Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Blatný: Do konce roku zdravotní pojišťovny vyčerpají své rezervy

  • 17 března, 2021
  • by andrlovak1

Praha 17. března (ČTK) – Do konce letošního roku podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zdravotní pojišťovny vyčerpají své finanční rezervy z minulých let. Řekl to na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Náměstkyně ministra Helena Rögnerová doplnila, že na účtech mají asi 64 miliard korun, z nichž zhruba deset miliard půjde na očkování proti covidu-19, 11 miliard na odměny zdravotníků a řádově miliardy také na testování ve firmách. Podle ní zatím není jasné, jestli situaci může zlepšit vývoj ekonomiky, nebo bude třeba dofinancování navýšením platby za státní pojištěnce.

“Předpokládali jsme, že systém (veřejného zdravotního pojištění) bude stabilní do roku 2023, ale nebude. Bude stabilní maximálně do konce tohoto roku,” řekl ministr. Očekává, že ztráty pojišťoven proti vybranému pojistnému se budou dál navyšovat. Situace by se mohla zlepšit až ke konci letošního roku.

Ze 64 miliard na účtech všech sedmi zdravotních pojišťoven je 40 miliard v základním fondu, z nějž se hradí zdravotní péče o pojištěnce. Z nich podle Rögnerové půjde devět miliard na vyúčtování nákladů za loňský rok podle kompenzační vyhlášky, 11 miliard na odměny zdravotníků mimo nemocnice a deset miliard na očkování proti covidu.

“Zatím bychom to měli zvládnout, ale už nemáme rezervy na další roky,” řekla Rögnerová. Podle ní zatím není jasné, jestli bude stačit nastartování ekonomiky a s ní vyšší výběr pojistného, nebo bude třeba ministerstvo financí žádat o dofinancování systému veřejného zdravotního pojištění.

Stát do systému přispívá prostřednictvím plateb za takzvané státní pojištěnce, tedy děti, nezaměstnané a seniory. Loni byla měsíční platba navýšená o 500 korun, letos o dalších 200 korun. Navíc tak šlo v roce 2020 asi 20 miliard a letos půjde asi 50 miliard. Částky ale nepokrývají náklady na léčbu těchto skupin, systém se plní zejména z odvedeného pojistného zaměstnavatelů za zaměstnance a podnikatelů.

V roce 2019, který epidemie neovlivnila, vydaly pojišťovny za celý rok na péči 311 miliard korun, měsíčně tedy zhruba 26 miliard. Loni to bylo za celý rok podle předběžných dat pojišťoven 352 miliard korun, což bylo o 5,5 miliardy víc, než plánovaly.

Za loňský listopad Svaz zdravotních pojišťoven náklady na covid-19 vyčíslil na 4,5 miliardy korun, v prvních měsících letos to bude podle jeho odhadů asi šest miliard měsíčně. Pro letošní rok pojišťovny v prosinci odhadovaly náklady vyšší zhruba o desetinu proti roku 2020.

Zdravotní pojišťovny v souvislosti s covidem-19 hradí péči o hospitalizované, která je bonifikovaná, či o ambulantně léčené pacienty s covidem-19. Z pojištění budou hrazeny také mimořádné odměny pro zdravotníky mimo nemocnice, dostat mají 75.000 korun za druhou vlnu. Nemocnice mohou peníze na odměny čerpat ze speciálního dotačního fondu.

Pojišťovny hradí také testování, testy PCR v laboratořích a pravidelné antigenní testování veřejnosti. Přispívat budou rovněž až 240 korun měsíčně na pojištěnce v případě testování jednou za týden. Peníze půjdou z fondů prevence pojišťoven.

Zpravodaj

Lékaři v ČR už zaznamenali případy odmítnutí vakcíny AstraZeneca

  • 17 března, 2021
  • by andrlovak1

Praha 17. března (ČTK) – Někteří praktičtí lékaři v Česku zaznamenali případy lidí, kteří odmítli vakcínu AstraZeneca. Důvodem jsou kauzy úmrtí ve světě. Některé evropské země v minulých dnech kvůli výskytu krevních sraženin u očkovaných pozastavily očkování touto vakcínou. Českým lékařům nyní přibývá dotazů pacientů na bezpečnost vakcín. Lékaři upozorňují na to, že určité komplikace hrozí při jakémkoli očkování a lepší je očkovat než neočkovat. Potíže spatřují spíš v nedostatku vakcín. Česko bude vakcínou AstraZeneca očkovat dál. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebylo v Česku ani jedno z 11 úmrtí, která mohla s očkováním souviset, způsobené krevní sraženinou.

V Jihomoravském kraji odmítlo u praktických lékařů vakcínu AstraZeneca zhruba pět procent zájemců o očkování. “Odkazujeme je do očkovacích center,” řekl ČTK krajský zástupce Sdružení praktických lékařů (SPL) Ivo Procházka. Důvodem odmítnutí jsou kauzy úmrtí, které se řeší ve světě. Podle Procházky je vakcína standardní jako každá jiná, přičemž každá vakcína má nežádoucí účinky. “V USA jsou komplikace s vakcínou Pfizer, v Británii AstraZenecou očkovali pět milionů lidí. Měli 43 úmrtí, ale nikdo neprokázal souvislost,” uvedl Procházka.

Předseda SPL v okrese Opava Oldřich Víteček má informace od kolegů, že dost pacientů vakcínu AstraZeneca nechce. “Jeden kolega dostal vakcíny a musel obtelefonovat poměrně hodně lidí, aby vůbec někdo souhlasil, že se chce nechat naočkovat AstraZenekou. V úterý mi volala jedna paní doktorka z Opavy, že lidé AstraZeneku odmítají,” řekl Víteček. Sám má v seznamu 200 sedmdesátiletých a starších lidí a už čtyři musel vyřadit, protože se chtěli očkovat jinou vakcínou.

S odmítnutím vakcíny se setkali i lékaři ve středních Čechách. “Včera (v úterý) mi ji odmítlo asi 25 z těch, které jsem chtěl naočkovat,” řekl ČTK regionální předseda SPL Martin Dudek. Podobné zprávy má i od ostatních kolegů v regionu. Odmítání podle Dudka působí problémy, obavy jsou podle něj zbytečné.

“Během včerejška zrušili termín očkování dva lidé. Jejich termíny jsme obsadili jinými zájemci. Také mnozí lidé, kteří se včera k očkování do ordinace dostavili, vyjadřovali obavy, ale po vysvětlení problematiky se očkovat nechali,” řekla praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, která provozuje ordinaci na Vítězném náměstí v Praze 6. V této pražské ordinaci zatím z březnové dodávky deseti lahviček vakcíny AstraZeneca, v nichž je zhruba 100 dávek očkovacího séra, naočkovali 44 pacientů starších 70 let.

Také v Karlovarském kraji se lékaři v posledních dnech setkávají s odmítáním vakcíny AstraZeneca. “A je to špatně. Je to částečně i vina médií. K těmto věcem by se měli vyjadřovat odborníci, ne politici,” řekla ČTK krajská předsedkyně SPL Jaroslava Švadrlíková. Podle ní je chyba nechat vakcínu ve skříni, když se v Česku konečně začalo očkovat. Rovněž ve Zlínském kraji mírně přibylo lidí, kteří s očkováním váhají. “Zveme si na očkování asi 12 lidí denně, předtím váhal jeden, nyní dva až tři pacienti,” řekl ČTK krajský předseda SPL Lubomír Nečas.

Na Vysočině se podle praktických lékařů oslovených ČTK lidé zajímají, jakou očkovací látku dostanou. Z AstraZeneky mají někteří obavy, hromadně se ale z očkování neodhlašují. Zuzana Kozárová, která má své ordinace na Žďársku, zatím očkování podala polovině registrovaným lidem, čeká na dodání dalších vakcín. K očkování má přihlášených přes 100 lidí, odhlásili se dva. “Ale až po zprávách, které se na internetu objevili, jinak jim to bylo jedno, čím očkujeme. Přímo od očkování mi nikdo neodešel, že by AstraZeneku nechtěl,” řekla Kozárová.

Také praktická lékařka z Bohuňovic u Olomouce Jarmila Ševčíková zatím řešila jen několik dotazů na možné nežádoucí účinky vakcíny AstraZeneca. “Jelikož aktuálně nemám čím očkovat, tak to zatím moc neřešíme. Zpětně volali asi tři lidé, kteří u mě byli naočkováni. Chtěli se ujistit, že je to v pořádku,” řekla ČTK. Podle ní v podobných případech hodně záleží na autoritě lékaře, zda dokáže obavy pacienta z očkování rozptýlit.

Krajská předsedkyně SPL v Libereckém kraji Irena Moravíková se zatím nesetkala s případem, že by někdo z očkovaných odmítl vakcínu AstraZeneca. “Mají pochybnosti, ptají se, ale snažím se jim to vysvětlit. Ale vzhledem k nedostatku vakcín, minimálnímu množství poskytnutých dávek do ordinací praktických lékařů, tak zatím to až tak dramaticky neřešíme,” uvedla lékařka z České Lípy. Podle ní zatím praktičtí lékaři dostávají pouze tuto vakcínu. Ve svém obvodu s 2000 pacienty očkovala zatím 11 lidí starších 80 let. “Je to tři dny zpátky, zatím se nikdo neozval, nikdo nic nehlásil. Ve vedlejší ordinaci vím, že jeden pán měl zimnici večer po očkování a pak už nic, takže standardní reakce po očkování,” dodala.

Podle praktického lékaře Radoslava Svobody, který zřídil očkovací místo v Seči na Chrudimsku, mohou za odmítání vakcíny AstraZeneca hlavně novináři. “Lidé dostanou nejisté informace a nikdo jim neřekne, že statisticky je větší pravděpodobnost, že je přejede auto, než že budou mít po očkování komplikace,” řekl ČTK Svoboda. Většině pacientů se mu podaří vyvrátit jejich obavy, jen ojediněle některý vakcínu AstraZeneca odmítne.

Předseda SPL v Královéhradeckém kraji Petr Šubrt nezaznamenal v regionu případ, že by se někdo z pacientů odmítl nechat očkovat vakcínou AstraZeneca. V současnosti neočkuje, protože nejsou vakcíny, což považuje za hlavní problém.

Některé evropské země v minulých dnech kvůli výskytu krevních sraženin u očkovaných pozastavily očkování AstraZenekou. Chtějí počkat na doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky, která svolala na čtvrtek mimořádnou schůzi a poté vydá k vakcíně stanovisko.

 

Zpravodaj

Francie hlásí novou mutaci koronaviru, testy ji nemusí zachytit

  • 16 března, 2021
  • by andrlovak1

Paříž 16. března (ČTK) – Francouzské zdravotnické úřady hlásí novou variantu koronaviru, kterou nemusí zachytit běžné PCR testy. Dnes o tom informovaly agentury. Objevili ji zdravotníci v nemocnici ve městě Lannion v Bretani.

Tam zaznamenali několik pacientů, kteří měli typické projevy onemocnění covid-19, ale měli negativní výsledek PCR testu. Infekci potvrdily až podrobnější rozbory ze vzorků odebraných ze vzdálenějších částí dýchacích cest nebo analýza krve. Zdravotnické úřady v Bretani uvedly, že “bude proveden výzkum s cílem zjistit, jak tato varianta reaguje na vakcínu a protilátky vytvořené během dřívější nákazy koronavirem”.

Francie o objevu nové varianty informovala mezinárodní agentury.

Agentura Reuters uvádí, že i v Bretani, která zatím příchod třetí vlny epidemie nepocítila nijak drasticky, nových případů v posledních dnech přibývá rychleji. K nejvíce zasaženým regionům ve Francii patří v současnosti Paříž a její okolí, kde se jednotky intenzivní péče blíží k hranicím své kapacity. Na lůžkách intenzivní péče ve francouzských nemocnicích nyní leží nejvíce pacientů od konce listopadu, kdy v zemi platila druhá celostátní karanténa.

 

Zpravodaj

Práce v nemocnici je náročná, říká voják, který pomáhá v Brně

  • 16 března, 2021
  • by andrlovak1

Brno 16. března (ČTK) – S pacienty s covidem-19 pomáhá ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně na anesteziologicko resuscitační klinice (ARK) armádní zdravotník Lukáš Slejška. Čtyřiatřicetiletý voják zažil i misi v Afghánistánu, nyní spolu se zdravotní sestrou obstarává hygienickou péči, převazuje rány, pracuje s ventilátorem. “Je to velmi náročná práce, a to jak fyzicky, tak psychicky,” uvedl Slejška. Nemocnice se stará o 136 pacientů s koronavirem, 15 je na ARK na umělé plicní ventilaci.

Voják v nemocnici původně pomáhal na urologickém oddělení, kde na nakažené pacienty nenarazil. Od ledna ale začal působit u covid pacientů na anesteziologicko resuscitační klinice, kam nastoupil kvůli povinné stáži. “Poskytuji tady ošetřovatelskou péči. Vždy jsem tu přidělen k sestře a staráme se o jednoho nebo dva pacienty na boxu. Konkrétně se jedná o hygienickou péči, obsluhování lineárních dávkovačů, infuzních pump, práci s ventilátorem, péči o invazivní vstupy, převazy ran, polohování a podobně,” řekl Slejška.

Nikdy předtím na oddělení takového typu nepracoval. “Teprve se zaučuji a snažím se neudělat více škody než užitku. Je to velmi náročná práce, a to jak fyzicky, tak psychicky. O to víc v této době, kdy je nezbytné dodržovat přísná protiepidemická opatření stran covid-19,” uvedl voják.

Původně pracoval jako zdravotní sestra a po šesti letech v nemocnici vstoupil do armády, kde dostal funkci zdravotníka obvaziště. “Znamená to, že v případě bojové operace jsme první zdravotnickou etapou disponující lékařem. Jsme mobilní pracoviště, které má za úkol zabezpečit základní životní funkce vojáků a v případě potřeby je odsunout na pracoviště vyššího typu,” objasnil Slejška.

Na přelomu let 2018 až 2019 absolvoval misi v Afghánistánu na základně Bagram. “Nejnáročnější byla situace, kdy na naši patrolu zaútočil sebevražedný atentátník ve vozidle naplněném výbušninami. Následkem výbuchu se jedno naše obrněné vozidlo převrátilo. Během incidentu bylo raněno pět vojáků, z toho jeden těžce,” uvedl Slejška. Podle něj je práce v zahraniční operaci diametrálně odlišná od práce v nemocnici. “Nelze to ale srovnávat. Na misi je velké riziko, že vás někdo zraní nebo zabije. Na druhou stranu na anesteziologicko resuscitační klinice má sestra obrovskou zodpovědnost za přiděleného pacienta a nesmí chybovat,” dodal Slejška.

Zpravodaj

Výzkum: Ztráta čichu je předzvěstí mírného průběhu covidu-19

  • 15 března, 2021
  • by andrlovak1

Madrid 15. března (ČTK) – Ztráta čichu patří mezi nejznámější příznaky nemoci covid-19, podle mezinárodní studie vydané tento měsíc je ale také předzvěstí příznivého klinického průběhu nemoci u hospitalizovaných pacientů. Na závěry studie dnes poukázala agentura EFE. Výzkum na zhruba 5900 pacientech vedla Univerzita Complutense v Madridu společně s nemocnicemi ve Španělsku, Itálii, Ekvádoru a na Kubě.

“Je možné, že zahlcení čichového epitelu v nose vyvolává správnou imunitní reakci a zamezuje spouštění cytokinových bouří,” uvedl jeden z autorů studie Jesús Porta Etessam, primář neurologického oddělení madridské fakultní nemocnice San Carlos. Cytokinová bouře, neboli nepřiměřená reakce imunity na nemoc, je podle vědců jednou z příčin, která vede ke zhoršení stavu či dokonce až k úmrtí pacientů s nemocí covid-19.

Podle autorů studie může výsledek sloužit k vypracování nových postupů při hodnocení vážnosti stavu pacientů a určovaní terapie. “Mohli bychom například vypracovat indexy rizika komplikací, což je zajímavé při pozorování, léčení či rozhodování o propuštění pacientů,” uvedl Porta Etessam.

Podle výsledků výzkumu se ztráta čichu častěji projevuje u žen, lidí mladších 65 let a pacientů, již mají některé další nemoci, například rakovinu či onemocnění srdce, plic nebo ledvin.

Zpravodaj

V nemocnicích v Ústeckém kraji vznikají další covidové jednotky

  • 15 března, 2021
  • by andrlovak1

Ústí nad Labem 15. března (ČTK) – V nemocnicích v Ústeckém kraji je využito přes 90 procent kapacity covidových lůžek. Do jiných zařízení v ČR bylo převezeno 22 pacientů. Vznikají další covidové jednotky, kapacita může vzrůst na 1000 lůžek. Aktuálně je v nemocnicích v kraji 751 lidí s koronavirem. Novinářům to dnes řekl krajský koordinátor intenzivní péče Josef Škola.

Nová covidová stanice s 35 lůžky vznikla v ústecké Masarykově nemocnici, další se připravuje v Mostě a ode dneška přijímá pacienty s covid-19 k následné péči Lužická nemocnice v Rumburku.

“Před postupující covidovou vlnou se díky spolupráci všech nemocnic v Ústeckém kraji daří navyšovat kapacitu tak, abychom byli za všech okolností schopni poskytnout akutní péči všem pacientů bez ohledu na to, zda covid mají,” uvedl Škola.

Ze všech hospitalizovaných pacientů s covidem jich je na jednotce intenzivní péče 150, z toho 80 na umělé plicní ventilaci. “Stávající počet pacientů vysoce převyšuje maximum z podzimu. Máme plány, jak zvyšovat kapacity, aktuálně jsme schopni se dostat na 930 lůžek, pokud by situace eskalovala, tak ta hranice se pohybuje okolo 1000 lůžek,” uvedl Škola.

Přeloženo do jiných zařízení v ČR bylo z Ústeckého kraje 22 pacientů, což si lze podle Školy představit jako dvě jednotky intenzivní péče. “Dnes jsme dali pokyn na převoz dalších pěti pacientů ze Žatce,” uvedl Škola. Převozy pacientů do zahraničí zatím kraj nevyužil.

Krajský koordinátor věří, že se stagnace růstu počtu pozitivních projeví s odstupem zhruba sedmi dnů do zastavení nárůstu počtu hospitalizovaných. “O víkendu jsme přijali do Masarykovy nemocnice 40 nových pacientů, což je jedna lůžková stanice, proto jsme v neděli večer zprovoznili další covidovou jednotku. Dnes máme 200 pacientů s covidem, před měsícem jsme jich měli 100,” řekl primář infekčního oddělení nemocnice Pavel Dlouhý.

Za minulý týden se v Ústeckém kraji nakazilo covidem 6361 lidí. “S odstupem jednoho až dvou týdnů se šest až osm procent z nich dostane do nemocnice. Bohužel ze statistik vyplývá, že 1,7 procenta osob zemře, což je zhruba 110 lidí, ” uvedl Dlouhý.

V listopadu byl průměrný věk hospitalizovaných s covidem 70 let, v únoru 69 a nyní 66 let. “Vliv na to má situace v domovech seniorů, kde se uskutečnilo očkování. V tuto chvíli v podstatě nepřijímáme žádné pacienty z domovů seniorů,” řekl Dlouhý. Přestože přibývá hospitalizovaných lidí v mladším věku v intenzivní péči, riziková je nemoc podle Dlouhého stále u seniorů. “Průměrný věk zemřelých byl 79 let v lednu a únoru, čtyři procenta jsou zemřelí pod 60 let,” uvedl Dlouhý.

Zpravodaj

Britský úřad: Důkazy neukazují vazbu mezi sraženinami a vakcínou

  • 15 března, 202115 března, 2021
  • by andrlovak1

Londýn 15. března (ČTK) – Dostupné důkazy nenaznačují souvislost mezi vakcínou proti covidu-19 od firmy AstraZeneca a případy krevních sraženin u některých naočkovaných, míní britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA). Podle tohoto orgánu by se lidé i nadále měli nechat očkovat, jakmile tu možnost dostanou. Podobně se před několika dny vyjádřila Světová zdravotnická organizace (WHO).

Prohlášení reagují na rozhodnutí některých evropských zemí pozastavit očkování látkou od AstraZeneky kvůli obavám ze závažného nežádoucího účinku v podobě krevních sraženin. V posledních dnech takto kvůli několika podezřelým úmrtím postupovaly Dánsko, Bulharsko, Norsko, Irsko i Nizozemsko. Mnozí experti ale mají uvedené obavy za neopodstatněné.

“Zprávy pečlivě analyzujeme, ale vzhledem k velkému množství podaných dávek a frekvenci, s jakou se mohou krevní sraženiny vyskytovat přirozeně, dostupné důkazy nenasvědčují tomu, že příčinou je vakcína,” citoval zpravodajský web BBC Phila Bryana, který v MHRA vede oddělení pro bezpečnost vakcín.

Podle firmy AstraZeneca byla její očkovací látka proti covidu-19 v Evropské unii a Británii podána 17 milionům osob, přičemž analýza údajů o dosavadním průběhu očkování nepřinesla žádné důkazy o zvýšeném riziku tvorby krevních sraženin. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) evidovala k 10. březnu jen 30 případů zmíněného problému mezi naočkovanými a uvedla, že “počet tromboembolických událostí” v této skupině “není vyšší než počet pozorovaný v populaci obecně”.

I podle WHO zatím “příčinný vztah” mezi vakcínou a tvorbou krevních sraženin nebyl prokázán. Podle publicistického webu Quartz někteří odborníci poznamenávají, že sraženiny bývají průvodním jevem nemoci covid-19 a problémy tak spíše než vakcína mohlo způsobit samotné onemocnění, před kterým má chránit.

“Problém se spontánními zprávami o možných špatných reakcích na vakcínu je v tom, že je nesmírně těžké odlišit příčinný efekt od náhody. Obzvláště to platí, když víme, že nemoc covid-19 je velmi silně spojená s tvorbou krevních sraženin a objevily se stovky, ne-li mnoho tisíc úmrtí způsobených krevními sraženinami vyplývajícími z covidu-19,” uvedl pro web Science Media Centre profesor Stephen Evans z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine.

Podle Bryana z britského úřadu MHRA by lidé “stále měli jít a nechat se proti covidu-19 naočkovat, jakmile o to budou požádáni”.

 

Zpravodaj

Dánka, která zemřela po očkování, měla neobvyklé příznaky

  • 15 března, 2021
  • by andrlovak1

Kodaň 15. března (ČTK) – Pacientka, která krátce po očkování proti nemoci covid-19 vakcínou od firmy AstraZeneca zemřela na následky krevních sraženin, měla “velmi neobvyklé” příznaky, uvedla podle Reuters v neděli večer Dánská agentura pro léčivé přípravky. U šedesátileté ženy bylo zjištěno snížené množství krevních destiček, krevní sraženiny ve velkých i malých cévách a krvácení. Agentura upozornila, že několik podobných případů bylo zaznamenáno i v dalších evropských zemích.

Dánsko již minulý týden očkování vakcínou, kterou vyvinula společnost AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, pozastavilo a postupně se k němu přidaly i další země jako Norsko, Island, Bulharsko, Rumunsko a v neděli Nizozemsko. Přerušit očkování vakcínou od britsko-švédské firmy doporučili také irští zdravotní experti. Rakousko s Itálií přestaly kvůli podezření na nežádoucí vedlejší účinky používat některé šarže vakcíny.

Firma AstraZeneca nicméně v neděli oznámila, že zhodnotila údaje o 17 milionech osob z Evropské unie a Británie naočkovaných její vakcínou proti covidu-19 a nenašla žádné důkazy o spojitosti mezi očkovací látkou a zvýšeným rizikem tvorby krevních sraženin. Vakcíny se zastala i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Světová zdravotnická organizace (WHO).

Norsko minulý týden oznámilo, že v zemi byli krátce po očkování hospitalizováni ve vážném stavu tři zdravotníci s krvácením, krevními sraženinami a nízkým počtem krevních destiček. Podle norského listu Aftenposten jsou všichni postižení poměrně mladí a není známo, že by trpěli nějakou vážnou chorobou. Jedná se o muže i ženy z různých zdravotnických zařízení.

Rakousko předtím uvedlo, že jedna z naočkovaných zdravotních sester z nemocnice ve městě Zwettl zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve a druhá se ocitla ve vážném stavu s plicní embolií.

Thajsko, které minulý týden rovněž preventivně pozastavilo očkování vakcínou AstraZeneca, dnes oznámilo, že v úterý očkovací kampaň obnoví. Jako první vakcínu dostanou premiér Prajutch Čan-Oča a ministři jeho vlády, napsala agentura Reuters.

Zpravodaj

Registrace léku, o němž mluvil Babiš, by mohla být v řádu…

  • 11 března, 2021
  • by andrlovak1

Praha 11. března (ČTK) – Registrace českého léku na covid-19, o němž se zmínil premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Izraele, by mohla být podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v řádu měsíců, pokud se prokážou jeho účinky. Přednostka plicní kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze Martina Vašáková, která se na vývoji podílí, serveru iDNES.cz řekla, že se jedná o látku bazedoxifen. To ČTK potvrdil i mluvčí centra Biocev Petr Solil. Bližší informace ale kvůli pokračujícímu výzkumu sdělovat nechtějí.

“Její vývoj a následná aplikace je předmětem licenčního procesu, na němž se podílí více partnerů, včetně Univerzity Karlovy a soukromého subjektu. Na doporučení právního zástupce firmy a do návratu vládní delegace z Izraele bohužel nemůžeme k této záležitosti sdělovat žádné další informace,” řekl ČTK Solil.

Podle mluvčí SÚKL Kláry Brunclíkové lékový ústav schválil provedení klinického hodnocení 5. března. Studie podle ní hodnotí bezpečnost a účinnost bazedoxifenu se souběžně podávanou standardní léčbou u hospitalizovaných pacientů se středně závažným až závažným zápalem plic způsobeným covidem-19.

“Jedná se však teprve o fázi II klinického hodnocení, a nelze tedy předjímat, zda se projeví účinek proti covidu-19,” sdělila mluvčí. Pokud se účinky potvrdí, bude podle ní muset následovat třetí fáze hodnocení, která by mohla být podkladem pro registraci přípravku. “Hovoříme tedy o horizontu měsíců, nikoliv dnů,” dodala.

O tom, že se její odborníci podílejí na výzkumu, který má bránit rozvoji takzvané cytokinové bouře u pacientů s covidem-19, informovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy už loni v červenci. Centrum nádorové ekonologie univerzity se věnuje zkoumání molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli.

“IL-6 je molekula naprosto potřebná k tomu, aby byla zahájena imunitní odpověď, která je nutná k potlačení infekce,” uvedl tehdy hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Karel Smetana.

Pokud je průběh onemocnění vážný, tělo začne IL-6 a dalších cytokinů vyrábět víc, než potřebuje. “Pod tíhou tohoto nadbytku ve výsledku přestane být organismus správně regulován a pacient zemře,” dodal. Kdyby se podařilo zabránit produkci IL-6 nebo jejího rozpoznávání příslušným receptorem, nemusí podle něj cytokinová bouře vůbec nastat nebo bude mírnější.

Tím, které léky mohou blokovat rozvoj cytokinové bouře, se zabývají vědci po celém světě. Čeští vědci z CEN upozornili, že kromě drahých léků používaných například v revmatologii umějí IL-6 blokovat také právě mnohem levnější umělé analogy estrogenu bazedoxifen a raloxifen, které se podávají ženám po menopauze kvůli osteoporóze, tedy řídnutí kostí.

Zpravodaj

Studie: U britské varianty koronaviru je významně vyšší úmrtnost

  • 11 března, 2021
  • by andrlovak1

Londýn 10. března (ČTK) – Po nákaze vysoce nakažlivou variantou koronaviru, která se poprvé objevila v Británii a následně se rozšířila po celém světě, umírá o desítky procent více lidí, než u dosud převládajících verzí viru. Podle agentury Reuters to vyplývá ze studie britských vědců zveřejněné dnes v odborném časopise British Medical Journal.

Badatelé srovnávali v Británii úmrtnost lidí nakažených novou variantou označovanou jako B.1.1.7 s úmrtností u dalších verzí viru. Takzvaná britská mutace koronaviru způsobila 227 úmrtí ve vzorku necelých 55.000 infikovaných osob, ze stejně velkého počtu nakažených jinými variantami zemřelo 141 lidí.

“Když to spojíme s její schopností rychle se šířit, činí to z B.1.1.7 hrozbu, kterou je potřeba brát vážně,” řekl k závěru výzkumu jeho spoluautor Robert Challen.

B.1.1.7 obsahuje ve svém genetickém kódu 23 různých mutací, což je poměrně hodně. Vědci přitom již původně došli k závěru, že se kvůli některým změnám lépe šíří. Britské studie uvádějí, že se přenáší asi o 40 až 70 procent snáze, než dříve dominantní typy koronaviru.

Takzvanou britskou variantu objevili vědci poprvé loni v září, od té doby se rozšířila do více než stovky světových zemí. V ČR se podle víkendového sdělení ministra zdravotnictví Jana Blatného podílí asi na 50 procentech všech nákaz, v některých okresech to je však i 80 procent.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 19 20 21 22 23 … 34

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS