Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Pelhřimovský kemp mediků má budoucím lékařům ukázat fungování okresní…

  • 8 září, 20218 září, 2021
  • by andrlovak1

“Svým způsobem je to krokem do neznáma, protože zatím jsme neměli možnost někde to okoukat, nebo zjistit, jak by se to dalo provést. Teď počkáme na zpětnou vazbu a uvidíme, jestli je to cesta dobrým směrem, jestli se to studentům líbí,” řekl Kozár. Akce podle něho může u budoucích lékařů přispět k rozhodnutí neusilovat po studiu jen o práci ve fakultních nemocnicích velkých měst.

Zájem o kemp pro mediky ze čtvrtých až šestých ročníků lékařských fakult nemocnici překvapil. Původně ho plánovala pro 30 lidí, nakonec kapacitu musela navýšit na 40. Studenti z celé České republiky a Slovenska mají zajištěné ubytování, stravu a společný kulturní program. Základem jsou stáže na jednotlivých odděleních, odpolední přednášky a diskuzní bloky. Náklady na uspořádání čtyřdenního kempu odhadla nemocnice na přibližně 50.000 korun.

Stáž

Medici už absolvovali stáž na operačních sálech, dětském oddělení nebo interním oddělení. “U nás probíhají formou dvouhodinových bloků po skupinkách pěti mediků. Snažíme se jim ukázat široké spektrum diagnostických a terapeutických možností v naší nemocnici,” řekl zástupce primáře interního oddělení Jan Foltin. Praxi na interním oddělením pelhřimovské nemocnice podle něho ročně absolvuje asi 30 mediků. “Často od nich slýcháme, že na lékařských fakultách je přece jenom nedostatek praxe, takže se snažíme jít touto cestou, ukazujeme jim základní kameny interní medicíny, jako je klinické vyšetření, EKG, ultrazvuky, endoskopy nebo CT. Protože jsme interní oddělení s neselektovaným příjmem, dostávají se k nám pacienti s velmi rozličnými diagnózami, což právě pro mediky může být zajímavé. Našim cílem je, aby viděli, že malá nemocnice rozhodně neznamená špatná nemocnice,” řekl Foltin.

Studentka Polová

Mezi účastníky kempu je i Markéta Polová, která medicínu studuje v Plzni. Kemp je podle ní příležitostí setkat se se studenty jiných univerzit a vyzkoušet si práci mimo fakultní nemocnici. O volbě, kam po studiu nastoupit, podle ní může rozhodovat prostředí nemocnice stejně jako to, zda nemocnice poskytuje dotace na rezidenční místa nebo je schopná zajistit lékaři ubytování. “Může to být jeden z faktorů, proč se člověk rozhodne pro tu nemocnici, protože opravdu cítí tu podporu, že ta nemocnice vám dá ubytování, v začátcích, které jsou vždycky těžké, vám pomůže,” řekla Polová. Po skončení studia se chce věnovat intenzivní medicíně. Práci při ní si vyzkoušela i během pelhřimovského kempu na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO). “Takže opravdu nejintenzivnější medicína, co se dá dělat,” řekla Polová.

Nemocnice Pelhřimov zřizovaná krajem patří mezi největší zaměstnavatele v Pelhřimově. Zaměstnává 737 lidí, na 90 z nich jsou lékaři. “Dalších zhruba deset procent lékařů poptáváme. Jsme na tom stejně jako většina nemocnic v České republice, poptáváme lékaře například na ARO, interní oddělení nebo na neurologii,” řekla mluvčí nemocnice Alexandra Knapová.

Zpravodaj

Vizitky letošních laureátů Nobelovy ceny za lékařství

  • 5 října, 20208 října, 2020
  • by CRS Webmaster

Stockholm/Praha 5. října (ČTK) – Vizitky letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (řazeni abecedně):

 

Harvey J. Alter (85)

——————–

– Alter působí jako vedoucí sekce infekčních nemocí a náměstek ředitele pro výzkum při oddělení transfuzní medicíny v Lékařském centru Warrena Granta Magnusona, které spadá pod Národní výzkumný ústav zdraví (NIH) ve Washingtonu, jenž je nejprestižnější institucí svého druhu v USA.

– V polovině 70. let 20. století Alter se svým výzkumným týmem prokázali, že většina případů hepatitidy po krevní transfúzi není způsobena viry hepatitidy A nebo B. Navzdory tomu ale trvalo ještě několik let, než byl virus hepatitidy C identifikován. Alter existenci viru potvrdil v roce 1988. Do té doby byla hepatitida C nazývána non-A, non-B hepatitidou.

– Hepatitida C je infekční onemocnění, které postihuje především játra. Hepatitida C často není doprovázena žádnými příznaky, chronická infekce však může vést ke zjizvení jater a po mnoha letech až k cirhóze či k rakovině jater. Hepatitida C se přenáší primárně krví při nitrožilní aplikaci drog, používáním nesterilních zdravotnických pomůcek a krevní transfúzí, pohlavním stykem nebo z matky na dítě při porodu. Nelze proti ní očkovat.

– V roce 2000 byla Alterovi a jeho kolegovi Michaelu Houghtonovi, který virus nakonec objevil, udělena za objev viru hepatitidy C prestižní Laskerova cena za “průkopnickou práci vedoucí k objevu viru, který způsobuje hepatitidu C, a k vyvinutí metod vyšetření, které ve Spojených státech snížily riziko hepatitidy pocházející z krevních transfúzí z 30 procent v roce 1970 na téměř nulovou úroveň v roce 2000”. Je držitelem i dalších ocenění.

– Alter se narodil 12. září 1935 v New Yorku. Lékařství vystudoval na Rochesterské univerzitě, postgraduálně studoval na řadě prestižních univerzit nejen v USA. Působil jako profesor. Již jako mladý vědec se společně s Američanem Baruchem Blumbergem podílel na objevu viru hepatitidy B.

 

Michael Houghton

—————-

– Britský vědec a profesor kanadské Albertské univerzity se na objevu viru hepatitidy C podílel společně se svými kolegy z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Houghton navázal na výzkum Harveyho Altera, který jako první přišel na to, že většina případů hepatitidy po krevní transfúzi není způsobena viry hepatitidy A nebo B. Houghton se svými kolegy použili k identifikaci a objevu neznámého viru v roce 1989 a k vývoji diagnostického testu nový přístup molekulárního klonování. V druhé polovině 80. let se také podílel na identifikaci viru hepatitidy D.

– Houghton, který se narodil v Británii, získal společně s Alterem prestižní Laskerovu cenu.

– K vědecké práci ho prý inspirovaly knihy o Louisi Pasteurovi, průkopníkovi v očkování. Vystudoval Východoanglickou univerzitu (1972) a doktorát získal na londýnské Královské koleji (1977). Kariéru začínal ve farmaceutickém průmyslu, v roce 1982 nastoupil do biotechnologické společnosti Chiron, která mu umožnila podílet se na objevu viru hepatitidy C.

– Houghton také se svými kolegy z Albertské univerzity v roce 2013 oznámil, že jsou blízko vývoji nové vakcínu, která by mohla působit proti všem typům žloutenky. Vakcína je nyní ve fázi klinických zkoušek. Je také autorem desítek patentů.

 

Charles M. Rice (68)

——————–

– Americký virolog, který se zabývá výzkumem viru hepatitidy C. Od roku 2001 je profesorem na Rockefellerově univerzitě v New Yorku, působí v akademické sféře i na dalších školách.

– Vystudoval zoologii na Kalifornské univerzitě v Davisu (1974). Doktorát z biochemie získal na Kalifornském technologickém institutu v roce 1981, později zde čtyři roky pokračoval v dalším výzkumu. Poté začal v roce 1986 působit jako odborný asistent na lékařské fakultě Washingtonské univerzity. Stal se profesorem.

– Za svoji práci Rice obdržel řadu významných ocenění, mimo jiné v roce 2015 Cenu Roberta Kocha či o rok později Laskerovu cenu (oceněni tehdy byli též Ralf Bartenschlager a Michael J. Sofia).

– Rice je členem Americké asociace pro vědecký pokrok, členem Národní akademie věd (od roku 2005), v letech 2002 až 2003 byl prezidentem Americké virologické společnosti.

– V minulosti přispíval do odborných periodik se zaměřením na lékařství a virologii, na svém kontě má přes 400 publikací.

– Rice se narodil 25. srpna 1952 v Sacramentu v Kalifornii.

ped mav jd

Zpravodaj

Ročně ukončí školu jeden či dva lékaři zaměření na hygienu

  • 4 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 4. června (ČTK) – Ročně ukončí vzdělání jeden či dva lékaři zaměření na hygienickou službu. Krajské hygieny, které hrály v epidemii nemoci covid-19 zásadní roli, získaly 137 nových služebních míst nejen pro lékaře, ale i pro další zaměstnance včetně právníků nebo pracovníků v IT. Podle odborníků ale bude problematické je obsadit. Lékaři pracující na hygienických stanicích v režimu služebního zákona jako úředníci mají nástupní plat zhruba o deset tisíc nižší než v nemocnicích. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

“Krize ukázala, že role zaměstnanců orgánů veřejného zdraví byla pro vypátrání pozitivních osob, jejich izolaci a případnou karanténu, stěžejní,” řekla Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.

Podle ní bylo na konci května na čtrnácti krajských hygienických stanicích 2094 zaměstnanců, z nichž 196,6 bylo úvazku pro lékaře a zhruba 660 dalších odborných pracovníků vzdělaných v oboru veřejného zdraví, přírodovědných nebo podobných oborech. “Největší zátěž epidemie řešilo 369 zaměstnanců v sekcích ochrany a podpory veřejného zdraví,” dodala Rážová. Velká část lékařů-hygieniků se podle ní blíží hranici 60 let.

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví má aspoň pro lékaře výši platů srovnat. Dosud nastupující lékař na hygieně začínal na 22.980 korunách, v nemocnici na 33.420 korunách. Navíc musel absolvovat i úřednickou zkoušku, což by se podle šéfa Krajské hygienické stanice Libereckého kraje a bývalého hlavního hygienika Vladimíra Valenty, mělo také změnit. Rozdíly v platech ale zatím zůstávají pro střední zdravotnický personál a vysokoškolsky vzdělané pracovníky v jiných oborech. Valenta je jedním ze spoluautorů návrhu novely, která vrátila pro hlavního hygienika také povinnost mít právě lékařské vzdělání.

Lékaři studují nejprve medicínu zaměřenou všeobecně, po promoci se specializují. V případě zaměření na hygienu studují čtyři roky. Podle šéfa katedry hygieny, proděkana 3. lékařské fakulty UK Pavla Dlouhého, který je zároveň předsedou Společnosti hygieny se obor studuje na všech osmi lékařských fakultách. “Kdyby z každé vycházeli dva ročně, situace by se výrazně zlepšila,” dodal. S hlavní hygieničkou se shodl i v tom, že kvůli platům často i vystudovaní hygienici jdou pracovat do jiných lékařských oborů nebo mimo zdravotnictví.

Se 137 novými služebními místy na krajských hygienách budou podle Rážové hygienici na případnou další epidemii lépe připraveni. “Budeme schopni došetřit až 400 nových případů denně,” uvedla. Dalších 17 míst vznikne na odboru hlavního hygienika na ministerstvu zdravotnictví, kde má být pohotovostní operační centrum. To má ale problémy volná místa obsazovat dlouhodobě. “Když neobsadíme do nějaké doby místo v systému státní služby, tak o to místo přicházíme,” doplnil Valenta.

Krajské hygienické stanice sehrály v boji s epidemií koronaviru zásadní roli. Krajské hygieny mají na starosti místní opatření, rozhodli například na začátku o uzavření obcí na Litovelsku nebo v současné době o zpřísněných podmínkách na Karvinsku kvůli ohnisku epidemie v dole Darkov. Jejich zaměstnanci také v rozhovorech s nakaženými, takzvaných epidemiologických šetřeních, zjišťovali, kde se nemocný infikoval a s kým byl v kontaktu. Rizikové osoby pak oslovovali a posílali do karantény.

Pod hlavního hygienika také od 25. května přešel projekt takzvané chytré karantény, který má na starosti řízení kapacit odběrových míst, laboratoří a vyhledání kontaktů nakažených.

van mal

Zpravodaj

Posudkové službě může hrozit krize, třetině lékařů je přes…

  • 20 února, 20203 srpna, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 20. února (ČTK) – Lékařské posudkové službě (LPS), která hodnotí zdravotní stav žadatelů o přípěvky či invalidní důchody, by mohla v příštích letech hrozit personální krize. Třetině nynějších posudkářů je přes 70 let, zhruba 90 procentům pak přes 60 let. Lékaři navíc chybí. Vyplývá to z prezentace ministerstva práce, s níž se dnes seznámil sněmovní sociální výbor. Podle náměstkyně resortu Kateřiny Jirkové vyřizování posudků kvůli příspěvkům na péči či na pomůcky trvá v průměru tři měsíce, odvolání pak dalších pět měsíců.

“Při posuzování v komisích (u odvolání) se blížíme v průměru ke 150 dnům místo dřívějších 185. Vím, není to žádná sláva. Děláme, co můžeme. Doba správních řízení u nepojistné agendy (příspěvky na péči či na pomůcky) je mezi 90 a sto dny. Nevím, jestli je další zkracování reálné,” uvedla Jirková. Řekla, že zásadní je dostat do posudkové služby víc pracovníků.

S nedostatkem lékařů se LPS potýká dlouhodobě. Ministerstvo práce v minulosti navrhovalo, aby část agendy převzali praktici. Ti to odmítli. Resort zavedl organizační opatření a prosadil navýšení platu i odměny. Nalákat nové zájemce se mu ale nedaří. LPS loni vypracovala přes 422.600 posudků. Na jeden lékařský úvazek jich tak připadlo 115 měsíčně.

V okresních správách sociálního zabezpečení bylo ke konci loňska 252 míst lékařů, v centrální České správě sociálního zabezpečení 29 a na ministerstvu 27. Potřeba by bylo podle plánu ještě asi 80 pozic. Ve věku mezi 60 a 69 lety je asi 170 posudkářů. Víc než 70 let je pak stovce lékařů. Průměrný věk posudkového doktora dosahuje 62 let, uvádí ministerstvo ve své prezentaci. Ta tento stav označuje za “personální krizi” a zmiňuje “nutnost personální obměny” asi 150 lékařů.

Na lékařskou posudkovou službu a dlouhé vyřizovací lhůty si dlouhodobě stěžují žadatelé o posouzení. Stížnosti dostává i Národní rada osob se zdravotním postižením. “Vůbec nenastává zlepšení. Je to pořád stejné. Na vyřízení se čeká podstatně déle, než ministerstvo říká,” řekl ČTK šéf rady Václav Krása. Popsal případ, kdy vozíčkář v Praze loni v listopadu požádal o příspěvek na stropní závěsné zařízení, zatím nedostal žádnou odpověď a řízení nezačalo. “Dostáváme různé dopisy a postup je někdy nepochopitelný. Proč se dělá posouzení u lidí bez nohou?” dodal Krása.

Zástupci ministerstva dnes výboru představili i opatření k řešení situace. Část práce lékařů by měli převzít asistenti. Jimi by se mohli podle plánu stát zdravotní sestry, záchranáři, ergoterapeuti či porodní asistentky po vyškolení. Ministerstvo práce loni v listopadu požádalo o akreditaci pro asistentský vzdělávací program, dostat by ji mohlo do pár týdnů. Zkrátit by se mohla také posudková příprava lékařů. Počítá se s cíleným náborem.

Podle některých členů výboru opatření nejspíš stačit nebudou. “Hasíme oheň, který se někdy rozhoří a někdy jen doutná. Je tu obrovský potenciál, že se stane neuhasitelným. Obávám se, že během dvou až pěti let budeme mít LPS v krizi,” řekl poslanec opozičních lidovců Vít Kaňkovský. Podle něj chybí motivování lékařů, aby se do LPS hlásili. Navrhuje, aby část agendy zpracovávali dohodnutí lékaři jako u komerčních pojišťoven.

Poslanec vládního hnutí ANO David Kasal naopak míní, že pokud by lékaři věděli, že výdělek je kolem 65.000 korun měsíčně, mohli by mít o práci zájem. “Řada lékařů v nemocnicích má zdravotní problémy a nemůže stát na operačním sále. Pokud budou dobře informováni, že je to dobře placeno, relativně rychle můžeme polovinu lidí najít,” míní Kasal. Podle místopředsedkyně výboru Olgy Richterové (Piráti) by pomohlo také elektronické zpracování a sdílení dokumentů mezi úřady.

ktk mha

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS