MedNews.cz

Většina akademických laboratoří přestala testovat na koronavirus

15 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 15. června (ČTK) – Většina akademických laboratoří, které se v době vypuknutí koronavirové pandemie zapojily do testování lidí na covid-19, se vzhledem k ústupu epidemie ode dneška vracejí k běžnému provozu. Na testování se bude nadále podílet jen několik akademických pracovišť spojených přímo s nemocnicemi. ČTK to dnes sdělil koordinátor Iniciativy akademických pracovišť Jan Konvalinka. Podle něj akademické laboratoře otestovaly desetitisíce vzorků. Většina laboratoší nyní zůstane v záloze pro případ, kdyby nemocných opět začalo přibývat.

Iniciativa akademických pracovišť vznikla letos v březnu v reakci na koronavirovou krizi a nedostatek přístrojů a pracovníků pro testování nového koronaviru. Zapojily se do ní laboratoře a ústavy vysokých škol a Akademie věd ČR. Iniciativa nabídla své odborníky a přístroje k testování na koronavirus vládě a krizovému štábu.

Celkový počet laboratovních testů provedených v Česku od začátku března k dnešním 09:00 je podle webu ministerstva zdravotnictví 497.990.

“Naše laboratoře byly připraveny dělat ještě mnohem víc, ale vinou neujasněné národní koncepce a koordinace testování nebyly jejich velké kapacity plně využity,” uvedl Konvalinka

“Vzhledem k nynějšímu výraznému zlepšení epidemické situace většina našich laboratoří ukončuje v pondělí 15. června tuto mimořádnou akci a vrací se k běžnému provozu, s výjimkou několika pracovišť přímo spojených s klinikami, která budou i nadále testovat podle potřeby. Nicméně, naše iniciativa nekončí, zůstáváme v záloze, a pokud bude potřeba a kritická situace se vrátí, jsme opět připraveni k nasazení,” uvedl Konvalinka.

V uplynulých třech měsících se podle něj do testování na koronavirus zapojilo 250 dobrovolníků z akademických pracovišť. Laboratoře se musely vyrovnat s nedostatkem ochranných pomůcek, přístrojů a látek pro testování, které se jinak běžně dovážejí ze zahraničí. Přesto se jim s podporou různých institucí, nadací a sponzorů podařilo zavést diagnostickou metodu testování, kterou následně schválil Státní zdravotní ústav.

“V nejkritičtějším období této velké epidemické krize se podařilo otestovat desetitisíce vzorků od občanů, klientů domů pro seniory, pacientů v nemocnicích a dalších ohrožených skupin,” uvedl Konvalinka.

Do iniciativy se zapojila například pracoviště ve výzkumném centru CEITEC na Masarykově univerzitě v Brně, v Ústavu molekulární a translační medicíny při Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v Parazitologickém ústavu Akademie věd (AV) ČR a na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, na 1. lékařské fakultě University Karlovy (UK) v Praze nebo ve společném ústavu AV ČR a UK BIOCEV.

Počet případů koronaviru v Česku překročil 10.000, dosud se nemoc covid-19 prokázala u 10.024 lidí. Za neděli přibylo 33 nakažených, což bylo nejméně za zhruba tři týdny. Přes 70 procent lidí se z nemoci vyléčilo, konkrétně 7230 lidí. Počet lidí, kteří s nákazou zemřeli, činí 330.

ptd rot

Zpravodaj

Indická Bombaj dohnala v počtu případů koronaviru čínský Wu-chan

11 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Bombaj 11. června (ČTK) – Indické finanční centrum Bombaj zaznamenalo 51.000 případů koronaviru, čímž dohnalo čínský Wu-chan, kde se virus objevil poprvé a nakazilo se jím přibližně 50.000 lidí, píše server BBC. V celé Indii se virus prokázal u více než 276.000 lidí, čímž se tato druhá nejlidnatější země na světě s více než miliardou obyvatel dostává na páté místo na celosvětovém žebříčku. Nemocnice ve velkých indických městech se potýkají s náporem pacientů s covidem-19.

Stát Maháráštra v západní části Indie, jehož správním centrem je právě město Bombaj, eviduje již 90.000 případů infekce. Případů koronaviru také rychle přibývá v indickém hlavním městě Dillí, podle agentury Reuters se zde nakazilo již téměř 33.000 lidí. Indické úřady přitom tento týden varovaly, že podle prognóz by jen v hlavním městě do konce července mohlo být až půl milionu případů.

Nemocnice ve velkým městech se potýkají s nedostatkem kapacity a objevují se tvrzení, že pacienty s příznaky podobnými koronaviru odmítají, informuje BBC. Kromě nejhůře zasažené Bombaje tomuto problému čelí Dillí. Podle agentury AP je již polovina z jeho kapacity 8200 lůžek pro pacienty s covidem-19 naplněná a pokud by se potvrdily neblahé předpovědi o půl milionu nakažených, nemusela by místa v nemocnicích brzy stačit. Soukromé kliniky v Dillí hlásí stoprocentní využití ventilátorů i lůžek.

Přestože je koronavirus v Indii na vzestupu a denně se nově prokáže u téměř 10.000 lidí, vláda nedávno rozhodla o uvolnění omezení pohybu. V pondělí se tak znovu otevřela obchodní centra, chrámy, svatyně a kanceláře. Dříve se mohly otevřít také obchody, trhy a začala fungovat hromadná doprava.

Uvolnění opatření možná ale byla jediná cesta, protože protikoronavirová omezení se začala příliš podepisovat na hospodářství země. Podle BBC již miliony Indů přišly o práci a možnost obživy, podniky zavírají a zástupy pracovních migrantů závislých na denním příjmu kvůli obavám z hladu opustily města. Tito lidé se často na cestu vydali po svých, protože v době omezení pohybu v Indii nefungovala hromadná doprava. Mnoho z nich zemřelo hladem nebo vyčerpáním.

Přes vysoký počet infikovaných má Indie zatím relativně málo úmrtí spojených s covidem-19. Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse v zemi k dnešku zemřelo 7745 pacientů s koronavirem.

agl mka

Zpravodaj

Bulharsko ukončí stav nouze až koncem června, sníží daně…

10 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Sofia 10. června (ČTK) – Kvůli novým ohniskům nákazy koronaviru na jihu země prodlouží Bulharsko stav nouze do konce června. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na premiéra Bojko Borisova. Kabinet současně v rámci protikrizových opatření rozhodl o dočasném snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na jídlo v restauracích.

Balkánská země už dosud uvolnila většinu koronavirových restrikcí, zavedených v půli března. Umožnila otevřít restauracím a nákupním centrům, lidé mohou opět cestovat mezi městy a otevřely se i hranice pro občany většiny evropských zemí.

Borisov dnes uvedl, že vláda kvůli novým případům nákazy zatím nové restrikce zavádět neplánuje. “Nárůst případů koronavirové infekce je způsoben několika ohnisky, s nimiž se rychle vypořádáváme, aniž bychom uzavírali města či způsobovali paniku a strach,” řekl Borisov s tím, že občané by měli nadále dodržovat sociální odstup i nosit roušky.

V rámci opatření na podporu nejvíce postižených sektorů ekonomiky dnes vláda rozhodla o dočasném snížení DPH na jídlo pro gastronomické podniky z 20 na devět procent. Platit bude od července a potrvá celý následující rok. Na alkohol podávaný v restauracích se snížená sazba nevztahuje.

Bulharsko patří v Evropě k zemím nejméně postiženým koronavirou epidemií. Sedmimilionová země dosud evidovala 2899 nakažených, 167 osob po komplikacích doprovázejících nemoc covid-19 zemřelo. Za poslední den přibylo 79 nakažených. Bulharsko očekává pokles ekonomiky o tři procenta, zatímco Evropská komise odhaduje propad hlubší – 7,2 procenta.

abl jd

Zpravodaj

Nákaza řádí v Latinské Americe, Evropa dál zmírňuje opatření

10 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 10. června (ČTK) – Vysoká čísla nových případů nákazy koronavirem a rostoucí počet obětí nadále hlásí Brazílie i další latinskoamerické země. V Evropě mezitím pokračuje uvolňování protikoronavirových opatření: Německo, které za posledních 24 hodin zaznamenalo 318 nových případů nemoci covid-19 a dalších 18 úmrtí, od poloviny června ukončí kontroly na svých hranicích a Maďarsko od pátku otevře hraniční přechody s Chorvatskem.

V Brazílii, největší latinskoamerické zemi, se dosud potvrdilo 739.503 případů, z nichž 38.406 zemřelo a 311.064 se už uzdravilo, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Země s 212 miliony obyvatel je v počtu nakažených druhou nejpostiženější zemí světa po Spojených státech, v počtu obětí pak třetí. Nejvíce mrtvých, přes 111.000 hlásí USA, druhá je se zhruba 41.000 Británie.

Tisková agentura Agencia Brasil dnes informovala, že v Brazílii se od počátku pandemii potvrdil koronavirus i u 2085 domorodých obyvatel, z nichž 82 v souvislosti s covidem-19 zemřelo. Koronavirus Sars-CoV-2, který se poprvé objevil loni koncem roku v Číně, zasáhl na 500 z asi 5850 vesnic domorodých brazilských obyvatel.

Počty nakažených i úmrtí výrazně přibývají také v dalších latinskoamerických zemích, které podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ještě nedosáhly vrcholu nynější pandemie. V celé Latinské Americe evidují 1,4 milionu případů koronaviru, z toho 70.000 lidí zemřelo.

V Peru, druhé nejpostiženější jihoamerické zemi, se nakazilo už přes 200.000 lidí, obětí je 5738. Vrchol epidemie za sebou nemá ani Mexiko, kde v posledních dnech přibývá přes 4000 nakažených denně. Mexické letovisko Cancún nicméně už přivítalo první turisty. Rekordní počet úmrtí s covidem-19 za posledních 24 hodin zaznamenali například v Kolumbii, kde se bilance zvýšila na 42.078 nakažených se 1372 oběťmi.

Nikaragua pohřbívá v tichosti a za tmy, aby zakryla skutečný počet úmrtí lidí s covidem-19, napsala agentura AFP s odvoláním na rodiny některých obětí a opoziční zdroje. Autoritářský režim Daniela Ortegy nezavedl v šestimilionové zemi téměř žádná preventivní opatření.

Rusko dnes ohlásilo 8404 nových případů nákazy koronavirem za 24 hodin, což je nejméně za poslední dva týdny, napsala agentura TASS. Celkem se v nejrozlehlejší zemi světa s přibližně 146 miliony obyvatel od počátku pandemie infikovalo 493.657 lidí. V uplynulých 24 hodinách zemřelo 216 lidí s covidem-19, což je podle agentury Interfax druhý nejhorší údaj za celé období.

Poměrně nízkou úmrtnost na covid-19 v Rusku – dosud 6358 úmrtí – oproti jiným zemím, která budí pochyby pozorovatelů, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v televizi CNN vysvětlil vyšší efektivitou ruského zdravotnictví, To podle něj umožnilo přežít většímu počtu lidí.

Německo 15. června ukončí kontroly na svých hranicích zavedené kvůli pandemii. Od dalšího dne bude možné do země ze sousedních států volně cestovat, oznámil ministr vnitra Horst Seehofer. Už dnes přitom spolková republika začne s postupným omezováním kontrol.

Maďarsko a Chorvatsko od pátku zruší omezení na cestování přes společnou hranici, oznámil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko uzavřelo hranice v březnu, ale později zmírnilo toto opatření pro pendlery. Také už hranice otevřelo občanům Česka, Německa, Rakouska, Slovenska, Slovinska a Srbska, připomněla agentura MTI.

Plošné nošení roušek spolu s omezením pohybu mohou snížit šíření koronaviru na kontrolovatelnou úroveň a také předejít dalším vlnám pandemie. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie britských univerzit v Cambridgi a Greenwichi v odborném časopisu Proceedings of the Royal Society A. Výzkumníci podle agentury Reuters naznačují, že pouze omezení pohybu nezabrání koronaviru SARS-CoV-2 v šíření. Pokud ale obyvatelstvo v co největší míře použije roušky, a to včetně těch podomácku vyrobených, dramaticky se může snížit přenos infekce.

msk ank

Zpravodaj

Studie: Karanténní opatření zachránila v Evropě tři miliony lidí

9 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Londýn 9. června (ČTK) – Rozsáhlá karanténní opatření včetně uzavření obchodů a škol omezila v Evropě šíření koronaviru a pomohla zachránit více než tři miliony životů. Vyplývá to ze studie britské vysoké školy Imperial College London, o které informovala agentura Reuters.

Drastická opatření, která většina evropských zemí zavedla v březnu, měla podle britských vědců “významný dopad” a pomohla do počátku května snížit reprodukční číslo pod hodnotu jedna. Reprodukční číslo udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný.

Vědci z Imperial College London zkoumali situaci v jedenácti evropských zemích – Belgii, Británii, Dánsku, Francii, Itálii, Německu, Norsku, Rakousku, Španělsku, Švédsku a Švýcarsku. Podle nich se v těchto zemích do počátku května koronavirem SARS-CoV-2 nakazilo mezi 12 a 15 miliony lidí.

Ze srovnání skutečného počtu mrtvých s covidem-19 s počtem mrtvých, který vzešel z modelu simulujícího situaci bez přísných opatření, podle vědců vyšlo, že se podařilo zabránit 3,1 milionu úmrtí. Například v Británii díky přísným opatřením podle autorů studie nezemřelo 470.000, ve Francii 690.000 a v Itálii 630.000 lidí.

“Je důležité, abychom měřili efektivitu těchto opatření vzhledem k tomu, jaké mají hospodářské a sociální důsledky,” uvedli výzkumníci, podle nichž může studie mimo jiné pomoci politikům při rozhodování o dalších opatřeních nutných pro to, aby šíření viru udrželi pod kontrolou.

jrm mka

Zpravodaj

Výsledky pitvy George Floyda ukázaly, že měl koronavirus

4 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Washington 4. června (ČTK) – Z konečných výsledků pitvy černocha George Floyda, který před několika dny zemřel po tvrdém zásahu bělošského policisty, vyplynulo, že měl pozitivní test na koronavirus. Informuje o tom americká televize CBS na svých internetových stránkách. Patologové ze státu Minnesota, kde se případ stal, ale poznamenali, že koronavirová infekce nehrála roli při jeho smrti.

V pitevní zprávě se uvádí, že Floyd “přestal reagovat, když proti němu policisté použili donucovací prostředky; dostalo se mu neodkladné lékařské péče jak na místě, tak následně na pohotovosti, ale nepodařilo se ho resuscitovat”.

Patologové také napsali, že test u Floyda 3. dubna prokázal covid-19. Příznaky nemoci se u něj v době smrti pravděpodobně neprojevovaly, ale posmrtně provedený test u něj byl nadále pozitivní co do přítomnosti koronaviru. Podle minnesotských lékařů Floyd při zásahu utrpěl srdeční zástavu. Muž trpěl srdečním onemocněním, užil syntetický opioid fentanyl a nedávno i metamfetamin a konopí, uvedli.

Floydova rodina si nechala vypracovat nezávislou pitvu a vyšlo z ní, že se muž udusil kvůli tlaku na krk a záda. Jak podle výsledků soukromé pitvy, tak podle výsledků pitvy oficiální, šlo o zabití. Michael Baden, jenž je jedním ze dvou lékařů, kteří provedli soukromou pitvu pro rodinu, řekl v rozhovoru s listem The New York Times, že ho minnesotské úřady neinformovaly o pozitivním testu na covid-19. “Neřekly to řediteli pohřební služby ani nám a teď mnoho lidí chodí a nechává se testovat. Pokud provedete pitvu a ukáže se pozitivita na koronavirus, obvykle se to ohlásí všem, kdo budou v kontaktu s tělem. Všichni by si víc dávali pozor,” řekl Baden. Sdělil také, že by na koronavirus měli být testováni i čtyři policisté, kteří byli při zásahu, a rovněž svědci události.

Baden rovněž přiznal, že ve Floydově těle bylo “značné” množství fentanylu, což by mohlo být důležité zejména v případě, že Floyd tuto drogu předtím ještě neužil. “Bylo toho dost na to, aby to zapříčinilo smrt, pokud na tuto drogu nebyl navyklý,” sdělil Baden.

Floyd 25. května zemřel, když mu při zatýkání v Minneapolisu ve státu Minnesota klečel na krku zasahující bělošský policista Derek Chauvin i přesto, že podezřelý opakovaně naříkal, že nemůže dýchat. Chauvin je nyní ve vazbě. Z napomáhání usmrcení byli obviněni také tři další policisté, kteří byli na místě brutálního zásahu a kteří po incidentu dostali výpověď.

Floyd byl zadržen kvůli podezření, že v obchodě zaplatil falešnou dvacetidolarovou bankovkou.

hab sva šeb

Zpravodaj

Odbory: Odměny patří všem zdravotníkům, ne jen za péči…

4 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 4. června (ČTK) – Odměny za dobu epidemie covidu-19 náleží podle zdravotnických odborů všem zdravotníkům, ne pouze starajícím se přímo o nakažené novým typem koronaviru. Měly by být podle nich odstupňované podle míry jejich ohrožení. Zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR to dnes uvedli na tiskové konferenci. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v polovině dubna vyzval státní nemocnice, aby daly odměny zdravotníkům pečujícím o pacienty pozitivní na koronavirus. Podle mluvčí resortu Gabriely Štěpanyové by měly nemocnice peníze na odměny dostat do konce července.

“Na začátku pandemie chyběly ve všech nemocnicích osobní ochranné pomůcky. Lidé ohrožovali svoje rodiny. Někteří s nimi omezovali kontakt. Poslali děti k příbuzným, nevídali své rodiče. Setkávali se s pacienty, o kterých nevěděli, jestli jsou nakažení,” uvedla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková.

Podle ministerstva zdravotnictví je klíčové, aby odměny dostali zejména ti, kdo pečovali přímo o nakažené. “Zdravotnictví však bude díky kompenzační vyhlášce a díky historicky nejvyššímu navýšení platby za státní pojištěnce významně finančně posíleno. Peníze budou rozděleny mezi všechny segmenty zdravotní péče. Ředitelé nemocnic budou mít dostatek finančních prostředků na odměny. Je na jejich rozhodnutí, jaké další zaměstnance odmění,” uvedla mluvčí resortu. Podle odborů je ale ponechávání rozhodnutí na managementech nemocnic alibistické.

Šéf Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel uvedl, že mezi nakaženými je zdravotníků asi deset procent. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva zdravotnictví se ale většina nakazila mimo zaměstnání.

Ministerstvo doporučilo mimořádné odměny až 1500 korun za hodinu za práci v odběrovém stanu a ostatním pečujícím o pacienty s nemocí covid-19 mezi 100 až 500 korun za hodinu podle rizikovosti práce. Podle odborů v doporučené výši odměny vyplatily jen čtyři z 12 státních nemocnic. “V průměru vypláceli asi 250 korun za hodinu,” uvedla Žitníková. Média informovala o dopise lékařů z FN Brno, kteří dostali za hodinu 80 korun navíc. V regionech je podle Žitníkové situace ještě horší, odměny byly do 30 korun za hodinu.

Odbory považují za adekvátní odměny 45.000 korun pro pracovníky přímo na odděleních pečující o nakažené, 30.000 korun pro všechny ostatní zdravotníky v nemocnicích a 20.000 korun pro ostatní zaměstnance nemocnic. Potřeba by podle nich bylo asi osm miliard, vyplacené by měly být formou přímé dotace. “Do budoucna je potřeba znovu otevřít jednání o platech. Pro rok 2021 je pro nás minimální navýšení o deset procent, ideálně o 15 procent,” uvedla Žitníková.

Ministr Vojtěch ČTK v úterý sdělil, že dostatek peněz na odměny má nemocnicím zajistit připravovaná kompenzační úhradová vyhláška. Tou ministerstvo nařídí platby zdravotním pojišťovnám, zohlední i výpadek péče, která nebyla v době epidemie provedena. Půjde o 30,5 miliardy korun, na odměny zdravotníků by mělo jít asi pět miliard. Schůzku s odbory ministr podle mluvčí plánuje až poté, co bude schválený zákon potřebný pro vydání kompenzační vyhlášky.

Vojtěch na twitteru ve středu uvedl, že lékaři, sestry a sanitáři u lůžek intenzivní péče pacientů s covidem dostanou 500 korun za hodinu, měsíčně asi 45.000 korun k platu navíc. U běžných lůžek půjde o 200 korun za hodinu, měsíčně asi 18.000 korun. Sestry v zařízeních sociálních služeb, kde se objevila nákaza, dostanou podle ministra 40.000 korun měsíčně a bez nákazy 10.000 korun měsíčně.

Podle odhadů by se měl systém veřejného zdravotního pojištění dostat na konci roku do schodku zhruba o 60 miliard korun. Od července se má zvýšit o 500 korun měsíčně platba za státní pojištěnce, půjde do konce roku asi o 19,5 miliardy korun. Zdravotní pojišťovny uvedly, že zapojí do letošních úhrad i rezervy ušetřené z posledních let. O úhradách pro příští rok se zástupci jednotlivých segmentů péče v současné době jednají.

van gcm jw

Zpravodaj

FN Ostrava se po pandemii vrátila ke standardnímu provozu

3 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Ostrava 3. června (ČTK) – Fakultní nemocnice Ostrava, která je největším zdravotnickým zařízením v Moravskoslezském kraji, se po koronavirové pandemii naplno vrátila do standardního provozu. Fungují v ní ambulance i operační sály, na většině klinik a oddělení jsou povoleny návštěvy. Třídicí místa u vstupů do nemocnice jsou zrušena, teplota se měří až před vstupem do ambulancí a dalších zdravotnických pracovišť. Novinářům to dnes sdělila mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

Podle ní přesto stále platí zvýšená hygienicko-epidemiologická opatření, jakými jsou dezinfekce rukou či nošení roušek. Díky uvolnění už byly v nemocnici zrušeny i oddělené pracovní týmy a zdravotníci na svých pracovištích fungují v obvyklé sestavě. Zpátky do svých prostor se vrátilo také dočasně přemístěné Oddělení kožní, lymfodrenáže a Oddělení psychiatrické. Nemocnice se nyní soustředí hlavně na odložené operace.

“Snažíme se, abychom operace, které jsme museli kvůli nouzovému režimu zrušit, provedli co nejdříve. I když se jedná o více než 1000 pacientů, u některých oborů se už podařilo polovinu odložených plánovaných operací provést. Z Oční kliniky dokonce avizují, že do konce června budou mít všechny odložené výkony hotové,” uvedl ředitel nemocnice Jiří Havrlant.

V nemocnici zůstává otevřeno odběrové místo pro pacienty s podezřením na nákazu koronavirem, které bylo ve FN Ostrava otevřeno mezi prvními v Česku. Slouží samoplátcům i pacientům, kterým vyšetření doporučil praktický lékař nebo epidemiolog. Od začátku pandemie zdravotníci na odběrových místech provedli přes 12.000 odběrů, z toho téměř 650 bylo pozitivních. První pozitivního pacienta nemocnice hospitalizovala 12. března, aktuálně se stará o pět nemocných s covidem-19. Celkem měla 400 hospitalizovaných pro podezření na nákazu koronavirem, z toho byla stovka pozitivních pacientů.

mtk kš

Zpravodaj

Reuters: Králíka za dezinfekci? Kubánci obnovili směnný obchod

3 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Havana 3. června (ČTK/Reuters) – Nelson Aguilar se dosud živil prodejem králíků, které chová na půdě domu v Havaně a které od něj kupovaly restaurace. V nynější pandemii nemoci covid-19 ale tento sedmdesátiletý Kubánec vyměňuje králíky za dezinfekční prostředky či jídlo, aby nemusel stát dlouhé fronty před špatně zásobovanými obchody, napsala agentura Reuters. Řada Kubánců se v této době uchýlila ke směnnému obchodu poté, co koronavirová krize ještě umocnila nedostatek základního zboží na tomto komunisty řízeném karibském ostrově.

“Zavřely se všechny restaurace…a tak teď chovám králíky na jídlo pro sebe a ostatní,” říká Aguilar před klecemi plnými bílých králíků. Podobně jako řada dalších Kubánců je směňuje, osobně či na sociálních sítích, za potřebné zboží. “Vyměnil jsem například králíka ze čistící prostředek, protože nemám rád ty fronty před obchody,” uvedl.

Fronty před obchody v Havaně se tvoří už více než rok a půl kvůli zhoršení hospodářské situace země, k níž přispěla ekonomická krize ve Venezuele, spojenci kubánské vlády, a opětovné zpřísnění amerických sankcí za prezidenta Donalda Trumpa. Nyní navíc pandemie covidu-19 zastavila zahraniční turistiku a uvrhla tak Kubu do nejhorší krize od pádu jejího patrona – Sovětského svazu v 90. letech minulého století.

Směnný obchod ale není pro Kubánce nic nového. I za patronátu Sovětského svazu vyměňovali třeba místní rum za sovětské konzervy od námořníků. A za krize v 90. letech farmáři měnili ovoce a zeleninu za zboží od městských obyvatel.

Někteří Kubánci v rouškách nyní před obchody i nocují, aby byli první ve frontě, až se prodejny otevřou. Jiní hlídají státní webové stránky, aby mohli nakoupit zboží hned, jak se tam položka objeví. Často ale na stránkách žádné položky nejsou.

“Peníze jsou nám v tutu chvíli k ničemu, chystám se na barter – mám pytle na odpadky na sto litrů, toaletní papír a brambory, vyměním za mléko a mouku,” napsal jeden z Kubánců ve skupině založené pro prodej zboží na mobilní aplikaci WhatsApp.

nob sva

Zpravodaj

Nová vědecká studie popisuje koronavirus jako cévní onemocnění

2 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Washington 2. června (ČTK) – Koronavirus je cévní onemocnění, tvrdí studie zveřejněná v dubnu v respektovaném odborném časopise The Lancet. Podle americké webové stránky Salon se tím vysvětluje různorodost symptomů spojovaných s nákazou, například naběhlé a zanícené prsty chodidla nebo zánětlivé onemocnění projevující se u dětí.

Ze studie vyplývá, že koronavirus může být zároveň onemocněním dýchacích cest i cév. Vědci spojili s četnými zdravotními obtížemi lidí nakažených koronavirem endoteliární buňky, tedy ty, které tvoří hranici mezi cévní soustavou a tkáněmi a ovlivňují přesun látek přes cévní stěnu.

Například jednasedmdesátiletý muž s transplantovanou ledvinou, u nějž byla diagnostikovaná nemoc covid-19, zemřel na selhání několika orgánů. Po analýze transplantované ledviny se ukázalo, že se virus replikoval v endoteliárních buňkách. Zánětlivé buňky spojené s endoteliárními se našly také v jeho srdci, tenkém střevě a plicích.

Selháním mnoha orgánů trpěla rovněž osmapadesátiletá obézní žena, která měla diabetes a vysoký tlak a zemřela na srdeční zástavu. I u ní se našly zanícené buňky endotelu v plicích, srdci, ledvinách a játrech.

Autoři studie napsali, že při onemocnění covidem-19 se jako vstup do buněk využívají receptory ACE2 – enzymy nacházející se na vnější stěně buněk plic, cév, srdce, ledvin a střev. Vysvětluje to, proč se covid-19 projevuje tolika různými symptomy.

Šéf amerického svazu veřejného zdravotnictví Georges Benjamin studii považuje za významný přínos k pochopení koronaviru a léčby, protože se u covidu-19 často objevují komplikace, které nejsou u striktně dýchacích nemocí běžné.

Podobně kladně studii zhodnotil i šéf centra pro zdravotnické inovace Russell Medford. “Ta studie popisuje důkaz o mikroskopickém poškození a virové infekci v cévách v četných orgánech u tří pacientů nakažených virem SARS-CoV-2. Odpovídá to přibývajícím vědeckým a klinickým důkazům, že virus SARS-CoV-2 může infikovat a poškodit kromě plic četné další orgány jako ledviny, srdce, střeva a játra tím, že poškodí endoteliární buňky, jež pokrývají vnitřní stěnu cév,” sdělil.

Ředitel bostonské ženské nemocnice a cévního centra Mandeep Mehra poukázal na to, že s covidem-19 se pojí “myriády zdánlivě nesouvisejících příznaků”, které nejsou normálně patrné při nákaze vysoce nakažlivými viry SARS nebo H1N1. “Když dáte dohromady všechny údaje, které se postupně objevují, ukáže se, že jde zřejmě o vaskulotropní virus, což znamená, že postihuje cévy,” řekl.

Než byla tato studie publikována, vědci se pozastavovali nad tím, že k běžnému symptomu koronaviru patří krevní sraženiny. Matoucí byly nikoli sraženiny samotné, ale fakt, že jim nezabránilo podávání látek proti srážlivosti krve a že lidé mohli zemřít na mozkovou mrtvici. V květnu se v jedné studii objevila informace, že u 30 procent pacientů s těžký průběhem covidu-19 se objevily nebezpečné krevní sraženiny.

sva lcm

Červenec

Srpen 2025

Září

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

1
2
3
4
5
6
7

Srpen

31

Žádné akce

Září

1

Žádné akce

Září

2

Žádné akce

Září

3

Žádné akce

Září

4

Žádné akce

Září

5

Žádné akce

Září

6

Žádné akce

8
9
10
11
12
13
14

Září

7

Žádné akce

Září

8

Žádné akce

Září

9

Žádné akce

Září

10

Žádné akce

Září

11

Žádné akce

Září

12

Žádné akce

Září

13

Žádné akce

15
16
17
18
19
20
21

Září

14

Žádné akce

Září

15

Žádné akce

Září

16

Žádné akce

Září

17

Žádné akce

Září

18

Žádné akce

Září

19

Žádné akce

Září

20

Žádné akce

22
23
24
25
26
27
28

Září

21

Žádné akce

Září

22

Žádné akce

Září

23

Žádné akce

Září

24

Žádné akce

Září

25

Žádné akce

Září

26

Žádné akce

Září

27

Žádné akce

29
30
1
2
3
4
5

Kalendář akcí

Srpen 2025

Srpen

31

Září

1

Září

2

Září

3

Září

4

Září

5

Září

6

Září

7

Září

8

Září

9

Září

10

Září

11

Září

12

Září

13

Září

14

Září

15

Září

16

Září

17

Září

18

Září

19

Září

20

Září

21

Září

22

Září

23

Září

24

Září

25

Září

26

Září

27

Září

28

Září

29

Newsletter