MedNews.cz

Nové psychoterapeutické centrum FN Plzeň pomůže dětským pacientům

1 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Plzeň 1. června (ČTK) – Psychoterapeutické centrum pro děti a rodinu otevřela dnes plzeňská fakultní nemocnice (FN). Bude pomáhat dětem, které zde byly hospitalizovány nebo které stále docházejí do odborných ambulancí nemocnice. Je určené pro předškoláky a děti mladšího školního věku, může poskytovat péči už od nejútlejšího věku, včetně práce s rodiči či terapie hrou. ČTK to dnes řekla vedoucí Oddělení klinické psychologie Dana Chmelařová.

“K otevření centra nás vedly potřeby nemocnice a zároveň aktuální situace ve společnosti. V Plzeňském kraji je kvalitní psychoterapeutická péče pro děti kapacitně nedostupná a navíc se převážně jedná o placenou službu, kterou si rodiče chronicky nemocných dětí nemohou často dovolit,” řekla. Nemocniční centrum bude mít péči hrazenou pojišťovnou. Zatím má kapacitu jen pro dětské pacienty nemocnice, ne pro širokou veřejnost. Podle odborníků může dobrý psychický stav pozitivně velmi ovlivnit průběh léčby, naopak nepříznivý psychický stav může potíže významně zhoršovat.

Nemocnice se rozhodla pro otevření centra i proto, že odborníci, převážně z dětské kliniky nenacházeli pro své malé pacienty vhodnou následnou psychologickou péči. Jsou to například děti s traumatem po vlastním úrazu, po úrazu rodičů, v případě vážně nemocných rodičů nebo děti s psychosomatickými potížemi. “Dle potřeby poskytujeme i individuální či rodinné terapie, konzultace a výchovné poradenství pro rodiče či psychodiagnostiku,” doplnila Chmelařová.

V ČR je podle ředitele nemocnice Václava Šimánka výrazný nedostatek psychologů. FN Plzeň je jednou z mála nemocnic, která má akreditované pracoviště pro dětskou klinickou psychologii. “Psycholog vystuduje filozofickou fakultu a následně si může vybírat své působení například v poradnách či ambulancích v soukromé sféře. O práci v nemocnicích projeví zájem asi 20 procent absolventů,” řekl Šimánek. Profese má podle něj velké nároky na předatestační přípravu, která trvá pět let. FN Plzeň nabízí zájemcům dohodu, která financuje řadu kurzů a další vzdělání. “Naše přidaná hodnota je v poskytování supervize individuální i případové a umožňujeme praxi na všech pracovištích tak, aby mohl být dotyčný psycholog připuštěn k atestaci,” dodal Šimánek.

Lada Pešková hj

Zpravodaj

FN Ostrava má unikátní mikroskop – čočky nahradily kamery

29 dubna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Ostrava 29. dubna (ČTK) – Fakultní nemocnice Ostrava má k dispozici speciální 3D digitální mikroskop. Oproti současným přístrojům má jinou technologii snímání, kde skleněné čočky nahrazuje systém digitálních kamer. Software následně převádí data z kamer do trojrozměrného obrazu. Operovat se tak musí v polarizačních 3D brýlích. Na vývoji mikroskopu se podíleli i ostravští lékaři. Novinářům to dnes sdělila mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

“V neurochirurgii to považuji za malou revoluci, která přinese celou řadu novinek. U nás na klinice máme za sebou zhruba 20 operací a zkušenosti jsou opravdu výborné,” uvedl přednosta Neurochirurgické kliniky Radim Lipina.

Operatér se při použití mikroskopu nemusí dívat do okulárů, ale operační pole sleduje na velké LCD obrazovce. Do ní jsou navíc integrovány i další zobrazovací metody jako například endoskop, magnetická rezonance, ultrazvuk, operační navigace nebo CT. “Výborná je kvalita zobrazení, hloubka ostrosti, světelnost. Výhoda je také v tom, že se můžeme díky robotickému rameni podívat takzvaně za roh, aniž bychom jakkoliv mikroskop přestavovali. Operaci to zpřesňuje a zrychluje,” doplnil primář Neurochirurgické kliniky Tomáš Hrbáč.

Mikroskop sedm let vyvíjeli v americké Kalifornii a velkou měrou se na jeho vzniku podle mluvčí podíleli právě i lékaři Neurochirurgické kliniky FN Ostrava. “Na začátku vývoje byla po celém světě vybrána zhruba stovka neurochirurgů, kteří byli přizváni, aby průběžně vývojářům přístroj i technologie připomínkovali. Protože tuzemská neurochirurgie má ve světě velmi dobrý zvuk, byli mezi nimi i čeští lékaři,” uvedla mluvčí.

Mikroskop budou využívat ve své práci lékaři různých klinik. Kromě Neurochirurgické kliniky to bude také Klinika otorinolaryngologie, chirurgie hlavy a krku a Centrum plastické chirurgie a chirurgie ruky.

Podle mluvčí lze navíc za současné koronavirové epidemie provádět s mikroskopem operace i u pacientů s nákazou covid-19. Lékař totiž může mít všechny potřebné ochranné pomůcky, což je s klasickým mikroskopem téměř nemožné.

mtk hj

Aktuálně

Studie: Senzory měřící cukr zlepšují léčbu cukrovky prvního typu

14 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 14. ledna (ČTK) – Senzory měřící kontinuálně hladinu cukru v krvi zlepšují podle studie lékaře Jana Šoupala z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) léčbu diabetiků prvního typu. Fungují lépe než glukometry, méně podle něj záleží na způsobu aplikace inzulinu. Uvedl to dnes na tiskové konferenci. Senzory jsou od loňského prosince hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Pacientů s diabetem prvního typu je v Česku asi 60.000.

Jejich nemoc je vrozená. Jde o poruchu imunitního systému, který zničí buňky produkující inzulin. Nedochází tak u nich k regulaci cukru v krvi, takzvané glykémii. Většina pacientů si pravidelně několikrát denně měří hladinu cukru v krvi. Odeberou si kapku na proužek papíru, který pak vloží do glukometru. Podle naměřených hodnot si pak aplikují inzulin umělý buď inzulinovým perem s velmi tenkou jehlou nebo pomocí inzulinové pumpy, kterou mají trvale připojenou k tělu kanylou.

“Po objevení inzulinu a zavedení glukometrů v 70. letech se jedná fakticky o třetí historický milník. Na rozdíl od glukometru kontrolují senzory hladinu glykémie nepřetržitě a díky integrovaným vibračním alarmům varují pacienta například před blížící se hypoglykémií,” uvedl ředitel VFN David Feltl. Senzory jsou buď nalepovací s jehlou nebo se zašijí pod kůži.

Lékaři ve studii od roku 2013 tři roky u pacientů porovnávali všechny kombinace senzorů, glukometrů, inzulinových per a pump. Jejich výrobci se ale na studii nepodíleli, dodal Šoupal. “Pacienti s glukometry se příliš nezlepšili bez ohledu na to, jestli měli pro aplikaci inzulinu pero nebo pumpu. Naopak lepší výsledky ukázaly obě skupiny pacientů se senzory. Zjistili jsme, že rozhodující není způsob aplikace inzulinu, ale způsob monitorace glykémie,” řekl. Senzory dosud lékaři doporučovali většinou pacientům s inzulinovou pumpou. Nově ji nabízejí i těm, kteří z různých důvodů raději využívají pera. “Naše studie a samotné implantabilní senzory změnily celkový pohled na léčbu diabetu,” dodal.

Na léčbu cukrovky jde asi deset až 15 procent částky vynaložené z českého veřejného zdravotního pojištění na léčení pacientů. Loni bylo na péči k dispozici asi 320 miliard korun, cukrovka tak spotřebovala zhruba 32 až 48 miliard korun.

Naprostá většina pacientů s cukrovkou trpí druhým typem onemocnění, které souvisí se zdravým životním stylem a získává se v průběhu života. Diabetiků obou typů dohromady žije v Česku už kolem milionu. Nemoc se v případě špatně nastavené léčby postupně zhoršuje a přicházejí komplikace jako problémy s ledvinami, poruchy zraku nebo postižení nervů nohou.

Cukrovka je nejčastější příčinou dialýzy, tedy strojového čištění krve nahrazující jejich činnost. Ve vyspělých zemích je také nejčastější příčinou slepoty. U asi 1,3 procenta pacientů si nemoc vynutí amputaci nohy.

van gcm

Aktuálně

Moravskoslezský kraj chce v krizích využít aplikaci Záchranka

10 ledna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Ostrava 10. ledna (ČTK) – Moravskoslezský kraj po prosincovém útoku ve Fakultní nemocnici Ostrava chce začít využívat aplikaci Záchranka k varování obyvatel v krizových situacích. Kraj taky prověří, zda by mohly v těchto situacích pomoci speciální kamery. Novinářům to dnes řekl hejtman Ivo Vondrák (ANO). Dvaačtyřicetiletý střelec, který 10. prosince bez varování střílel na traumatologické ambulanci nemocniční polikliniky, má na svědomí sedm lidí. Sám se později zastřelil.

“Dohodli jsme se na tom, že se setká odborný tým, který zase přehodnotí všechny scénáře, které dneska (pro tyto situace) máme zpracovány, abychom je aktualizovali,” uvedl Vondrák. Podle něj v krizových situacích mohou výrazně pomoci právě moderní technologie.

Aplikace Záchranka vznikla v roce 2012 jako studentská práce na Vysokém učení technickém. Díky podpoře soukromých partnerů a Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje byla v roce 2016 spuštěna na území ČR. Aplikace obsahuje interaktivní návod první pomoci, lokátor navigující k nejbližší pohotovosti i jedinou souhrnnou mapu automatizovaných externích defibrilátorů v České republice. Je plně přizpůsobena neslyšícím i nevidomým. V současné době funguje nejen v ČR, ale také v Rakousku, na slovenských horách v budoucnu bude dostupná na celém území Maďarska. Své obyvatele jejím prostřednictvím o krizových situacích již informují například Praha, Plzeň či Brno.

“Aplikace dnes funguje především jako nástroj toho, jak si přivolat pomoc, ale má i možnost přijmout zprávy právě z integrovaných bezpečnostních center. To je klíčová vlastnost, protože telefon má svou GPS pozici,” uvedl Vondrák. Podle něj by tak při krizových situacích lidé mohli prostřednictvím aplikace dostat varovnou zprávu s návodem, jak se mají zachovat. “Budou probíhat jednání s provozovateli této aplikace, chtěli bychom to co nejdříve,” uvedl Vondrák.

Kraj by letos chtěl otestovat i využití kamer v nemocnicích, které by mohly pomoci při identifikaci případného útočníka se zbraní. “To je věc, která ale bude o trochu delší, nepůjde to tak jednoduše jako s tou Záchrankou. Musíme nejprve vyzkoušet nějaký prototyp, abychom ověřili, do jaké míry ty kamery jsou schopny rozpoznat takového člověka. Nemá cenu rozmístit kamery za miliony a pak zjistit, že selhávají,” doplnil Vondrák. Kraj bude zjišťovat, zda je lepší mít takzvané inteligentní kamery schopné například rozpoznat, že někdo drží zbraň nebo využije kamery, jež rychlým internetem přenesou informace do výpočetního centra, kde se vyhodnotí.

Martina Helánová sd

Zpravodaj

Stavba traumacentra ve vinohradské nemocnici vyjde na 7 mld…

2 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 3. října (ČTK) – Stavba traumacentra se 770 lůžky ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) vyjde asi na sedm miliard korun. Projekt je připravený deset let, premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) jej dnes na tiskové konferenci označili za prioritu a chtějí na investici hledat státní peníze. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) nedávno podmínil souhlas s Babišovým projektem úřednické čtvrti v Letňanech výstavbou nové nemocnice v této části města, podle něho ji Praha potřebuje víc než traumacentrum ve vinohradské nemocnici.

Traumacentrum je nemocniční oddělení, kde se koncentrují pacienti ve vážném stavu, například po úrazech či dopravních nehodách. “Domluvili jsme se, že na tom začneme hned pracovat, bude to jedna z priorit,” uvedl Babiš. Podle něj by projekt mohl být podpořen například z rozvojového fondu vytvořeného bankami. Původní náklady byly před deseti lety spočítány na 4,7 miliardy korun, současné odhady jsou asi sedm miliard korun.

Primátor Hřib dnes ČTK řekl, že premiér se mýlí, pokud mluví o stavbě traumacentra. “Takže si to shrňme. Pan premiér se fotí s vizualizaci tzv. traumacentra v Letňanech a poté v Krči. Přitom jde ve skutečnosti o rekonstrukci Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Traumacenter totiž je v Praze už několik. Tenhle projekt slibuje ministerstvo zdravotnictví Praze už deset let a je už ve fázi stavebního povolení,” uvedl Hřib. Podle primátora jde o investici ministerstva do vlastního majetku. Navíc tento projekt neřeší problémy Nemocnice Na Bulovce. “Přijde mi proto krajně nevhodné, že pan premiér to spojuje s jednáním o Letňanech,” dodal Hřib. Nadále prý trvají zmíněné požadavky města.

Vinohradská nemocnice se potýká s problémy danými jejím umístěním v mnoha menších pavilonech. Ročně vynaloží jen na převoz nemocných mezi nimi asi 35 milionů korun. Pokud nemocného do této nemocnice transportuje vrtulník, musí být přeložen do sanitky a převezen do pavilonu. Nový projekt počítá podle nového ředitele FNKV Petra Arenbergera s heliportem na střeše. Do nové budovy se přesune současné traumacentrum a více než polovina všech lůžek vinohradské nemocnice.

Projekt je podle ředitele připravený včetně platného stavebního povolení, nemocnici stál už 150 milionů korun.

Podle ministra Vojtěcha je vinohradské traumacentrum největší v Česku. V jeho spádové oblasti tvořené východní částí Prahy a částí Středočeského kraje žije kolem 1,5 milionu lidí. “Vinohradská nemocnice má průměrně 4893 hospitalizací s traumaty ročně. Je to více než 20 procent ze všech pražských nemocnic,” uvedl ministr. Spolu s Bulovkou a Thomayerovou nemocnicí, kterou premiér navštíví v pátek, do ní míří také nejvíc pražských sanitek. Sídlí tam největší popáleninová klinika, kam se převážejí pacienti z celé ČR.

FNKV je jednou z deseti českých fakultních nemocnic, v Praze kromě ní sídlí Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice Motol.

Kalendář akcí

Listopad 2024

Listopad

24

Listopad

25

Listopad

26

Listopad

27

Listopad

28

Listopad

29

Listopad

30

Prosinec

1

Prosinec

2

Prosinec

3

Prosinec

4

Prosinec

5

Prosinec

6

Prosinec

7

Prosinec

8

Prosinec

9

Prosinec

10

Prosinec

11

Prosinec

12

Prosinec

13

Prosinec

14

Prosinec

15

Prosinec

16

Prosinec

17

Prosinec

18

Prosinec

19

Prosinec

20

Prosinec

21

Prosinec

22

Prosinec

23

Prosinec

24

Prosinec

25

Prosinec

26

Prosinec

27

Prosinec

28

Prosinec

29

Prosinec

30

Prosinec

31

Leden

1