Lékaři varují před sběrem nesprávných hub

Podle lékařů by lidé neměli sbírat houby, které neznají. Upozorňují také na dvě nebezpečné věci. „První je špatné skladování a nedostatečná úprava hub, které mohou způsobit zejména průjem a zvracení. U mladých pacientů většinou nehrozí žádné závažné komplikace, starší osoby vzhledem k riziku rozvoje dehydratace přijímáme na 24 až 48 hodin k infuzní léčbě a monitoraci životních funkcí. Jde relativně o málo závažnou komplikaci a naštěstí se s ní potkáváme nejčastěji,“ uvedl vedoucí metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky Aleš Průcha.

Požití jedovatých hub

Druhou nebezpečnou věcí je požití jedovatých hub, které obsahují velkou škálu toxinů. Některé podle lékařů způsobují jen zažívací potíže. „Je to například vzácný hřib satan, ale také většina hřibovitých hub, po rozkrojení modrajících, které obsahují termolabilní toxiny,“ uvedla Lipovská. Lze tomu předejít adekvátní tepelnou úpravou, problém může nastat, pokud se houby suší nebo tepelně upravují jen krátce.

Závažnější potíže způsobují houby obsahující látky na bázi isoxazolu, obsažené například v muchomůrce tygrované, kterou lze při neznalosti zaměnit za jedlou muchomůrku růžovku. „První příznaky otravy se projevují zhruba za půl hodiny, někdy to trvá i dvě až tři hodiny po požití pokrmu. Dostavují se zažívací problémy, člověk může být dezorientovaný, mít závratě, halucinace, čímž otrava připomíná alkoholové opojení. Vážné komplikace naštěstí hrozí jen výjimečně,“ řekl Průcha.

„Největším zdravotním problémem je ale skupina hub, které obsahují silné toxiny, jako jsou například amanitiny nebo faloidiny. Sem patří třeba muchomůrka zelená, ale také některé druhy malých bedel. Tyto toxiny se po vstřebání z trávicího traktu vážou na jaterní buňky a vedou k závažnému poškození jater, v nejtěžších případech k jaternímu selhání. První příznaky se objevují relativně pozdě, osm až deset hodin po konzumaci,“ řekl Průcha.

Otrava houbou

Otrava se podle něj začne projevovat průjmy a zvracením, které vedou k těžké dehydrataci nemocného. „Poté následuje zrádná ‚klidová fáze‘, kdy se může houbař naivně domnívat, že je v pořádku. V dalším průběhu otravy však dochází k akutnímu selhání jater, poté i ledvin, a neléčená intoxikace končí smrtí mezi sedmým a devátým dnem,“ zdůraznil Průcha.

V případě, že má pacient po požití hub jakékoliv zdravotní potíže, měl by vyhledat lékaře, uvedla Lipovská. „Zdravotníkům pak pomůže, pokud s sebou přinese dané houby, jejich odřezky, produkt, který z nich připravil, nebo biologické vzorky. Z těch je možné dohledat spóry či zbytky hub, jasně je identifikovat a zahájit adekvátní léčbu,“ dodala.

hor kš