MedNews.cz

Průzkum: Třetině Čechů se během epidemie zhoršil zdravotní stav

26 listopadu, 2020
by andrlovak1

Praha 26. listopadu (ČTK) – Asi třetině Čechů (32 procentům) se během podzimní koronavirové epidemie zhoršil zdravotní stav. Nejčastěji zmiňovali celkovou únavu, bolest hlavy, deprese a úzkosti, bolest zad a přibírání na váze. Vyplývá to z průzkumu, který si nechal udělat výrobce léků Zentiva a jehož výsledky má ČTK k dispozici. Průzkumu se v říjnu zúčastnilo 1000 respondentů, odpovídali online.

U většiny dotázaných nebylo zhoršení zdravotního stavu tak závažné, aby bylo nutné vyhledat lékařskou pomoc. Z průzkumu také vyplývá, že Češi často odkládali osobní návštěvu lékaře, asi čtvrtina respondentů lékaře kontaktovala telefonicky.

Téměř pětina lidí (184 lidí) zmínila, že cítí celkovou fyzickou únavu a vyčerpání. O něco méně lidí (174) uvedlo, že trpí bolestí hlavy nebo se u nich projevily deprese a úzkosti (160 lidí). Bolest zad mělo 118 lidí a asi každý desátý člověk přibral na váze.

Nejvíce podle průzkumu pociťovali zhoršení svého zdravotního stavu lidé ve věku 18 až 26 let (asi 46,5 procenta). Naopak lidé ve věku 54 až 65 se cítili poměrně stabilně. Podle průzkumu je to zřejmě tím, že tato věková skupina oproti období před epidemií neměnila tolik svůj běžný režim.

Ti, kteří uvedli, že se jejich zdravotní stav během podzimní koronavirové epidemie nezměnil, to přičítali kvalitnímu spánku, pravidelnému sportu a užívání vitamínů a doplňků stravy podporujících imunitu.

Zpravodaj

Skauti doručí léky lidem, kteří si je nemohou vyzvednout…

13 listopadu, 2020
by CRS Webmaster

Praha 13. listopadu (ČTK) – Skauti rozšířili svou pomoc seniorům, lidem v izolaci či karanténě a dalším ohroženým skupinám o donášku léků či zdravotnických prostředků. Pacientům, kteří si nemohou osobně ani s využitím svých blízkých dojít do lékárny, vyškolení skautští dobrovolníci léky vyzvednou, bezkontaktně doručí a předají také potřebné instrukce od lékárníků. ČTK o tom dnes informovali zástupci organizace Junák a České lékárnické komory, z jejichž spolupráce projekt vznikl.

Služba nazvaná Skautská pomoc lékárnám je bezplatná a funguje v celé republice. Skauti nyní pomáhají potřebným v době epidemie koronaviru při obstarávání nákupů či drobných pochůzek.

Do skautské pomoci je nyní zapojeno přes 750 dospělých skautek a skautů. “Jsou připraveni zvládnout mnohem větší množství poptávek, a proto chceme jejich síly využít tam, kde je to nejvíce potřeba. Očekáváme, že Skautská pomoc lékárnám by mohla ulehčit nejen pacientům a lékárníkům, ale ve velké míře také praktickým lékařům a diabetologům,” uvedla mluvčí skautů Barbora Trojak.

Ve Zlíně, kde projekt Skautské pomoci začal, vznikla síť vyškolených operátorů, kteří přijímají poptávky a zadávají je do systému. Vyzvednutí léků zajišťují skautští dobrovolníci po celé zemi, kteří mají instrukce k tomu, aby předali lék i nezbytné informace od lékárníka. “Dobrovolníci mohou také zprostředkovat kontakt mezi lékárníkem a pacientem, pokud je nutné doplnit údaje nebo konzultovat léčbu,” dodal iniciátor projektu Jiří Robenek.

“Skautská pomoc lékárnám umožňuje organizovanou, transparentní a cílenou pomoc přesně těm pacientům, kteří nemohou požádat například zdravého rodinného příslušníka nebo svého ošetřovatele, aby jim léky vyzvedl v lékárně, kterou obvykle navštěvuje. Kromě karanténních pacientů jsou to zejména senioři a lidé z rizikových skupin,” dodal prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. Díky tomuto projektu se podle něj těmto lidem dostanou nejen potřebné léky, ale s nimi i nezbytné informace, které lékárník běžně sděluje přímo pacientovi.

Bližší informace k projektu najdou pacienti, lékaři i lékárníci na webu www.skautskapomoclekarnam.cz nebo se mohou zavolat na číslo 608 737 587, které je v provozu každý den o 08:00 do 19:00.

abz mha

Zpravodaj

Studie: Většina přísad generických léků se vyrábí v Asii

7 října, 2020
by CRS Webmaster

Berlín 7. října (ČTK) – Dvě třetiny účinných složek potřebných pro výrobu generických léků se vyrábějí v Asii. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila německá skupina Pro Generika. Výsledky studie ukazují, že Evropa je při výrobě léků vysoce závislá na zahraničním dovozu.

Na počátku pandemie způsobené koronavirem vyděsilo evropské vlády rozhodnutí Indie zakázat vývoz některých produktů souvisejících s pandemií. Indie je jedním z největších producentů účinných složek pro generické léky, tedy pro kopie léků, kterým vypršela patentová ochrana. Zákaz vyvolal obavy z narušení dodavatelských řetězců a nedostatku léků. Ministři zdravotnictví EU v reakci na to slíbili, že podpoří lokální výrobu léčiv.

Studie analyzovala celosvětovou produkci 565 aktivních farmaceutických přísad. Zjistila, že 63 procent certifikátů kvality, které zaručují těmto přísadám, že jsou vhodné pro použití v léčivých přípravcích, je ve vlastnictví výrobců v Asii. V roce 2000 to přitom bylo jen 31 procent. Výroba léčiv se v posledních dvou desetiletích přesunula z Evropy do Asie kvůli cenovému tlaku a mírnějším regulačním požadavkům, uvedla Pro Generika.

Více než 80 procent asijských certifikátů pak vlastní výrobci v Indii a Číně, kde je většina výrobců soustředěna pouze v několika státech a provinciích, ukázala studie. Pro více než polovinu aktivních farmaceutických přísad pak existuje ve světě jen několik málo výrobců.

Evropa je držitelem 31 procent certifikátů, což je pokles z 59 procent v roce 2000. Producenti v Itálii, Německu, Španělsku a Francii se pak převážně zaměřují na přísady s nízkým objemem prodeje, které je složité vyrobit.

Kvůli pandemii Francie v červnu oznámila, že plánuje zvýšit domácí výrobu léčivých přípravků a prezident Emmanuel Macron slíbil 200 milionů eur (5,4 miliardy Kč) na výzkum a výrobu léků. Také Rakousko plánuje investice do podpory výroby v továrně na antibiotika vlastněné divizí švýcarské farmaceutické firmy Novartis.

Zástupci odvětví však varují, že převést výrobu domů může být komplikovaný proces, protože vyšší náklady na pracovní sílu a přísnější ekologické standardy v Evropě téměř znemožňují konkurovat cenám asijských dodavatelů. Novartis uvedl, že spíše než blízkost dodavatele se snaží vytvořit alespoň dva zdroje pro důležité přísady, aby měl v případě výpadku záložní možnost.

Generální ředitel společnosti Merck KgaA Stefan Oschmann řekl agentuře Reuters, že nedostatek léků na začátku pandemie byl minimální a nepovažuje za reálné, že by se podařilo repatriovat velkou část výrobního řetězce do Evropy.

irl mka

Doporučené články

Připraveni vždy a na vše. Na dovolené nezapomeňte na cestovní…

31 července, 202031 července, 2020
by andrlovak1

Ať už jede člověk na dovolenou v Česku nebo do zahraničí, neměl by brát své zdraví na lehkou váhu. Jak je známo, štěstí vždy přeje připraveným. A to znamená mít svou cestovní lékárničku vždy po ruce. Na co by tedy člověk neměl při balení na dovolenou zapomenout?

Vždy je důležité předvídat a myslet na to, co by se mohlo stát. Kromě léků, které člověk běžně užívá, by neměl zapomínat ani na nečekané události, které se mohou přihodit. A úrazy to nekončí. Ať už na sebe člověk bude jakkoliv opatrný, bakterie nebo třeba slunce ho může překvapit, ani neví jak.

Úrazy

Polštářkové náplasti by neměly chybět na žádné cestě. Je jedno, jestli se člověk rozhodne pro aktivní či relaxační dovolenou, puchýř nebo škrábanec si může přihodit všelijak. Stejně tak není na škodu přibalit ani obvaz a dezinfekci.

Ochrana kůže

Ať už člověk jede v zimě do hor nebo v létě k moři, sluníčku se nevyhne. A proto by opalovací krém a zklidňující krém po opalování neměl chybět v cestovní lékárničce.

Teplota a bolesti

Ti jedinci, kteří jsou citlivější na změnu prostředí, by neměli zapomínat na léky proti bolesti hlavy či na horečku. Není proto na škodu přihodit do tašky například Ibalgin, Ibuprofen, Paralen, Aspirin, Nurofen či Panadol. Rychlejšího účinku mohou dosáhnout například gumové kapsle, šumivé tablety či sirupy. Jestli si však v rámci úspory místa dáváte do taštičky jen platíčko s pár tabletami, vždycky se ujistěte, že budete mít po ruce příbalový leták nebo budete schopní nalézt ho na internetu.

Střevní potíže

Možná se se střevními problémy normálně nesetkáváte. A tak vás ani nenapadne, že by se na dovolené mohlo něco takového přihodit. Jenže právě cestování může být viníkem, kvůli kterému se člověk seznámí s hotelovou koupelnou více, než by chtěl. Může to být kvůli stresu, nebo třeba i změně jídelníčku. Neznámé pokrmy mohou žaludek překvapit. Léky proti průjmu určitě přibalte, obzvláště, pokud jedete do exotických destinací. Mezi nejznámější patří například Smecta, Endiaron, Ercefuryl či živočišné uhlí.

Na Alergii

Na maraton kýchání a posmrkaných kapesníků jsou alergici zajisté připraveni a prášky na alergii mají ve své tašce non stop. Nebo by alespoň měli mít. Alergická reakce ale může na dovolené překvapit i ty, kteří se alergii jinak úspěšně vyhýbají. Může jít o jednorázovou alergii na slunce či bodnutí hmyzem. Proto by léky na alergii neměly chybět v žádné cestovní lékárničce.

Proti komárům

Vypadá to, že komáři jsou všude. A kvůli svědivým komářím bodnutím se může dovolená velmi znepříjemnit. Pokud tedy jedete do oblastí s vysokým výskytem otravného hmyzu, je dobré investovat do prostředků s vysokým obsahem DEET. Kdyby přece jen k bodnutí došlo, Fenistil či jiný chladivý prostředek může pokožce ulevit.

Zpravodaj

Zdravotní pojišťovny vrátily loni lidem o pětinu víc za léky

21 února, 20203 srpna, 2020
by CRS Webmaster

Praha 21. února (ČTK) – Zdravotní pojišťovny lidem loni vrátily z doplatků na léky meziročně o téměř pětinu víc. Celkem šlo o téměř 780 milionů korun, vyplývá z informací, které sdělili ČTK jejich zástupci. Pojišťovny vracejí peníze nejčastěji seniorům nad 70 let, kteří v lékárnách za léky na předpis za rok zaplatili víc než 500 korun. Stejný limit je od letošního roku i u invalidních důchodců s těžším stupněm postižení. U dětí a mladších důchodců je 1000 korun a u ostatních dospělých 5000 korun. Podle Českého statistického úřadu vydal každý Čech v roce 2018 průměrně na doplatky na léky asi 2600 korun.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), u níž je pojištěno asi 60 procent Čechů, jim loni vrátila 493 milionů korun, což je asi o 17 procent více než v roce 2018. Doplatky pojišťovna vracela 464.000 lidí, rok předtím na ně dosáhlo o 38.000 lidí méně. Velká většina pojištěnců, kterým VZP doplatek loni vracela, byli lidé nad 70 let. Dětí bylo jen asi 3000 a dospělých 4500.

Druhá největší, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (ZPMV), vyplatila svým klientům téměř 90 milionů korun, o 15,5 milionu korun více než v roce 2018. Na vratku dosáhlo téměř 74.000 lidí, o rok dříve to bylo 11 procent méně.

Meziroční nárůst vrácené částky o 23 procent zaznamenala Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Loni vyplatila téměř 66.000 klientů přibližně 72 milionů korun, v roce 2018 rozdělila o 13 milionů méně mezi 58.000 lidí.

Od roku 2018 pojišťovny vrací na doplatcích výrazně více než v předchozích letech. Ochranný limit se snížil pro seniory z 2500 korun na 1000 korun a byla zavedena nová kategorie starších 70 let, u kterých je limit jen 500 korun.

Od letošního ledna byl snížen na 500 korun limit také pro invalidní důchodce druhého a třetího stupně, tedy osoby s těžším postižením. “Zatímco senioři a děti nemusejí o přeplatky pojišťovnu žádat, občané s přiznanou invaliditou se musí o přeplatek u své zdravotní pojišťovny přihlásit a zdravotní postižení doložit,” sdělila mluvčí ZPMV Hana Kadečková.

Oborová zdravotní pojišťovna (OZP) vyplatila meziročně o sedm milionů víc, loni 45,4 milionů korun rozdělila mezi 39.700 klientů. O 19 procent víc než předloni vyplatila v roce 2019 Vojenská zdravotní pojišťovna. Vrátila celkem 46,7 milionu korun. O 20 procent víc vzrostla meziročně také částka vyplacená pojišťovnou RBP (dříve Revírní bratrská pokladna), loni činila téměř 23 milionů korun. Zdravotní pojišťovna Škoda za rok 2019 vyčíslila doplatky nad ochranný limit na 19 milionů korun, o 18 procent víc než v předchozím roce.

Limit na doplatky se počítá z nejlevnější varianty léku se stejnou účinnou látkou, může tak být reálně nižší než částka, kterou pacient skutečně zaplatil, kvůli marži lékárny nebo pokud si vybral dražší variantu léku. Pojišťovny spočítají každému klientovi doplatek každé čtvrtletí a vyplatí mu ho na účet nebo pošlou složenku. Pokud bude částka nižší než 50 korun, přijde spolu s dalším čtvrtletím.

V loňském roce šlo na zdravotní péči 311 miliard korun, příjmy veřejného zdravotního pojištění se odhadovaly 331 miliard. Částka vynaložená na léky tvoří asi pětinu. Zhruba třetinou se na ní podílejí domácnosti. Z 88 miliard vynaložených v roce 2018 stály 14 procent volně prodejné léky, 38 procent léky na předpis a 30 procent léky spotřebované v nemocnicích. Na doplatcích předloni vydal každý Čech průměrně 2600 korun.

Vratky doplatků za léky v letech 2018 a 2019:

Pojišťovna	2019	2018
VZP	492,8 mil. Kč (464.368 os.)	422,5 mil. Kč (425.999 os.)
ZPMV	90 mil. Kč (73.991)	74,5 mil. Kč (65 747)
ČPZP	72 mil. Kč (65.969)	58,6 mil. Kč (126.414)
OZP	45,5 mil. Kč (39.683)	38,3 mil. Kč (35.988)
VoZP	46,7 mil. Kč	39,2 mil. Kč
RBP	23 mil. Kč (21.500)	19 mil. Kč (19.172)
ZP Škoda	9,1 mil. Kč (19.069)	7,7 mil. Kč (17.355)
CELKEM	779,1 milionů Kč	659,8 milionů Kč

zdroj: zdravotní pojišťovny

van mal

Aktuálně

Sněmovna podpořila novelu k dostupnosti léků, jde do výboru

22 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 22. ledna (ČTK) – Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole vládní novelu, která by měla zajistit dostupnost léků v lékárnách. Omezila by také možnost vývozu léků. Předlohu nyní posoudí zdravotnický výbor. Česká lékárnická komora už dříve uvedla, že návrh deklarovaný cíl nevyřeší.

Poslanci nyní už jen hlasovali o postoupení novely do výboru. Koncem listopadu, kdy Sněmovna její první čtení přerušila, čelila kritice. Drtivá většina poslanců, kteří tehdy vystoupili v debatě, poukazovali na to, že předloha problém nedostatku některých léků nevyřeší. Přerušení prvního čtení mělo otevřít prostor k dalším jednáním s představiteli komory.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) hájil v listopadu předlohu zkušenostmi ze Slovenska, z nichž se inspirovala. Navzdory současným omezením se podle něho objem zpětného vývozu léků z Česka do zahraničí, kde jsou dražší, zvyšuje.

Novela stanoví, že výrobci by museli v případě nutnosti dodat chybějící lék vydávaný na recept do dvou dnů do kterékoli lékárny v Česku. Mění se tak dosavadní úprava, která zaváděla povinnost výrobců dodat distributorovi léky podle tržního podílu. Podle ministerstva zdravotnictví není vymahatelná.

Předloha také nově řeší takzvané reexporty léků, když v současnosti může být jejich zpětný vývoz do ciziny zakázán v podstatě až při jejich nedostatku. Vývoz by měl být povolen jen u léčiv, která budou uvedena na seznamu vydaném Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Do seznamu se přitom dostanou jen léky, u nichž bude ověřeno, že je jich v Česku dostatek.

Novela zavádí i další cesty, jak léky pro pacienty zajistit, například možnost dovozu nebo jeho dočasného použití, pokud lék nesplňuje všechny formální podmínky pro uvedení na český trh. Zároveň bude možné vývoz konkrétního léku zakázat.

mbc gcm

Aktuálně

Středočechů s infekcí dýchacích cest opět přibylo

10 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Kladno 10. ledna (ČTK) – Středočechů s infekcí dýchacích cest v uplynulém týdnu opět přibylo. Nemocnost stoupla o více než 60 procent, nyní činí 939 případů na 100.000 obyvatel. Vzrostl i počet případů chřipky, informovala dnes ředitelka protiepidemického odboru středočeské hygienické stanice Lilian Rumlová.

Nejvyšší nemocnost lidí s infekcí dýchacích cest byla hygienikům hlášena v okrese Příbram, nejnižší v okrese Nymburk. “Nejvyšší počet onemocnění je ve věkové skupině dětí do pěti let,” uvedla Rumlová. V této věkové skupině dosahuje v regionu nemocnost v průměru 2457 případů na 100.000 obyvatel. Naopak u lidí starších 25 let nepřesahuje nemocnost 600 případů na 100.000 obyvatel.

Jen malou část nemocných tvoří pacienti s chřipkou, hygienici evidují 22 případů onemocnění na 100.000 obyvatel. Hranice epidemie infekcí dýchacích cest bývá stanovena kolem 1600 až 1700 nemocných na 100.000 obyvatel.

sbe kš

Aktuálně

V Moravskoslezském kraji přibývá respiračních onemocnění

10 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Ostrava 10. ledna (ČTK) – V Moravskoslezském kraji aktuálně na 100.000 obyvatel připadá 1136 lidí s akutními respiračními infekcemi. Proti minulému týdnu je to narůst, který ale podle hygieniků odpovídá tomuto ročnímu období. ČTK to dnes sdělila krajská hygienička Helena Šebáková.

“Nejvyšší počet nemocných byl hlášen z okresu Opava, kde onemocnělo 1646 osob na 100.000 obyvatel,” uvedla Šebáková. Nejčastěji nemocné jsou podle věku stále předškolní děti, kde hygienici evidují 2600 případů na 100.000 obyvatel.

“Na lékařských službách první pomoci se podíl osob ošetřených pro akutní respirační infekce pohyboval do 42,9 procenta,” uvedla Šebáková. Hygienici v tomto týdnu zaznamenali jeden nový vážný případ chřipky. Neočkovaná pacientka z Frýdecko-Místecka musela být hospitalizovaná na ARO.

mtk sd

Zpravodaj

Odborníci: Každý pátý trpí duševním onemocněním, často už děti

18 prosince, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 18. prosince (ČTK) – Každý pátý Čech trpí podle průzkumů nějakým duševním onemocněním, zapomíná se však na prevenci. U poloviny nemocných se podle odborníků projeví příznaky dříve než ve 14 letech. Národní akční plán pro duševní zdraví, který dnes schválila Rada vlády pro duševní zdraví, počítá proto s tím, že by se na prevenci více zaměřily i školy. Členové rady to řekli na tiskové konferenci po dnešním prvním jednání. Do psychiatrické péče plyne ročně asi deset miliard korun z veřejného zdravotního pojištění.

Zásadní je podle odborníků problémy odhalit ještě předtím, než se z nich rozvine závažná psychiatrická diagnóza. “Kdyby existoval systém časné intervence, tak k některým nákladům nedojde a nedojde někdy ani ke zmařeným životům,” řekl garant reformy duševního zdraví Ivan Duškov.

Přestože u poloviny nemocných se duševní problémy projeví už před 14. rokem života, současné vzdělávání s tématem duševního zdraví podle zástupkyně uživatelů péče Marie Salomonové nepracuje. “Podařilo se nám do národního akčního plánu toto téma prosadit. Měly by být podpořeny také vysokoškolské poradny pro studenty a jejich dostupnost,” uvedla. V radě vlády jsou zastoupená i ministerstva práce, školství nebo spravedlnosti s tématem ochranného léčení.

Rada probírala také reformu psychiatrické péče, která počítá mimo jiné s postupným rušením lůžek ve velkých psychiatrických nemocnicích a převedení jejich pacientů do péče ambulancí a terénních týmů, takzvaných center duševního zdraví. “Aktuálně propuštěných z hospitalizace bylo za dva roky 1663 lidí, kteří dnes fungují v rámci komunitních služeb,” řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Center funguje 17 po celém Česku, schválená jsou další čtyři a podle ministra bude brzy vybíráno dalších devět. Postupně z pilotního provozu hrazeného z evropských fondů centra přecházejí na úhrady ze zdravotního pojištění. Připravuje se také nový komplexnější přístup k ambulantním službám, rozšíření center duševního zdraví na děti a mladistvé nebo na seniory. Velké psychiatrické nemocnice mají v návaznosti na reformu postupně podle svých transformačních plánů omezovat počty lůžek.

Rada vlády se bude podle ministra scházet jednou za čtvrtletí nebo pololetí podle potřeby, měsíčně se budou nad tématem potkávat úředníci jako členové pracovní skupiny.

Náklady na diagnostiku a léčbu duševních chorob spolu s náklady na sociální služby a dalšími nepřímými náklady, mezi které patří například absence v práci či invalidita, jsou odhadovány na 100 miliard korun. Duševní poruchy a poruchy chování jsou podle ministra Vojtěcha nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.

Z lidí, kteří trpí nějakým duševním onemocněním, kolem deseti procent má duševní poruchu spojenou s užíváním alkoholu, sedm procent má nějaký druh úzkostné poruchy, asi 5,5 procenta trpí poruchami nálady a čtyři procenta mají závažné deprese. Sebevraždu spáchají čtyři Češi každý den. Alzheimerova choroba nebo další demence budou v roce 2020 postihovat asi 183.000 lidí. Na její odhalování se mají v příštím roce začít více zaměřovat také praktičtí lékaři.

Zpravodaj

Pacienti s rakovinou slinivky nemají všude stejný přístup k léčbě

18 listopadu, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 18. listopadu (ČTK) – Pacienti s nádorem slinivky nemají podle organizace Onkomaják ve všech regionech stejně rychlý přístup k léčbě. Měli by proto vyhledávat spíše velká onkologická centra. Odborníci doporučují operaci, která je základní možností léčby, absolvovat ideálně do tří týdnů od diagnózy. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ke čtvrtečnímu Světovému dni rakoviny slinivky.

Tento typ rakoviny je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění v Česku, v roce 2025 může být podle odborníků druhou nejčastější. “Chirurgie je aktuálně jediná léčebná modalita. Ostatní jsou jen na omezení růstu nádoru nebo jeho zmenšení,” uvedl přednosta 1. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Zdeněk Krška.

Podle ředitele VFN Davida Feltla, který dříve působil jako radiační onkolog, se ukázalo, že pokud má pacient nádor omezený na slinivku, tedy nemá metastázy, tak předoperační kombinace ozařování a chemoterapie dokáže zlepšit léčebné výsledky. Kolem 60 procent nemocných kvůli pozdnímu objevení nádoru ale už metastázy má.

Pomoci nádor objevit včas mohou podle onkologů i organizace Onkomaják zejména praktičtí lékaři. Ti, protože se s pacientem potkávají pravidelně, mohou odhalit například zhubnutí bez příčiny, třeba i navzdory cukrovce, které může být jedním z varovných příznaků.

Pozdní stanovení diagnózy je podle přednosty Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty a VFN Luboše Petruželky spolu s rychlým šířením nádoru a jeho metastázováním a vysokým procentem recidivy důvodem relativně krátkého přežití nemocných. “Bez operace se přežití pohybuje kolem šesti měsíců, potom se rozšíří na dva roky,” dodal Krška. Pokud je nádor odhalený včas, je možné pacienta ale i zcela uzdravit.

Mezi první příznaky patří také bolesti břicha, svědění kůže nebo nevolnosti. Jedním z pozdních může být zežloutnutí jako při žloutence, protože jsou postižena játra. Od vzniku první nádorové buňky do prvních příznaků to podle Kršky trvá 14 až 16 let.

zdroj: obrázek

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

30

Žádné akce

Květen

1

Žádné akce

Květen

2

Žádné akce

Květen

3

Žádné akce

5
6
7
8
9
10
11

Květen

4

Žádné akce

Květen

5

Žádné akce

Květen

6

Žádné akce

Květen

7

Žádné akce

Květen

8

Žádné akce

Květen

9

Žádné akce

Květen

10

Žádné akce

12
13
14
15
16
17
18

Květen

11

Žádné akce

Květen

12

Žádné akce

Květen

13

Žádné akce

Květen

14

Žádné akce

Květen

15

Žádné akce

Květen

16

Žádné akce

Květen

17

Žádné akce

19
20
21
22
23
24
25

Květen

18

Žádné akce

Květen

19

Žádné akce

Květen

20

Žádné akce

Květen

21

Žádné akce

Květen

22

Žádné akce

Květen

23

Žádné akce

Květen

24

Žádné akce

26
27
28
29
30
31
1

Úrazy

Ochrana kůže

Teplota a bolesti

Střevní potíže

Na Alergii

Proti komárům

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Newsletter