Aktuálně Mluvčí nemocnice uvedla, že dítě zemřelo 7. června na jednotce intenzivní péče, mléko dostalo o čtyři dny dříve. Stav druhého dítěte je stabilizovaný. Další tři děti, které také dostaly mléko kontaminované choroboplodnými zárodky, žádné zdravotní problémy neměly.
Státní zastupitelství případ vyšetřuje jako zabití z nedbalosti. Jak ke kontaminaci mléka připravovaného z prášku došlo, není zatím jasné.
Výzkumy a studie “Když děti nechodí ven a nemají dostatek slunečního světla, sítnice oka nevytváří dopamin, což přispívá ke vzniku krátkozrakosti,” uvedla argentinská dětská oční lékařka Carolina Picottiová, hlavní autorka studie zveřejněné ve vědeckém časopise The Lancet. Podle Piccotiové k zastavení progrese krátkozrakosti stačí, aby děti byly alespoň dvě hodiny denně na slunečním světle.
Picottiová spolupracovala se dvěma desítkami oftalmologů z různých argentinských regionů a sledovala děti od pěti do 18 let. Za rok během pandemie se u nich v průměru zhoršila krátkozrakost o 40 procent. “Toto číslo je nejen velmi vysoké, ale také potvrzuje hypotézu, že ke krátkozrakosti přispívají nejen genetické faktory, ale i životní styl,” míní autorka této studie.
K podobným závěrům došel i profesor Michiganské univerzity David Musch, který je spoluautorem studie zveřejněné letos v lednu na odborném zdravotnickém serveru JAMA Network. Tato studie porovnávala úroveň krátkozrakosti u více než 100.000 dětí na základních školách v čínské provincii Šan-tung v letech 2015 až 2020. Její autoři rovněž došli k závěru, že lockdowny vyhlášené kvůli pandemii covidu-19 krátkozrakost výrazně zhoršily, a to nejvíce u dětí ve věku šest až osm let.
Deník El País dnes také připomněl průzkum prováděný v Kolumbii, Mexiku a Chile, podle něhož za pandemie covidu-19 trávily tři čtvrtiny dětí mnohem více času před počítačovými či televizními obrazovkami. Skoro polovina z nich uvedla, že seděli před počítačem či televizí o tři až šest hodin déle než obvykle a u skoro třetiny to bylo o více než šest hodin. Koukání do elektronické obrazovky také může způsobovat únavu očí, dočasně rozostřené vidění či bolesti hlavy. Podle Picottiové není vědecky prokázáno, že by záření z obrazovek způsobovalo krátkozrakost. Různé studie ale podle ní ukázaly, že kvalitu zraku může ovlivnit vzdálenost od obrazovky, velikost písma či kontrast.
Také Světová zdravotnická organizace (WHO) už dříve uvedla, že krátkozrakých lidí v posledních dekádách přibývá, a odhadla, že v roce 2050 bude krátkozrakostí trpět polovina světové populace. Nyní má problémy s ostřením předmětů ve větší dálce asi třetina obyvatel Země.
České zdravotnictví “Mladí lékaři dávají přednost městu před venkovem. A přesto, že jsme unikátní zařízení se službami pro celou Českou republiku, stav odborníků je obecně katastrofálně poddimenzován. V naší nemocnici jsou mladí lékaři v pracovním poměru na krátkou dobu, což je přibližně tři roky, a pak vyhledávají pracoviště mimo venkov,” uvedla mluvčí.
Podle Vojtěcha, jehož ministerstvo nemocnici zřizuje, by jedním z řešení byl převod části lůžek z Opařan do jihočeských nemocnic. “Chci najít řešení s kraji a pojišťovnami, které by to uhradily,” uvedl ministr zdravotnictví. “Hledá se řešení takové, aby v případě krize byla akutní lůžka pro dětskou a dorostovou psychiatrii v Jihočeském kraji. Nejlépe v nemocnici České Budějovice,” uvedla Voňavková. Dodala, že řada kvalifikovaných dětských psychiatrů je už v důchodovém věku.
JIhočeský hejtman Martin Kuba (ODS) dnes uvedl, že v regionu obecně není dostatek dětských psychiatrů. Podle něj je proto kraj schopný se situací pomoci jen v případě, že ministerstvo zdravotnictví zajistí dostatek kvalifikovaných odborníků. “Pokud ministerstvo přijde s vizí, tak budeme připraveni nějaké zařízení vybudovat třeba na území českobudějovické nemocnice,” uvedl Kuba. Dodal, že by však mělo jít jen o prostory pro akutní lůžka pro dětské psychiatrické pacienty. Navíc by šlo primárně o potřeby pro Jihočeský kraj. “Rozhodně bychom nebudovali nové Opařany, kam by se umísťovali pacienti z celé republiky,” řekl hejtman.
Dětská psychiatrická nemocnice v Opařanech má 90 lůžek. Přibližně 50 procent hospitalizovaných pacientů od pěti do 18 let je z Jihočeského kraje. “Celkově za rok odléčíme na lůžkách a v ambulancích kolem tisícovky dětí z celé České republiky,” uvedla mluvčí.
Areál nemocnice se rozkládá v barokním komplexu bývalého opařanského zámku, což byl původně od počátku 18. století jezuitský klášter. Po několika majetkových změnách začal provoz psychiatrické léčebny pro dospělé v září roku 1887. Psychiatrická péče o dospělé byla roku 1924 nahrazena dětskou psychiatrií.
Prevence a léčba Spinální svalová atrofie (SMA) je vzácné vrozené onemocnění, při kterém postupně ubývá svalstvo, a tím se zhoršuje schopnost pohybu. Postižené bývají hlavně nohy, nemocní ale také hůře polykají a později mají potíže s dýcháním. Postup nemoci je individuální, pacienti se ale většinou nedožívají vysokého věku.
Výskyt SMA a také těžké kombinované imunodeficience (SCID), což je jedna z nejtěžších nemocí imunitního systému, by mohl u novorozenců v budoucnu odhalit screening. Zda je jeho zavedení v ČR vhodné, prověří dvouletý pilotní screeningový program. Děti, které budou mít pozitivní výsledek screeningu, by se mohly včas dostat k léčbě.
“Když se novorozenci se SMA podá genová terapie Zolgensma před příznaky, dítě se vyvíjí normálně. Je to obrovská naděje pro nemocné, jejich rodiny a vůbec pro nás všechny,” uvedl Kantor.
Léčba tohoto onemocnění je drahá. Prvním dětským pacientům v ČR se loni na lék za zhruba 54 milionů korun lidé skládali v dobročinné sbírce, protože ho pojišťovny hradit odmítaly. Pojišťovny nakonec s uhrazením souhlasily.
Nemocí SMA trpí asi jedno dítě z 10.000 narozených a chorobou SCID jedno z 50.000 až 100.000 novorozenců. V ČR se ročně narodí přes 110.000 dětí.
Děti a mateřství Neurovývojové poruchy podle psychiatričky Libuše Stárkové vznikají v průběhu vývoje dítěte a mají zpravidla komplexní příčiny. Patří mezi ně poruchy intelektu, komunikace, poruchy autistického spektra, ADHD, tedy hyperaktivita s poruchou pozornosti, dále specifické poruchy učení a poruchy motoriky. Některé děti mají více obtíží najednou.
Podle dětské neuroložky a senátorky Aleny Dernerové není problém stanovit diagnózu dítěte. “Problém pak je, kam dítě poslat, aby mu bylo pomoženo,” řekla ČTK. Podle ní je třeba s dítětem pracovat především v rodině. “Obvykle jsou rodiče velmi zoufalí a vůbec neví, co s dítětem mají dělat, protože se s ním nedomluví. Potřebovali bychom mít nějaké terapeuty, odborníky, kteří budou komunikovat s rodiči, ukážou jim, jak s dítětem pracovat a budou jim pomáhat,” doplnila. Problém je to podle ní především u dětí s poruchami autistického spektra.
Dernerová před časem stála u vzniku zákona, který měl umožnit vznik profese terapeuta neurovývojových poruch. Zákon ale nebyl projednán ve Sněmovně. Oficiálně podle Dernerové je nyní zákonem definován jen takzvaný ABA terapeut, což je podle odborných společností špatně. ABA terapie se používá především u dětí s autismem. “ABA terapie je dobrá, velmi ceněná v celém světě, ale nefunguje úplně na všechny děti, které takovou neurovývojovou poruchu mají,” dodala Dernerová. Proto je podle ní potřeba změna zákona.
Jen autistů žije podle platformy Naděje pro autismus v Česku zhruba 200.000, s různou mírou a formou autismu.
Výzkumy a studie Výzkumníci vycházeli z doporučení na délku spánku dětí, kterou vypracovala americká národní agentura pro kontrolu a prevenci nemocí CDC (Centers for Disease Control and Prevention). Ta jsou podle hlavního řešitele studie Michala Kalmana celosvětově uznávaným standardem. Čtyři z deseti českých dětí ve věku 11 až 15 tato doporučení neplní. “Čas strávený spánkem klesá s věkem. Zatímco délka spánku jedenáctiletých se ve všední dny blíží v průměru devíti hodinám, patnáctiletí spí jen o něco více než sedm a půl hodiny,” řekl Kalman. Mezi patnáctiletými doporučení ohledně délky spánku neplní polovina.
Lépe děti spí o víkendech, kdy málo spí asi 18 procent chlapců a 12 procent dívek. Asi pětina chlapců a více než čtvrtina dívek o víkendech naopak spí více, než je doporučeno. Část dětí také trpí takzvaným sociálním jet lagem, což je nepoměr mezi tím, kolik spánku tělo potřebuje a kolik ho vlivem sociálních potřeb a konvencí má. U téměř poloviny patnáctiletých je podle Kalmana tento rozdíl až dvě hodiny.
Délka spánku podle studie souvisí s tím, kolik času děti denně stráví sledováním filmů, hraním her či na sociálních sítích. Děti, které se těmto činnostem věnují více než dvě hodiny denně, mnohem častěji na spánková doporučení nedosáhnou.
Nedostatek spánku má podle Kalmana negativní vliv na zdraví dětí. Školáci, kteří nesplňují spánková doporučení, častěji trpí psychickými i fyzickými obtížemi, bolí je hlava, jsou podráždění a mají nižší životní spokojenost. Děti, které málo spí, také často nesnídají, pijí více energetických nápojů a jedí častěji chipsy.
Autoři studie doporučují, aby děti, pokud splní doporučení na délku spánku, usínaly i vstávaly pokud možno každý den ve stejnou dobu. Asi hodinu před spaním by se také měly vyhnout modrému světlu z mobilů, tabletů či některého LED osvětlení, které potlačuje tvorbu melatoninu, hormonu důležitého pro spánek. Vhodné jsou také zklidňující činnosti, jako je četba knih, poslech klidné hudby, psaní deníku, povídání si s rodinou a podobně.
Výzkumníci spojili data, která mají z pravidelně se opakujícího dotazníkového šetření v českých školách a z analýzy pohybového chování dětí. Do dotazníku se zapojilo asi 13.400 dětí ze 234 škol napříč ČR, do analýzy pak 700 dětí, u kterých se nepřetržitě sedm dní měřily jejich aktivity. Sběr dat se uskutečnil v roce 2018. Výzkum je součástí mezinárodní studie HBSC (The Health Behavior in School-aged Children), která se zaměřuje na životní styl dětí. Z dat, která během výzkumu autoři nashromáždili, vytvořili také materiály pro učitele, výchovné poradce a rodiče. Organizují rovněž vzdělávací kurz pro pedagogy. Informace zveřejňují také na webu zdravagenerace.cz a na webu studie.
Výzkumy a studie Předchozí projekt kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN prokázal známky duševního onemocnění nebo závažné neurovývojové odchylky u pětiny předčasně narozených dětí. “Jednalo se o deprese a úzkostné poruchy, hyperkinetické poruchy, především porucha pozornosti s hyperaktivitou a ADHD, dále poruchy autistického spektra a poruchy chování,” uvedla nemocnice.
Nyní se odborníci zaměří na výskyt psychiatrických poruch u předčasně narozených dětí, které jsou ve školním věku. Podle odborníků řada potíží není patrná v raném věku a často se rozvine až později, například s celkovým vývojem a růstem dítěte, nebo vlivem nároků, které jsou na dítě kladeny při zařazení do kolektivu či v rámci školní docházky. “Včasný záchyt těchto odchylek a brzká intervence může eliminovat nebo zmírnit negativní dopady těchto poruch na život nejen dítěte, ale i jeho rodiny,” slibují si od projektu autoři.
Projekt, který je financován z tzv. norských fondů, začal letos v březnu a potrvá do konce ledna roku 2024. Zaměří se především na děti, které při narození vážily méně než 1500 gramů, nebo dokonce pod 1000 gramů.
Děti a mateřství Případ se stal v posledních dnech, ale Bothová o něm informovala až nyní. Pár se obrátil na linku záchranářů. “Rodili jsme v ložnici. První miminko přišlo na svět poměrně snadno. Druhému kloučkovi se ale najednou na svět moc nechtělo. Rozhodli jsme se pro transport do porodnice, ale po cestě chlapec změnil názor. Zastavili jsme a za chvíli jsme mezi námi přivítali i druhé miminko. Naštěstí vše bylo bez komplikací,” uvedl lékař Petr Hlavinka, který u překotného porodu zasahoval se záchranáři Miroslavem Davidem a Martinem Růžičkou.
Rodiče si oddechli. “Popisovat, jak jsme šťastní, není ani potřeba. Ale neskonalý dík patří lidem, kteří svým umem i slovem provedli mou úžasnou partnerku porodem a také ke mně se chovali hezky,” uvedl otec chlapců. U dvojčat záchranáři zasahovali i předloni v létě na Brněnsku, tehdy se narodily dvě holčičky.
U překotných porodů může podle Bothové nastat více situací. Jednou je, že se ženu podaří dostat do nemocnice ještě před porodem, v dalších případech se dítě narodí v sanitce, někdy se ale ani do sanitky nestačí přejít a dítě se narodí doma. “Máme ale i různé kuriozity. Například jsme pomohli přivést na svět dítě v taxíku na čerpací stanici, když maminka byla na cestě do porodnice,” řekla Bothová.
Podle ní je zásah u překotných porodů náročný. “Rozhodně to není žádná rutina a je to velká zodpovědnost. Zásahy spojené s dětmi jsou psychicky náročnější. Záchranář se k porodu nedostane každý den,” řekla Bothová. Doplnila, že sanitka ani není vybavena na případné komplikace tak, jako je vybavená nemocnice. I proto záchranáři nejsou zastánci domácích porodů, zdůraznila.
Děti a mateřství V letoším roce šlo ve všech případech o kojence či batolata. “U tak malých dětí už je pět procent zasaženého povrchu těla vážné poškození zdraví,” uvedla mluvčí.
Podle ní je několik základních pravidel prevence těchto úrazů: například zamezení přístupu dítěte ke kamnům, topení a podobně, kontrola teploty před každým koupáním, vaření na vzdálenějších plotýnkách sporáku, umístění kabelu od varné konvice mimo dosah dítěte či zajištění ubrusu proti stažení. Lidé by také neměli najednou nosit dítě a horký nápoj. “Samozřejmě jsou situace, kterým nedokážete ani při maximální opatrnosti zabránit, ale velkému počtu úrazů se zabránit dá,” doplnila Effenbergerová.
Při první pomoci při opaření je třeba svléknout oblečení nasáté vroucí tekutinou a poté místo chladit studenou, ale ne ledovou vodou. Ve vážných případech je nutné navštívit lékaře nebo zavolat záchrannou službu na lince 155.
Zpravodaj Liberec 16. února (ČTK) – Neseď! Makej! vyzval děti liberecký Sport Park. Městský sportovní areál s 35 sportovišti a Home Credit Arenou zveřejní postupně ve čtyřech týdnech sportovní výzvy, tou první je běh na 800 metrů. Výzva je primárně zaměřená na děti do 15 let, s cílem zvednout je od počítačů, řekl dnes ČTK Lukáš Přinda, jednatel společnosti SFM Liberec, která areál provozuje. Všichni trenéři a organizátoři podle něj vnímají dopad nesportování na mládež.
Už dnes dorazily do areálu první děti, aby si dvě kola sportovní výzvy zaběhly. “Máme na to pozitivní reakce. Chceme motivovat děti, které se půl roku neměly možnost s někým porovnat. Sázíme na jejich soutěživost. Budeme vždy v pondělí zveřejňovat výsledky, chceme, aby se tam děti hledaly, věříme, že je to bude motivovat,” doplnil Přinda. Pro nejlepší jsou podle něj připravené hodnotné ceny, odměnu ale dostane každý, kdo se zapojí.
Liberecký městský areál poskytuje zázemí pro více než 45 sportovních klubů a v běžném provozu jím denně projde přes 4000 návštěvníků. Už týdny jsou ale kvůli koronavirové pandemii krytá sportoviště zavřená s výjimkou Home Credit Areny, která slouží extraligovému týmu Bílých Tygrů. “My tou výzvou chceme vzdorovat nesportování a ne jen nečinně přihlížet umírání sportu v přímém přenosu. Hrajeme o naši další generaci, jaké následky to (covid) na nich zanechá,” podotkl Přinda.
I když jsou krytá sportoviště zavřená, lidé mohou využít ta venkovní. “Atletický areál zažívá neuvěřitelný boom, i proto osvětlujeme atletickou dráhu, aby tam veřejnost mohla běhat od rána do večera. Uklízíme ovál od sněhu, areál je natolik rozlehlý, aby si tu každý místo našel,” řekl Přinda.
Sport Park chce podle Přindy otevřít, jakmile to bude možné. I proto už připravuje vlastní testovací místo, aby v areálu bylo možné zajistit antigenní testy na koronavirus pro veřejnost a oddíly, které tam působí. “V horizontu deseti dnů tu chceme mít certifikované testovací místo,” dodal.
