Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

V Brně se narodilo dítě po 117 dnech od mozkové…

  • 2 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 2. září (ČTK) – Ve Fakultní nemocnici Brno se narodila císařským řezem holčička po 117 dnech od mozkové smrti matky. Udržet tak dlouho životní funkce u těhotné ženy ve stavu mozkové smrti a přivést dítě až téměř k donošenosti je podle lékařů světový unikát. Holčička Eliška vážila 2130 gramů a měřila 42 centimetrů. Lékaři dnes podrobnosti oznámili novinářům.

Případ podle lékařů potvrzuje obrovskou sílu počínajícího lidského života i sílu těla matky, které danou situaci dokázalo za pomoci lékařů a zdravotních sester zvládnout a darovat dítěti život navzdory vlastní mozkové smrti. Obdobných případů je ve světě popsáno přibližně 20. Ten brněnský je výjimečný délkou hospitalizace a zralostí plodu, které se podařilo dosáhnout.

Sedmadvacetiletou ženu našli její blízcí v bezvědomí 21. dubna, tehdy byla v 16. týdnu těhotenství. Záchranka ženu převezla do Fakultní nemocnice Brno. Zhruba v 16:00 vymizela spontánní dechová aktivita a vyšetření potvrdilo smrt mozku. Příčinou byla cévní malformace provázená krvácením do mozku.

Lékaři pak udělali maximum, aby stabilizovali životní funkce a zachránili plod v těle matky. Pečovali o srdeční činnost, plicní a ledvinné funkce, bojovali s infekcemi, výživu sestavovali i s ohledem na vývoj plodu. Několikrát týdně, posléze denně monitorovali plod ultrazvukem. Pokoušeli se podporovat normální vývoj dítěte, například pohybovali nohama matky, aby simulovali chůzi. “Babička četla pohádky dítěti po celou dobu těhotenství,” uvedl Roman Gál, přednosta kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.

V pondělí 24. června potvrdilo gynekologické konzilium váhu plodu 980 gramů s nadějí, že se zdárně vyvíjí. V červenci měl plod už 1500 gramů. Císařský řez provedli lékaři 15. srpna ve 34. týdnu. Dívenka měla 2130 gramů a 42 centimetrů. Dostala jméno Eliška, které vybrala matka ještě na počátku těhotenství.

Otec holčičky označil její narození za zázrak. Nyní si zvyká na roli táty dvou malých dětí na plný úvazek. “Děkuji vám, že jste mi vycházeli vždy maximálně ve všem vstříc, byli ochotní a citliví a sdíleli se mnou můj smutek současně s nadějí, že se podaří zachránit naše miminko,” vzkázal zdravotníkům.

Jan Tomandl

Zpravodaj

V Praze se otevře zařízení paliativní péče pro mentálně…

  • 30 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 30. srpna (ČTK) – V Domově Sulická v Praze se v pondělí otevře domácnost pro mentálně postižené v závěrečné fázi života. Je to první zařízení svého druhu v České republice. Pražský magistrát na jeho vznik přispěl 72 miliony korun. K dispozici je tu osm jednolůžkových a jeden dvoulůžkový pokoj, zhruba polovinu kapacity Domov obsadí vlastními klienty, uvedla na novinářské prohlídce prostorů ředitelka Domova Sulická Lenka Kohoutová.

Zařízení budou moct využívat nejen mentálně postižení, kteří umírají, ale i mentálně postižení s nevyléčitelnou chorobou, kteří potřebují zvýšenou péči. Hospice je totiž podle Kohoutové odmítají. “My za svými klienty chodíme na návštěvy do nemocnic a mnoho umírajících klientů s mentálním postižením končilo na popruzích. To byl velký impuls pro to, abychom moc prosili Prahu, aby zainvestovala takovou domácnost,” řekla Kohoutová.

Nové zařízení nemá ničím připomínat nemocnici, naopak má simulovat domov. Kromě pokojů klientů je tu obývací pokoj s kuchyňskou linkou. Sloužit zde budou zdravotní sestry společně s pracovníky sociální péče. Domov Sulická je sociálním zařízením, proto nezaměstnává lékaře.

Domácnost nemá sloužit pouze klientům Domova Sulická, ale postiženým z celé republiky, přednostně z hlavního města. “V rámci této domácnosti nabídneme i vzdělávání kolegů z jiných zařízení,” doplnila Kohoutová.

Domov Sulická nabízí pobytovou službu a chráněné bydlení pro lidi s mentálním či kombinovaným postižením. Pečuje o děti od tří let po seniory. Ve dvou objektech má 159 lůžek a 12 míst v chráněném bydlení. Pokoje jsou tu maximálně dvoulůžkové.

 

Zpravodaj

Odbory: Do nemocnic chceme příští rok 45 mld Kč…

  • 29 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 29. srpna (ČTK) – Do nemocnic by podle odborů a dalších organizací sdružených v tzv. krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví mělo jít příští rok 45 miliard korun. Chybí podle nich finance na platy i rozvoj nemocnic. Novinářům to dnes řekli jejich zástupci na tiskové konferenci před budovou ministerstva zdravotnictví. Pojišťovny s ministerstvem se dohodly na 19 miliardách, což je meziročně asi o pět procent navíc. Podle ministerstva odbory nectí dohodu s ostatními pojišťovnami a poškozují celé zdravotnictví. Plošné navyšování platů podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) není řešením.

Veřejné zdravotní pojištění, z nějž je hrazena péče, bude mít příští rok podle odhadů k dispozici 346 miliard korun. Podle těchto organizací nejsou peníze rozděleny správně. Chtějí proto více na platy zdravotníků, fungování menších nemocnic nebo dlouhodobou a domácí péči, která je podle nich tak podfinancovaná, že nepokrývá ani personální náklady.

Peníze navíc se podle nich dají najít na rezervních účtech zdravotních pojišťoven. Ty mají podle zákona povinnost mít peníze na zajištění necelých čtyř dnů péče o své pojištěnce. Podle pojišťoven, ale i ministerstva je ale třeba tvořit rezervy pro případnou ekonomickou krizi, kdy nebude tak vysoký výběr zdravotního pojistného. Změny v úhradové vyhlášce může ministerstvo udělat do pátku 30. srpna.

“Navýšení pro letošní rok ani nemůže pokrýt dluhy z letošního roku. Nemocnice nedostaly peníze na navýšení platů, chybí peníze na další rozvoj a ministerstvo zdravotnictví zatížilo nemocnice dalšími rozhodnutími,” uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Nemocnice podle ní dluží dodavatelům přes miliardu korun, zdražily také energie. “Péče v nemocnicích není bezpečná pro pacienty a práce není bezpečná pro zaměstnance,” dodala.

Organizace se podle Žitníkové snaží marně dohodnout schůzku s premiérem. Další kroky budou proto záležet na reakci politiků. “Další kroky budou následovat podle toho, jak se zachová politická reprezentace. Nemůžeme vyloučit téměř nic,” dodala. S peticí žádající “zajištění kvalitní péče pro pacienty a perspektivu pro zaměstnance” budou objíždět Česku. První akci plánují na 9. září v Orlové, kde se tamní nemocnice dostala do finančních problémů.

Ministr jejich požadavky již dříve označil za “lobbing”. Všechny segmenty zdravotní péče měly podle něj v první polovině roku možnost vyjednat si podmínky úhrad pro příští rok při jednání se zdravotními pojišťovnami, které péči u nich objednávají. “Řešením není plošné navyšování platů a krátkozraké rozpouštění rezerv určených na horší časy, ale směřování finančních prostředků do oblastí, kde jsou nejvíce potřeba a které identifikovali samotní zástupci jednotlivých segmentů při jednání se zdravotními pojišťovnami,” sdělil ČTK dnes ministr.

Tlak odborů odmítá i Koalice soukromých lékařů a Svaz soukromých gynekologů.

Součástí “štábu” je Asociace českých a moravských nemocnic, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů, Česká lékařská komora, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Svaz pacientů ČR, Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Asociace domácí péče ČR, Česká asociace sester, sekce domácí péče, Rada seniorů ČR, Gratia futurum 913, Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů ČR.

 

Zpravodaj

Česko a Sasko budou spolupracovat v přeshraniční zdravotní péči

  • 28 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Dolní Poustevna (Děčínsko) 28. srpna (ČTK) – Česko a Sasko budou spolupracovat v přeshraniční zdravotní péči. Pro obyvatele Šluknovského výběžku tak bude péče dostupnější. Využít budou moci nejen nemocnice v Rumburku a Varnsdorfu, ale také kliniku v německém Sebnitzu. Vyplývá to ze společného prohlášení, které dnes v Dolní Poustevně na Děčínsku podepsala saská ministryně pro sociální věci a ochranu spotřebitele Barbara Klepschová a český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a také zástupci zdravotních pojišťoven.

Šluknovský výběžek patří v Česku k nejodlehlejším a nejhůře dostupným oblastem. Zajištění zdravotní péče pro 55.000 tamních obyvatel je proto náročné. Situace se navíc v posledních měsících zkomplikovala kvůli finančním problémům Lužické nemocnice a polikliniky Rumburk, která skončila v insolvenci. Péči ale dál zajišťuje. Impulzem k dohodě o přeshraniční péči byla právě situace v rumburské nemocnici, potvrdil dnes novinářům Vojtěch.

Dohoda je ale podle něj pouze doplněk řešení situace ve Šluknovském výběžku. “Naším cílem je, zachovat péči jak v Rumburku, tak ve Varnsdorfu, aby obě nemocnice fungovaly a toto byl pouze doplněk, a nikoli řešení. Je jasné, že pro řadu obyvatel výběžku by i tato péče byla vzdálená,” řekl ČTK.

Společné prohlášení počítá s vytvořením komise pro přeshraniční zdravotní péči, která bude sledovat a analyzovat potřeby dalšího rozvoje spolupráce v regionu. Klíčová je otázka úhrady péče v sousedním Německu, která by měla být vyřešena v průběhu několika týdnů, nejvýše měsíců. “Podpis memoranda je začátek spolupráce. Cílem je zlepšit kvalitu a dostupnost zdravotní péče jak na české, tak na německé straně a odstranit bariéry,” doplnil David Šmehlík ze Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Ústecký kraj už se rozhodl k dohodě o spolupráci připojit. Jednat o tom budou podle Vojtěcha také v Libereckém a Karlovarském kraji. “Podobná spolupráce ve zdravotní péči už funguje třeba na jižní Moravě nebo v Jižních Čechách a budeme hledat další regiony, kde třeba péče není úplně zajištěná. Ale pokud péče pro občany je zajištěna v českých nemocnicích, tak musí být využívána především ta,” dodal Vojtěch.

 

Zpravodaj

Lékaři v Brně přivedli na svět dítě u ženy s mozkovou smrtí

  • 27 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 27. srpna (ČTK) – Lékaři ve Fakultní nemocnici Brno udrželi po rekordně dlouhou dobu vitální funkce u ženy s mozkovou smrtí, díky tomu pak mohli v srpnu přivést na svět její dítě. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí nemocnice Pavel Žára, dodal, že podrobnosti sdělí zástupci nemocnice na pondělní tiskové konferenci. Podle něj případ nemá ve světě obdoby. Dítě porod přežilo. Podle České televize lékaři provedli císařský řez již v polovině srpna, narodila se holčička o váze 2,10 kilogramu a od pondělí je u otce.

Žára označil situaci za zázrak. “Brněnská medicína se opět stává světovou a lékaři z Fakultní nemocnice Brno zažili další zázrak, který nemá ve světě obdoby. Udrželi vitální funkce u ženy s mozkovou smrtí po rekordní dobu a následně došlo k porodu,” uvedl Žára. Bližší informace nechtěl říct, protože je nemocnice chystá na pondělní konferenci.

Nezávislý odborový svaz Policie ČR ve spolupráci s krajskou policií na Vysočině od 1. června pořádal veřejnou sbírku pro třebíčského policistu, jehož manželka je v brněnské nemocnici v mozkové smrti a lékaři se snaží zachránit její nenarozené dítě. ČTK to tehdy řekl Milan Novotný z odborového svazu. Mozkovou smrt sedmadvacetileté ženy v důsledku masivního krvácení do mozku lékaři konstatovali, když byla v 16. týdnu těhotenství.

Již v lednu 2016 v brněnské fakultní nemocnici porodila žena v kómatu. Lékaři přivedli na svět chlapečka císařským řezem. Žena se dostala do bezvědomí čtyři měsíce před porodem při dopravní nehodě. Chlapeček přišel na svět v 31. týdnu těhotenství matky s váhou 1,9 kilogramu. Zdravotní stav ženy se po porodu začal lepšit, až se zotavila.

Podle České televize je vůbec první zaznamenaný případ, kdy se podařilo zachránit nedonošené dítě ženy v kómatu nebo po mozkové smrti, z roku 1981. V americkém městě Buffalo byla přijata do nemocnice čtyřiadvacetiletá žena se zánětem mozku. Testy poté ukázaly, že u ní nastala mozková smrt. V té době byla ve 23. týdnu těhotenství. Lékaři ji udržovali naživu ještě šest týdnů. Poté se císařským řezem, devět týdnů před termínem porodu, narodilo zdravé dítě. Podle ČT je podobných případů na světě zhruba desítka a u většiny se podařilo dítě zachránit, ale matky zemřely. Existují však i případy, kdy lékaři přivedli na svět dítě u žen v kómatu a ženy potom přežily.

 

Zpravodaj

Zdravotnictví dostane k rozpočtu na rok 2020 navíc 220 milionů

  • 26 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 26. srpna (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví dostane k rozpočtu na rok 2020 navíc 220 milionů korun. Po dnešním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou to novinářům řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO). Podle návrhu rozpočtu z června letošního roku měl resort dostat 9,19 miliardy, letos hospodaří s 8,2 miliardy korun.

Peníze podle Vojtěcha půjdou hlavně na podporu míst, kde se vzdělávají mladí lékaři. Ministerstvo na ně dostalo 100 milionů korun k původním 630 milionům. “Jde zejména o praktické lékaře, ale i další odbornosti,” řekl ministr. Dalších 100 milionů navíc půjde na transformaci psychiatrických nemocnic, která je součástí reformy psychiatrické péče. Do budoucna mají mít méně lůžek a více nemocných se má léčit ambulantně. Asi 20 milionů korun navíc půjde na dotace, například pro hospice.

Nejvíce peněz do zdravotnictví nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. Příští rok by to mělo být 346 miliard korun. Ze státního rozpočtu půjde 77 miliard korun na péči o takzvané státní pojištěnce, tedy důchodce, děti nebo nezaměstnané, kterých je asi 5,9 milionu.

Ministerstvo zdravotnictví z rozpočtu platí provoz státních institucí jako jsou Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo krajské hygienické stanice, celkem jich je včetně přímo zřizovaných nemocnic a dalších zdravotnických zařízení 73. V posledních letech hospodařilo s rozpočtem mezi sedmi a osmi miliardami korun. V roce 2015 mělo rekordních 8,5 miliardy korun, poté rozpočet klesal. Loni se opět zvýšil na více než osm miliard.

Ministerstvo musí podle návrhu rozpočtu ušetřit asi 10 procent nákladů na provoz a snížit počet pracovních míst. Na projekty spolufinancované z EU půjde celkem asi 2,025 miliardy korun. Na investice bude mít resort miliardu korun.

O penězích na zdravotní péči pro rok 2020 vyjednávaly do června letošního roku zdravotní pojišťovny se zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Zatímco loni se podařilo úhrady dohodnout se všemi, letos oblast nemocnic, lékáren a domácí péče dohody nepodepsala. Ministerstvo tak výši úhrad stanoví ve vyhlášce. Na nedostatek peněz si stěžuje zejména domácí péče, kde sestry berou méně než v nemocnicích. Lékárníci zase argumentují, že nemají zaplacenou zvýšenou administrativu. Více peněz na platy žádaly i zdravotnické odbory.

Pro příští rok se očekává výběr pojistného asi 346 miliard korun, letos to bylo asi o 20 miliard méně. Více než polovinu nákladů na zdravotní péči spotřebuje akutní péče v nemocnicích. Z peněz navíc chtějí pojišťovny více podpořit praktické lékaře, přidají i na drahé moderní léky.

 

Zpravodaj

Ve zlínské nemocnici začnou nabízet terapii kontaktem s kočkami

  • 26 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Zlín 26. srpna (ČTK) – Dobrovolnické centrum Krajské nemocnice T. Bati (KNTB) ve Zlíně rozšíří své aktivity o felinoterapii, tedy podpůrnou terapii využívající kontaktu člověka s kočkami. Hospitalizovaným ji chce nabídnout ještě letos. Nápad vznikl na základě požadavků převážně starších pacientů. Terapii lidé vnímají pozitivně, sdělil dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant.

Klíčové podle odborníků je, aby kočky byly zvyklé na cizí lidi a měly z těchto setkání potěšení. “Chtěli bychom i tímto způsobem oslovit chovatele, zda by s námi měli zájem spolupracovat. Budeme za to určitě rádi,” uvedla koordinátorka dobrovolnického centra Michaela Schneiderová.

Felinoterapii nemocnice zavede na odděleních geriatrie a neurologie. Využívá se jako podpůrná léčba fyzických i psychických poruch. V České republice se podle Havrlanta poprvé uplatnila v roce 2002 v Mladé Boleslavi. Pacientům tehdy pomohly kočky plemen ragdoll a perský kocour.

Zlínská nemocnice od loňska využívá také známější canisterapii, která zase využívá kontakt se psy. Aktuálně se svými cvičenými psy dochází za pacienty 13 týmů. Frekvence návštěv je u každého z nich jiná. Některé přichází jednou týdně, jiné měsíčně, další pomáhají pacientům nepravidelně. “Jsou pejsci, kteří se kontaktem s nemocnými lidmi unaví rychle a potřebují delší čas na regeneraci. Jiní terapie zvládají lépe. Každému canisterapeutickému týmu jsme za jejich práci velmi vděční. Pomáhají o své dobré vůli a ve volném čase,” uvedla Schneiderová.

Další novinku v KNTB představují dvě knihobudky umístěné v areálu nemocnice. Lidé si v nich mohou půjčit, či vzít zdarma knihu. Jednu z budek zájemci naleznou u budovy číslo 21 a druhou v altánku mezi budovami číslo 11 a 12. “Nabízí stovky knih. Jsou určené nejen pacientům a zaměstnancům, ale také návštěvníkům nemocnice. Knížky si mohou půjčit, vzít, nebo vyměnit za jiné. Pokud budou chybět, literární fond doplníme či obnovíme,” dodala Schneiderová. Knihobudky se ve zlínské nemocnici objevily i díky spolupráci se společností Knihomil.

 

Zpravodaj

Ostravská lékařská fakulta bude mít cvičnou nemocnici

  • 22 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Ostrava 22. srpna (ČTK) – Ostravská lékařská fakulta bude mít cvičnou nemocnici. Simulační centrum pro praktickou výuku budoucích lékařů i zdravotníků vznikne zhruba za 250 milionů korun v rekonstruované budově děkanátu. První studenti by zařízení měli využívat za dva roky. ČTK to řekla mluvčí Lékařské fakulty Hana Hanke. Ostravská lékařská fakulta bude podle ní jednou z mála v republice, která bude simulačním centrem disponovat.

“Díky výstavbě cvičné nemocnice dojde jednoznačně k dalšímu zkvalitnění výuky na naší fakultě. Tak jako si standardně budoucí piloti letadel zkouší řízení na trenažérech, tak se dnes studenti stále častěji vzdělávají na simulátorech, které jsou velmi sofistikované a využívají moderní počítačovou techniku,” řekl děkan fakulty Arnošt Martínek.

Škola nemusí stavět novou budovu. “Vzhledem k tomu, že areál lékařské fakulty sloužil původně jako nemocnice, vznikne simulační centrum rekonstrukcí budovy děkanátu,” uvedla mluvčí. V centru podle ní budou urgentní příjem, chirurgický sál, jednotka intenzívní péče, vlastní operační středisko i reálné lékařské přístroje.

Pacienty nahradí figuríny, trenažéry, anatomické modely a simulátory. “Například chirurgický sál bude věrně kopírovat ten skutečný. Nebude zde chybět ani model sanitního vozu pro nácvik úkonů v podmínkách transportu,” uvedla Ivona Závacká, která projekt připravuje.

Multifunkční příjmový prostor bude rozdělen na tři části a simulovat tak tři rozdílné situace. V první části si budou moci studenti nacvičit zajištění pacienta v terénu, v další části místnosti bude umístěn interiér sanitního vozu. Ve třetí části místnosti bude uzavřený prostor určený pro nácvik ve stísněných podmínkách. Cvičná nemocnice bude mít i urgentní příjem, ARO nebo JIP. Součástí simulačního centra bude také cvičný byt s kuchyní, koupelnou či ložnicí, ve kterém si budou moci studenti natrénovat manipulaci s pacientem v domácím prostředí.

Lékařská fakulta Ostravské univerzity vznikla před deseti lety. Ke studiu medicíny se na ni ročně hlásí přes tisíc zájemců. V loňském roce fakulta zahájila výuku v angličtině, díky čemuž se otevřela i zahraničním studentům. V loňském akademickém roce (2018/2019) úspěšně ukončilo studium oboru Všeobecného lékařství 64 studentů. Letos by mělo ke studiu nastoupit dosud nejvíc mediků, celkem 134.

 

Zpravodaj

Zdravotní péče za hranicemi má být pro Šluknovsko dostupnější

  • 22 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Ústí nad Labem 22. srpna (ČTK) – Zdravotní péče v Sasku má být pro obyvatele Šluknovského výběžku dostupnější. Pojišťovny se zapojí do spolupráce v přeshraniční zdravotní péči. Společné prohlášení o spolupráci za Českou republiku podepíše ministr Adam Vojtěch (za ANO) příští týden. Největší poskytovatel zdravotní péče na severu děčínského okresu, Lužická nemocnice v Rumburku, je v insolvenci.

“Tímto krokem bude požehnáno ministerstvem, že naše pojišťovny budou moci uhradit zdravotní péči našim občanům, kteří budou využívat péči na území Saska,” řekl dnes novinářům náměstek hejtmana Stanislav Rybák (KSČM).

Do spolupráce se zapojí sedm pojišťoven na české straně. Je mezi nimi Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP), Vojenská zdravotní pojišťovna ČR nebo pojišťovna RBP, která už v červenci ohlásila, že je připravena hradit občanům ze Šluknovského výběžku náhradní zdravotní péči v sousedním Německu. “VZP je pouze jedním ze signatářů chystaného memoranda. To má otevřít cestu k přesnějšímu definování obecné právní úpravy o přeshraniční péči, což by následně umožnilo posílení dostupnosti zdravotních služeb pro obyvatele daného regionu,” řekla ČTK mluvčí VZP Jana Sixtová.

Ustavena bude komise, která bude řešit podrobnosti spolupráce. “Stanoví se konkrétní pracoviště, která budou poskytovat péči našim občanům nebo recipročně Sasům na naší straně,” uvedl Rybák. Lidé by tak mohli mít základní zdravotní péči zajištěnou například v nemocnici v Sebnitz. “Lidé by měli mít jistotu, že když pojedou do Sebnitz nemusí u sebe mít 200 euro na to, aby je někdo ošetřil. Mělo by to fungovat tak, jako když jdou k lékaři tady,” uvedl Rybák.

Podpisem prohlášení podle náměstka hejtmana Martina Kliky (ČSSD) nekončí snaha Ústeckého kraje zajistit péči pro obyvatele výběžku. “Zjištění péče na Šluknovsku (pro 55.000 obyvatel) je priorita číslo jedna, Ústecký kraj a Krajská zdravotní udělají maximum, aby tam péče zajištěna byla,” uvedl Klika. Radní pověřili Rybáka, aby za Ústecký kraj společné prohlášení podepsal.

Budoucnost Lužické nemocnice řeší nyní insolvenční správkyně. Chod nemocnice je zatím zajištěn. “Kromě dovolené v počátku prázdnin, řádně a několik měsíců předem oznámené, funguje naše oddělení normálně. Provozujeme oddělení i nám patřící obvody stejně jako v minulých letech, pohotovost na naší ambulanci je stále 24 hodin,” uvedl na webu nemocnice primář dětského oddělení Dalibor Karbula. Předem ohlášeno bylo také přechodné uzavření chirurgie do 2. září.

Insolvenční správkyně Martina Jinochová Matyášová v prohlášení pro veřejnost uvedla, že rozhodnutí soudu o úpadku nemá vliv na běžný provoz nemocnice ani kvalitu poskytované péče.

O způsobu řešení úpadku rozhodne schůze věřitelů svolaná na listopad. “Upřednostňováno bude zachování zdravotní péče v Lužické nemocnici,” uvedla správkyně. Společnost Krajská zdravotní byla připravena nemocnici převzít a zajistit péči za podmínky, že Rumburk uhradí ztráty z loňského a letošního roku. Město ale žádalo nejprve garance zachování péče. Žádná dohoda tak nebyla zatím uzavřena.

Radka Fialová

Zpravodaj

Nemocnice krev mají, i když darování omezuje mj. cestování

  • 21 srpna, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 21. srpna (ČTK) – Jihomoravské nemocnice přes léto nedostatkem krve netrpí, přestože okruh možných dárců zužují cesty do zahraničí nebo klíšťata. Když krev chybí, zvou zdravotnická zařízení dárce k odběru třeba pomocí facebookových stránek. Nemocnice si v případě potřeby také vypomáhají a posílají krev tam, kde je aktuálně nedostatek, zjistila ČTK v anketě.

“V posledních týdnech máme dobré zásoby transfuzních jednotek, díky kterým pokryjeme každodenní provoz nemocnice,” uvedl mluvčí kyjovské nemocnice Filip Zdražil. “Dobře pracujeme s dárcovskou základnou a odběry domlouváme s dostatečným předstihem,” řekl mluvčí znojemské nemocnice Pavel Jajtner.

Fakultní nemocnice Brno má podle mluvčího Pavla Žáry v registru přes 20.000 dárců. Nikdy jich ale není dost.

Ne všichni mohou přes léto krev darovat. “Dárcovství krve v létě omezuje především vyšší aktivita klíšťat a dovolená v oblastech s výskytem krví přenosných chorob. Dárce pak z preventivních důvodů nemůže po dobu čtyř týdnů darovat krev,” uvedl Zdražil. Riziko představuje také třeba západonilská horečka. Také ti, kteří navštívili například Řecko, Rumunsko nebo Kypr, musí odběr odložit alespoň o měsíc.

Nemocnice lákají nové dárce přes sociální sítě. I díky kampani “450 ml naděje” získala Nemocnice Hodonín krev od 41 prvodárců. “Dárcovství je bezplatné, lidé se většinou spokojí s tím, že udělali dobrý skutek,” uvedla vrchní laborantka Oddělení laboratorní medicíny Nemocnice Hodonín Zuzana Sečková.

Fakultní nemocnice Brno má na facebooku stránku Dárce krve FN Brno, kde se lidé dozví užitečné informace o dárcovství. Nemocnice je upozorní například na aktuální nedostatek některé z krevních skupin a vyzve je k odběru.

Do znojemské nemocnice chodí darovat krev třeba i středoškoláci. “Všimli jsme si, že u nás také funguje jakési rodinné dárcovství díky rodinným vazbám,” uvedl Jajtner.

Eliška Podzemná

Navigace pro příspěvky

1 … 9 10 11 12 13

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS