Tým z ČVUT se podílel na výzkumu, který má…

„Cílem studie bylo pomocí numerických výpočtů ověřit vhodnou pozici a orientaci stimulační cívky a nastavení stimulačního protokolu. Na základě segmentace bylo možné ze snímků z magnetické rezonance vytvořit detailní 3D model hlavy každého pacienta,“ popsal David Vrba z týmu Bio-elektromagnetizmus, který funguje na ČVUT. „Díky využití funkční magnetické rezonance byla u každého pacienta nalezena oblast v šedé kůře mozkové, která je odpovědná za vnímání orofaciální bolesti. Přesnost terapie byla poté vyhodnocena pomocí rozložení intenzity elektrického pole v oblasti vnímání orofaciální bolesti,“ dodal.

Ze vztahu mezi publikovanými výsledky a výsledky terapie je podle vědců zřejmé, že při správném zacílení je přístroj schopný dostatečně stimulovat oblast orofaciální bolesti. Studie podle týmu přinesla ucelené informace o vlivu různých parametrů, díky čemuž mohou lékaři, kteří obsluhují stimulační zařízení, zvýšit účinky léčby.

Experti z týmu Bio-elektromagnetizmus se zaměřují na numerické modelování interakce elektromagnetického pole s biologickými tkáněmi a příslušnými aplikacemi v medicíně. Numerické modelování je podle ČVUT možné využít právě pro plánování léčby, kdy je možné předem určit její optimální parametry, aby byla co nejúčinnější. Postup lze provést také zpětně a ověřit tak to, zda je terapie nastavena správně.

Na projektu spolupracovali vědci z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.