MedNews.cz

Fakultní nemocnice Brno se potýká s nedostatkem krve, nejvíce chybí…

31 října, 2022
by andrlovak1

Nemocnice krev využívá pro své potřeby a také ji dodává dalším zařízením. “Určitě můžeme říci, že zaznamenáváme větší potřebu krve, a tím i potřebu nových dárců,” uvedla Plachá. Podle ní bývá o prázdninách i s ohledem na dovolené utlumený režim, po prázdninách pak postupně operací přibývá.

V nemocnici nejvíce chybí krevní skupiny A+, A-, 0+ a 0-. “Rádi bychom požádali dárce o objednání se i mimo vytížené ranní časy. Brzké termíny už jsou navýšené na hranici maximální kapacity, proto je potřeba se objednávat i na méně frekventované pozdější časy,” uvedla Plachá.

Nemocnice chce přilákat nové dárce dnešním halloweenským odběrem. Lidé mohou přijít darovat krev od 15:00 do 18:30. Zaměstnanci budou v kostýmech, mohou v nich přijít i lidé.

Plachá uvedla, že Fakultní nemocnice Brno je největším zařízením transfuzní služby v republice. Denně provede 150 až 200 odběrů. Připojená k ní jsou dvě odběrová střediska v Třebíči a v Jihlavě. Loni nemocnice zahájila odběry krve ve firmách. “Důvodem byla pandemie covidu a úbytek dárců v důsledku toho, že lidé se báli chodit do nemocnic. Druhým důvodem byla poptávka ze strany firem uspořádat odběr přímo na pracovišti,” řekla Plachá.

České zdravotnictví

Nemocnice Plzeňského kraji loni provedly nejvíc odběrů krve za…

14 června, 2022
by andrlovak1

Menší odběrová centra krajských nemocnic nezaznamenala podle Kokošky během pandemie koronaviru výraznější odliv dárců. “Jen asi desetina pravidelných dárců v uplynulých dvou letech buď vůbec nechodila nebo jen sporadicky. Zejména v druhém roce pandemie 2021 je ale zastoupili prvodárci, kteří vyslyšeli výzvy transfuzních pracovišť,” řekl Kokoška. V Klatovské nemocnici loni darovalo krev 280 prvodárců, což bylo druhé nejvyšší číslo za posledních deset let. Do Rokycanské nemocnice přišlo loni 111 prvodárců, nejvíc za posledních deset let.

“Letošní rok naznačuje, že by mohl být zase o něco lepší. Postupně se začala vracet v pravidelné frekvenci právě ta desetina dárců, kteří během pandemie docházeli jen příležitostně. A dál chodí i loňští prvodárci. Díky tomu obě centra překročila polovinu loňských odběrů už v květnu,” řekl Kokoška. I letos přicházejí prvodárci, jsou mezi nimi i lidé z Ukrajiny. “Jsou to spíše jednotky nebo menší desítky, ale objevují se. Jedná se jak o lidi, kteří v ČR pracují již delší dobu, tak i o současné uprchlíky,” doplnil mluvčí. Kromě Klatov a Rokycan krajské nemocnice odebírají krev i výjezdovým způsobem v dalších městech.

Vedoucí lékařka transfuzního pracoviště Klatovské nemocnice Jana Zítková vítá, že dárců spíše přibývá. “V Klatovské nemocnici jsme se letos vrátili k plné operativě. Spotřeba je proto oproti loňsku vyšší a větší poptávka po krvi je i ze strany jiných zdravotnických zařízení,” řekla. Zdravotníci vyzývají dárce, kterým to interval mezi odběry umožňuje a kteří se chystají na zahraniční dovolenou, aby darovali krev ještě před odjezdem. “Po návratu ze zahraničí by totiž neměli dávat krev minimálně měsíc, pokud cestují v rámci Evropy, a pokud letí třeba do Egypta, Turecka, Tuniska nebo i do vzdálenějších destinací, možnost darovat krev od návratu se prodlužuje na dva i více měsíců,“ doplnila primářka hematologicko-transfuzního oddělení Rokycanské nemocnice Miroslava Padrtová.

Loni odebrané množství krve bylo podle Levorové pro FN Plzeň dostačující. “Během roku jsou pravidelné výkyvy, kdy přichází dárců méně – například prázdniny či podzimní období viróz, ale díky usilovné práci našich zaměstnanců máme úžasnou komunikační cestu k našim dárcům. Stále přichází dárci noví prvodárci a opravdu si naše dárce hýčkáme,” řekla. Dárcovské centrum transfuzního oddělení prochází letos rozsáhlou rekonstrukcí za víc než 20 milionů korun. Pravidelných dárců má oddělení kolem 11.500, od nichž ročně zajistí kolem 22.000 odběrů plné krve, separované plazmy nebo krevních destiček.

Podle tiskové zprávy Českého červeného kříže je v ČR v nemocničních transfúzních zařízeních registrováno na 250.000 pravidelných dárců a ročně jich přibude asi 30.000. Podle odborníků by bylo třeba mít celkem alespoň 300.000 dárců a ročně 35.000 prvodárců, aby se pokryl přirozený úbytek a posílil se celkový počet dárců.

Výzkumy a studie

Nemoc štítné žlázy lékaři většinou zachytí z krve

24 května, 202226 května, 2022
by andrlovak1

„Tvář oteklého eskymáka“ už endokrinologové u svých pacientů nevídají.

Praha, 23. května 2022 – Suchá kůže, hrubší hlas, zácpa, zimomřivost, slabost svalů, únava – i takové potíže mohou značit, že má člověk nemocnou štítnou žlázu. Neobvyklé či příliš obecné problémy však lidé často přisuzují úplně něčemu jinému než právě poruše fungování tohoto orgánu. Na to, že se štítnou žlázou nemusí být vše v pořádku, se tak obvykle přijde při vyšetření krve v laboratoři. Buď v rámci preventivní prohlídky u praktika, nebo u jiných specialistů. Desítky tisíc lidí o nemoci neví vůbec. Dřívější jasné znaky, jako je například struma, lidově „vole“, kvůli jodování jedlé soli už prakticky vymizely. Pro správnou diagnózu a léčbu je třeba dobrá komunikace mezi lékařem a pacientem a na to upozorňují čeští endokrinologové u příležitosti Týdne štítné žlázy, který letos připadá na 25.–31. května.

„Často vídáme situace, kdy má pacient laboratorně už poměrně pokročilou poruchu štítné žlázy, a přesto si nestěžuje na žádné obtíže a naopak. To je celkem typické – příznaky tohoto onemocnění jsou málo specifické. Při vyšetření pacienta tak musí lékař stále způsob rozhovoru usměrňovat, aby získal co nejpřesnější, a hlavně relevantní informace,“ říká doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Se štítnou žlázou se v Česku léčí přes 620 000 lidí, další desítky tisíc svoji diagnózu dosud neznají. „Mezi nejobvyklejší příznaky snížené funkce štítné žlázy (hypotyreózy) patří únava a nevýkonnost což lidé logicky přisuzují úplně jiným věcem, stejně jako pocení, bušení srdce nebo průjmy, typické pro hypertyreózu – zvýšenou funkci štítné žlázy,“ vysvětluje předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA s tím, že když se nastaví správně léčba zejména u hypotyreózy příznaky vymizí do 8-12 týdnů od začátku léčby.

„Dříve se netestovalo tak jako nyní a vyhodnocení odběrů trvalo celé týdny. Nemoc se tak určovala z klinických příznaků. Když například přišel člověk s „tváří oteklého eskymáka“ bylo jasné, že trpí hypotyreózou. Pacient oblečený s prvky červené barvy, netrpělivě se dožadující vyšetření, často zase mimoděk signalizoval příznaky zvýšené funkce štítné žlázy,“ vzpomíná předseda Sdružení ambulantních endokrinologů MUDr. Richard Stejskal.

Když už se pacient do péče endokrinologa dostane, je důležité, aby si porozuměli. „Snažíme se vše vysvětlit jednoduše a respektovat také zvyky pacienta tak, aby nám to společně fungovalo. Užívání léků je pro řadu pacientů oříšek. Ne vždy se berou každý den a pacienti bývají velmi kreativní – léky si různě půlí nebo je zapomenou, a pak se to snaží „dohnat“ před návštěvou u nás,“ říká endokrinolog, doc. MUDr. Filip Gabalec, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky FN a LF UK v Hradci Králové. Z krevních testů při kontrole lékař zjistí, zda je hladina hormonů v pořádku či nikoliv a pak pátrá po příčině. „Často je na vině nesprávné užívání léků, takže je třeba dát si na čas a vše důkladně pacientovi vysvětlit,“ potvrzuje MUDr. Stejskal. Podle doc. Jiskry jsou ordinace endokrinologů dlouhodobě přetížené a na podrobné poučení pacientů je tak bohužel málo prostoru. „V některých zemích za tímto účelem vznikla samostatná oddělení, kam pacient přijde se zprávou od lékaře a vyškolená osoba jej pak poučí, co všechno lékař doporučuje, jaké léky a jak má pacient užívat, na která vyšetření se má dostavit apod. V našem systému tyto personální zdroje bohužel postrádáme, čas lékaře je omezený a pacientů stále přibývá,“ komentuje doc. Jiskra.

Situaci nepomohla ani covidová pandemie, kdy se lidé báli do ordinací endokrinologů chodit, aby se nenakazili, a nyní se snaží návštěvy „dohnat“. „Naše ordinace už jsou zase přeplněné. Bohužel řada pacientů v době covidu nepožádala ani o nový recept, takže přerušili léčbu a onemocnění se zhoršilo. Nebo užívali hojně různé vitaminové přípravky a potravinové doplňky v dobré víře, že se před covidem uchrání. Tyto přípravky ale mohou ovlivnit správné vstřebávání léků na štítnou žlázu. S tím jsem se setkával a setkávám často,“ dodává doc. Jiskra.

O České endokrinologické společnosti

Česká endokrinologická společnost (ČES) je jednou z organizačních složek České lékařské společnosti JEP. Je zároveň přidruženým členem European Society of Endocrinology (ESE) a členem International Society for Endocrinology (ISE). Vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborné konference a provádí vědeckou činnost. Její členové jsou v kontaktu s mezinárodní vědeckou komunitou a publikují v odborných časopisech. Více informací na www.endokrinologie.cz.

O Týdnu štítné žlázy

Letošní 14. ročník osvětové kampaně s názvem Týden štítné žlázy a podtitulem Rozumíte řeči štítné žlázy? se koná od 25. do 31. 5. a zaměří se na komunikaci mezi lékařem a pacientem. Dlouhodobým cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy, což může následně pomoci lépe a včas diagnostikovat pacienty, kteří o svém onemocnění nevědí. Je třeba také opakovaně vyvracet mnohé omyly a mýty, které jsou ve společnosti v souvislosti se štítnou žlázou a její léčbou zakořeněné. Onemocnění štítné žlázy je často bezpříznakové, ale časný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím.

V České republice je projekt, který podporuje společnost Merck, odborně zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP. Více informací na www.tydenstitnezlazy.cz.

Kontakt pro novináře:

Mgr. Markéta Pudilová, market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470

Mgr. Veronika Ostrá, ostraveronika@gmail.com, +420 776 245 881

Sex a intimní zdraví

Krev v moči může být příznakem vážné nemoci. Pokud je…

13 května, 2022
by andrlovak1

Praha, 9. 5. 2022 – Jdete na „malou“ a vidíte při tom krev? Přijďte hned k nám – apelují na veřejnost čeští urologové. Krev v moči, která je viditelná okem, totiž může být projevem závažného nádorového onemocnění. Aby nebylo fatální, je důležité přijít včas. Zvláště u nádoru močového měchýře, který postupuje velmi agresivně, a krev v moči je právě jedním z jeho příznaků. Řada lidí ji však ignoruje nebo čeká, zda nezmizí sama. Toto téma budou čeští urologové mimo jiné probírat na své odborné konferenci zvané Komplexní novinky v uroonkologii (KNOU), která startuje 13. května v Praze.

„Až 85 % pacientů s nádory močového měchýře má jako první příznak krev v moči – tzv. hematurii. Ta nebolí, a proto ji řada lidí zprvu ignoruje a doufá, že zmizí sama. Příčiny výskytu krve v moči mohou být různé, karcinom močového měchýře se řadí na druhé místo, hned za akutní zánět měchýře,“ vysvětluje as. MUDr. Antonín Brisuda, FEBU, Ph.D. z Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Krev v moči může být viditelná (makrohematurie) nebo okem neviditelná (mikrohematurie). U té, co je vidět pouhým okem, je nejčastější příčinou (z 25 %) akutní zánět močového měchýře, kterým trpí především ženy. Druhým nejčastějším důvodem je karcinom močového měchýře (až 17 %), na třetím místě je na vině zvětšená prostata (asi 12 %) a na čtvrtém (z asi 10 %) jsou příčinou močové kameny. „Dalšími, méně častými důvody jsou karcinom prostaty, ledvin, ale i mechanické poranění močových cest atp. Důležité však je, abychom my, urologové, viděli pacienta včas a mohli příčinu krvácení určit a poté správně léčit,“ pokračuje as. MUDr. Brisuda. Jak doplňuje prezident konference KNOU prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., krev se v moči může objevit jen občas a pak spontánně zmizet. „Onemocnění však neustále postupuje a rozvíjí se, takže by lidé neměli s návštěvou odborníka otálet. Neměli by zkrátka spoléhat na to, že když už krev v moči nevidí, je vše v pořádku,“ říká prof. Babjuk.

Nádory močového měchýře jsou dle odborníků nejagresivnějšími urologickými nádory vůbec – rychle postupují, mají nejvyšší smrtnost. Ročně jimi v Česku onemocní přes 2 000 lidí, necelá tisícovka na ně zemře. Nejrizikovějším pacientem u tohoto onemocnění je podle as. MUDr. Brisudy muž nad 65 let, který kouří nebo je vystaven karcinogenům například v práci. Ve dvojnásobném riziku jsou také ti, kde se nemoc vyskytuje v rodině. „Prevence karcinomu močového měchýře prakticky neexistuje, ale pomáhá přestat kouřit. Pro ilustraci – pokud člověk přestane s kouřením, snižuje se u něj už po roce riziko vzniku tohoto nádoru o 30 % a po dalších pěti letech dokonce o 60 %,“ uvádí as. MUDr. Brisuda.

Kuřák je dle prof. Babjuka ve čtyřikrát vyšším riziku, že rakovinou močového měchýře onemocní než nekuřák a kouření je tak, hned po rakovině plic, nejčastěji příčinou tohoto typu zhoubného onemocnění. „Čím více cigaret člověk spotřeboval, tím je riziko vzniku nádoru vyšší, a i když s kouřením přestane neznamená to, že se této nemoci zcela vyhne. Bohužel se počítá vše, co už vykouřil v minulosti,“ říká prof. Babjuk.

Ignorování nemoci

Tendence ignorovat krev v moči mají podle odborníků a studií spíše muži s nižším stupněm vzdělání, více ti svobodní. „Usuzujeme, že muži, kteří jsou ženatí nebo žijí s partnerkou, jsou pod větším tlakem své polovičky, aby s hematurií někam zašli,“ komentuje as. MUDr. Brisuda.

Ženy však také nejsou vyjmuty ze skupiny těch, kteří krev v moči podcení nebo špatně vyhodnotí. Občas si ji například mylně spojí s menstruací nebo právě se zánětem močového měchýře. „Karcinom močového měchýře se u žen vyskytuje méně, ale na druhou stranu k nám přicházejí už v pokročilejších stadiích nemoci,“ doplňuje expert.

Urologové mají k dispozici pro každé stadium tohoto typu rakoviny účinné léky. U pokročilých forem, s metastázami, už však nebojují o úplné uzdravení, ale o prodloužení života v co nejlepší kvalitě. Proto apelují na včasný příchod, pokud začnou potíže. Na své konferenci budou také mluvit o vysoké návratnosti nádorů močového měchýře u těch, kteří nemoc už jednou prodělali. „U povrchových nádorů močového měchýře se recidiva vyskytuje mezi 40 až 70 %. Pacienti, kteří touto nemocí prošli, by tak měli pravidelně chodit na kontrolu a cystoskopii, což je drahé, a ne úplně příjemné vyšetření. Proto jej také občas oddalují. Vedeme nyní diskuzi, zda by tyto kontroly bylo možné provést neinvazivně. Pacient by poslal svoji moč do laboratoře, kde by změřili určité markery a potvrdili, nebo vyloučili recidivu nemoci,“ dodává as. MUDr. Brisuda.

I v recidivě nemoci hraje roli kouření. Podle prof. Babjuka se u těch, co nemoc prodělali, a pak přestali kouřit, riziko opakování nádoru po asi dvou letech začíná snižovat.

Kontakt pro novináře:

Mgr. Markéta Pudilová, market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470

Mgr. Dominika Cardová, cardova@mavepr.cz, +420 728 297 868

Prevence a léčba

Jaké látky z potravin nám chybí v prevenci rakoviny? Zjistíme to…

30 března, 2022
by andrlovak1

Byla by to ideální situace. Měli bychom seznam látek získávaných z potravin, které nás ochrání před rakovinou. Jednou za čas bychom zašli na preventivní odběr krve a lékař by nám řekl, které látky nám chybí, kolik jich musíme mít a z jakých potravin je získat. Ale je to vůbec možné? Zeptali jsme se MUDr. Richarda Piknera, Ph.D., přednosty odboru klinických laboratoří a kostního metabolismu Klatovské nemocnice a spolupracovníka projektu LabTestsOnline.cz

Zní to velmi jednoduše, ale bohužel to tak nefunguje. Za prvé je nutné si uvědomit, že nádorová onemocnění nejsou jedním typem nádoru postihující jeden lidský orgán. Naopak, jedná se o různorodou skupinu onemocnění, která vznikají v lidském těle. Jejich společným rysem je ztráta kontroly množení a specializace buněk v příslušném místě s následnou schopností se postupně šířit do okolí a do celého těla.

Každá látka ovlivňuje jiný orgán v těle

Kromě genetického pozadí, chronického stresu, zánětu nebo obezity patří jistě k příčinám vzniku nádorových onemocnění životní styl a chemické látky, které dýcháme, jíme, pijeme, vstřebáváme kůží apod. Řada těchto látek má již prokázaný pro-nádorový efekt, o řadě látek tušíme a o řadě látek ještě netušíme. Jejich vliv a kombinace mají na různé orgány různý dopad. Složení vzduchu bude jistě více ovlivňovat plíce, zatímco složení stravy tlusté střevo, svou roli zde hraje i správná či špatná mikroflóra. Jako je nádorové onemocnění individuální choroba, tak individuální bude složení chemických vlivů, které u daného člověka mohly vzniku nádoru napomoci.

Je tedy obtížné provádět plošné vyšetření všech potenciálně pro-nádorových látek, které na konkrétního jedince mohou působit. A navíc se spektrum těchto látek u každého jedince s časem mění. Proto je nesmírně těžké individuálně určit látky, které preventivně chrání před nádorovým onemocněním konkrétního jedince.

Jakou prevenci tedy zvolit

Z toho jasně vyplývá, že základní zásadou je komplexní péče o vlastní zdraví, kde v prevenci se uplatňuje především řádná životospráva. 12 jednoduchých, ale pro mnohé lidi těžko splnitelných zásad, shrnuje Evropský kodex proti rakovině. Najdete ho na www.labtestsonline.cz Jednoznačně je pak nezbytnou prevencí podrobná diskuse se svým praktickým lékařem při preventivních prohlídkách, kdy lze identifikovat potencionální rizikové faktory a rizikové lokality vzniku nádoru, stejně tak účast na screeningových programech na karcinom prsu, tlustého střeva, děložního čípku.

Testování zdraví prospěšných látek

Přesto je možné říct, že existují látky s prospěšným proti nádorovým potenciálem. Mezi ně řadíme antioxidanty (flavoidy, resveratrol, vitaminy C, E, D, kyselina listová, stopové prvky zinek, selen, glukany (původem z hub), probiotika, fibráty, polyphenoly zeleného čaje atd. Jak již bylo výše uvedeno, individuální riziko nádorového onemocnění bude vyžadovat i individuální spektrum preventivních látek, a je tak prakticky nereálné provádět v tomto ohledu laboratorní vyšetření, i když metody stanovení jednotlivých látek již samozřejmě existují. Kromě toho by to bylo nesmírně nákladné, neboť by pravděpodobně muselo být stanoveno celé spektrum těchto látek, přičemž jejich koncentrace v čase se jistě bude v závislosti na stravě a životním stylu měnit. Ještě bych chtěl upozornit na to, že nadměrné užívání výše uvedených látek v různých kombinacích může zdraví i poškodit.

Výzkumy a studie

Vědci poprvé objevili mikroplasty v lidské krvi

25 března, 2022
by andrlovak1

Mikroplasty, které pocházejí z vláken oblečení, pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů, byly nalezeny po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Podle mnoha studií je lidé konzumují v potravinách i ve vodě a také je vdechují. Vědci už dříve nalezli mikroplasty v lidské stolici. Z nedávno publikovaného výzkumu také vyplynulo, že mikroplasty se mohou zachytit na vnějších membránách červených krvinek a omezit jejich schopnost přenášet kyslík. Odborníci také odhalili mikroplasty v placentách těhotných žen.

Autoři studie analyzovali vzorky krve 22 anonymních dárců, zdravých dospělých jedinců, a v 17 z nich našli plastové částice. Některé vzorky krve obsahovaly dva nebo tři druhy plastů.

Polovina vzorků obsahovala plast polyethylentereftalát známý pod zkratkou PET, ze kterého se vyrábějí třeba jednorázové láhve na nápoje, fólie nebo textilní vlákna. Vědci nalezli ve třetině vzorků polystyren, který se používá na balení potravin a dalších výrobků, a čtvrtina vzorků obsahovala polyethylen, z něhož se vyrábějí igelitové tašky.

“Naše studie je prvním důkazem toho, že máme v krvi polymerní částice, což je průlomový výsledek,” řekl ekotoxikolog Dick Vethaak z amsterdamské Svobodné univerzity (VU).

Obavy

“Určitě je rozumné mít obavy. Částice tam jsou a kolují po celém těle. Obecně také víme, že kojenci a malé děti jsou více vystaveni působení chemických látek a částic. To mi dělá velké starosti,” dodal.

Vethak připustil, že množství a typ plastů se u jednotlivých vzorků krve značně lišily. Rozdíly podle něj mohou odrážet krátkodobou expozici před odběrem krevních vzorků, například pitím z plastového kelímku nebo nošením umělé roušky na obličeji.

Podle vědce je jeho výzkum průlomový, ale kolem mikroplastů nadále zůstává mnoho neznámých. “Velkou otázkou je, co se děje v našem těle. Zůstávají v něm částice? Jsou přenášeny do některých orgánů, například dostanou se přes hematoencefalickou bariéru? A jsou tyto hladiny dostatečně vysoké na to, aby vyvolaly onemocnění? Naléhavě potřebujeme financovat další výzkum, abychom to mohli zjistit,” prohlásil Vethaak.

Prevence a léčba

Mnohočetný myelom – záludná nemoc, kterou není snadné porazit.…

18 března, 202224 března, 2022
by andrlovak1

Praha, 14. března 2022: Mnohočetný myelom – onemocnění, které je pro většinu lidí stále neznámé. Přesto se jedná o druhou nejčastější rakovinu krve v naší zemi. Ročně si v České republice vyslechne tuto diagnózu asi 450 osob, většinou starších 60 let. Stejně jako u jiných onkologických onemocnění, i v případě mnohočetného myelomu hraje klíčovou roli včasná diagnostika. První příznaky nemoci jsou však nenápadné a snadno zaměnitelné s běžnými potížemi provázejícími stáří – bolestí zad nebo únavou. Zvyšování povědomí veřejnosti o této nemoci a možnostech její léčby je proto cílem Národního dne myelomu, který se každoročně koná 30. března. Jeho součástí bude letos kampaň „MY A ON“, která má dodat pacientům a jejich blízkým naději, že i s touto diagnózou je možné žít kvalitní život.

Mnohočetný myelom (MM) je druhé nejčastější nádorové onemocnění krve u nás, veřejnosti je však stále málo známý. Mnozí lidé si jej například pletou s melanomem, tedy kožním nádorem, nebo také s myomem – nezhoubným nádorem děložní svaloviny. Slovo myelom vzniklo spojením řeckého myelo – dřeň, a přípony – om, což znamená nádor. Mnohočetný pak odkazuje na skutečnost, že v kosti, kde roste, je často více ložisek. Jedná se tedy o nádorové onemocnění kostní dřeně, které postihuje plazmatické buňky – typ bílých krvinek důležitých pro imunitu. Tyto buňky pak neprodukují tělu prospěšné protilátky, ale pouze jednu, která organismu naopak škodí. Protože se myelomové buňky tvoří v kostní dřeni, postihují nejvíce kosti a dochází k odbourávání kostní hmoty.₁

Nemocných přibývá

MM nejčastěji postihuje lidi ve věku 60 až 70 let, ale může se objevit i v mladším věku; o něco častěji onemocní muži než ženy.₂ „V České republice je každoročně diagnostikováno přibližně 450 nových případů nemoci, v současné době se s mnohočetným myelomem léčí celkem 3 000 pacientů. Ačkoli se tedy jedná o poměrně vzácné onemocnění, pacientů stále přibývá.₃Příčina vzniku myelomu, podobně jako u řady dalších nádorových onemocnění, není dosud přesně známa. Zvyšující se výskyt nemoci však koreluje s věkem a nejsou bohužel známy ani jednoznačné rizikové faktory. Mezi ty pravděpodobné patří např. častý kontakt s toxickými látkami, předchozí chemoterapie pro jiné nádorové onemocnění či špatné životní prostředí,“ říká MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D., lékařka z Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň.₂

Příznaky MM mohou snadno zmást

Počáteční příznaky MM jsou velmi rozmanité a často připomínají běžná, méně závažná onemocnění. Nejčastěji se objevují bolesti kostí v oblasti zad a hrudníku. Jsou vytrvalé, a běžné léky proti bolesti je nezmírňují. Lidé s MM mají také výrazně oslabenou imunitu, takže trpí opakovanými infekcemi, zejména dýchacích cest. Únava, slabost a dušnost i při mírné námaze jsou spojeny s anémií, která je další komplikací tohoto onemocnění. Zhoršují se také funkce ledvin a pacienti mají příznaky typické pro osteoporózu, včetně snížené tělesné výšky. Dochází u nich k úbytku kostní hmoty, což vede k častým zlomeninám. Může dojít i k náhlému prasknutí žeber, končetin nebo obratlů, které poškodí míchu a způsobí vážné ochrnutí.

Příznaky nemoci obvykle přivedou pacienta k lékaři až v pokročilém stadiu, takže navzdory pokroku v léčbě je MM často diagnostikován pozdě._1,2Typickým průběhem mnohočetného myelomu, pokud je pacient léčen, jsou pak opakující se aktivity onemocnění, tzv. relapsy, střídané remisemi, kdy na určitou dobu vymizí příznaky a projevy nemoci, ale nikoliv nemoc samotná.₄

Klíčovou roli při rozpoznávání těchto symptomů hrají praktičtí lékaři. Právě pro ně byl připraven projekt CRAB. Zkratku tvoří počáteční písmena anglických slov označujících čtyři hlavní příznaky onemocnění, kterých je potřeba si u MM všímat: Calcium – vysoká hladina vápníku, Renal – postižení ledvin, Anemie – chudokrevnost, Bone – postižení kostí. „Cílem projektu CRAB je zlepšení obecných znalostí o časných příznacích mnohočetného myelomu, jakož i o nových možnostech jeho léčby a tím i jeho lepší prognóze. Právě proto je ale nutné diagnostikovat onemocnění co nejdříve, ideálně do 3 měsíců od objevení prvních příznaků. Nemocní s pokročilým onemocněním mají samozřejmě prognózu horší. Kromě praktických lékařů jsme v rámci projektu CRAB oslovili i lékaře dalších odborností, a to zejména nefrology, neurology a ortopedy, do jejichž ambulancí mohou nemocní pro obtíže spojené s mnohočetným myelomem přijít a kteří by tak měli v rámci diferenciální diagnostiky myslet i na možnost tohoto onemocnění“ vyjmenovává prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA., ze IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Diagnostika nemoci

MM nelze zcela vyléčit – stanovením diagnózy tak začíná běh na dlouhou trať s cílem chorobu zastavit tak, aby vymizely její příznaky, a v této fázi ji udržet. Podobně jako u jiných nemocí, je proto důležitá včasná diagnostika a brzké zahájení léčby. „Jako první se s pacienty setkávají nejčastěji praktičtí lékaři, kteří musí právě na tuto „vzácnou“ diagnózu myslet. Takže u pacientů s chronickými bolestmi zad je nutné provést laboratorní, rentgenologické vyšetření a v případě patologického nálezu pak kontaktovat spádové hematoonkologické či hematologické pracoviště. Diagnóza je pak většinou stanovena až tam, a to na základě doplnění dalších vyšetření (cytologie, histologie, elektroforéza),“ upřesňuje MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D., a dodává: „Je proto důležité, aby se pacienti nenechali při vyšetření odbýt se slovy, že bolesti zad jsou běžnou součásti stárnutí, zejména, pokud má pacient nové bolesti páteře nebo kostí trvající déle než 4 týdny.“ Pacienty s touto diagnózou lze u nás dále léčit v sedmi univerzitních a deseti regionálních centrech.₃

Léčba a prognóza

Cílem léčby je snížit počet myelomových buněk, aby se obnovila tvorba kostní tkáně a krve. Přesný postup se však liší v závislosti na věku pacienta nebo pokročilosti nemoci. Stejně jako u většiny nádorových onemocnění se k léčbě používá chemoterapie, někdy může pomoci i radioterapie. V mnoha případech je nutná následná transplantace kostní dřeně. Součástí léčby je také podpůrná terapie, která má zabránit vzniku a rozvoji příznaků._1,4,5

V posledních letech došlo k významnému pokroku v léčbě pacientů s MM, který podstatně zlepšil prognózu nemocných. Jedná se o největší pokroky nejen v hematoonkologii, ale i v onkologii obecně. Byly objeveny nové skupiny léků a naději nabízí také biologická léčba. Kromě toho v současné době probíhá několik klinických studií, které by mohly vést k dalším účinným léčebným postupům, jako je např. genová terapie.

„Zatímco na konci minulého století přežívali pacienti s MM v průměru 2,5 až 3 roky, dnes je pětileté přežití možné až u poloviny nemocných nad 70 let věku. Nemocní mladší 70 let profitují z vysokodávkové léčby následované autologní transplantací periferních kmenových buněk a jejich přežití dnes dosahuje mediánu kolem 8 let. Podle současných trendů lze tedy očekávat, že se v příštích několika letech podaří dosáhnout dlouhodobé remise a s tím spojeného trvalého vyléčení až u 30 % pacientů a že nejméně polovina z nich přežije 10 let. Pokrok v léčbě mnohočetného myelomu, kterého se v posledních 20 letech podařilo dosáhnout, je tak téměř největší ze všech nádorových onemocnění vůbec,“ vypočítává prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA.,

Nutno ovšem dodat, že tento trend byl částečně zpomalen koronavirovou pandemií. Stejně jako u mnoha jiných onemocnění došlo i u mnohočetného myelomu k poklesu včasného odhalení nových případů a ke snížení přežití pacientů s MM v důsledku vyššího rizika infekce vyvolaného virem SARS-CoV-2 a potažmo úmrtnosti na covid-19.₇

Podpora pacientů

Každoročním připomenutím tohoto vážného onemocnění a také snahou o zvýšení informovanosti veřejnosti je i Národní den myelomu, který připadá na 30. března. Byl vyhlášen před pěti lety pacientskou organizací Klub pacientů mnohočetný myelom a skupinou předních českých odborníků sdružených v České myelomové skupině. Právě tyto dvě organizace nabízí lidem, kterým do života vstoupila diagnóza MM, pomoc a podporu.

V rámci Národního dne myelomu probíhá letos také edukativní kampaň pro širokou veřenost s názvem „MY A ON“, zaštítěná Klubem pacientů mnohočetný myelom. Jejím cílem je vysvětlit, že navzdory této diagnóze není třeba se vzdávat, ale naučit se s mnohočetným myelomem žít a vést nadále kvalitní plnohodnotný život. A to jak v případě pacienta, tak v případě jeho blízkých.

Aktuální informace o mnohočetném myelomu poskytuje rovněž řada webů zaměřených na pacienty a jejich rodinu, například www.myeloma.cz nebo www.mnohocetnymyelom.cz. Zdrojem informací jsou také brožury vydávané Klubem pacientů mnohočetný myelom, kde mohou pacienti s MM najít další podporu při zvládaní obtížné životní situace.

Nejčastější nádorová onemocnění krve:

Leukémie	Leukémie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které jsou nezralé a neplní svou normální funkci. Tyto krvinky můžeme nalézt v kostní dřeni pacienta, v jeho krvi a někdy i v jiných orgánech.₈
Lymfom	Lymfom je obecné označení pro nádorové onemocnění lymfatického systému, jehož buňky se nekontrolovaně množí – postižená uzlina se začne zvětšovat a ztrácí svou původní funkci.₉
Mnohočetný myelom	Mnohočetný myelom je zhoubná choroba kostní dřeně, která vzniká nekontrolovaným množením myelomových buněk v kostní dřeni.₄

Použité zdroje:

Kontakt pro média:

Alexandra Prochorová

alexandra.prochorova@insighters.cz, +420 776 153 172

Prevence a léčba

Nová metodika umožní časnější diagnózu některých onkologických onemocnění

21 února, 202221 února, 2022
by andrlovak1

“Přítomnost velmi malých množství biomarkerů v krvi může indikovat začátek zhoubného bujení. Jejich včasná detekce tak umožní lékařům diagnostikovat zhoršení zdravotního stavu již v začátcích onemocnění,” uvedl jeden z autorů studie Zdeněk Farka.

Imunochemické metody jsou v klinické diagnostice běžné, příkladem jsou těhotenské testy nebo antigenní testy na covid. Současné metody však často nemají dostatečnou citlivost pro detekci biomarkerů, které jsou v těle jen v malém množství. “Námi vyvinutá metodika umožňuje tento problém překonat, a dosáhnout tak mnohem vyšší citlivosti,” řekl Farka.

Vydaná práce shrnuje výsledky dosažené a publikované v předchozích letech. Srovnává různé metody přípravy značek na bázi foton-upkonverzních nanočástic od jejich syntézy přes modifikaci povrchu až po vazbu biomolekul, které umožňují specifickou funkci. Následně demonstruje využití značek pro detekci markeru rakoviny prostaty.

Výzkumný tým demonstroval také využití nanočástic při zobrazování biomarkeru HER2, který slouží k odhalování rakoviny prsu. V histopatologii je identifikace rakovinných buněk typicky založena na označení biomarkerů na jejich povrchu, poté následuje mikroskopické vyšetření a vyhodnocení obrázků zkušeným patologem.

“Současným trendem jsou ale snahy toto vyhodnocení provádět automaticky za pomoci pokročilých algoritmů. Ukázali jsme, že s použitím nanočástic je možné dosáhnout dostatečně vysokého poměru signálu k pozadí, což je jedním ze základních předpokladů pro automatizaci vyhodnocování histochemických preparátů v takzvané digitální patologii,” řekl Farka.

České zdravotnictví

Zájemců o darování krevní plazmy ve Vsetínské nemocnici meziročně přibývá

17 února, 2022
by andrlovak1

“Krevní plazma se využívá u pacientů, kteří mají poruchy srážlivosti krve. Zlepšuje stavy po operacích, po úrazech, stavech, kdy dochází ke krvácení. Jsme rádi, že počet zájemců o darování meziročně roste. Děkujeme všem, kteří přicházejí, aby pomohli nemocným navrátit zdraví a zlepšit jejich zdravotní stav,” uvedla primářka HTO Jana Pelková.

Krevní plazmu daruje ve Vsetíně pravidelně již pět let Jakub Čala, absolvoval 62. odběrů. “Největší motivací je pomoc druhým. K dárcovství mě inspirovala má přítelkyně, chodíme spolu darovat vždy jedenkrát, dvakrát měsíčně, a to výhradně do Vsetínské nemocnice. Jsme maximálně spokojeni s personálem,” uvedl Čala. Dárcovství by doporučil také ostatním. “Je to malinké píchnutí, pak se čeká na přístroji, ale člověk má pak celý den volno, aby odpočíval a dával se do pořádku,” uvedl.

Přes 40 odběrů má za sebou také Andrea Kovaříková. “Je to nejjednodušší, co mohu pro lidi udělat. V rodině jsme měli onkologická onemocnění, takže jsem dobře věděla, že je dárcovství velmi důležité a potřebné,” uvedla Kovaříková.

Dárcovství krevní plazmy je obdobné jako u takzvané plné krve, pobyt na odběrovém křesle je však delší. Odběr plné krve je hotový za zhruba pět minut, u krevní plazmy trvá přibližně 45 minut. Dárce je napojený na krevní separátor, ve kterém se odděluje tekutá krevní plazma od červených a bílých krvinek a krevních destiček, které se poté vrací zpět do těla dárci.

“Někdy u zájemců hrají roli obavy, jestli odběr krevní plazmy zvládnou. Z toho důvodu je lépe, pokud si nejprve vyzkoušejí darování plné krve. Pokud všechno snáší v pořádku, pak je velký předpoklad, že dobře zvládnou i odběr na separátoru,” uvedla bioanalytička Jana Čandová. Odběry krevní plazmy jsou pro dárce některých krevních skupin výhodnější než plná krev. “Například dárci krevní skupiny AB, u nichž nemá krev až takové využití, protože pacientů této krevní skupiny není mnoho. Pro ně je daleko výhodnější darovat krevní plazmu, která je univerzální,” uvedla Čandová.

Prevence a léčba

S některými typy leukemie už pacienti nemusí na transplantaci,…

30 prosince, 2021
by andrlovak1

Výskyt nemocí krve podle Cetkovského v posledních letech trochu stoupá, významně se ale mění trendy v léčbě. Zatímco některé typy leukemie byly dřív důvodem k transplantaci, dnes pacienti mohou dostat lék, který dvakrát denně spolknou. Vyvinuly se i samotné transplantace kostní dřeně, které jsou nyní podle ředitele poměrně bezpečnou metodou. I přes výzkum nových metod léčby se Cetkovský domnívá, že transplantace se budou i v budoucnu k léčbě některých onemocnění krve používat. “Ale budou se muset používat tak, aby byly méně toxické, daly se třeba dělat ambulantně,” uvedl. Pravděpodobně se k transplantacím budou přidávat chytré molekuly, buněčná terapie či monoklonální protilátky a lékaři budou hlídat, aby se nádor pacientovi nevrátil. “Protože v hematologii největší problém je, ne že ten nádor neumíme zaléčit, ale že se nádor časem vrátí. A proto všechno naše úsilí je napnuto k tomu, aby se nádor nevrátil nebo vrátil co nejmenšímu počtu pacientů,” uvedl ředitel.

ÚHKT udělá ročně 80 až 85 transplantací kostní dřeně, což je podle ředitele v současných prostorách a s nynějším personálem strop toho, co může zvládnout. Navýšení počtu zákroků by měla umožnit nynější rozsáhlá přestavba areálu ÚHKT. Na jaře příštího roku by se měl otevřít nový pavilon progresivní medicíny, v kterém bude moderní robotická kryobanka, lékárna či posluchárna. Zhruba ve stejné době bude hotová také rekonstrukce pavilonu s transfuzním úsekem. Následovat bude přestavba dalšího pavilonu, kde by mělo vzniknout centrum vědy a výzkumu, a rekonstrukce kliniky.

“Během deseti, 12 let by to mělo být kompletně přestavěné. Měly by tady být nové programy, nové týmy, ale i třeba takové věci, jako ekologické vytápění, zdroje tepla na hlubinné vrty, pokud se nám podaří získat dotace,” uvedl Cetkovský. Náklady na přestavbu ředitel odhaduje na 600 milionů až miliardu korun. Část peněz získává ústav z fondů EU, část hradí ze svých úspor.

Kromě léčby pacientů se ÚHKT věnuje také výzkumu, v poslední době se podle ředitele velmi rozvíjí výzkum imunoterapie. Tato disciplína využívá buňky, které bojují proti leukémii, a snaží se je nasměrovat proti nádoru u pacienta, v tomto případě proti leukémii. Využití může mít především u těch typů nádorů, které jsou nyní neléčitelné pomocí chemoterapie a transplantace kostní dřeně. ÚHKT získal podle Cetkovského souhlas od Státního ústavu pro kontrolu léčiv se zahájením fáze I klinické studie, ve které se na několika pacientech bude prověřovat bezpečnost léku vyvinutého v ÚHKT.

Ústav rovněž spravuje banku pupečníkové krve pro nepříbuzné dárcovství. Banka už více než dva roky nepřijímá nové štěpy a předpokládá se, že bude časem utlumena, protože spravované štěpy vyexpirují. Podle vedoucího oddělení buněčné terapie ÚHKT Roberta Pytlíka byl vznik bank pupečníkové krve v 90. letech minulého století dobrým nápadem. Tehdy měla dárce v rodině jen asi čtvrtina pacientů, kteří transplantaci krvetvorných buněk potřebovali. Také nepříbuzných dárců ve veřejných registrech bylo asi desetkrát méně než nyní. Vyhledávání vhodného nepříbuzného dárce vzhledem k technice a propojení jednotlivých center trvalo třeba půl roku, zatímco pupečníky byly odebrané, vyšetřené a připravené hned k použití. “Byla to metoda, díky které dostaly šanci na vyléčení desetitisíce dětí po celém světě,” řekl ČTK Pytlík.

Význam bank pupečníkové krve ale začal klesat poté, co lékaři dokázali bezpečně udělat takzvané haploidentické transplantace, kdy má dárce s pacientem jen poloviční shodu v tkáňových znacích. Tuto průlomovou metodu ÚHKT poprvé použil v roce 2014. Napůl shodnými jsou rodiče, děti a někteří ze sourozenců nemocného. Mezi příbuznými nebo v registru dárců kostní dřeně je tak podle Cetkovského možné najít dárce téměř pro všechny pacienty.

Banky pupečníkové krve byly zamýšlené pro děti, ve štěpech z pupečníku je totiž menší množství buněk, které by pro transplantaci dospělého člověka nemuselo stačit. Transplantacím z pupečníkové krve se podle Pytlíka i nadále věnují na dětské klinice Fakultní nemocnice v Motole. Většina štěpů, které ÚHKT k transplantacím vydal, mířila podle Pytlíka do zahraničí.

Šárka Stříhavková mal

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

30

Žádné akce

Květen

1

Žádné akce

Květen

2

Žádné akce

Květen

3

Žádné akce

5
6
7
8
9
10
11

Květen

4

Žádné akce

Květen

5

Žádné akce

Květen

6

Žádné akce

Květen

7

Žádné akce

Květen

8

Žádné akce

Květen

9

Žádné akce

Květen

10

Žádné akce

12
13
14
15
16
17
18

Květen

11

Žádné akce

Květen

12

Žádné akce

Květen

13

Žádné akce

Květen

14

Žádné akce

Květen

15

Žádné akce

Květen

16

Žádné akce

Květen

17

Žádné akce

19
20
21
22
23
24
25

Květen

18

Žádné akce

Květen

19

Žádné akce

Květen

20

Žádné akce

Květen

21

Žádné akce

Květen

22

Žádné akce

Květen

23

Žádné akce

Květen

24

Žádné akce

26
27
28
29
30
31
1

O České endokrinologické společnosti

O Týdnu štítné žlázy

Ignorování nemoci

Každá látka ovlivňuje jiný orgán v těle

Jakou prevenci tedy zvolit

Testování zdraví prospěšných látek

Obavy

Nemocných přibývá

Příznaky MM mohou snadno zmást

Diagnostika nemoci

Léčba a prognóza

Podpora pacientů

Nejčastější nádorová onemocnění krve:

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Newsletter