Lázně Bělohrad a Konstantinovy Lázně by mohly léčit pacienty…

V Lázních Bělohrad umožní nový minerální pramen povolený od roku 2020 rozšíření indikací o nemoci srdce a cév a nemoci trávicího ústrojí, případně u dětí nemocí způsobených poruchami látkové výměny a činností žláz s vnitřní sekrecí, jako je například slinivka.

„Jedná se o zdroj uhličité, hydrogenuhličitano-vápenato-sodno-hořečnaté minerální vody, která je podle balneologického posudku vhodná pro vnější i vnitřní balneaci, tedy pitné kúry a inhalace,“ píše se v dokumentu ministerstva.

V Konstantinových Lázních by mělo být podle návrhu rozšířeno využívání stávajícího pramene uhličité vody k léčení nemocí dýchacího ústrojí.

„Obě lázeňská místa splňují podmínky pro využití stávajících přírodních léčivých zdrojů pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči,“ uvedlo MZd. Aby mohla být péče o tyto pacienty hrazená z veřejného zdravotního pojištění, musí dojít právě ke změně vyhlášky.

Náklady za lázeňskou péči

Nárůst nákladů zdravotních pojišťoven, které loni za lázeňskou péči zaplatily více než 3,6 miliardy korun, ale ministerstvo nepředpokládá, protože stávající kapacity těchto lázní jsou naplněné z více než 90 procent. „Nasmlouvaná kapacita lázeňského zařízení je daná a pro její změnu je nutná dohoda poskytovatelů se zdravotními pojišťovnami,“ doplnilo MZd.

Provoz lázní zejména v roce 2020 výrazně ovlivnila pandemie koronaviru. V roce 2000 počet pacientů, kteří podstoupili lázeňskou léčebnou rehabilitační péči, dosáhl 275.800. Od té doby s mírnými výkyvy stoupal, v posledních deseti letech se pohyboval mezi 360.000 a 380.000 klienty ročně. Loni se návštěvnost lázní propadla téměř o polovinu.

Pacientů předloni bylo 196.307, což je nejméně od konce 90. let. Z celkového počtu pacientů bylo loni 38.835 cizinců, což je proti roku 2019 necelá třetina. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Provozovatelé lázní si stěžovali především na úbytek německé klientely, která je nejvýznamnější skupinou hostů z ciziny.

Loni se podle dat zdravotních pojišťoven počty pacientů opět zvýšily zhruba na úroveň roku 2019. Kromě pacientů po úrazech, operacích nebo chronicky nemocných, kterým hradí část pobytu zdravotní pojišťovna, jezdí lidé do lázní také jako samoplátci.

Náklady systému veřejného zdravotního pojištění na lázeňskou péči: