Tisková zpráva Covid ovlivnil transplantace v České republice
Sorry, but you do not have permission to view this content.
Tisková zpráva Tisková zpráva Zpravodaj Šéfka EK: Komise udělala chyby, chce urychlit schvalování vakcín
Brusel 10. února (zpravodaj ČTK) – Evropská komise nebyla dost rychlá při schvalování vakcín a příliš věřila rychlosti jejich velkovýroby. Chybu udělala také při snaze omezit export očkovacích látek do Británie. Prohlásila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která v Evropském parlamentu reagovala na kritiku pomalého postupu očkování v členských zemích Evropské unie. Komise bude podle ní pracovat na nových pravidlech, která by umožnila co nejvíce urychlit schvalovací proces.
„Byli jsme pomalí při schvalování. Byli jsme příliš optimističtí co se týká hromadné výroby. A možná jsme si byli příliš jistí, že co si objednáme, dostaneme včas,“ řekla europoslancům šéfka unijní exekutivy, která již část těchto pochybení připustila minulý týden.
Von der Leyenová dodala, že komisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová začne pracovat na nových pravidlech, která by umožnila Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA) co nejvíce urychlit schvalování. To v současnosti trvá o několik týdnů déle než v některých mimounijních státech. Komise chce zároveň více tlačit na výrobce, aby přizpůsobili své kapacity potřebám unie, dodala šéfka komise.
V zemích EU se očkování proti covidu-19 rozběhlo pomaleji než ve Spojených státech, Británii či Izraeli, které dříve schválily vakcíny a uzavřely smlouvy s výrobci. Brusel se nyní pře s firmou AstraZeneca, která proti původním slibům zhruba o polovinu omezila objem vakcín, který členským státům doručí do konce března. Částečná snížení očekávaných dodávek se týkají i dalších dosud schválených očkovacích látek od firem Pfizer/BioNTech a Moderna.
Velká část europoslanců dávala najevo nespokojenost s tím, že komise s farmaceutickými firmami vyjednávala v tajnosti a smlouvy s odkazem na přání výrobců nezveřejnila ani po naléhání EP či nevládních organizací. „Smlouvy neobsahují žádné sankce za zpoždění, protože rozhodující slovo mají firmy,“ kritizovala nákup vakcín šéfka levicové frakce EP Manon Aubryová, podle níž je by měl EP společné unijní nákupy vakcín podrobně prošetřit.
Větší transparentnost požadovali i další poslanci, kteří zároveň volali po efektivnějším pokračování společné očkovací strategie EU. „Každé zpoždění v tomto programu se musí vysvětlit, ospravedlnit a doprovodit návrhy, jak jej napravit. Na každou další výzvu musíme být předem připraveni,“ prohlásil předseda europarlamentních liberálů Dacian Ciološ.
Brusel kvůli sporům s výrobci zavedl koncem ledna systém kontrol exportu očkovacích látek vyráběných v EU, jenž má v krajním případě umožnit zákaz jejich vývozu. Opatření však ostře kritizovala Británie kvůli tomu, že počítalo s kontrolami na hranicích Irska a Severního Irska vyloučenými brexitovou dohodou.
„Hluboce toho lituji“, řekla Von der Leyenová, podle níž je pro komisi zásadní udržení stability mezi oběma částmi Irska. Systém má podle ní sloužit především k tomu, aby unie měla o vývozech přehled. Podle dosud posledního vyjádření EK zatím nebyl vývoz vakcín zastaven ani jednou.
Tuto možnost by však podle některých poslanců měla unie v budoucnu využít. „Pokud některé země jako Británie odmítají vývoz vakcín do Evropy, proč by EU měla vyvážet vakcíny do Británie? Dokud nebude zaručena lepší spolupráce, je variantou omezení vývozu,“ prohlásil šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber. Narážel tím zvláště na fakt, že část vakcín vyráběných AstraZenekou v EU mířila do Británie, zatímco v jejích britských továrnách dostatek zásob pro dodávky do unie není.
Zpravodaj Expert WHO zpochybnil zpravodajské informace USA o viru
Peking 10. února (ČTK) – Jeden z expertů Světové zdravotnické organizace (WHO), kteří v uplynulých dnech pátrali po původu nového koronaviru v čínském městě Wu-chan, dnes zpochybnil spolehlivost amerických zpravodajských informací o pandemii nemoci covid-19. Peter Daszak se tak vyjádřil poté, co americká vláda reagovala rezervovaně na závěry mise WHO v Číně. Její členové v úterý označili za vysoce nepravděpodobné, že by virus SARS-CoV-2 unikl z čínské laboratoře, a uvedli, že je pravděpodobně přírodního původu. Nevyloučili ani hypotézu Pekingu, že se nový koronavirus dostal do Číny ze zahraničí, například se zmraženými potravinami.
„Nespoléhejte příliš na americké zpravodajské informace, které se v mnoha ohledech mýlí,“ napsal Daszak na twitteru v poslední den svého pobytu v Číně.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price v reakci na úterní tiskovou konferenci WHO uvedl, že není jasné, zda Čína s týmem expertů ve Wu-chanu plně spolupracovala. „Myslím si, že Číňané nenabídli takovou transparentnost, jakou potřebujeme,“ citovala Pricea agentura Reuters. Čína dlouhodobě čelí obviněním, že objev nového typu koronaviru zpočátku tajila a dopustila se rozšíření nákazy. Návštěvě expertů Světové zdravotnické organizace se dlouho bránila.
Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová řekla, že americká vláda se nepodílela na „plánování a realizaci“ mise a chce nezávisle prozkoumat její závěry a data. Přestože se Spojené státy po nástupu nové administrativy prezidenta Joea Bidena vrátily do WHO, je „klíčové, abychom měli na místě (v Číně) vlastní tým expertů“, dodala.
Peter Ben Embarek, který vedl tým expertů WHO ve Wu-chanu, v úterý konstatoval, že mise odhalila jisté nové skutečnosti, celkovou představu o propuknutí pandemie to ale příliš nezměnilo. Podle něj je nejpravděpodobnější, že se nový typ koronaviru přenesl na člověka z netopýrů, možná přes další zvíře jako mezihostitele.
Možnost, že se virus rozšířil z wuchanského virologického institutu, označil Embarek za extrémně nepravděpodobnou. Tuto teorii razil bývalý americký prezident Donald Trump, který loni prohlásil, že existuje dostatek důkazů o tom, že koronavirus unikl právě odtud.
Embarek své tvrzení zdůvodnil tím, že náhodné úniky virů z takovýchto laboratoří jsou velmi vzácné. Tým WHO se podle něj při návštěvě institutu přesvědčil, že by z tohoto zařízení jen těžko mohl nějaký virus nechtěně uniknout. Poukázal také na to, že o existenci viru SARS-CoV-2 v jakékoli světové laboratoři nebyly před pandemií zprávy. Vysoký představitel čínské národní zdravotnické komise (NHC) Liang Wan-nien zdůraznil, že ve wuchanské laboratoři žádný takový vzorek nebyl.
O britském členovi mise WHO Peteru Daszakovi média psala již v minulých dnech, když upozorňovala na možný střet zájmů. Daszak je předsedou nevládní organizace EcoHealth Alliance. Tato organizace, která sídlí ve Spojených státech a specializuje se na prevenci nemocí, v minulosti s wuchanským institutem virologie na určitých projektech spolupracovala.
Zpravodaj V Hatích začalo pro pendlery fungovat mobilní testovací místo
Hatě (Znojemsko) 10. února (ČTK) – V Hatích na Znojemsku dnes v poledne začalo především pro pendlery fungovat mobilní testovací místo na covid-19. Zřídilo jej město Znojmo ve spolupráci se Společností Podané ruce. V provozu bude tři dny v týdnu, kapacita se však může i zvýšit, řekl na místě novinářům starosta Znojma Jakub Malačka (ČSSD). Počínaje dneškem začala platit nová pravidla pro lidi, kteří do Rakouska pravidelně dojíždějí.
Testovací místo je na parkovišti u muzea Terra Technica. „Bude sloužit jen a jen k užitku, svědčí o tom i to, že termíny, které Podané ruce vypsaly na internet, jsou už vybrané,“ uvedl starosta.
Testovací místo bude v provozu tři dny v týdnu. V pondělí od 15:00 do 20:00, ve středu od 12:00 do 17:00 a v sobotu od 8:00 do 13:00. „Odpolední hodiny jsou z toho důvodu, aby pendleři mohli jezdit do práce a zastavili se tady cestou z práce, když jedou domů,“ uvedl starosta.
Testování je formou antigenních testů, je hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Místo funguje jako drive-in. „Lidi projíždí autem a jsou testováni přímo z okénka auta, aby byl minimální kontakt. Z hygienických důvodů je to mnohem bezpečnější typ testování,“ řekl ředitel Společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil.
Podané ruce na parkovišti ukázaly i testovací kamion, s nímž ve čtvrtek vyjedou do okolí Židlochovic na Brněnsku. Vůz původně sloužil jako pojízdná očkovací ordinace, očkovalo se v ní proti chřipce. Podané ruce ho chtějí využít k očkování proti covidu, až bude dostatek vakcín, nyní ale bude sloužit jako mobilní testovací místo.
Počínaje dneškem začala platit nová pravidla pro lidi, kteří pravidelně dojíždějí do Rakouska za prací či za rodinou. Pendleři z okolních zemí včetně Česka se budou muset nechat jednou týdně testovat na koronavirus. Nutná bude také on-line registrace. Negativní test bude Rakousko požadovat i po všech dalších lidech, kteří budou chtít překročit hranice.
Aktuálně Soul zavádí testy na koronavirus i pro psy a…
Soul 9. února (ČTK) – Úřady v jihokorejské metropoli Soulu oznámily, že město začne testovat na koronavirus také psy a kočky. Testována budou pouze zvířata, která se dostala do kontaktu s nakaženým člověkem a projeví se u nich příznaky nemoci covid-19 jako horečka či dýchací obtíže. Pokud vyjde u psa či kočky test pozitivní, bude muset zůstat 14 dní v domácí izolaci, napsal dnes zpravodajský server BBC News.
Minulý měsíc byl zjištěn koronavirus u kotěte v jednom náboženském zařízení v jihovýchodním městě Čindžu. Jihokorejské zdravotnické úřady se domnívají, že se kotě nakazilo od matky s dcerou, které v zařízení pobývaly a měly pozitivní testy na virus.
Případy nákazy psů a koček jsou ve světě poměrně vzácné a podle expertů je vysoce nepravděpodobné, že by psi nebo kočky mohli koronavirem nakazit člověka. Proto není nutné, aby byla nakažená domácí zvířata posílána do izolačních center, uvedla představitelka úřadu pro kontrolu a prevenci nemocí Pak Ju-mi. Lidé, u nichž je v Jižní Koreji zjištěna nemoc covid-19, naopak do karanténních zařízení obvykle posíláni bývají – pokud u nich není nutná hospitalizace.
Zpravodaj Část pracovišť pražských záchranářů bude v rozšířené poliklinice
Praha 5. února (ČTK) – Do Polikliniky Prosek na pražském Střižkově by se v budoucnu měla přesunout některá pracoviště pražských záchranářů, která jsou nyní na různých místech metropole. Má k tomu sloužit přístavba, kterou chce Praha 9 začít stavět v příštím roce. Městská část nabídla magistrátu a záchranné službě přístavbu jako dočasné řešení do doby, než se vedle polikliniky postaví plánované nové sídlo záchranářů. ČTK to dnes řekli místostarosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS) a radní Prahy Milena Johnová (Praha Sobě).
Stavba nového sídla záchranné služby, která nyní sdílí budovu v Korunní ulici s městskou policií, se v Praze řeší dlouhou dobu. Několik plánů již padlo, naposledy záměr využít nedostavěnou budovu Prahy 8 na Palmovce. Portlík řekl, že s ohledem na potíže se Praha 9 rozhodla vyjít magistrátu vstříc a nabídla jim možnost stavby na pozemcích na Střižkově a posléze i využití plánované přístavby.
Podle Johnové by se do přístavby měla vejít významná část pracovišť záchranné služby, která jsou nyní rozmístěna po různých částech města. Kromě toho magistrát stále počítá se stavbou nové budovy vedle polikliniky, ta nicméně zabere delší dobu. „Přístavba by byla daleko dříve a záchrance by se ulevilo,“ řekla radní.
O detailech ještě magistrát, městská část a záchranáři jednají. Podle Portlíka již sice radnice má na přístavbu stavební povolení, projekt se však nyní upravuje na základě požadavků záchranné služby. To by mělo být hotovo v létě, následovat bude soutěž na stavebníka a v polovině příštího roku by se podle místostarosty mohlo začít stavět. Na pozemcích kolem polikliniky by v budoucnu mohla ve spolupráci magistrátu a městské části vzniknout i další zdravotnická nebo sociální zařízení, město k tomu loni zadalo vytvoření studie.
Přístavba by podle Portlíka měla stát asi 200 milionů korun bez DPH a financování se ještě bude řešit. Zastupitelé města již loni v prosinci schválili pro Prahu 9 dotaci 20 milionů korun. Podle schváleného dokumentu by se do přístavby mělo přesunout dopravní oddělení, které se stará o vozový park záchranné služby, vzdělávací a výcvikové středisko, sklady a archiv.
S ohledem na to, že bude prostory využívat město, by podle Portlíka bylo na místě větší finanční zapojení magistrátu. Adekvátní část nákladů by mohlo město zaplatit například formou nájemného, řekl. Dodal, že po dokončení nového sídla by se měli záchranáři z polikliniky přesunout tam a v přístavbě by mohly být další ordinace.
Minulé vedení magistrátu chtělo sídlo záchranářů, kde má být administrativa, dispečink či vzdělávací a výcvikové středisko, umístit do již delší dobu rozestavěné budovy na Palmovce. Tam měla původně být radnice Prahy 8. V té době to vypadalo, že se vyřeší dlouhodobý spor ohledně objektu mezi Prahou 8, magistrátem a firmou Metrostav. To se však nestalo a z plánu sešlo.
Zpravodaj Očkovací centra pražského magistrátu by se měla otevřít 15.…
Praha 5. února (ČTK) – Pražský magistrát plánuje svá dvě připravovaná očkovací centra v poliklinice ve Spálené ulici a v Městské nemocnici následné péče ve Vysočanech otevřít 15. února poté, co do metropole dorazí plánovaná dodávka vakcíny firmy Moderna. V rozhovoru s ČTK to dnes řekli radní Milena Johnová (Praha Sobě) a pražský koordinátor pro očkování Martin Ježek. Dávky Moderny bude magistrát rozdělovat do dalších očkovacích míst, kterých je zatím registrováno 27 a stále přibývají.
Ježek uvedl, že podle aktuálních informací by mělo do metropole v polovině února dorazit 9700 dávek séra od firmy Moderna. Na rozdíl od vakcíny firem Pfizer a BioNTech si město na ministerstvu zdravotnictví dojednalo, že Moderna bude chodit přímo do magistrátních center a o její distribuci bude rozhodovat pražský koordinátor. Centra již jsou podle Ježka připravena ke spuštění.
Dodal, že po Praze vznikají také desítky dalších očkovacích míst. Ta se musí zaregistrovat na magistrátu a může jít o jakékoliv zdravotnické zařízení. Město do nich poté bude dodávat vakcínu. Koordinátor řekl, že zatím eviduje 27 registrovaných míst. „Myslím, že finálně jich bude kolem 40,“ dodal. Místa podle něj zřizují například městské části, veřejná zdravotnická zařízení nebo soukromé kliniky.
„Máme připravený klíč, jak budeme postupovat při rozdělování vakcíny,“ řekl dále Ježek. Počet dávek se podle něj bude určovat v závislosti na kapacitě daného očkovacího místa a na tom, kolik lidí v něm podle centrálního systému na vakcinaci čeká. Bude nicméně záležet na tom, kolik dávek bude mít město k dispozici.
Magistrát také připravuje vlastní očkovací strategii, která by podle Johnové měla být hotová do dalšího jednání zastupitelstva, které se bude konat 18. února. „Bylo by pro nás dobré, abychom věděli více o plánech vlády,“ řekla v té souvislosti radní. Město, a zřejmě ani ministerstvo zdravotnictví, podle ní například nemá žádné konkrétní informace o plánu vlády zřídit velké očkovací centrum v hale O2 universum.
To má mít podle dřívějších vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) kapacitu až 10.000 naočkovaných denně, podle Johnové se však nyní mluví spíše o čísle maximálně 9000 lidí denně. Podstatným problémem ze strany města nicméně podle radní je, že stále není jasné, jestli bude centrum sloužit jen pro Prahu, nebo i pro jiné kraje. To by magistrát potřeboval vědět, aby podle toho nastavil kapacitu menších míst. „Tím, že to nevíme, tak teď raději podporujeme vznik očkovacích center,“ řekl k tomu Ježek.
Očkovací místa již v metropoli vznikla například v Nemocnici Na Františku zřizované Prahou 1, Poliklinice Prosek, kterou provozuje Praha 9, nebo v církevní Nemocnici sv. Kříže na Žižkově. Zatím však čekají na vakcínu.
Česko má podle koordinátorky očkování Kateřiny Baťhové objednané vakcíny proti covidu-19 pro 11 milionů lidí, uvedla ve středu na jednání sněmovního podvýboru pro zdravotnictví. V posledních týdnech firmy původně sjednané dodávky z vlastních důvodů snížily, brzy by se však měly obnovit dříve sjednané objemy. Nejvíce se nyní očkuje vakcínou firem Pfizer a BioNTech, již nějakou dobu přichází také látka od společnosti Moderna. V sobotu by měla dorazit první dodávka séra AstraZeneca. Ministerstvo zdravotnictví evidovalo ke čtvrtečnímu večeru v celé zemi asi 327.800 očkování, z toho v Praze se uskutečnilo 84.600.
Zpravodaj Indie a JAR chtějí zrušením patentů urychlit produkci vakcín
Ženeva 4. února (ČTK) – Indie a Jihoafrická republika navrhují přechodně zrušit patenty farmaceutických firem na očkovací látky proti covidu-19. Vakcíny by podle nich pak mohla vyrábět každá firma na světě, která toho bude technologicky schopná, čímž by se rychleji dostalo na chudší země. Příslušný návrh tyto země podaly ve Světové obchodní organizaci (WTO), uvedla agentura DPA. Iniciativu podpořila nevládní organizace Lékaři bez hranic (MSF), bohaté země ji však odmítají. Návrh bude tématem dnešního jednání Generální rady WTO, pravděpodobnost jeho schválení je ovšem nízká.
Bohaté země se trváním na dodržování patentů, k němuž se zavázalo 164 členských zemí WTO, samy střílejí do nohy, uvedl indický zástupce v Radě pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). „Zrušení patentů může vést ke zvýšení celosvětové produkce, a může tak přispět nejen ke spravedlivému, ale i k cenově dostupnému očkování pro všechny země.“
To však bohaté země jako Spojené státy, Británie či Evropská unie odmítají. „Smlouva TRIPS je předpokladem, aby podniky jako BioNTech tyto látky vůbec vyvíjely,“ uvedl západní diplomat v Ženevě s odkazem na německou farmaceutickou firmu, která spolu s americkou společností Pfizer vyvinula vakcínu proti covidu-19. „Byl by to zcela špatný signál, kdyby se patentová ochrana jednoduše zrušila.“
Proti tomu se ostře vymezila organizace MSF. „Je to prolhanost vlád, které hromadí vakcíny,“ uvedla expertka Lékařů bez hranic na očkování Kate Elderová. „Nejprve zcela vysají trh a pak blokují chudší země, které chtějí vyrábět. Je to kolonialistické a absolutně odporné.“
Organizace v prohlášení vyzvala bohaté země, aby návrh Indie a JAR na dnešním jednání WTO neblokovaly a nepromarnily tím příležitost zachránit ve zbytku světa miliardy životů. „Nemáme všichni rovné příležitosti, takže i když takový návrh nepotřebujete nebo s ním nesouhlasíte, nebraňte jiným zemím, aby z něj měly prospěch a ochránily své občany. Tato pandemie neskončí, dokud neskončí opravdu pro všechny,“ uvedl v prohlášení lékař Sidney Wong.
Šéf Pfizeru Albert Bourla řekl, že bez patentů nemůže farmaceutický průmysl životně důležitá léčiva vyvíjet. Nerovnost mezi bohatými a chudými firma řeší tak, že v nízkopříjmových zemích jsou její preparáty levnější. S tuto argumentací však Elderová nesouhlasí, neboť podle ní firmy od států dostaly na vývoj miliardy z kapes daňových poplatníků, a proto by se měly výsledky z vyvinuté vakcíny také spravedlivě rozdělovat.
Pravděpodobnost, že bude návrh Indie a JAR na dnešním jednání přijat, komentoval diplomat oslovený agenturou DPA lakonicky: „Nemožná mise.“ Zástupce generálního ředitele WTO Karl Brauner přesto na současném vývoji kolem očkování vidí pozitiva a poukazuje na úspěšný příklad indického výrobce očkovacích látek Serum Institute, který vyrábí covidovou vakcínu pro evropského vývojáře léčiv, firmu AstraZeneca.
„Bez ohledu na TRIPS už naštěstí existuje příklad spolupráce při výrobě vakcín mezi nositelem know-how z průmyslové země a výrobcem očkovací látky v rozvojové zemi,“ řekl Brauner.
Zpravodaj Země EU kvůli vakcíně AstraZeneky uspíší očkování mladších
Brusel 4. února (zpravodaj ČTK) – Některé země Evropské unie tento týden začaly upravovat své očkovací plány poté, co jejich experti nedoporučili podávat vakcínu firmy AstraZeneca starším lidem. Země jako Francie, Belgie či Polsko se rozhodly uspíšit očkování mladších lidí či zaměstnanců klíčových profesí. Někde dříve dojde na učitele, jinde se hovoří o očkování vysokoškolských studentů.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) minulý pátek doporučila podmínečnou registraci vakcíny britsko-švédského výrobce jako třetí očkovací látky po přípravcích firem Pfizer/BioNTech a Moderna. Svůj závěr však doplnila dovětkem, že preparát zatím nebyl testován na dostatečném množství lidí starších 55 let a není tedy zcela jisté, jak spolehlivě u nich funguje.
Německá očkovací komise již krátce předtím doporučila, aby se vakcína v zemi využívala jen pro lidi do 64 let, podobně to učinilo i Rakousko. Poté své omezení vyhlásila Itálie, která práh stanovila na 55 let, stejně jako tento týden Belgie. Francie či Švédsko nebudou vakcínou vyvinutou ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou očkovat lidi nad 65 let, Polsko nad 60. Další země včetně Česka zatím o žádných omezeních nemluví.
Zatímco firma tvrdí, že vakcína funguje spolehlivě pro všechny věkové kategorie, experti zmíněných států se shodují na tom, že chtějí počkat na další data, která by mohla být k dispozici v příštích týdnech či měsících.
Státy zároveň novému vývoji přizpůsobují své očkovací strategie, v nichž většinou pro první období počítaly s naočkováním nejstarších lidí, případně zdravotnického personálu.
Například Francie uspíšila očkování lidí ve věku 50 až 65 let a lékařů a zdravotníků mladších 50 let. K více než osmi milionům nejstarších lidí, kteří měli dosud výhradní právo na očkování, přibude po prvních dodávkách oxfordské vakcíny dalších 17 milionů lidí ze zmíněných dvou skupin. V sedmašedesátimilionové zemi zatím první dávkou některé z vakcín naočkovali okolo 2,8 procenta lidí.
V Polsku se zase dříve, než úřady plánovaly, dostane na učitele. Podle koordinátora očkovací kampaně Marka Dworczyka budou látku od AstraZeneky dostávat učitelé od 18 do 60 let, přičemž nejdříve budou očkováni kantoři nejmladších ročníků škol a předškolních dětí.
Změnu strategie probírá i belgická vláda. Někteří vládní politici navrhují, aby se omezení nové vakcíny využilo a začalo se s očkováním mladých lidí, které bylo původně plánováno nejdříve na léto. „Jsou více v kontaktu s dalšími lidmi. Pokud budou naočkováni, může to zpomalit šíření nemoci,“ uvedl šéf koaličních socialistů Paul Magnette. I další politici tvrdí, že mladí lidé sice nejsou riziková skupina, těžce na ně však doléhají společenská omezení. Ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke ve středu připustil, že by vláda měla více myslet i na situaci mladých lidí, zdali to však bude v chystané úpravě očkovací strategie, to neřekl.
Zpravodaj ČR je na prvním místě v EU v poměrném…
Praha 3. února (ČTK) – Česká republika, kde počet nakažených koronavirem od začátku epidemie překonal hranici milionu, je mezi zeměmi Evropské unie (EU) na prvním místě podle počtu nakažených na 100.000 obyvatel. Více než milion nakažených zaznamenalo od začátku epidemie dosud šest zemí EU, a to Francie, Španělsko, Itálie, Německo, Polsko a ČR.
Ve světě je ČR v přepočtu na druhém místě za Andorrou (12.964 nakažených na 100.000 obyvatel), podle počtu zemřelých na 100.000 obyvatel za celou dobu pandemie je ČR pátá (154 mrtvých na 100.000 obyvatel) za San Marinem (197), Belgií (182), Slovinskem (170) a Británií (159).
Ve světě je zatím 20 zemí, které mají přes milion nakažených. Nejvíce infikovaných hlásí Spojené státy (přes 27 milionů), následují Indie (10,8 milionu) a Brazílie (9,3 milionu). Celkem se ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse nakazilo více než 103,8 milionu obyvatel, 2,25 milionu zemřelo a přes 57,6 milionu se uzdravilo.
Srovnání zemí EU podle počtu nakažených koronavirem:
| Země | Počet nakažených na 100.000 obyvatel | Celkový počet nakažených |
| ČR | 9379,9 | 1,003.657 |
| Lucembursko | 8135,0 | 50.923 |
| Slovinsko | 8104,4 | 168.486 |
| Portugalsko | 7177,4 | 731.861 |
| Litva | 6378,6 | 183.444 |
| Španělsko | 6163,6 | 2,881.793 |
| Belgie | 6138,4 | 713.271 |
| Nizozemsko | 5749,8 | 985.224 |
| Švédsko | 5709,4 | 576.606 |
| Chorvatsko | 5673,4 | 232.907 |
| Francie | 4940,4 | 3,224.798 |
| Rakousko | 4627,4 | 416.763 |
| Slovensko | 4617,4 | 252,094 |
| Itálie | 4251,6 | 2,570.608 |
| Malta | 4114,7 | 18.168 |
| Irsko | 4018,5 | 198.424 |
| Polsko | 4016,8 | 1,520.215 |
| Maďarsko | 3822,7 | 369.288 |
| Rumunsko | 3808,8 | 732.732 |
| Lotyšsko | 3574,8 | 67.427 |
| Dánsko | 3441,8 | 199.357 |
| Estonsko | 3390,6 | 44.798 |
| Bulharsko | 3174,0 | 220.547 |
| Německo | 2673,6 | 2,239.943 |
| Kypr | 2577,9 | 31.124 |
| Řecko | 1522,7 | 158.716 |
| Finsko | 826,3 | 45.784 |
Přehled zemí, které mají přes milion nakažených:
| Země | Celkový počet nakažených | Počet nakažených na 100.000 obyv. |
| USA | 27,027.347 | 8165,3 |
| Indie | 10,778.206 | 781 |
| Brazílie | 9,286.256 | 4638,8 |
| Rusko | 3,884.730 | 2662 |
| Británie | 3,852.623 | 5675,1 |
| Francie | 3,224.798 | 4940,4 |
| Španělsko | 2,881.793 | 6163,6 |
| Itálie | 2,570.608 | 4251,6 |
| Turecko | 2,492.977 | 2955,9 |
| Německo | 2,239.943 | 2673,6 |
| Kolumbie | 2,114.597 | 4155,8 |
| Argentina | 1,943.548 | 4300,3 |
| Mexiko | 1,874.092 | 1453,5 |
| Polsko | 1,520.215 | 4016,8 |
| JAR | 1,458.958 | 2459,9 |
| Írán | 1,431.416 | 1704,2 |
| Ukrajina | 1,223.879 | 2798,5 |
| Peru | 1,149.764 | 3487,1 |
| Indonésie | 1,099.687 | 402 |
| ČR | 1,003.657 | 9379,9 |
Zdroj: nakit.cz/koronadata, onemocněni-aktualne.mzcr.cz/covid-19
