Jak vyzrát na (korona)viry

Zprávy o novém koronaviru se na nás v posledních týdnech valí jako lavina ze všech stran. Díky médiím máme neustálý přístup k těm nejaktuálnějším informacím, ale někdy je těch aktualit už trošku moc. Přinášíme vám několik tipů, jak si zachovat chladnout hlavu.

Počet nakažených koronavirem v současné době globálně roste a nemoc se nevyhnula ani České republice. Není však nutné propadat panice. Podle informací Ministerstva zdravotnictví byla k naší ochraně zavedena celá řada protiopatření, která patří v tomto směru k nejpřísnějším v zemích EU.

Hlavně klid!

Podle Světové zdravotnické organizace bychom měli pravidelně sledovat aktuality o výskytu koronaviru a důsledně dbát na dodržování hygienických návyků. Jedná se o základní návyky, které by měl dělat každý civilizovaný člověk – automaticky a za všech okolností. V první řadě se jedná o základní slušnost, v řadě druhé existují i jiné nemoci, které se stejně jako nový typ koronaviru přenášejí vzduchem kapénkovou infekcí, jako třeba běžná chřipka či nachlazení.

Jak se virům bránit?

Že si máme zakrývat ústa při kýchání a kašlání nám říkali už ve školce. Pro jistotu si to ale zopakujme. Pokud kýcháme, je také slušné držet se ve vzdálenosti aspoň 1 metr od ostatních lidí – samozřejmě pokud je to možné. Staré známé přísloví „čistota půl zdraví“ je zkrátka a dobře fakt, který bychom neměli podceňovat. Je více než žádoucí mýt si ruce před každým jídlem, manipulací s potravinami nebo nádobím a samozřejmě po příchodu z venku domů. I zvyk otírat hrdlo láhve před napitím bychom si měli odpustit. Na rukách je určitě víc mikroorganismů, než kolik jich je na hrdle láhve.
Také bychom si neměli sahat na obličej a už vůbec ne na ústa, nebo si dokonce kousat nehty. Pokud tedy tímto zlozvykem trpíte, může být právě období zvýšeného výskytu nového typu koronaviru dobrým důvodem, proč s ním konečně skoncovat.

Podat, nebo nepodat (si) ruce?

Už se vám také stalo, že by vám z obavy před šířením nemoci někdo odmítl podat při pozdravu ruku? Opravdu se to děje! Není to ale úplně bezpředmětné. Nemytýma rukama doslova podáváme ruku na přivítanou neviditelným, ale potenciálně škodlivým mikroorganismům jako jsou viry, bakterie a různé plísně. Ty všechny se na naše ruce mohou dostat přes držadla nákupních košíků, madla v MHD a na eskalátorech, přes kliky nebo i peníze. Jen si zkuste představit každodenní cestu do práce! Nevyhneme manipulací s klikami u dveří, držíme se zábradlí u schodiště, dotkneme dveří od výtahu a zmáčkneme tlačítko s číslem patra. A to jsme ještě nevyšli ven z domu!

Je známo, že nebezpečné mikroorganismy se nachází i na penězích a platebních kartách, na klíčích, mobilních telefonech, myších i klávesnicích počítačů. Ale to neznamená, že bychom s nimi měli přestat manipulovat. Pouze je důležité opravdu důsledně dbát na mytí rukou mýdlem a teplou vodou, aby mytí bylo opravdu efektivní.

Co když mýdlo nestačí?

Pokud vám pouze teplá voda a mýdlo nepřijdou dostatečné, můžete sáhnout i po silnějším kalibru. K hygienické dezinfekci rukou můžete použít dezinfekční mýdlo. To se standardně používá ve zdravotnických zařízeních před i po vyšetření anebo ošetření ambulantních i hospitalizovaných pacientů, nebo v jiných sociálních zařízeních, případně po kontaktu s infekčním materiálem. Pokud byste tedy opravdu nechtěli nechat nic náhodě, i dezinfekční mýdlo je cesta!

Od věci není ani dezinfekční sprej nebo gel. Ten se ostatně hodí mít v kabelce, batohu nebo přihrádce v autě kdykoli – koronaviry nekoronaviry.

Kromě vody a mýdla doporučuje Světová zdravotnická organizace i naše Ministerstvo zdravotnictví používat dezinfekce. Podle prohlášení koronaviry, které už se nacházejí v těle, nelze zabít prostředky na bázi alkoholu ani chloru. Aplikace takových látek např. na sliznice může být navíc i škodlivá. Dezinfekční prostředky na bázi alkoholu mohou být užitečné k dezinfekci povrchů, pokud jsou používány podle doporučených návodů, ale viry, které už do těla vstoupily, nezničí. Proto je na místě použít dezinfekce s jinými účinnými látkami. Obzvlášť ty s jodovým povidonem rychle zabíjí bakterie, viry, plísně a také některé prvoky. Volný jód má silné virocidní a baktericidní účinky. Díky polyvidonované formě (PVP) je jód uvolňován postupně, a tak může působit v optimální koncentraci delší dobu, na rozdíl od jodových dezinfekcí bez PVP. Po kontaktu s kůží je většina mikroorganismů zabita za méně než minutu, většina je zničena již během 15–30 sekund. I to je důvod, proč odborníci doporučují důkladné mytí rukou a ran, nejen prosté opláchnutí.

Roztok jodového povidonu můžete tedy použít jak na očištění rukou, tak i na přístroje, kterých se nejvíce dotýkáte – třeba displeje mobilních telefonů, klávesnice počítačů, anebo třeba volant v autě.

Je tedy třeba se bát? 

Teď je tedy jasnější, že není nutné se úplně izolovat od společnosti? Důležité je chovat se k sobě ohleduplně a dbát na hygienická opatření – jen třeba o něco víc než obvykle. Zároveň je žádoucí poučit i děti a dohlédnout na ně, aby správné návyky dodržovaly. A určitě víte, že děti se nejlépe učí tak, že jim jdou dospělí příkladem.

Neztrácejte úsměv! 

S úsměvem jde všechno líp, proto vám k němu chceme dát aspoň jeden dobrý důvod. Kvůli obavám z koronaviru si totiž lidé začali vymýšlet nové formy pozdravu. Tradiční stisk ruky, obětí či polibky bývají i ve formálním styku vrcholových světových politiků stále častěji nahrazovány pouhým zamáváním či dotknutím se například lokty – anebo se dotýkají nohama.