Záchranáři občas ošetřují dítě, u kterého je podezření na týrání

Brno 26. listopadu (ČTK) – Jihomoravští záchranáři občas vyjíždějí k ošetření dětí, které utrpěly zranění po útoku blízkého člověka. ČTK to řekla mluvčí záchranářů Michaela Bothová. Při podezření na týrání se záchranka obrací na příslušné orgány. Záchranáři k takovým případům podle Bothové vyjíždějí většinou v krajních situacích, kdy je vážný stav. Někdy už nemohou pomoci, jako například v říjnu v Brně při úmrtí tříměsíčního kojence, z jehož vraždy policisté obvinili matku. V posledních letech obvinila policie na jižní Moravě kvůli týrání dětí asi 30 lidí, případů ale prověřuje více, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Pokud záchranáři ošetřují zraněné dítě a pojmou podezření na násilí nebo týrání, informují příslušné orgány. “Podezření pojmeme v situacích, kdy jsou u jednoho dětského pacienta opakovaná závažná traumata, nebo okolnosti, za kterých měla zranění vzniknout, neodpovídají jejich rozsahu,” uvedla Bothová.

Záchranáři se také mohou při ošetřování pacientů dostat do domácnosti, kde zjistí nevyhovující podmínky pro dítě. “Pokud někdo ví o dětech, kterým pravděpodobně někdo ubližuje nebo žijí v nevyhovujících podmínkách, měl by se pro ně snažit vyhledat pomoc,” zdůraznila Bothová.

V Jihomoravském kraji se v posledních letech objevilo několik případů, kdy matky zavraždily své děti. Tři novorozenci zemřeli ve Vlasaticích a také v Dolních Dunajovicích na Břeclavsku, letos v říjnu našli policisté mrtvého tříměsíčního kojence v autě v Hněvkovského ulici v Brně. V vraždy policie obvinila jeho jednadvacetiletou matku. Jižní Moravou před více než deseti lety otřásla i takzvaná kauza Kuřim, v níž matka s dalšími lidmi týrala své dva syny. V roce 2011 byl zase sledovaný případ týraného Dominika z Brna, kterého bili rodiče.

Podle mluvčího policie za poslední léta počet týraných dětí kolísá. Policisté obvinili od roku 2017 zhruba 30 lidí. “Prověřujeme ale daleko více případů. V nemalé části zjistíme, že se skutek nestal. Nejčastěji jde o křivé obvinění například při vyřizování účtů mezi partnery v rozvodovém řízení. To ale nic nemění na faktu, že je lepší vždy podezření oznámit. Důležitá je role učitelů, sousedů, kteří jsou často jedinými, kdo může oznámením dětem pomoct,” uvedl Šváb.

Prací s týranými a zneužívanými dětmi se zabývá organizace Spondea. “Meziročně evidujeme v průměru 30 týraných a zneužívaných dětí a 110 dětí, které jsou ohrožené násilím mezi rodiči nebo jinými osobami,” uvedla Petra Dolečková ze Spondey. Podle ní z toho mohou vznikat úzkosti, poruchy spánku, depresivní stavy nebo sklony k sebevraždě. Dítě může utíkat z domova, odmítat komunikaci, užívat návykové látky a může se dostat i do posttraumatické stresové poruchy. Spondea se snaží pracovat jak se zasaženým dítětem, tak s jeho rodinnými příslušníky, proces má podle Dolečkové vést ke stabilizaci situace.

Vinohradská nemocnice rozšíří služby svojí pohotovosti

Praha 22. listopadu (ČTK) – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) od Nového roku otevře dětskou lékařskou pohotovostní službu a rozšíří o jednu ordinaci pohotovost pro dospělé. Vedení nemocnice služby rozšíří na základě domluvy s magistrátem a Prahou 10, která od příštího roku uzavře pohotovost v malešické poliklinice. Hlavní město dosud na pohotovostní služby ve FNKV dávalo přes dva miliony korun, po rozšíření by se částka měla zvýšit o tři miliony. Novinářům to dnes řekli zástupci nemocnice, města a městské části.

Podle ředitele nemocnice Petra Arenbergera by měly rozšířené služby plně nahradit pohotovost v Malešicích, která k 31. prosinci skončí. “V zásadě by se z mého pohledu nemělo nic měnit, naopak doplňková vyšetření jsou tady v areálu mnohem blíže,” uvedl. Starostka Prahy 10 Renata Chmelová (Vlasta) k tomu doplnila, že asi polovina lidí, kteří se nechali ošetřit v Malešicích, stejně musela jet na další vyšetření do FNKV.

Posílení pohotovosti pro dospělé bude spočívat v přidání jedné ordinace, která se zaměří na lehčí případy. Ohledně dětské pohotovosti nyní podle Arenbergera nemocnice dojednává úhrady s pojišťovnami, což by mělo být hotovo v nejbližších týdnech. “Personálně to z větší části zajistíme s lékaři, kteří dosud byli na poliklinice v Malešicích,” dodal ředitel.

Náklady na rozšířené služby nemocnice odhaduje na osm až deset milionů korun ročně. “Pokud bude o pohotovost zájem, tak se částka částečně dorovná úhradami z pojišťoven,” řekl Arenberger. Proto chce nemocnice po třech měsících provoz ekonomicky vyhodnotit a rozhodnout o tom, jak dále pokračovat.

Magistrát by podle radní Mileny Johnové (Praha Sobě) měl zvýšit příspěvek na provoz pohotovosti, který je nyní něco přes dva miliony korun, o další tři miliony. O tom musí ještě rozhodnout orgány města. Vedení Prahy 10 chce nemocnici poskytnout dar 300.000 korun, rozhodovat o tom bude zastupitelstvo městské části v pondělí.

Radní Johnová uvedla, že magistrátní politikou je již dlouhou dobu soustředit pohotovosti do nemocnic, kde lze pacienty rovnou odeslat na další vyšetření přímo v areálu. Výjimkou je zatím pohotovost v městské poliklinice, která by se ale měla v blízké budoucnosti přesunout do Nemocnice Na Františku. Radní dodala, že v příštím roce chce vedení magistrátu vytvořit aplikaci, jejímž prostřednictvím lidé zjistí aktuální čekací doby na pohotovostech.

Dosud Praha podle Johnové na fungování pohotovostí ročně dávala přes dvacet milionů korun. Na příští rok radní do rozpočtu navrhuje zvýšení na 35 milionů. O rozpočtu by mělo hlasovat prosincové zastupitelstvo.

K uzavření pohotovosti v Malešicích a také dětské zubní pohotovosti v ulici Nad Olšinami vedení Prahy 10 přistoupilo z finančních důvodů. Ušetřených 12,5 milionu ročně plánuje dát na zajištění sociálních služeb, které jsou podle Chmelové výrazně podfinancované. Vedení radnice čelí kvůli plánovanému kroku kritice ze strany opozice.

FNKV je jednou z deseti českých fakultních nemocnic, v Praze kromě ní sídlí Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice Motol. Podle Arenbergera má v současnosti přes 3000 zaměstnanců a obrat více než pět miliard korun ročně.

VZP: Nemocnice budou mít hrazenou všechnu poskytnutou akutní péči

Praha 13. listopadu (ČTK) – Nemocnice budou mít podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v letošním i příštím roce hrazenou veškerou akutní lůžkovou péči, kterou poskytnou. Pojišťovna tak reaguje na stížnosti nemocnic, že jim úhrady limituje. Na dnešním setkání s novináři to řekl ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek. VZP má zhruba 5,9 milionu klientů a je největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven. Příští rok plánuje na péči vydat 208 miliard korun. Pro letošní rok plánovala asi o 16,5 miliardy méně.

“Zabýváme se i udržitelností systému do příštích let, aby ho naše současné kroky neohrozily. Podobně jako v roce 2020 jsme schopni udržet přirozený nárůst úhrad i v roce 2021 a 2022. Je to podmíněno tím, jak bude fungovat ekonomika, ale v současné době by nás mírné zpomalení asi neohrozilo,” okomentoval Kabátek zdravotně pojistný plán pro rok 2020.

V letošním roce očekává náklady na péči 187 miliard korun, pro příští rok plánuje téměř 208 miliard. Asi 5,5 miliardy příští rok použije z rezerv. Průměrné náklady na jednoho pojištěnce by měly vzrůst o 10,8 procenta na téměř 35.000 korun. Nejvyšší meziroční nárůst bude u úhrad do segmentu domácí péče (o 32,4 procenta) a ošetřovatelské a rehabilitační péče v sociálních ústavech (o 22 procent). Ve většina ostatních půjde o desetiprocentní růst. O 6,2 procenta porostou úhrady léků na recept.

Díky současné dobré ekonomické situaci podle Kabátka VZP omezí regulace a bude se spíše aktivněji věnovat revizím. “Tam, kde náklady vzrostou statisticky neadekvátně, tam budeme cílit kontroly,” dodal. Snížení regulací se dotkne kromě akutní péče také vyšetření nákladnou technikou jako jsou CT nebo magnetická rezonance. Podle ředitele může snížit i čekací doby.

“Pokud se ukáže, že se náš smluvní partner chová účelově a spektrum vyšetření nebude odpovídat běžnému spektru jiných poskytovatelů, tak se o tom s ním budeme chtít bavit,” uvedl Kabátek. Podobně bude pojišťovna posuzovat i nadprodukci nemocnic. Větší nároky na kontrolní činnost chce řešit větší automatizací.