Vědci: Zrušení testů zdarma může motivovat k očkování, i přinést problémy

“Obávám se, že září není ideální termín. Bude nutné monitorovat vstupy infekce ze zahraničí a toto by mělo probíhat nejméně celé září,” napsal Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který vedl laboratorní skupinu ministerstva zdravotnictví. Lepší by podle něj byl konec října.

“Počátkem října proběhnou volby, což povede k velké mobilitě obyvatel a zvýší se podstatně riziko šíření nemoci,” doplnil. Volby mohou sehrát roli i podle evolučního biologa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslava Flégra. Na facebooku napsal, že nevěří tomu, že ke zrušení testů zdarma vláda přistoupí před volbami.

Podle Hajdúcha bude potřeba mít dostatečné testovací kapacity na podzim a zimu. Pokud se ale zruší hrazené preventivní testy, hrozí, že se některá testovací centra uzavřou. Epidemiolog, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a poradce ministra zdravotnictví Rastislav Maďar ČTK v úterý sdělil, že bude od září pokračovat preventivní testování ve školách a v zaměstnání.

Nehrazené testy

Rozhodnutí státu preventivní testy lidem nehradit a zároveň je požadovat pravděpodobně podle Hajdúcha někdo napadne u soudu. “Pokud je očkování dobrovolné, tak stát dává občanům na výběr, přičemž ale hradí jen jednu variantu. Toto může být shledáno opět jako diskriminační, jakkoliv se s tímto názorem osobně neztotožňuji,” dodal.

Podle vedoucího Katedry mezinárodního a evropského práva Masarykovy univerzity v Brně Filipa Křepelky je rozhodnutí vlády preventivní testy dál nehradit správné. Měsíc testování, včetně hrazení testů v zaměstnání pojišťovnami a ve školách ze státního rozpočtu, podle něj stojí tolik jako celé náklady na očkování. Za první pololetí už stály testy skoro 20 miliard korun, což se podle něj blíží třeba penězům, které stát dává na provoz univerzit.

“Já v tom tlačení váhavých na očkování vidím a líbí se mi to. Vlastně nemám problém s tím, že covid certifikát při cestování a vnitrostátních službách vytváří naříkané občany první a druhé kategorie,” uvedl. Neočkovaní se totiž podle něj spolehli na to, že epidemickou situaci vylepší očkování těch, kteří vakcinaci podstoupí, a teď z toho dál těží.

Nedůvěra v očkování

Podle psycholožky z Masarykovy univerzity Zuzany Masopustové je problematické, když se mezi občany a zvládání epidemie staví další bariéry. “Pokud se lidé nenechali očkovat, tak tomu tak je pravděpodobně z důvodu nedůvěry,” sdělila ČTK. U někoho jde o nedůvěru v očkování obecně nebo po předchozí špatné zkušenosti, u jiných nedůvěra ve stát a jeho instituce nebo v nebezpečnost nemoci covid-19.

“Pokud stát zavede bariéry k testování v podobě nutnosti si testování hradit, tak nejen že se bude testovat méně, ale lze očekávat, že minimálně nedůvěra ve stát, instituce a následně v zavádění jakýchkoliv protiepidemických opatření se zvýší,” vysvětlila. Naopak se podle ní posílí důvěra v konspirační teorie. Proto by se stát měl právě na posilování důvěry, instituce, postup řízení epidemie i očkování, měl zaměřit.

Molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR se domnívá, že lidí, kteří očkování odmítají, je v populaci méně než deset procent a většina neočkovaných je spíš lhostejná a myslí si, že nemusí mít strach, protože není v rizikové skupině. “Na takové lidi může zapůsobit, že se očkováním vyhnou opakovanému placení za testování,” sdělil ČTK.