Odborníci: V Česku se zvýšit podíl nemocných HIV, kteří se…

Praha 29. listopadu (ČTK) – V Česku se za pět let podle odborníků Státního zdravotního ústavu (SZÚ) výrazně zvýšil počet nemocných s HIV, kteří se léčí. V roce 2013 jich bylo 75 procent, loni přes 95 procent. Informace dnes zazněla na tiskové konferenci k Světovému dni boje proti AIDS. Lidí nakažených HIV bylo v Česku od roku 1986 zjištěno zhruba 3600, nemoc AIDS se rozvinula zhruba u 660 z nich. Asi 300 lidí jí podlehlo. Kolem 530 lidí v ČR podle odhadů neví, že jsou nakažení.

Třetina všech diagnostikovaných případů v ČR jsou cizinci, kteří v Česku trvale žijí. “Mezi těmi, kteří se neléčí, jsou například cizinci, kteří se vrátí do své domovské země, nebo naopak Češi, kteří vycestují do ciziny. U nich nemáme možnost zjistit, jestli se léčí tam,” řekl vedoucí Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS ze SZÚ.

Moderní antiretrovirová léčba podle odborníků vede k zamezení rozmnožování viru. Takoví pacienti pak mají stejnou naději dožití jako běžná populace, mohou také mít například nechráněný sex bez toho, aby partnera nakazili, nebo mít děti. Zásadní je ale objevit infekci včas a začít se léčit.

Mezi zhruba pěti stovkami lidí, kteří podle odhadů SZÚ nevědí, že jsou nakažení, je téměř polovina cizinců žijících trvale v ČR neboli rezidentů. Z celkem asi 3500 lidí, kteří se v Česku nakazili od začátku testování v roce 1985, jich bylo téměř 900. Mezi novými případy z letošního roku tvoří třetinu.

“Zatímco u Čechů je dominantní přenos homosexuální mezi muži, u rezidentů je asi 34 procent přenosů heterosexuální. Po odečtení Slováků je to téměř 42 procent a častější je i přenos při injekčním užívání drog,” dodal Němeček. Na cizince se proto snaží SZÚ zaměřovat i prevenci. “Materiály v jiných jazycích máme, ale je problém je k nim dostat,” uvedla vedoucí oddělení sexuálně přenosných nemocí SZÚ Hana Zákoucká. Snaží se kontaktovat praktické lékaře, kteří v zahraničních komunitách v ČR působí.

Podle odhadů jsou náklady na udržení infekce HIV v Česku pod kontrolou asi miliarda korun ročně. Prevence, jako jsou přednášky či výměna jehel injekčním uživatelům drog, tvoří asi 0,7 procenta. Léčba stojí asi 30.000 korun na jednoho pacienta měsíčně, je hrazená z veřejného zdravotního pojištění.

Ministerstvo zdravotnictví dává přímo na prevenci HIV deset milionů korun, dalších osm milionů prostřednictvím svých přímo řízených organizací, jako jsou fakultní nemocnice nebo SZÚ. Odborníci z řad neziskových organizací kritizovali úbytek peněz na léčbu závislostí, který může dopadnout i na výměnu stříkaček. “Přenos mezi injekčními uživateli drog není častý zejména díky tomu, že mezi nimi nejsou zdroje nákazy. Výměna stříkaček omezuje hlavně přenos hepatitidy typu C,” dodal Němeček.

Liberečtí hygienici evidují od začátku roku 124 případů žloutenky

Liberec 29. listopadu (ČTK) – Liberečtí hygienici od začátku roku evidují 124 případů žloutenky typu A. Z toho devět nemocných má sice trvalé bydliště mimo Liberecký kraj, ale vazbu na ohnisko nákazy v Turnově. Za poslední týden se objevily v kraji čtyři nové případy. ČTK o tom dnes informovala krajská ředitelka protiepidemického odboru Jana Prattingerová. Hygienici se domnívají, že původní zdroj infekce žloutenkou typu A už v kraji asi nepůsobí, a tudíž by měla epidemie dál ustupovat.

Za celý loňský rok v Liberecké kraji žloutenkou onemocněli jen dva lidé. Dvě ohniska žloutenky se na jaře objevila v Liberci a Jablonci nad Nisou. Nemoc v těchto místech se šířila hlavně v komunitě nitrožilních uživatelů drog a lidí bez domova. Na podzim se začala šířit v běžné populaci v Turnově. “U 83 nemocných jsme epidemiologickým šetřením zjistili vazbu na město Turnov,” uvedla Prattingerová. Za vysoce pravděpodobné považují hygienici, že jedním ze zdrojů nákazy byla užitková voda používaná v zahrádkářských koloniích v Turnově. Nakažlivá už ale není, nové případy z posledních týdnů přibyly v důsledku kontaktu nemocných se zdravými. Žloutenka má dlouhou inkubační dobu, projevuje dva až sedm týdnů od nákazy. Jde o onemocnění jater.

Žloutenka typu A, označovaná také jako nemoc špinavých rukou, se přenáší především kontaktem. Lidé se ale mohou nakazit i kontaminovanou vodou, potravinami a znečištěnými předměty. Žloutenka se projevuje zažívacími potížemi, pacient může mít také příznaky podobné chřipce či nervové potíže. Mezi příznaky nemoci patří zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, nevolnost. U dospělých se častěji než u dětí projeví nemoc i žlutým zabarvením kůže a očního bělma.

zdroj: obrázek

Spalničky mají v Kongu přes 5000 obětí, dvakrát více než…

Ženeva/Kinshasa 28. listopadu (ČTK) – Od začátku letošního roku zemřelo v Kongu na spalničky 5110 lidí. Je to více než dvojnásobek počtu obětí, které si v zemi od loňského srpna vyžádala epidemie eboly. S odkazem na středeční vyjádření představitelů Světové zdravotnické organizace (WHO) o tom informovala agentura AFP.

“Epidemie (spalniček) v Kongu je největší na světě. Je jedna z největších, jaké jsme kdy viděli,” uvedla Kate O’Brienová, ředitelka oddělení imunizace WHO. Upřesnila, že od ledna se v zemi vyskytlo více než čtvrt milionu případů nákazy.

Úřady epidemii spalniček v zemi vyhlásily naposledy v červnu a znovu pak v září. Následně zahájily masivní očkovací kampaň, která by měla být završena do konce roku. Podle O’Brienové se ale nákaza rozšířila po celé zemi, nejvíce zranitelné jsou přitom děti.

Spalničky vzbuzují daleko méně pozornosti než epidemie eboly, která loni propukla na východě Konga. Ebola je jednou z nejsmrtelnějších nemocí na světě, v Kongu na ni zemřou asi dva ze tří lidí, kteří se jí nakazí. Podle posledních údajů zabila v zemi již přes 2200 lidí. WHO oznámila, že začala zřizovat týmy, které budou v terénu bojovat proti oběma nemocím naráz.

Práci WHO a dalších organizací stále ztěžují násilnosti, které panují na východě země. Organizace v úterý oznámila stažení téměř 50 pracovníků z oblasti kvůli zhoršené bezpečnostní situaci. Od začátku měsíce v okolí města Beni při útocích ozbrojenců zemřelo na 100 civilistů. WHO uvedla, že je rostoucím násilím “extrémně znepokojena” a že boje v oblasti mají “katastrofální dopady” na snahy o kontrolu šíření onemocnění.

Spalničky se projevují výskytem zarudlých skvrn na pokožce a mohou vést až k úmrtí nakaženého. Způsobuje je virus, který se snadno přenáší přímým kontaktem nebo vzduchem. Před objevením vakcín v 70. letech 20. století celosvětově zabíjely mezi sedmi a osmi miliony lidí ročně.

WHO zrušila koncem srpna České republice a dalším třem evropským zemím status zemí, v nichž byly spalničky vymýceny. Nemocí se v ČR letos nakazilo téměř 600 lidí, nikdo jí však nepodlehl. Za zvyšujícím se výskytem onemocnění stojí podle expertů především klesající proočkovanost obyvatelstva.

zdroj: obrázek