nebo posunou do mezery a rostoucí trvalý zub se do ní nevejde.

Mnozí rodiče si podle Zallmannové myslí, že o mléčné zuby není třeba tolik pečovat, protože stejně vypadnou. Nejčastější příčinou jejich zkažení je nesprávné čištění zubů, nevhodná strava plná sladkostí a pití slazených nápojů, jako jsou džusy nebo limonády.

“Při čištění zubů je třeba se zaměřit na oblast u krčku zubů, oblast mezi zuby a žvýkací plošky stoliček,” vysvětlila zubní hygienistka Zuzana Chmelařová. U křivých zubů je více plošek, kde se může zubní plak usazovat a špatně se čistí.

Podle ortodontisty Jiřího Petra je správná péče o zuby také jednou z podmínek pro nasazení rovnátek, protože ta čištění zubů ještě zkomplikují. Kromě běžného a mezizubního kartáčku je potřeba používat také takzvaný jednosvazkový kartáček, který lépe očistí zámečky rovnátek na zubech.

Rovnátka na obě čelisti mohou stát 25.000 korun, ale i šestkrát tolik. Levnější jsou snímatelná. Záleží na použitém materiálu a technologii, obejdou se i bez drátů a cementu. Ze zdravotních důvodů potřebuje rovnátka jen minimum lidí, většina je má kvůli vzhledu.

Ze systému veřejného zdravotního pojištění se platí u dětí i dospělých práce zubaře, jako je vstupní vyšetření, rentgeny, vytvoření modelu chrupu, nasazení rovnátek a jejich kontroly několikrát ročně. Dětem pojišťovny na aparáty přispívají řádově stovky až nízké tisíce korun ročně.

 

Zpravodaj

Pardubičtí vysokoškoláci trénují ošetřování pacientů na robotech

  • 13 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Pardubice 13. srpna (ČTK) – Budoucí zdravotní sestry a záchranáři, kteří studují Fakultu zdravotnických studií Univerzity Pardubice, o prázdninách nemají volno. Kromě reálné praxe třeba v nemocnicích také trénují ošetření pacientů na robotických modelech. Fakulta jich má kolem stovky, celkem za deset milionů korun.

“Výuka se díky robotickým modelům stává kvalitnější a studenti přicházejí do praxe daleko lépe připravení,” uvedla děkanka Jana Holá.

Studentka Tereza Kloučková dnes nacvičovala resuscitaci novorozence, který nedýchal. Software v tabletu propojený s robotickým modelem jí ukazoval, zda masáž hrudníku a vdechy provádí správně a oživování je účinné. “Je lepší si vše napřed vyzkoušet na neživém modelu,” řekla studentka.

Učebny vypadají jako nemocniční pokoje a ošetřovny, fakulta disponuje lůžkovým oddělením, oddělením JIP, má dětské oddělení, porodní sál a pracoviště rentgenu. Studenti se v nich od prvního ročníku učí ošetřovatelským postupům, praktickou výuku mají právě na robotických modelech.

“Na torzech lidského těla se učí takzvané tvrdé dovednosti, například odběr krve. Dovednosti doplňujeme měkkými dovednostmi, jako je komunikace, empatie. Postupně přecházíme na složitější modely, které umí simulovat velkou část klinických patologií, které mohou v reálné praxi nastat,” řekla vedoucí Katedry ošetřovatelství Kateřina Horáčková.

Modely jsou různého věku i pohlaví. Robotická figurína, interně nazývaná Vladimír, simuluje například třes končetin, krvácení, zástavu dechu nebo zástavu srdce. Dnes jí pro účely výuky přestala fungovat jedna plíce, což se mohlo stát například po pádu a zlomení žebra.

“Takovému stavu se říká tenzní pneumotorax, píchá se jehlou v druhém a třetím mezižebří,” řekl student Jan Kunstar. Jehlou kolmo píchl do hrudníku modelu, plíce vyfoukla vzduch, student pak jehlu zajistil chlopní.

Fakulta zdravotnických studií má kolem 800 studentů. Každý rok přijme 370 nových. Od vzniku fakulty v roce 2007 má kole 2000 absolventů. Nabízí bakalářské obory všeobecná sestra, zdravotnický záchranář, radiologický asistent, zdravotně-sociální pracovník a porodní asistentka. Na některé z nich navazují magisterské a doktorské programy.

 

Zpravodaj

Nemocnice Přerov na magnetické rezonanci vyšetřila 6300 lidí

  • 12 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Přerov 12. srpna (ČTK) – Přes 6300 pacientů vyšetřili lékaři Nemocnice Přerov pomocí magnetické rezonance, která byla v tomto zdravotnickém zařízení zprovozněna začátkem roku 2017. Na lůžko magnetické rezonance uléhají nejen lidé z Přerova, ale také pacienti ze Zlína, Kroměříže, Brna či Hodonína. ČTK to sdělila vedoucí radiologická laborantka Nemocnice Přerov Milena Matelová.

“Za první pololetí letošního roku jsme vyšetřili 1508 pacientů, z toho 77 dětí do 18 let. Nejčastěji vyšetřujeme pacienty s neurologickými potížemi, a to pro bolesti páteře nebo hlavy, celkem jich bylo přes 1100,” uvedla Matelová. Další častou indikací jsou bolesti kloubů, především kolen nebo ramen. “Takových pacientů jsme ošetřili 260. A přes 80 lidí podstoupilo vyšetření břišních nebo pánevních orgánů,” dodala Matelová.

Vybudování oddělení magnetické rezonance v přerovské nemocnici stálo 42 milionů korun. Stavbu pavilonu zaplatil Olomoucký kraj a přístroje za 20,5 milionu korun pořídila společnost Středomoravská nemocniční. Díky magnetické rezonanci lidé z Přerova a okolí už nemusí na vyšetření jezdit do Olomouce či Prostějova.

Magnetická rezonance využívá magnetické pole, takže nezatěžuje lidský organismus, a lékaři pomocí ní mohou zobrazit vnitřní orgány lidského těla. Přerovská nemocnice vedle klasických rentgenových přístrojů disponuje i počítačovou tomografií. Radiodiagnostického oddělení přerovské nemocnice loni provedlo přes 43.500 rentgenových vyšetření, přes 15.500 sonografických a více než 5500 CT vyšetření.

Nemocnici v Přerově má spolu se zdravotnickými zařízeními v Prostějově a Šternberku prostřednictvím společnosti Středomoravská nemocniční v pronájmu od kraje společnost Agel ocelářského magnáta Tomáše Chrenka. Členem skupiny Agel je také nemocnice v Jeseníku.

 

 

Zpravodaj

The National: Nemocnici pro poutníky do Mekky povede poprvé…

  • 9 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Mekka (Saúdská Arábie) 9. srpna (ČTK/The National) – K péči o účastníky pouti do Mekky bylo letos vyčleněno několik desítek tisíc zdravotníků. V dočasně zřízených klinikách a nemocnicích pomohou těm, kdo budou mít zdravotní problémy. Doktorka Imán Aškarová pracuje v těchto dočasných zařízeních, která jsou v provozu vždy dva týdny, už 20 let. Letošek pro ni ale bude premiérou, protože byla jako vůbec první žena jmenována ředitelkou kliniky postavené na jednom z rušných poutních míst. Napsal o tom blízkovýchodní list The National.

Aškarová se připravovala na to, že letošek bude posledním rokem její služby o pouti hadždž. Pracovala většinou v pohotovostním oddělení kliniky zřízené v údolí Miná, kde před výstupem na pahorek Arafát nocují ve stanech statisíce poutníků. Služba tam byla vždy velmi rušná.

“Nikdy není příliš pozdě, je to úžasný konec mé kariéry při hadždži,” řekla listu lékařka. V nemocnici, která je největší v Miná, bude řídit 550členný personál.

“Pracovat o pouti je naprosto odlišná zkušenost. Při naší běžné denní práci je to rutina, nic vzrušujícího. Když přijdete na hadždž, vzrušení je veliké,” dodala žena. Ona i ostatní personál budou muset být schopni pomoci tisícům cizinců, kteří přijeli na tato posvátná místa islámu ze všech koutů světa.

Aškarová poprvé pracovala jako zdravotnice v poutním období v roce 1989. Od té doby vynechala jenom několikrát, když dokončovala studia. Vracela se do nemocnic v různých pozicích. “Pracovala jsem jako všeobecná lékařka, specialistka, kardioložka, jako šéfka jednotky intenzivní péče, ve vedení oddělení kritických případů,” sdělila. Před deseti lety byla jmenována ředitelkou nemocnice zřízené mezi Mekkou a Džiddou pro lidi nakažené chřipkovým virem.

Ve funkci ředitelky nemocnice na rušném místě v Mekkce bude ale poprvé, dosud toto zařízení řídili jenom muži.

Aškarová o pouti zažila mnoho nezapomenutelného. Nejvíc vzpomíná na děti narozené poutnicím v Miná nebo na pahorku Arafát. “Někdy jim rodiče dávali jména jako Miná nebo třeba Íd,” řekla. Íd al-adhá je muslimský svátek oběti, který se slaví poslední tři dny poutě.

Nejzábavnější a zároveň nejbizarnější byl ale případ jedné Egypťanky. Do nemocnice přišla první den svátku íd al-adhá s manželem, jehož stav byl kritický. “Snažili jsme se ho zachránit, nasadili jsme všechny prostředky resuscitace, ale pacient bohužel zemřel,” popsala situaci lékařka. Co bylo na věci nečekané, byla ženina reakce. “Byla bez sebe nadšením, zářily jí oči, výskala. Mysleli jsme, že jde o nervové zhroucení a snažili jsme se ji zklidnit. Řekla nám ale ‘Proč se snažíte mne uklidňovat? Mám radost za něj, protože přijel na hadždž zemřít a ono se to stalo’,” bránila se Egypťanka.

 

Zpravodaj

Nové léky by měly pomoct pacientům s migrénou, jedná se…

  • 9 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 9. srpna (ČTK) – Pacientům s migrénou mají pomoct nové léky na trhu. Testovaly se v klinických studiích, kterých se účastnila I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařská Fakulta Masarykovy univerzity. Lék stojí měsíčně 14.000 korun a jedná se s pojišťovnami, aby se výrazně snížil doplatek pro pacienty. ČTK to dnes řekla mluvčí nemocnice Petra Veselá. Podle ní by zpočátku měli pacienti dostat předpis v centrech pro léčbu bolesti hlavy, takové centrum má i nemocnice.

Lék nazvaný Aimovig se podle Veselé podává injekčním roztokem jednou za čtyři týdny a lze ho užívat dlouhodobě. Sloužit má zatím pacientům, kteří mají problémy nejméně čtyřikrát do měsíce a nezabraly jim jiné léky.

“Širšímu uplatnění nových léků zatím brání vysoká cena a nutnost uhradit si předepisovaný lék prakticky v plné výši. Jedná se ale s pojišťovnami. Výsledkem by mělo být zásadní snížení doplatku pro pacienta,” uvedl přednosta kliniky Milan Brázdil. Nyní je k dispozici lék v síle 70 miligramů, následně by měl být k dispozici o síle 140 miligramů. Lék je pro pacienty starší 18 let, není pro děti a mladistvé ani pro těhotné a kojící ženy.

Podle Pavla Řehulky z brněnského centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy jsou bolesti hlavy častou obtíží a potkává se s ní velké množství lidí. “Pokud jsou spojené s nějakou příčinou jako vysoký tlak nebo úraz, jsou označované jako sekundární. Kromě toho ale existuje skupina bolestí označovaná jako primární. Nejčastějším a typickým představitelem je migréna, kterou trpí asi deset procent populace,” podotkl Řehulka.

Podle Veselé bývá někdy intenzita bolesti ochromující. “Léčba migrény zahrnuje především léčbu akutního záchvatu, ale pokud nemocný trpí těžkými záchvaty, je vhodné přistoupit k použití léků zvaných profylaktické. Mohou vést ke snížení frekvence a tíže bolesti a ke snížení spotřeby akutní medikace,” uvedla Veselá.

Podle ní vznikly už před 25 lety léky určené k léčbě záchvatů migrény, ale stále zůstává určitá skupiny lidí, u nichž přetrvávají záchvaty s řadou doprovodných příznaků jako například zvracení. “Může nastat to, že původní léky ztratí efekt nebo nebudou dostatečné,” dodala Veselá.

 

Zpravodaj

V nemocnici H. Brod se v červenci narodilo nejvíc dětí…

  • 7 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Havlíčkův Brod 7. srpna (ČTK) – Porodnice havlíčkobrodské nemocnice zažila rekordní období. V červenci tam rodilo 159 žen. Za 20 let je to měsíc s největším počtem porodů. ČTK to v dnešní tiskové zprávě oznámila mluvčí nemocnice Petra Černo. Od začátku roku už eviduje porodnice takřka 900 porodů. V jejich počtu je havlíčkobrodská nemocnice mezi pěti nemocnicemi zřizovanými Krajem Vysočina na špici.

V červenci se v Havlíčkově Brodě narodilo 94 chlapců a 66 holčiček, mezi nimi i jedna dvojčata. Nejčastějšími jmény, která maminky dávaly svým dětem, byly Jan a Jakub, Ema nebo Emma, Eliška a Kristýna, uvedla Černo.

Letní měsíce podle ní patří dlouhodobě k měsícům s vyšší porodností. “Druhým největším číslem měsíční porodnosti v našich statistikách byl červenec 2008, kdy se uskutečnilo 149 porodů. Podobná čísla jsme zaznamenali i v červenci 2011 – 147 porodů a v březnu 2010 – 145 porodů,” podotkla Černo.

Podle informací, které nemocnice zveřejňují na svých webech, měli loni v Havlíčkově Brodě 1464 porodů, třebíčská nemocnice jich provedla 1243, v jihlavské porodnici rodilo 1224 žen a v nemocnici v Novém Městě na Moravě na Žďársku 913 žen. Pelhřimovská nemocnice si loni připsala 532 porodů.

 

 

Navigace pro příspěvky

1 … 10 11 12 13

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS