Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Británie schválila vakcínu americké firmy Moderna

  • 8 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Londýn 8. ledna (ČTK) – Britská léková agentura MHRA dnes schválila covidovou vakcínu od americké firmy Moderna. Jde o třetí očkovací látku proti nemoci covid-19, jejíž užití regulátor v zemi povolil. Británie má objednaných 17 milionů dávek této vakcíny, informovala agentura DPA.

Začátkem prosince schválila MHRA jako první na světě americko-německou vakcínu společností Pfizer a BioNTech. Před koncem roku pak mezi schválené preparáty proti covidu-19 přibyla v Británii vakcína, kterou vyvinula Oxfordská univerzita s farmaceutickou společností AstraZeneca.

Ve Spojených státech dostala vakcína od Moderny povolení k užití již před Vánoci, v Evropské unii se smí používat od středy.

Látka má proti přípravku Pfizer/BioNTech výhodu v tom, že nemusí být skladována při extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat až k samotným pacientům. I tato vakcína by ovšem pro maximální ochranu měla být podávána ve dvou dávkách, přičemž druhé očkování se má provádět čtyři týdny po prvním. Stejně jako u vakcíny Pfizer/BioNTech je podle výrobce účinnost očkovací látky okolo 95 procent.

Podle oficiálních údajů bylo dosud v Británii, která má 67 milionů obyvatel, očkováno zhruba 1,5 milionu lidí. S ohledem na současný nepříznivý epidemický vývoj plánuje vláda tempo vakcinace zrychlovat. Cílem je naočkovat do poloviny února 15 milionů Britů.

 

Zpravodaj

Výzkum: Životy covidových pacientů by mohly chránit léky na…

  • 8 ledna, 202114 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Londýn/Praha 8. ledna (ČTK) – Dva léky na revmatoidní artritidu, tocilizumab a sarilumab, by mohly pomoci v úsilí o záchranu životů pacientů s covidem-19. Ukázal to podle deníku The Guardian mezinárodní výzkum, podle jehož výsledků mohou oba přípravky snížit riziko úmrtí covidových pacientů na jednotkách intenzivní péče o 24 procent. Podle českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je tocilizumab v současné době v řadě evropských zemí schválen pro experimentální použití pro pacienty s pneumonií, která vznikla v důsledku závažného průběhu covidu-19.

Celkově mohou zmíněné léky zachránit život každého dvanáctého pacienta s covidem-19 na JIP, napsal The Guardian. Britský systém veřejného zdravotnictví NHS začne využívat tocilizumab k léčbě pacientů s covidem od pátku, uvedli představitelé zdravotnictví poté, co se pozitivní vliv potvrdil u 800 pacientů. Stejně prospěšný je patrně také sarilumab, který kromě záchrany životů zkracuje pobyt infikovaných pacientů na jednotkách intenzivní péče.

Tocilizumab a sarilumab působí jako protilátky proti receptoru IL-6, čímž tlumí účinek proteinů, jež mohou způsobit přehnanou reakci imunního systému.

Nové výsledky, které ještě neprošly náležitým přezkoumáním, vzešly z klinického testování, které zahrnuje dohromady více než 3900 pacientů s covidem v 15 zemích světa. Náhodně vybraným pacientům byl do 24 hodin po napojení na orgánovou podporu nitrožilně podán tocilizumab nebo sarilumab. Odborníci pak sledovali jejich stav po dobu nejméně 21 dní.

Zatímco u nemocničních pacientů, jimž se dostávalo standardní péče, činila smrtnost 35,8 procenta, u těch, kteří dostávali tocilizumab byla 28 procent. Z pacientů, jimž byl podán sarilumab, zemřelo 22,2 procent.

V kombinaci byla u obou léků vykázána mortalita 27,3 procenta. Relativní snížení rizika úmrtí – tedy ve srovnání se skupinou se standardní péčí – dosáhlo hodnoty 24 procent, píše The Guardian.

“Když budete léčit 12 pacientů, jednomu zachráníte život,” poznamenal Anthony Gordon z Královské univerzity v Londýně. “To je velký účinek,” dodal vědec, který se na studii podílel.

Tým vědců rovněž zjistil, že pacienti, jimž byl podáván tocilizumab nebo sarilumab, se rychleji zotavili. Jednotky intenzivní péče opouštěli o sedm až deset dní dříve než ostatní.

Podle českého SÚKL, který na svém webu pravidelně informuje o výzkumu léků na nemoc covid-19, studie publikované v říjnu loňského roku sice naznačily potenciální roli tocilizumabu v léčbě covidu-19, ale nevykazovaly jasný důkaz účinnosti. Podle ústavu se čeká na přesvědčivější data z “randomizovaných studií”. Takovou je právě studie, o níž nyní píše The Guradian.

Studie týkající se léku sarilumab byly podle SÚKL kvůli nesplnění cílových ukazatelů léčby v USA zastaveny, v řadě evropských zemí ale pokračují.

Zpravodaj

Léková agentura EU povolila větší využití lahviček vakcíny Pfizer

  • 8 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Brusel 8. ledna (zpravodaj ČTK) – Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) povolila využívání šesti dávek vakcíny Pfizer/BioNTech z jedné lahvičky místo dosavadních pěti. Agentura to dnes oznámila na svém webu. Očkovací kapacita první vakcíny používané v zemích Evropské unie se tím zvýší o pětinu. Stejný krok učinilo české ministerstvo zdravotnictví již koncem loňského roku.

Některé státy EU se obávají, že pomalá distribuce prvních vakcín jim neumožní naočkovat tolik lidí, kolik by v prvních týdnech a měsících roku chtěly. Zlepšit situaci má mimo jiné právě zvýšení počtu dávek použitelných z jedné ampule.

Firma BioNTech požádala na konci prosince EMA o změnu informace na štítku lahvičky, kde bylo dosud jako povolené množství stanoveno pět dávek. Evropská agentura dnes uvedla, že “doporučila aktualizovat produktovou informaci”, která bude od nynějška uvádět šest dávek.

EMA zdůraznila, že k aplikaci zvýšeného množství dávek doporučuje využívat injekční stříkačky, u jejichž ústí je co nejmenší místo pro “mrtvý objem”, tedy nevyužitelnou část vakcíny.

Využívat až šest dávek očkovací látky po 0,3 mililitru z jedné ampule už umožňují kromě Česka také úřady ve Spojených státech, Británii nebo Švýcarsku. České ministerstvo povolení podmínilo tím, že při aplikaci bude “přísně dodržen objem jednotlivých dávek”.

 

Zpravodaj

Ve středočeských nemocnicích chybí stovky zdravotníků

  • 7 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Kladno 7. ledna (ČTK) – Ve středočeských nemocnicích chybějí stovky zdravotníků. Jsou v pracovní neschopnosti, karanténě nebo se starají o děti, které nechodí do školy. Do pomoci se zapojují studenti i armáda, nemocnice hledají dobrovolníky. Některá zařízení se obávají dalšího zhoršování situace, zjistila ČTK v anketě.

Mladoboleslavské nemocnici chybí asi osm desítek zaměstnanců. “Situace byla na přelomu října a listopadu horší, očekáváme ale, že čísla v následujících dnech půjdou nahoru na základě dostupných údajů,” uvedla pro ČTK mluvčí nemocnice Hana Kopalová.

V pátek přijede do Mladé Boleslavi pomoci šest vojáků. “V tuto chvíli nám vypomáhají dvě zdravotní sestry z JIP z Pírkova sanatoria, na praxi jsou studentky zdravotní školy ze třetího ročníku a postupně kontaktujeme dobrovolníky z řad veřejnosti, kteří se u nás zapojili již před několika měsíci, mají tedy již zkušenost s provozem nemocnice,” řekla Kopalová. V nemocnici je nyní asi 60 pacientů s covidem-19, v pondělí jich bylo 52.

V kladenské nemocnici chybí kolem 70 zdravotníků a na počátku týdne měli přes 60 pacientů s koronavirem. Podle mluvčí nemocnice Hany Plačkové vypomáhají studenti střední zdravotnické školy i studenti z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

Kolínská nemocnice, pod niž spadá i nemocnice v Kutné Hoře a léčebna dlouhodobě nemocných ve Vojkově, eviduje ve svých zařízeních 136 pacientů s covidem. Celkem chybí v zařízeních 75 zaměstnanců, z toho v Kolíně 55, v Kutné Hoře 16 a ve Vojkově čtyři.

“Čelíme jednoznačně situaci, která se vyrovná podzimní i ji mírně převyšuje s výhledem na další zhoršování,” řekla ČTK mluvčí nemocnice Stanislava Kubincová. Krizový štáb nemocnice se rozhodl požádat o pomoc armádu, celkem chce nemocnice získat 12 vojáků.

V příbramské nemocnici chybí kvůli koronaviru 41 zaměstnanců. V pátek přijede na výpomoc šest vojáků. “Stáhli jsme zaměstnance z dovolených. Pomáhají nám budoucí sestřičky z příbramské zdravotnické školy,” řekl ČTK mluvčí nemocnice Martin Janota.

Mělnická nemocnice konkrétní číslo nesdělila, ale její mluvčí Petra Plutnarová uvedla, že počty nemocných zdravotníků opět rostou. “Uzavření škol nám také dlouhodobě komplikuje naši práci. Na situaci ale reagujeme pružně a za zvýšeného úsilí našich zdravotníků i vedení nemocnice jsme stále schopni pacientům akutní péči poskytnout,” dodala mluvčí.

Ve slánské nemocnici chybí podle ředitele Štěpána Votočka kolem 20 zdravotníků. Na konci prosince museli na lůžkách ortopedie a chirurgické JIP kvůli narůstajícímu počtu nemocných znovu otevřít druhé oddělení pro pacienty s koronavirem, první oddělení je v části interny.

Benešovská nemocnice má k dnešku v pracovní neschopnosti 90 zdravotníků, z toho 40 mělo pozitivní test na koronavirus. Narůstá počet těch, kteří zůstávají doma s dětmi. “Máme na výpomoc deset vojáků. Co se týče získávání dobrovolníků, aktuálně je hledáme – spíše zdravotníky,” odpověděl na dotaz ČTK mluvčí nemocnice Petr Ballek.

Lékařů a zdravotníků chybí kvůli koronaviru nebo péči o děti v rakovnické nemocnici asi desetina. “Zbývající personál zatím svoji práci zvládá bez větších problémů a nutnosti omezení chodu nemocnice,” dodal ředitel nemocnice Tomáš Jedlička.

Středočeská záchranná služba má nyní podle mluvčí záchranky Petry Effenbergerové pozitivně testovaných na koronavirus nebo v karanténě téměř 30 zdravotníků z celkového počtu 760 záchranářských pracovníků.

 

Zpravodaj

V anglickém domově důchodců zabil covid přes Vánoce půlku…

  • 7 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Londýn 7. ledna (ČTK) – V domově důchodců v anglickém hrabství Sussex zemřela s nemocí covid-19 přes Vánoce polovina klientů. Přeživší se obávají nové, nakažlivější mutace koronaviru, která se v oblasti objevila na konci minulého roku. Informoval o tom dnes deník The Guardian.

Od 13. prosince zemřelo v domově ve vesnici Crowhurst na jihovýchodě Anglie 13 z celkového počtu 27 klientů. Někteří přímo na Štědrý den, uvedl správce zařízení Adam Hutchison. Koronavirem se nakazila i třetina personálu, z nějž jeden člověk skončil v nemocnici.

“Byly to příšerné Vánoce, hrozné pro personál,” řekl Hutchinson. “Je to nezastavitelné. Jsme sedící kachny,” dodal s odkazem na zjevnou zranitelnost osazenstva i pečovatelů vůči koronavirové nákaze a neschopnost se proti ní účinně bránit.

Podle Hutchinsona není jasné, jak se virus do domova dostal. Očividně se mu podařilo však podařilo “přelstít” veškerá preventivní opatření, která vedení domova učinilo. Nákazu odhalilo preventivní testování, přičemž v té době ještě příznaky nemoci nikdo nevykazoval.

Na většině území Británie jsou nyní v domovech důchodců zakázány návštěvy. Výjimku tvoří situace, kdy jsou klienti již těsně před smrtí. Některé domovy rovněž nainstalovaly kóje z plexiskla, které mají znemožnit přímý fyzický kontakt. I ty se ale za současné plošné uzávěry nesmí využívat.

Počty nakažených v domovech důchodců opět stoupají po celé Anglii. Zatímco v týdnu před Vánoci tam zemřelo téměř 600 klientů v domovech důchodců, v září to bylo pouze 42 týdně. Přesto je to stále zlomek toho, kolik lidí umíralo v domovech na jaře: během dubnového vrcholu epidemie to bylo až 2700 zemřelých za sedm dní.

Společnost HC-One, která provozuje v Británii na 330 domovů pro seniory, oznámila, že nákazu zaznamenala ve třetině svých zařízení. Většinou se ale jedná o personál.

Hutchinson se obává, že domovy zasažené nákazou “budou jednoduše muset zavřít”. “Co se stane s lidmi v již neživotaschopných domovech? Kam tito lidé půjdou? Nejspíše do zařízení (národního zdravotnického systému) NHS, což zdravotnictví dále zatíží,” varoval ředitel.

Mnoho domovů je podle deníku také zoufalých, že dosud neobdržely koronavirové vakcíny. Podle premiéra Borise Johnsona zatím očkování podstoupilo deset procent klientů a 14 procent personálu, slíbil však navýšit úsilí o naočkování co největšího počtu lidí v co nejkratším čase.

 

Zpravodaj

Rada postižených žádá vytvoření mobilních očkovacích týmů

  • 5 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Praha 5. ledna (ČTK) – Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) žádá vytvoření mobilních týmů, které by očkovaly lidi s vážným handicapem doma. Upozorňuje na to, že mnozí postižení v domácí péči se sami nemohou na očkování dostavit. Počet takových zájemců o očkování odhaduje na desítky tisíc. Na tiskové konferenci to řekl předseda NRZP Václav Krása. Podle rady vládní strategie očkování na lidi s vážnými zdravotními omezeními nepamatuje. NRZP se kvůli tomu obrátila na ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Jeho mluvčí Barbora Peterová ČTK sdělila, že strategie se zaměřuje nejdřív na zdravotníky a seniory a postup očkování dalších skupin bude záviset na dodávkách vakcín.

“Jsou tisíce lidí s těžkým zdravotním postižením nebo těžkými nemocemi, kteří se nebudou moci dostavit do očkovacích center. Center je poměrně málo. Vypadá to, že se v nich bude stát na očkování fronta, což pro tyto lidi není možné,” uvedl Krása.

Rada zmiňuje ty, kteří jsou závislí na pomoci a pobírají dva nejvyšší příspěvky na péči, tedy čtvrtý a třetí stupeň této podpory od státu. Je jich kolem 140.000. Podle odhadu NRZP zhruba 90.000 z nich žije doma. Omezené možnosti dorazit na očkování by mohly mít pak dvě třetiny, tedy asi 60.000 lidí. “Lidí, kteří se chtějí nechat očkovat, je několik desítek tisíc,” podotkl Krása.

Rada žádá zařazení vážně handicapovaných i jejich pečujících do výčtu těch, kteří mají dostat vakcínu přednostně. Celkem počítá asi se 100.000 osob. Na přednostním seznamu jsou teď zdravotníci z nemocnic, praktici, nemocniční pacienti nad 65 let či s vážnými chorobami, obyvatelé a pracovníci domovů seniorů a domovů se zvláštním režimem, policisté, hasiči a vojáci.

“Očkovací strategie je v tuto chvíli koncipována tak, že se v první fázi zaměřuje na zdravotníky a seniory, kteří jsou nejohroženější skupinou. Pokud jde o další skupiny, vše záleží především na počtu dodávek vakcín, potažmo na tom, kdy budou registrované další vakcíny,” sdělila ČTK mluvčí ministerstva Peterová.

Podle návrhu NRZP by praktický lékař postiženého a jeho pečujícího o očkování informoval. Pokud by o ně měli zájem, nahlásil by je s potřebnými údaji mobilnímu týmu. Ten by je pak naočkoval u nich v domácnosti, podle zdravotního stavu by se zvolila i nejvhodnější vakcína, popsal Krása.

Rada nyní vyčká na reakci ministra zdravotnictví. Pokud ji nedostane, chce se obrátit na premiéra Andreje Babiše (ANO) a na Parlament. Vedle mobilních týmů bude požadovat také to, aby ČR rychle zajistila víc očkovací látky a také vakcíny od dalších výrobců. Krása míní, že očkovat postižené až na jaře či v dalších měsících je pozdě.

“Epidemie komplikuje lidem s postižením život víc než ostatním. Většina lidí zůstává doma a nevychází. Spoléhá na pečující. Problém je velký. Očkování by je trochu osvobodilo a umožnilo normální pohyb,” uvedl Krása. Obává se toho, že ČR v přípravě a rychlosti vakcinace zaostává. Dopad to může mít na počet nakažených i následné zdravotní obtíže kvůli omezení péče v nemocnicích, dodal šéf rady.

 

Zpravodaj

Itálie investuje do domácího výrobce vakcíny proti covidu-19

  • 5 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Řím 5. ledna (ČTK) – Italský stát se rozhodl investovat do domácí farmaceutické společnosti ReiThera, aby podpořil vývoj její vakcíny proti covidu-19. Podle vlády jsou výsledky první fáze klinického testování vakcíny slibné a investice má zaručit stabilní dodávky očkovací látky v případě, že bude v budoucnu schváleno její užívání, napsala agentura Reuters. Výše investice nebyla zveřejněna.

Na vývoji vakcíny s názvem GRAd-COV2 spolupracuje římská firma ReiThera s německou Leukocare a belgickou Univercells. Jde o očkovací látku, která využívá oslabený nepatogenní adenovirus jako vektor neboli nosič genetické informace. Podobnou technologii využívají například vakcíny firem AstraZeneca nebo Johnson & Johnson.

Testování na dobrovolnících začalo v Itálii loni v létě, v první fázi vakcínu obdrželo 45 lidí. Podle Giuseppeho Ippolita z římského Institutu Lazzara Spallanzaniho, kde testování probíhá, spustila vakcína u více než 92 procent dobrovolníků vytváření protilátek proti covidu-19. “Pokud se získaná data potvrdí, budeme mít v nadcházejících měsících bezpečnou a spolehlivou vakcínu podávanou v jediné dávce,” uvedl v prohlášení ministr zdravotnictví Roberto Speranza.

Šéfka firmy ReiThera Antonella Folgoriová míní, že společnost by mohla dodávat ročně až 100 milionů dávek vakcíny, která pro skladování vyžaduje teploty mezi dvěma a osmi stupni Celsia.

V zemích Evropské unie už se proti covidu-19 očkuje od sklonku loňského roku, kdy byla schválena vakcína firem Pfizer/BioNTech. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) může už ve středu vydat podmíněné povolení k využití další vakcíny od amerického výrobce Moderna. V Británii tento týden začalo očkování vakcínou vyvinutou ve spolupráci Oxfordské univerzity a firmy AstraZeneca.

Celkem Evropská komise uzavřela kontrakty na nákup více než miliardy dávek vakcín od šesti firem, z nichž ty od společností Moderna, AstraZeneca, Sanofi-GSK, Johnson & Johnson a CureVac zatím nedostaly potřebná povolení k použití pro veřejnost.

 

Zpravodaj

Belgická cesta z pandemie: disciplína, kontroly a testování

  • 5 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Brusel 5. ledna (zpravodaj ČTK Petr Kupec) – Lidé disciplinovaně nosící roušky, přísné kontroly dodržování pravidel a masivní bezplatné PCR testování pro lidi vracející se z rizikových zemí. Tak vypadá na začátku letošního roku boj s koronavirem v Belgii, která se v posledních týdnech dostala ze dna evropských statistik až mezi nejméně zasažené země. Konec omezení ale podle úřadů i tak stále není na dohled.

Bruselské ulice jsou v šedivém lednovém dni vylidněné, neboť v Belgii stále platí povinnost práce z domova pro všechny, kdo takovou možnost mají. Vyjma obchodů, které začínají s povánočními výprodeji, je nejrušněji v improvizovaných testovacích centrech, jichž tu vyrostly desítky a v posledních dnech mají napilno.

Zatímco v Česku byl největší zájem o bezplatné antigenní testy před Vánoci, Belgie začala od přelomu roku organizovat povinné testování zdarma pro všechny lidi, kteří se vracejí z rizikových zemí, tedy většiny zahraničních států. Do testovacích středisek míří například desetitisíce zaměstanců evropských institucí nebo Belgičané, kteří trávili dovolenou u moře v jižních krajích.

“Máme teď asi víc práce, dříve chodili lidé většinou kvůli kontaktu s nakaženými, teď přibylo cizinců, kteří se vracejí ze svých zemí,” řekl ČTK zdravotník provádějící odběr v mobilní budově poblíž sídla Evropské komise. Po Belgii podobných center vyrostla v posledních dnech řada, mimo jiné na letištích či velkých vlakových nádražích. Bruselská radnice navíc najala desítky kontrolorů, kteří prověřují, zda lidé dodržují povinnou sedmidenní karanténu po návratu. K té patří vedle testu po příjezdu i druhý test na konci týdne.

Ještě před dvěma měsíci se Belgie spolu s Českem řadila k nejhorším státům v Evropě. Na začátku roku však jedenáctimilionová země registruje průměrně okolo 1500 nových případů denně, zatímco v Česku je tento údaj téměř o řád vyšší. Podle dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) patří nyní Belgie mezi státy s nejmenším počtem nově nakažených na obyvatele.

Úřady zvolily rázný přístup již v době, kdy v prosinci plnily média informace o tajných hromadných večírcích. Policie zpřísnila tresty a účastníkům party může zabavit auto, organizátorům zase dát pokutu až 4000 eur (přes 100 tisíc korun).

Dalším důležitým prvkem jsou všudypřítomné roušky, které tu i na ulicích nosí většina lidí. Na rušnějších místech člověka bez zakrytého obličeje prakticky nevidíte. Belgie přitom s rouškami na jaře začala výrazně později než Česko či jiné státy střední a východní Evropy a za první vlnu pandemie zaznamenala z celého kontinentu nejvyšší počet covidových úmrtí na obyvatele. Lidé si však na roušky zvykli a většina je nosí už od konce léta, ačkoli jsou povinné jen tam, kde se blíže potkávají s ostatními.

“Sundavám ji až doma. Myslím, že se ta trocha nepohodlí vyplatí,” řekla ČTK na jedné z bruselských tramvajových zastávek matka dvou dětí Sylvia Lalaniová, která své potomky právě vyzvedla ze školy. Tam tento týden nastoupili všichni žáci mateřských a základních škol po dvoutýdenních vánočních prázdninách – na rozdíl od některých jiných zemí včetně Česka belgická vláda drží od září školy otevřené. Názory na to, zda děti přispívají k šíření viru, se mezi belgickými epidemiology různí. Úřady však rozhodly, že případné uzavření škol bude až posledním krokem po omezení všech dalších aktivit.

Naproti tomu restaurace či kavárny zůstávají bez hostů již od konce října a jejich majitelé čím dál hlasitěji volají po zrušení zákazů. Vláda bude o dalším postupu jednat v pátek, ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke však návrat k normálnímu provozu vyloučil.

“Čísla jdou stále dobrým směrem, za což je třeba lidem poděkovat, neboť ukázali disciplínu a solidaritu při dodržování obtížných a bolestivých opatření,” řekl ministr v pondělí stanici RTL. Dodal však, že k uvolňování restrikcí je potřeba, aby příznivý trend ještě nějakou dobu vydržel a nepodepsaly se na něm oslavy Vánoc a konce roku, které se na pandemických křivkách projeví až v příštích týdnech.

 

Zpravodaj

Index rizika epidemie covidu je pátý den na nejvyšším…

  • 22 prosince, 2020
  • by andrlovak1

Praha 22. prosince (ČTK) – Index rizika v protiepidemickém systému PES je v Česku pátý den na nejvyšším, pátém stupni pohotovosti. Od pátku do dneška se drží na 76 bodech ze sta. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Podíl nových případů nemoci covid-19 na počtu provedených testů byl podle úřadu v pondělí nejvyšší od 11. listopadu. Dosáhl 30,2 procenta. V Česku zatím oficiálně platí čtvrtý stupeň PES. Pokud se index rizika drží v horším stupni aspoň tři dny, může to být podle dřívějších informací ministerstva důvodem k zavedení přísnějších opatření proti covidu-19. Zpřísnění opatření vláda projedná ve středu.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pondělí řekl, že pokud s ohledem na vývoj epidemie navrhne zpřísnění, opatření by se změnila s účinností od pátku 25. prosince. Podle původního plánu opatření by měly být v pátém stupni uzavřeny i obchody s výjimkou prodeje základních potřeb a provozovny služeb, které zatím vláda nechávala oproti plánu opatření otevřené. Podle Blatného se už ale v pátém stupni s výjimkami z opatření nepočítá.

V jednotlivých regionech se rizikový index PES dostal až na 86 bodů, a to v Karlovarském kraji. Nejnižší byl opět v Jihočeském kraji s 68 body a v Praze se 71 body, což je ještě na úrovni čtvrtého stupně. Ve všech ostatních krajích už je rizikové skóre na úrovni pátého stupně.

Od minulého týdne ministerstvo zveřejňuje v tiskových zprávách na svém webu i druhé skóre PES, které započítává kromě náročnějších a spolehlivějších PCR testů i rychlejší antigenní testy. Toto skóre pro celé Česko se od pátku drží vytrvale na 66 bodech ze sta.

Nárůst počtu případů covidu-19 v Česku v posledních týdnech zrychluje. Nakažených koronavirem přibylo v pondělí 7860, což je zhruba o 2700 více než před týdnem. Výrazně v poslední době roste také podíl pozitivně testovaných z celkového počtu testů. Koncem listopadu se dostal na 16 procent, ale teď vystoupal skoro na dvojnásobek, když v pondělí přesáhl 30 procent. Ministerstvo původně uvedlo, že už v neděli podíl případů na počtu provedených testů dosáhl 31,4 procenta, ale dnes nedělní údaj zpětně snížilo na 29,2 procenta.

Od březnového začátku epidemie covidu-19 v Česku bylo zaznamenáno celkem přes 635.000 případů nákazy. Zemřelo 10.562 nakažených. V poslední době se pohybují denní nárůsty úmrtí kolem stovky. Při rekordním zvýšení počtu mrtvých na začátku listopadu bylo podle aktualizovaných údajů ministerstva denně až 260 úmrtí. V pondělí přibylo 55 zemřelých, ale počty mrtvých ve statistikách ministerstvo zpětně opakovaně navyšuje.

V pondělí mírně vzrostl počet lidí, kteří skončili s covidem-19 v nemocnicích. Z nedělních 4519 se dostal na 4728 hospitalizovaných. Ve vážném stavu je 602 pacientů. Ministr zdravotnictví Blatný hájil rozhodnutí, že vláda bude jednat o možném zpřísnění opatření proti covidu-19 až ve středu tím, že situace v nemocnicích je podle něj stabilní. “Protože zatím trvá disproporce mezi nárůstem v nemocnicích a nárůstem počtu nově diagnostikovaných, navrhl jsem, aby definitivní rozhodnutí, zda dojde k přechodu do pátého stupně, padlo až ve středu,” uvedl v pondělí.

U většiny nemocných má covid-19 lehčí průběh. Aktuálně nemocí trpí v Česku asi 84.000 lidí, z nichž skončilo v nemocnici 5,6 procenta.

Nejvíce se v posledních dnech šíří covid-19 na Ostravsku, kde za uplynulých sedm dní přibylo přes 644 nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel. Druhý nejvyšší nárůst byl zaznamenán na Rychnovsku, a to zhruba 635 případů nemoci na 100.000 obyvatel za týden.

 

Rizikové skóre PES k dnešnímu dni v jednotlivých krajích:

KrajSkóre PESStupeň pohotovosti
Praha714
Jihomoravský815
Jihočeský684
Karlovarský865
Vysočina815
Královéhradecký815
Liberecký765
Moravskoslezský855
Olomoucký765
Pardubický765
Plzeňský815
Středočeský765
Zlínský805
Ústecký765
ČR765

 

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví

 

Zpravodaj

Nemocnice musí ode dneška znovu omezit péči, která není…

  • 22 prosince, 2020
  • by andrlovak1

Praha 22. prosince (ČTK) – Nemocnice musí ode dneška podobně jako v březnu a říjnu omezit zdravotní péči, která není nezbytná. Vyplývá to z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které se týká akutní i následné péče. Omezení má uvolnit lůžka pro pacienty s covidem-19, v pondělí ho schválila vláda. Opatření se nemá dotknout neodkladné péče o pacienty s jinými zdravotními problémy, než je nemoc covid-19.

Poskytovatelé akutní lůžkové péče musí omezit příjem nových pacientů na plánované zákroky a průběžně navyšovat kapacity akutních lůžek pro pacienty s covidem. Pokud to zdraví nynějších pacientů umožňuje, má je nemocnice průběžně propouštět do domácího ošetřování, nebo přeložit do následné péče. Nesmí být ale ohroženo jejich zdraví. Tomu se musí přizpůsobit i poskytovatelé následné lůžkové péče, kteří podle nařízení ministerstva mají svá lůžka průběžně uvolňovat a přijímat pacienty z akutní péče.

Ministerstvo nařízení vydalo s ohledem na opětovně rostoucí trend počtu hospitalizovaných pacientů s covidem. V krajích, kde je to potřeba, je nutné vytvářet nezbytné kapacity v souladu s vývojem epidemie.

Podle dat o kapacitě nemocnic z dnešního rána je v nemocnicích zhruba 21.500 lůžek s možností podávat pacientovi kyslík a asi třetina (31 procent) z nich je neobsazená. Pro pacienty nakažené covidem jich je volných 1075 a pro ostatní hospitalizované 5656. Lůžek intenzivní péče je celkem přes 3800, neobsazených je téměř čtvrtina. Z více než 900 volných lůžek je pro covidové pacienty určeno 306. Umělých plicních ventilátorů je téměř 2100, neobsazených je 46 procent.

Aktuálně má v Česku nákazu 83.840 lidí, většina má lehký průběh nemoci. V nemocnici je s covidem 4728 lidí, v posledních dnech počet kolísá, ale drží se pod 4800. Nad nimi byl naposledy koncem listopadu, přičemž na začátku listopadu bylo hospitalizováno s covidem i více než 8000 pacientů.

Podle údajů o počtu potvrzených případů koronaviru za uplynulých sedm dní se nákaza nyní nejvíce šíří na Ostravsku, kde přibylo přes 644 nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel. Druhý nejvyšší nárůst byl na Rychnovsku s 635 případy na 100.000 obyvatel za týden. Podle rizikového skóre PES je nejhorší situace v Karlovarském kraji s 86 body. Počet bodů odpovídá nejhoršímu, pátému stupni rizik, ve kterém jsou ale všechny kraje kromě Prahy a jižních Čech.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 28 29 30 31 32 … 34

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS