Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Záchranáři občas ošetřují dítě, u kterého je podezření na týrání

  • 26 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 26. listopadu (ČTK) – Jihomoravští záchranáři občas vyjíždějí k ošetření dětí, které utrpěly zranění po útoku blízkého člověka. ČTK to řekla mluvčí záchranářů Michaela Bothová. Při podezření na týrání se záchranka obrací na příslušné orgány. Záchranáři k takovým případům podle Bothové vyjíždějí většinou v krajních situacích, kdy je vážný stav. Někdy už nemohou pomoci, jako například v říjnu v Brně při úmrtí tříměsíčního kojence, z jehož vraždy policisté obvinili matku. V posledních letech obvinila policie na jižní Moravě kvůli týrání dětí asi 30 lidí, případů ale prověřuje více, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Pokud záchranáři ošetřují zraněné dítě a pojmou podezření na násilí nebo týrání, informují příslušné orgány. “Podezření pojmeme v situacích, kdy jsou u jednoho dětského pacienta opakovaná závažná traumata, nebo okolnosti, za kterých měla zranění vzniknout, neodpovídají jejich rozsahu,” uvedla Bothová.

Záchranáři se také mohou při ošetřování pacientů dostat do domácnosti, kde zjistí nevyhovující podmínky pro dítě. “Pokud někdo ví o dětech, kterým pravděpodobně někdo ubližuje nebo žijí v nevyhovujících podmínkách, měl by se pro ně snažit vyhledat pomoc,” zdůraznila Bothová.

V Jihomoravském kraji se v posledních letech objevilo několik případů, kdy matky zavraždily své děti. Tři novorozenci zemřeli ve Vlasaticích a také v Dolních Dunajovicích na Břeclavsku, letos v říjnu našli policisté mrtvého tříměsíčního kojence v autě v Hněvkovského ulici v Brně. V vraždy policie obvinila jeho jednadvacetiletou matku. Jižní Moravou před více než deseti lety otřásla i takzvaná kauza Kuřim, v níž matka s dalšími lidmi týrala své dva syny. V roce 2011 byl zase sledovaný případ týraného Dominika z Brna, kterého bili rodiče.

Podle mluvčího policie za poslední léta počet týraných dětí kolísá. Policisté obvinili od roku 2017 zhruba 30 lidí. “Prověřujeme ale daleko více případů. V nemalé části zjistíme, že se skutek nestal. Nejčastěji jde o křivé obvinění například při vyřizování účtů mezi partnery v rozvodovém řízení. To ale nic nemění na faktu, že je lepší vždy podezření oznámit. Důležitá je role učitelů, sousedů, kteří jsou často jedinými, kdo může oznámením dětem pomoct,” uvedl Šváb.

Prací s týranými a zneužívanými dětmi se zabývá organizace Spondea. “Meziročně evidujeme v průměru 30 týraných a zneužívaných dětí a 110 dětí, které jsou ohrožené násilím mezi rodiči nebo jinými osobami,” uvedla Petra Dolečková ze Spondey. Podle ní z toho mohou vznikat úzkosti, poruchy spánku, depresivní stavy nebo sklony k sebevraždě. Dítě může utíkat z domova, odmítat komunikaci, užívat návykové látky a může se dostat i do posttraumatické stresové poruchy. Spondea se snaží pracovat jak se zasaženým dítětem, tak s jeho rodinnými příslušníky, proces má podle Dolečkové vést ke stabilizaci situace.

 

Zpravodaj

Výzkum: Syndrom vyhoření se týká čtvrtiny středoškolských učitelů

  • 25 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 25. listopadu (ČTK) – Až čtvrtina učitelů středních škol v Jihomoravském kraji je podle výsledků nového výzkumu ohrožená syndromem vyhoření, anebo jím už přímo trpí. Syndrom vyhoření, tedy ztráta profesního zájmu, předchází výraznému snížení pracovních schopností. Novinářům to dnes řekli odborníci z Masarykovy univerzity a členové organizace Age Management.

Na výzkumu pracoval Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zapojilo se 533 učitelů. U jedné pětiny středoškolských učitelů v Jihomoravském kraji už výzkumníci zaznamenali průměrnou či podprůměrnou pracovní schopnost, nejčastěji jde o padesátníky. “Jako konkrétní překážky, které omezují výkon profese, učitelé uváděli nejen vysokou psychickou náročnost povolání spojenou s dlouhodobým stresem, ale také velké zatížení administrativou a dalšími výukovými i nevýukovými povinnostmi, což se nepříznivě promítá v množství a kvalitě odpočinku,” uvedl vedoucí výzkumu Petr Hlaďo.

Pracovní schopnost definují odborníci jako rovnováhu mezi všemi nároky dané práce a možnostmi jednotlivce dostát nárokům v podmínkách daného pracoviště. U mladých učitelů plných energie bývá pracovní schopnost vysoká, časem ale roste míra opotřebení, pocit vyhoření, objevují se i zdravotní problémy, což může vést ke snížení schopností i dřívějšímu odchodu ze školství.

Měření pracovní schopnosti se na území Jihomoravského kraje prováděla podle finského vzoru. Tamní experti vyvinuli i nástroje, které mají zaměstnancům pomoci jejich schopnost opět zvýšit. U Finů se chtějí Češi inspirovat.

“Naším hlavním cílem je prevence syndromu vyhoření, zvládání kariérních i osobních změn. Program budeme dále modifikovat na základě zjištění z výzkumu a snažit se ho přizpůsobit podmínkám českých učitelů,” řekla Ilona Štorová, předsedkyně spolku Age Management.

Vznikla skupina odborníků, kteří se budou podílet na přípravě učebních textů a příruček pro středoškolské učitele. Momentálně mají vyškolených 38 lektorů. Členové organizace musí nyní program upravit a pilotně ověřit, příští rok jej chtějí nabídnout českým učitelům.

 

Zpravodaj

Lidé se mohou nechat anonymně testovat na HIV a žloutenku

  • 25 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 25. listopadu (ČTK) – Začíná Evropský týden testování na HIV a žloutenku, kdy se lidé zdarma a anonymně mohou nechat na tyto nemoci vyšetřit. Mobilní testovací místo bude například od 10:00 dopoledne před ministerstvem zdravotnictví. Testování se zúčastní ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a předseda České společnosti AIDS pomoc Robert Hejzák. Seznam dalších testovacích míst je na webu Prevence HIV.

Česká republika je podle portálu Politico pátou zemí s nejvyšším nárůstem počtu nově nakažených HIV, od roku 2010 se za osm let zvýšil o 128 procent. Před ČR jsou Filipíny, Egypt, Madagaskar a Černá Hora. Na šestém místě skončilo Slovensko.

Do konce letošního září počet nemocných s diagnostikovanou infekcí HIV v Česku dosáhl 3549, z toho 1729 žilo v Praze. AIDS se od roku 1986 projevilo v tuzemsku u 663 nemocných. Z nich 308 nemoci podlehlo.

Odborníci z řad neziskových organizací, které se věnují práci s drogově závislými, kritizují omezení financování. Na péči o závislé má podle těchto organizací příští rok jít z rozpočtu o 35 milionů korun méně než letos, budou tak zřejmě chybět peníze na ambulance, prevenci i výměnu stříkaček.

 

Zpravodaj

Vinohradská nemocnice rozšíří služby svojí pohotovosti

  • 22 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 22. listopadu (ČTK) – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) od Nového roku otevře dětskou lékařskou pohotovostní službu a rozšíří o jednu ordinaci pohotovost pro dospělé. Vedení nemocnice služby rozšíří na základě domluvy s magistrátem a Prahou 10, která od příštího roku uzavře pohotovost v malešické poliklinice. Hlavní město dosud na pohotovostní služby ve FNKV dávalo přes dva miliony korun, po rozšíření by se částka měla zvýšit o tři miliony. Novinářům to dnes řekli zástupci nemocnice, města a městské části.

Podle ředitele nemocnice Petra Arenbergera by měly rozšířené služby plně nahradit pohotovost v Malešicích, která k 31. prosinci skončí. “V zásadě by se z mého pohledu nemělo nic měnit, naopak doplňková vyšetření jsou tady v areálu mnohem blíže,” uvedl. Starostka Prahy 10 Renata Chmelová (Vlasta) k tomu doplnila, že asi polovina lidí, kteří se nechali ošetřit v Malešicích, stejně musela jet na další vyšetření do FNKV.

Posílení pohotovosti pro dospělé bude spočívat v přidání jedné ordinace, která se zaměří na lehčí případy. Ohledně dětské pohotovosti nyní podle Arenbergera nemocnice dojednává úhrady s pojišťovnami, což by mělo být hotovo v nejbližších týdnech. “Personálně to z větší části zajistíme s lékaři, kteří dosud byli na poliklinice v Malešicích,” dodal ředitel.

Náklady na rozšířené služby nemocnice odhaduje na osm až deset milionů korun ročně. “Pokud bude o pohotovost zájem, tak se částka částečně dorovná úhradami z pojišťoven,” řekl Arenberger. Proto chce nemocnice po třech měsících provoz ekonomicky vyhodnotit a rozhodnout o tom, jak dále pokračovat.

Magistrát by podle radní Mileny Johnové (Praha Sobě) měl zvýšit příspěvek na provoz pohotovosti, který je nyní něco přes dva miliony korun, o další tři miliony. O tom musí ještě rozhodnout orgány města. Vedení Prahy 10 chce nemocnici poskytnout dar 300.000 korun, rozhodovat o tom bude zastupitelstvo městské části v pondělí.

Radní Johnová uvedla, že magistrátní politikou je již dlouhou dobu soustředit pohotovosti do nemocnic, kde lze pacienty rovnou odeslat na další vyšetření přímo v areálu. Výjimkou je zatím pohotovost v městské poliklinice, která by se ale měla v blízké budoucnosti přesunout do Nemocnice Na Františku. Radní dodala, že v příštím roce chce vedení magistrátu vytvořit aplikaci, jejímž prostřednictvím lidé zjistí aktuální čekací doby na pohotovostech.

Dosud Praha podle Johnové na fungování pohotovostí ročně dávala přes dvacet milionů korun. Na příští rok radní do rozpočtu navrhuje zvýšení na 35 milionů. O rozpočtu by mělo hlasovat prosincové zastupitelstvo.

K uzavření pohotovosti v Malešicích a také dětské zubní pohotovosti v ulici Nad Olšinami vedení Prahy 10 přistoupilo z finančních důvodů. Ušetřených 12,5 milionu ročně plánuje dát na zajištění sociálních služeb, které jsou podle Chmelové výrazně podfinancované. Vedení radnice čelí kvůli plánovanému kroku kritice ze strany opozice.

FNKV je jednou z deseti českých fakultních nemocnic, v Praze kromě ní sídlí Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice Motol. Podle Arenbergera má v současnosti přes 3000 zaměstnanců a obrat více než pět miliard korun ročně.

 

Zpravodaj

Zdravotní ústav v Ústí n. L. testuje na HIV a žloutenku

  • 20 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Ústí nad Labem 20. listopadu (ČTK) – Zdravotní ústav v Ústí nad Labem se zapojí do Evropského testovacího týdne. Lidé se tak mohou nechat zdarma otestovat na infekci HIV a žloutenku typu B a C. V České republice totiž klesá počet testů provedených na vlastní žádost, řekla dnes novinářům Daniela Fránová, která vede poradny pro nemocné HIV a AIDS.

“Testování samozřejmě probíhá po celý rok, ale právě Evropský testovací týden a následující Světový den AIDS je dobrou příležitostí, jak testování připomenout,” řekla Fránová. Testování podle ní trvá 15 minut. Testovat se může nechat každý, ale především by měli přijít ti, kdo užívají injekčně drogy či měli v minulosti nechráněný sex, uvedla Fránová.

Včasná diagnostika má zásadní význam pro účinnou léčbu. Ta může zajistit srovnatelnou kvalitu života HIV pozitivních lidí jako u lidí neinfikovaných. Zároveň zabraňuje dalšímu šíření nemoci, které je v České republice na vzestupu. V letošním roce do konce září přibylo 181 nově diagnostikovaných HIV pozitivních, což je téměř o dvacet více než za stejné období loni.

Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem provozuje 19 poraden HIV a AIDS v 18 městech a devíti krajích v republice.

 

Zpravodaj

V českolipské nemocnici volají v krizi na pomoc ARO

  • 18 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Česká Lípa 19. listopadu (ČTK) – Zaměstnancům Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa slouží pro případ krize přímá linka na anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO). Telefonní číslo mají pracovníci druhého největšího zdravotnického zařízení v Libereckém kraji přímo na svých identifikačních kartách z druhé strany. Obrátit se na něj mohou v případě, že by někdo třeba na chodbách nemocnice zkolaboval. Je to přímá linka na ARO, odkud vybíhá tým, který má k dispozici veškeré vybavení, řekl dnes ČTK generální ředitel nemocnice Pavel Marek.

Ministerstvo zdravotnictví doporučilo nemocnicím vytvořit speciální telefonní linku a tým, který bude zasahovat při náhlém zhoršení pacientova stavu. O metodickém pokynu informovalo ministerstvo v pondělí v tiskové zprávě. Doporučení je reakcí na nedávný případ z pardubické nemocnice, kdy chlapec zůstal po operaci mandlí v bdělém kómatu. Pomoc krvácejícímu dítěti provázely zmatky a průtahy, policie v kauze z roku 2017 obvinila letos nemocnici a tři zdravotníky.

V metodickém pokynu doporučuje ministerstvo každému poskytovateli akutní lůžkové péče, včetně jednodenní, vytvořit resuscitační tým pro zásahy mimo běžná oddělení intenzivní a specializované péče a každoročně všechny zdravotníky školit v nácviku řešení krizových situací. “Náhlé zhoršení zdravotního stavu pacienta mimo oddělení intenzivní akutní lůžkové péče nebo specializované ambulantní péče je předvídatelnou rizikovou situací, na jejíž řešení musí být poskytovatelé zdravotních služeb systémově připraveni,” uvedl v tiskové zprávě ministr Adam Vojtěch (za ANO).

V českolipské nemocnici systém funguje už několik let a podle hejtmanova náměstka pro zdravotnictví Přemysla Sobotky (ODS) mají podobný systém pro nenadálé události i v dalších nemocnicích v Libereckém kraji. “Všechny velké nemocnice to mají, když je malér, volají se doktoři z ARO a sestřičky, protože ti jsou nejoprávněnější zachraňovat lidský život,” řekl Sobotka. V souladu s doporučeními Evropské resuscitační rady by měl být tým dostupný na lince 2222. Sobotka ale sjednocení pod jedno číslo považuje za zbytečné. Nabouralo by to podle něj systém, který v nemocnicích dnes funguje.

 

Zpravodaj

Kuřákům s plicní nemocí budou nově dostupné moderní léky

  • 14 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 14. listopadu (ČTK) – Kuřákům s chronickou plicní nemocí budou nově zdravotní pojišťovny hradit moderní léky. Musí ale spolupracovat s lékařem a kouření postupně omezovat. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), která je nejčastější příčinou transplantací plic v ČR. V Česku má toto onemocnění, které je způsobené z velké části právě kouřením, asi 300.000 lidí. Přibližně 45.000 z nich je kuřáků.

 

“Pacienti, kteří absolvovali intervenci proti kouření, užívají léky podle pokynů lékaře a snižují počet vykouřených cigaret, se nově zařazují do kolonky spolupracující kuřák a otevírají se jim dveře k moderní léčbě,” uvedla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti a přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.

Většina lidí podle ní nedokáže přestat kouřit ze dne na den, jsou na nikotinu závislí. Léčba jim umožní se lépe vyrovnávat s nedostatkem vzduchu v plicích, nebudou se dusit. V důsledku ušetří i systém veřejného zdravotního pojištění.

“Nebudou tak často, nebo dokonce vůbec muset do nemocnice s výrazným zhoršením příznaků, kde pak podstupují dražší léčbu včetně například pobytu na jednotkách intenzivní péče,” dodala Vašáková. Pacienti s cukrovkou podle ní také dostávají léky, přestože třeba kouří nebo nedodržují dietu.

Nemoc je důsledkem chronického zánětu průdušek, který vede k jejich zužování a ke zvýšené tvorbě hlenu. Odborníci odhadují, že 300.000 lidí se s ní v ČR léčí, stejný počet zatím o ní zatím neví. “Potýkají se s chronickým kašlem, únavou, zadýchávají se, ale k lékaři nejdou,” uvedla lékařka. Často bývá nemoc zaměňovaná s astmatem. Nejde vyléčit, ale zpomalit. Kromě kouření souvisí její výskyt se znečištěným prostředím, genetikou a opakovanými záněty dýchacích cest.

Většina pacientů jsou kuřáci a lidé nad 50 let, objevují se ale i mladší. “Roste nám generace lidí, kteří se narodili předčasně a jejich plíce se nestačily řádně vyvinout. U nich hrozí dokonce i v pubertě,” řekl přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimír Koblížek. Předčasně narození mají 40procentní riziko rozvoje dlouhodobého postižení dýchacího ústrojí.

 

Zpravodaj

Švédsko chce řešit 25 pct případů u lékaře na dálku,…

  • 14 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 14. listopadu (ČTK) – Švédsko chce za čtyři roky řešit čtvrtinu kontaktů pacientů s praktickým lékařem na dálku, teď má asi čtyři procenta. Češi s telemedicínou teprve začínají, zejména v soukromém zdravotnictví. Podle Daniela Soukupa, který je manažerem Virtuální kliniky EUC, péči prostřednictví videokonzultací, chatu nebo telefonátu veřejné zdravotní pojištění nehradí. Řekl to na dnešní odborné konferenci Ambulance 21. Podle odhadů odborníků by telemedicínu mohlo využívat až milion nemocných, zejména chronických pacientů.

Zatímco Češi podle průzkumu OECD z roku 2017 chodí k lékaři osmkrát za rok, Švédové méně než třikrát. Podle Soukupa také proto, že to k němu mají někdy i hodně daleko. “Lékař vás musí alespoň jednou vidět osobně. Další konzultace už mohou být na dálku,” uvedl.

Snížení počtu návštěv lékařů ale ve Švédsku podle něj vyvolalo změny v jejich odměňování. “Sice se zvýšila kapacita a pacienti tolik nečekali, ale ordinacím klesly příjmy,” dodal. V Česku si pacienti konzultace na dálku musí hradit sami, případně jim je jako benefit nabízejí některé menší zdravotní pojišťovny. Podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) s pojišťovnami už o úhradě jedná.

České ordinace podle Soukupa začínají zavádět nejprve jednodušší prvky telemedicíny, jako je jednoduchá poradna nebo objednávací systémy. EUC svou virtuální kliniku spustilo v polovině července. Lékaři jsou zatím schopni poradit s několika desítkami témat, v příštím roce to podle Soukupa bude až 90 procent problémů.

Nejprve pacient vyplní poměrně podrobný dotazník, z něhož se lékaři vytvoří souhrnná zpráva. Potom se s ním spojí lékař, do ordinace si ho pozve podle webu EUC asi ve 30 procentech případů. “Když budeme už vědět, s čím pacient přichází, dokážeme se na něj připravit a práci zrychlit,” uvedl.

Největší výhodou kontaktu s lékařem na dálku má být podle Soukupa možnost konzultace odkudkoliv, kde je telefon nebo notebook připojený k internetu, a ve srovnání s návštěvou ordinace i menší časová náročnost. Lékaři může snižovat administrativu, protože je hovor nebo chat automaticky uložen do zdravotní dokumentace. Nevýhodou může být počáteční nedůvěra pacientů i lékařů.

Podobně může nemocný konzultovat s lékařem také například přes portál uLékaře, Doktorfone, MůjDoktor24 nebo další podobné služby. Stojí od několika desítek po zhruba 300 korun. Poradenství po telefonu nabízejí pojištěncům také některé zdravotní pojišťovny, například Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, Oborová zdravotní pojišťovna nebo RBP (dříve Revírní bratrská pokladna).

Telemedicíně se v Česku věnují ale i státní zařízení. Fakultní nemocnice Olomouc provozuje Národní telemedicínské centrum, které se má do budoucna stát centrem elektronizace zdravotnictví v Česku.

Telemedicína se v jeho pojetí zaměřuje na předávání informací například o krevním tlaku či srdečním tepu mezi pacientem a lékařem pomocí telekomunikačních a informačních technologií. Používají se k tomu e-maily, mobilní aplikace a měřicí přístroje s bezdrátovým přenosem signálu. Díky tomu může lékař zjistit aktuální stav pacienta a na dálku mu poradit nebo poskytnout službu. Lékaři tak mohou sledovat například kardiaky a diabetiky.

 

Zpravodaj

VZP: Nemocnice budou mít hrazenou všechnu poskytnutou akutní péči

  • 13 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 13. listopadu (ČTK) – Nemocnice budou mít podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v letošním i příštím roce hrazenou veškerou akutní lůžkovou péči, kterou poskytnou. Pojišťovna tak reaguje na stížnosti nemocnic, že jim úhrady limituje. Na dnešním setkání s novináři to řekl ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek. VZP má zhruba 5,9 milionu klientů a je největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven. Příští rok plánuje na péči vydat 208 miliard korun. Pro letošní rok plánovala asi o 16,5 miliardy méně.

“Zabýváme se i udržitelností systému do příštích let, aby ho naše současné kroky neohrozily. Podobně jako v roce 2020 jsme schopni udržet přirozený nárůst úhrad i v roce 2021 a 2022. Je to podmíněno tím, jak bude fungovat ekonomika, ale v současné době by nás mírné zpomalení asi neohrozilo,” okomentoval Kabátek zdravotně pojistný plán pro rok 2020.

V letošním roce očekává náklady na péči 187 miliard korun, pro příští rok plánuje téměř 208 miliard. Asi 5,5 miliardy příští rok použije z rezerv. Průměrné náklady na jednoho pojištěnce by měly vzrůst o 10,8 procenta na téměř 35.000 korun. Nejvyšší meziroční nárůst bude u úhrad do segmentu domácí péče (o 32,4 procenta) a ošetřovatelské a rehabilitační péče v sociálních ústavech (o 22 procent). Ve většina ostatních půjde o desetiprocentní růst. O 6,2 procenta porostou úhrady léků na recept.

Díky současné dobré ekonomické situaci podle Kabátka VZP omezí regulace a bude se spíše aktivněji věnovat revizím. “Tam, kde náklady vzrostou statisticky neadekvátně, tam budeme cílit kontroly,” dodal. Snížení regulací se dotkne kromě akutní péče také vyšetření nákladnou technikou jako jsou CT nebo magnetická rezonance. Podle ředitele může snížit i čekací doby.

“Pokud se ukáže, že se náš smluvní partner chová účelově a spektrum vyšetření nebude odpovídat běžnému spektru jiných poskytovatelů, tak se o tom s ním budeme chtít bavit,” uvedl Kabátek. Podobně bude pojišťovna posuzovat i nadprodukci nemocnic. Větší nároky na kontrolní činnost chce řešit větší automatizací.

 

Zpravodaj

Pro pacienty trpící dystrofií je nadějí genová terapie

  • 13 listopadu, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 13. listopadu (ČTK) – V Česku žije zhruba 350 lidí trpících svalovou dystrofií typu Duchenne. Onemocnění je nevyléčitelné, pacienti podstupují jen léčbu příznaků. Naději představuje rozvoj genové terapie, uvedli dnes zástupci pražské Fakultní nemocnice v Motole na tiskové konferenci. Duchennova svalová dystrofie je nejzávažnější a nejagresivnější svalovou dystrofií. Způsobuje ochabnutí a ztrátu aktivní svalové hmoty.

Příčinou onemocnění je mutace genu, díky kterému vzniká dystrofin – bílkovina nezbytná pro správnou funkci svalových buněk. V případě dystrofie typu Duchenne však dystrofin chybí. Nemoc postihuje výhradně muže, na 3500 narozených chlapců připadá jeden nemocný. První příznaky se zpravidla projeví kolem dvou let věku, postupně se zhoršuje pohyblivost nemocných, kteří nakonec skončí na invalidním vozíku. Nemoc pacientům komplikuje i dýchání či polykání.

Nemocní v současnosti podstupují jen symptomatickou léčbu. “U typu Duchenne je základem dlouhodobá léčba kortikoidy, plus léčba příznaků,” uvedla vedoucí lékařka motolského neuromuskulárního centra Jana Haberlová.

Zásadní přelom lékaři vidí v rozvoji genových terapií. Jako příklad uvedli lék Zolgensma určený lidem se spinální svalovou atrofií. “Je to první genová léčba v medicíně vůbec. Lék by měl být schválen Evropskou lékovou agenturou příští rok, zatím je pro české pacienty dostupný částečně formou klinických studií,” řekla Haberlová. Částka za ampuli léku Zolgensma, která by mohla v podstatě opravit vadný gen a vyléčit člověka nadobro, je ovšem velmi vysoká. Podle ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka se blíží 49 milionům korun za ampuli. Genové terapie označil jako medicínu snů, která je však extrémně náročná na financování.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) k tomu řekl, že je v jednání několik variant, jak by se podobně drahé léky pro pacienty se vzácnými onemocněními mohly v budoucnu nakupovat.

Zástupci pražské Fakultní nemocnice v Motole dnes také převzali certifikaci pacientské organizace Parent Project Muscular Dystrophy (PPMD) založenou rodinami dětí nemocných dystrofiemi typu Duchenne/Becker. Ta oceňuje jak úroveň daného pracoviště, tak spolupráci lékařů s pacienty. V certifikaci organizace PPMD vidí i šanci jak zapojit více pacientů trpících neuromuskulárními onemocněními do klinických studií a rozvíjet mezinárodní spolupráci.

PPMD vznikla ve Spojených státech v roce 1994, od roku 2001 existuje její česká odnož. Sdružuje rodiče a příbuzné dětí trpících jak Duchennovou dystrofií, tak i mírnější Beckerovou dystrofií a dalšími vzácnými nervosvalovými onemocněními.

Neuromuskulární centrum v Motole je jedno z devíti neuromuskulárních center v Česku. Další jsou v Plzni, v Pardubicích, v Ostravě a v Brně.

ZDROJ: Obrázek

Navigace pro příspěvky

1 … 12 13 14 15 16 … 18

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS