Posudkové službě může hrozit krize, třetině lékařů je přes…

Praha 20. února (ČTK) – Lékařské posudkové službě (LPS), která hodnotí zdravotní stav žadatelů o přípěvky či invalidní důchody, by mohla v příštích letech hrozit personální krize. Třetině nynějších posudkářů je přes 70 let, zhruba 90 procentům pak přes 60 let. Lékaři navíc chybí. Vyplývá to z prezentace ministerstva práce, s níž se dnes seznámil sněmovní sociální výbor. Podle náměstkyně resortu Kateřiny Jirkové vyřizování posudků kvůli příspěvkům na péči či na pomůcky trvá v průměru tři měsíce, odvolání pak dalších pět měsíců.

“Při posuzování v komisích (u odvolání) se blížíme v průměru ke 150 dnům místo dřívějších 185. Vím, není to žádná sláva. Děláme, co můžeme. Doba správních řízení u nepojistné agendy (příspěvky na péči či na pomůcky) je mezi 90 a sto dny. Nevím, jestli je další zkracování reálné,” uvedla Jirková. Řekla, že zásadní je dostat do posudkové služby víc pracovníků.

S nedostatkem lékařů se LPS potýká dlouhodobě. Ministerstvo práce v minulosti navrhovalo, aby část agendy převzali praktici. Ti to odmítli. Resort zavedl organizační opatření a prosadil navýšení platu i odměny. Nalákat nové zájemce se mu ale nedaří. LPS loni vypracovala přes 422.600 posudků. Na jeden lékařský úvazek jich tak připadlo 115 měsíčně.

V okresních správách sociálního zabezpečení bylo ke konci loňska 252 míst lékařů, v centrální České správě sociálního zabezpečení 29 a na ministerstvu 27. Potřeba by bylo podle plánu ještě asi 80 pozic. Ve věku mezi 60 a 69 lety je asi 170 posudkářů. Víc než 70 let je pak stovce lékařů. Průměrný věk posudkového doktora dosahuje 62 let, uvádí ministerstvo ve své prezentaci. Ta tento stav označuje za “personální krizi” a zmiňuje “nutnost personální obměny” asi 150 lékařů.

Na lékařskou posudkovou službu a dlouhé vyřizovací lhůty si dlouhodobě stěžují žadatelé o posouzení. Stížnosti dostává i Národní rada osob se zdravotním postižením. “Vůbec nenastává zlepšení. Je to pořád stejné. Na vyřízení se čeká podstatně déle, než ministerstvo říká,” řekl ČTK šéf rady Václav Krása. Popsal případ, kdy vozíčkář v Praze loni v listopadu požádal o příspěvek na stropní závěsné zařízení, zatím nedostal žádnou odpověď a řízení nezačalo. “Dostáváme různé dopisy a postup je někdy nepochopitelný. Proč se dělá posouzení u lidí bez nohou?” dodal Krása.

Zástupci ministerstva dnes výboru představili i opatření k řešení situace. Část práce lékařů by měli převzít asistenti. Jimi by se mohli podle plánu stát zdravotní sestry, záchranáři, ergoterapeuti či porodní asistentky po vyškolení. Ministerstvo práce loni v listopadu požádalo o akreditaci pro asistentský vzdělávací program, dostat by ji mohlo do pár týdnů. Zkrátit by se mohla také posudková příprava lékařů. Počítá se s cíleným náborem.

Podle některých členů výboru opatření nejspíš stačit nebudou. “Hasíme oheň, který se někdy rozhoří a někdy jen doutná. Je tu obrovský potenciál, že se stane neuhasitelným. Obávám se, že během dvou až pěti let budeme mít LPS v krizi,” řekl poslanec opozičních lidovců Vít Kaňkovský. Podle něj chybí motivování lékařů, aby se do LPS hlásili. Navrhuje, aby část agendy zpracovávali dohodnutí lékaři jako u komerčních pojišťoven.

Poslanec vládního hnutí ANO David Kasal naopak míní, že pokud by lékaři věděli, že výdělek je kolem 65.000 korun měsíčně, mohli by mít o práci zájem. “Řada lékařů v nemocnicích má zdravotní problémy a nemůže stát na operačním sále. Pokud budou dobře informováni, že je to dobře placeno, relativně rychle můžeme polovinu lidí najít,” míní Kasal. Podle místopředsedkyně výboru Olgy Richterové (Piráti) by pomohlo také elektronické zpracování a sdílení dokumentů mezi úřady.

ktk mha