Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Tisková zpráva

Rok 2020: Pokles nových dárců kvůli koronaviru i rekordní počet…

  • 18 února, 2021
  • by andrlovak1

Do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) v loňském roce nově vstoupilo pouze 5 275 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Nábory tak kvůli novému typu koronaviru klesly zhruba o polovinu oproti létům předchozím. Paradoxně ale v náborově silně podprůměrném roce darovalo svoje krvetvorné buňky vůbec nejvíce zaregistrovaných dobrovolníků – lékaři odebrali rekordních 62 štěpů.   

Tisková zpráva, Plzeň, 18. února 2021

„Díky předchozím náborově úspěšným létům loni darovalo kostní dřeň nejvíce lidí v historii registru. Zhruba polovina odebraných buněk pomáhala českým pacientům, polovina putovala do zahraničí. Třicet štěpů odeslaných do zahraničí svědčí bezesporu o kvalitě našeho registru, který se ale bohužel aktuálně potýká s nedostatkem nových dárců. Pokud by i v letošním roce nábory stagnovaly, pak by mohli v budoucnu lékařům noví dobrovolníci chybět,“ říká MUDr. Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.

Jak si loni vedl Český národní registr dárců dřeně konkrétně?

Loni se k registraci rozhodlo nepatrně více žen než mužů, přihlásilo se jich 2 712, tedy o 149 více než mužů. Z pohledu regionů se nejvíce hlásili zájemci z Olomouckého, Jihomoravského, Ostravského a Plzeňského kaje. Medián věku nově náborovaných byl pak 26 let.

Celkem byly krvetvorné buňky odebrány 62 dárcům, z čehož 32 bylo pro naše pacienty, 30 pro zahraniční. „České buňky se nejčastěji vydaly na pomoc nemocným v Německu, Francii a Velké Británii, cestovaly ale také do Kanady či USA,“ přibližuje vedoucí lékařka koordinačního centra MUDr. Jana Navrátilová. Naopak pro naše pacienty bylo ze zahraničí importováno 63 buněk, a to nejčastěji z Německa a Polska.

Registr také jako každý rok vyřazoval některé již dříve zapsané potenciální dárce, důvodem byl většinou vysoký věk nebo neodpovídající zdravotní stav. V roce 2020 jsme se tak rozloučili s 878 zapsanými.

Dlouhodobý cíl registru

V současnosti je každoročně pouze 15-20 % nepříbuzenských transplantací v Česku prováděno s dárcem z českého registru, tzv. „národním“ dárcem. Pro zbývající pacienty musí být krvetvorné buňky dovezeny ze zahraničí. „I když je tento ukazatel u nás i tak mnohem příznivější než v řadě jiných vyspělých zemích (např. Rakousko 6 % transplantací s národním dárcem, Francie či Nizozemsko 8 % a Švýcarsko, Belgie či Dánsko pouze cca 3 %), je naším současným hlavním cílem tento podíl zvýšit. Transplantovat českého pacienta s dárcem ze zahraničí je nejenom dražší, ale i organizačně a časově náročnější, zvláště v současné době omezeného cestování kvůli protipandemickým opatřením. Přitom pro úspěšnost transplantace je její včasné provedení zásadní,“ doplňuje Jindra

Záměrem Českého národního registru dárců dřeně je posunout podíl českých pacientů transplantovaných s lokálním dárcem alespoň na čtvrtinu či třetinu tak, abychom se přiblížili státům jako je Španělsko (24 % transplantací s národním dárcem) či USA (49 %) nebo dokonce Německo (74 %).

Tisková zpráva

Světový den ledvin 2021: Nechte si zkontrolovat ledviny!

  • 18 února, 2021
  • by andrlovak1

Lékaři a vědci na celém světě se potýkají s novým problémem v podobě následků prodělaného onemocnění COVID-19. To může způsobit vážné i trvalé poškození mnoha orgánů, a to včetně ledvin. Největší riziko nastává pro osoby, které již mají nějaké chronické onemocnění. U příležitosti Světového dne ledvin, který v letošním roce připadá na 11. března 2021, nefrologové upozorňují, že právě ledviny jsou nenahraditelný orgán, který je třeba chránit a předcházet jeho selhání.

Podle odhadů odborníků onemocněním ledvin trpí každý 10. Čech a po 75. roce života je to již každý druhý. Nefrologové z celého světa u příležitosti Světového dne ledvin upozorňují především na skutečnost, že počet onemocnění ledvin stoupá. Může za to náš způsob života, který civilizačním nemocem nahrává. „Nedostatek pohybu, stres, obezita, vysoký krevní tlak a cukrovka jsou rizikovými faktory chronického onemocnění ledvin,“ říká MUDr. Petra Ronová, primářka dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Praze 9 – Vysočanech. Podle odhadů trpí celosvětově více než 850 miliónů lidí nějakou formou onemocnění ledvin, což je zhruba dvojnásobek počtu lidí s diabetem a dvacetkrát více než celosvětová prevalence rakoviny. Z toho okolo 3,5 milionů lidí musí podstupovat pravidelnou dialyzační léčbu. V České republice je aktuálně téměř 7 000 lidí odkázaných na dialyzační péči.

Celosvětové statistiky pacientů s nemocnými ledvinami navíc nově ovlivňuje i prodělané onemocnění COVID-19. První zprávy uvádějí, že až 30 % pacientů hospitalizovaných s COVID-19 mělo středně těžké nebo těžké poškození ledvin.[1] Koronavirus může cílit přímo na ledvinové buňky, které infikuje. Ledvinové buňky mají receptory, které dovolí, aby je nový koronavirus napadl. Postižení ledvin u pacientů s prodělaným onemocněním COVID-19 se většinou projevuje přítomností bílkoviny v moči a přítomností krve v moči. Také krevní plazma vykazuje příliš vysoké hodnoty kreatininu a močoviny. Tyto odchylky však nebývají vizuálně patrné a člověk si jich nemusí všimnout. Odhalí je až laboratorní vyšetření krve, které provádí praktický lékař nebo nefrolog. Lidé nad 50 let, kteří trpí diabetem, vysokým krevním tlakem nebo kardiovaskulárním onemocněním mají jednou za čtyři roky na takovéto vyšetření nárok zdarma.

Poškození ledvin je v některých případech natolik závažné, že vyžaduje dialyzační léčbu. “Mnoho lidí s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 jsou pacienti, kteří trpí i jinými chronickými onemocněními, včetně vysokého krevního tlaku, obezity a cukrovky. Tyto nemoci samy o sobě přispívají k selhání našich ledvin,“ říká MUDr. Petra Ronová, primářka dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Praze 9 – Vysočanech, a dodává: „Onemocnění COVID-19, zvláště pokud probíhalo s vysokou horečkou a dechovými obtížemi, je pro tyto lidi velká hrozba a mohlo by onemocnění ledvin významně zhoršit. Tito pacienti by měli být vyšetřeni v nefrologických ambulancích.“

Seznam nefrologických ambulancí naleznete například na internetových stránkách nephrocare.cz a k jejich návštěvě je vždy třeba doporučení od svého praktického lékaře. „Je velice důležité, aby lidé přišli včas, protože pak jsme schopní oddálit okamžik, kdy bude pacient závislý na dialyzačním přístroji. Máme v rukou tu moc prodloužit pacientovi život bez dialýzy, ale musí přijít včas a spolupracovat s námi,“ uzavírá MUDr. Petra Ronová, primářka dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Praze 9 – Vysočanech.

 

Osm zlatých pravidel pro snížení rizika onemocnění ledvin:[2]

  • Zůstaňte aktivní a udržujte se ve formě.
  • Stravujte se zdravěji.
  • Kontrolujte hladinu cukru v krvi.
  • Kontrolujte si pravidelně svůj krevní tlak.
  • Dodržujte svůj pitný režim.
  • Přestaňte kouřit.
  • Vyvarujte se volně prodejným protizánětlivým lékům a lékům proti bolesti.
  • Nechte si zkontrolovat funkci svých ledvin v rámci pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře.

 

Aktuální riziko onemocnění ledvin si můžete online zjistit na internetových stránkách www.dialyza.cz. Tak se sami rychle dozvíte, jak moc jsou vaše ledviny ohrožené. Pokud zjistíte, že máte riziko onemocnění ledvin vysoké, doporučujeme vyhledat nefrologickou ambulanci, jejichž seznam naleznete na internetových stránkách www.nephrocare.cz.

[1] Coronavirus: Kidney Damage Caused by COVID-19 | Johns Hopkins Medicine

[2] #MyGr8Rule – World Kidney Day

 

Tisková zpráva

Plazmy pro podporu léčby Covid-19 je stále nedostatek, protilátky…

  • 8 února, 20218 února, 2021
  • by CRS Webmaster

Brno, 8. 2. 2021 – Krevní plazma od dárců, kteří prodělali nemoc COVID-19, je pro nové pacienty dostupnou šancí na zlehčení průběhu této nemoci. Jde o nenákladnou podporu léčby pro pacienty, kteří jsou hospitalizování ve vážném stavu, zejména pro případy s těžkým průběhem nemoci. Plazmy je ale málo, jelikož dostatečné množství protilátek má jen 20 procent dárců. V Brně proto mohou lidé krevní plazmu darovat v nově otevřeném odběrovém centru Plasma Place. Podle ODS by se navíc měl zkrátit dvoutýdenní interval mezi odběry, což by umožnilo více odběrů.

Plazma dárců vyléčených z Covid-19, neboli rekonvalescentní plazma, se podává pacientům v době, kdy ještě nemají vlastní protilátky a tím pomáhá jejich organismu bojovat s virem formou pasivní imunizace. Je také jediným zdrojem imunoglobulinů podávaných při léčbě těžkých případů infekce spojené s koronavirem. Tento druh plazmy se nejefektivněji získává přístrojovým odběrem, tzv. plazmaferézou. Vhodným dárcem je člověk, který prodělal COVID-19 a je nejméně dva týdny zdravý, tedy dárce, v jehož plazmě je již dostatečná koncentrace protilátek. Časem však tako koncentrace klesá a protilátky mizí, proto je nutné hledat stále nové dárce.

Podle ODS by se tedy měla zkrátit lhůta mezi jednotlivými odběry. Krevní plazma se v těle obnovuje během 24 hodin. Současná česká legislativa však dovoluje plazmu darovat jen jednou za 14 dní. Podle návrhu ODS by se interval měl zkrátit na jeden týden. Česká vyhláška podle občanských demokratů daleko převyšuje aktuálně doporučené minimální limity v nově vydané metodice Rady Evropy. Evropský výbor pro krevní transfuze jako minimální dobu mezi opakovaným darováním plazmy uvádí dokonce 96 hodin. “Česká republika tento limit aktuálně překračuje o 10 dní a snižuje si tak možnost získat dostatek dárců nejen pro léčbu COVID-19. Například v sousedním Německu je tento limit dva dny,” říká europoslankyně Veronika Vrecionová.

„Z krevní plazmy se ale vyrábí i léky, které pomáhají například při léčbě rozsáhlých popálenin, při náročných chirurgických zákrocích včetně transplantací, s léčbou onemocnění jater a plic, při léčbě dětí s HIV nebo pokousaných zvířaty se vzteklinou,“ říká lékař kliniky komplexní onkologické péče Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc. Plazma je také nenahraditelnou surovinou pro výrobu léků na vzácné nemoci, bez kterých se neobejdou tisíce pacientů.

Nově otevřené dárcovské centrum v Brně

Za účelem pomoci získávání krevní plazmy bylo 8. února otevřeno nové dárcovské centrum Plasma Place na Moravském náměstí 249/8 v budově CPI. Provoz byl spuštěn za účasti Mgr. Jiřího Kasaly, MBA, krajského radního pro zdravotnictví a MUDr. Romana Krause, MBA, senátora za ODS. Dárcovské centrum podpořil i Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc. Nové centrum je vybaveno nejmodernějším zařízením. Veškerý provoz podléhá v současné době zpřísněným bezpečnostním opatřením a všechny prostory jsou pravidelně dezinfikovány. „Pod permanentní kontrolu je rovněž zdravotní stav všech zaměstnanců Plasma Place, včetně posuzujících lékařů. Zaměstnanci jsou také průběžně školeni a poučováni o aktuálních opatřeních vlády. Odběru plazmy se tak dárci nemusí bát,“ říká PhDr. Milan Baier, jednatel dárcovského centra Plasma Place.

Striktnější kontrolou pak prochází i samotní dárci, jejichž zdravotní stav je před každým odběrem pravidelně kontrolován a pečlivě monitorován. Dárcům je v odběrných místech k dispozici veškeré hygienické vybavení včetně dezinfekčních přípravků. Návštěva odběrného centra je proto naprosto bezpečná a klienti v centru stráví maximálně 45 minut. Přidanou hodnotou darování krevní plazmy je také pravidelný přehled o svém zdravotním stavu díky lékařským prohlídkám.

Zpravodaj

EK schválila využití vakcíny firmy Moderna v zemích EU

  • 6 ledna, 20217 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Amsterodam/Brusel 6. ledna (zpravodaj ČTK) – Evropská komise dnes schválila podmínečnou registraci vakcíny firmy Moderna v zemích Evropské unie. Unijní exekutiva oznámila povolení již druhé očkovací látky proti covidu-19 v tiskové zprávě. Členské státy budou mít spolu s vakcínou firem Pfizer a BioNTech, kterou již začaly všechny země používat, k dispozici celkem 460 milionů dávek. EU má také dalších jeden a půl miliardy dávek nasmlouváno u dalších čtyř výrobců, jejichž přípravky na schválení teprve čekají.

EK souhlas opřený o podporu všech členských zemí vydala jen několik hodin poté, co vakcínu po zrychleném hodnocení doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). “Tato vakcína nám dává další nástroj k překonání současné krize,” uvedla šéfka agentury Emer Cookeová. EMA bude podle ní nadále monitorovat údaje o bezpečnosti a efektivitě této vakcíny, které jí musí výrobce poskytovat. Agentura doporučila aplikaci vakcíny pro pacienty starší 18 let.

EK v posledních dnech čelila kritice politiků z některých zemí, podle nichž nezajistila dostatek látek pro co nejrychlejší distribuci. Komise to odmítla s odůvodněním, že problém je v současnosti hlavně v nedostatečných výrobních kapacitách. Unijní státy začaly od konce loňského roku různým tempem očkovat první schválenou látkou, které by měly do konce září dostat celkem 300 milionů dávek. Po schválení komisí budou moci začít využívat i druhou vakcínu, které pro ně Brusel v loni podepsané smlouvě zajistil 160 milionů dávek. Do Česka by měly postupně zamířit až tři miliony dávek této látky.

“Budeme mít více než dost bezpečných a efektivních vakcín k ochraně všech Evropanů,” uvedla po dnešním schválení druhé očkovací látky předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová doplnila, že díky druhé vakcíně se “zvýší rychlost” distribuce očkovacích látek po EU. Samotné tempo očkování podle ní závisí na členských státech.

Látka společnosti Moderna má proti přípravku firem Pfizer a BioNTech výhodu v tom, že nemusí být skladována při extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat až k samotným pacientům. I tato vakcína by ovšem pro maximální ochranu měla být podávána ve dvou dávkách, přičemž druhé očkování se má provádět čtyři týdny po prvním. Stejně jako u první v EU již používané vakcíny je podle výrobce účinnost očkovací látky okolo 95 procent.

Podle EMA tyto statistiky potvrdilo testování s účastí 30.000 lidí. Více než devadesátiprocentní účinnost měla vakcína také u rizikových pacientů. Mezi nejběžnější vedlejší účinky očkování patří bolest či otok v místě vpichu, únava, malátnost, zvýšená teplota či bolení hlavy.

Protože byla vakcína schválena podmínečně, musí její výrobce průběžně v následujících dvou letech dodávat další klinická data. Další testy by měly mimo jiné prokázat, jak dlouho vakcína chrání před covidem-19, jak dobře brání závažnému průběhu nemoci, jak účinně chrání pacienty s oslabenou imunitou, děti a těhotné ženy či zda dokáže zabránit i případům nemoci bez příznaků.

Komise podepsala smlouvy na společné nákupy vakcín také s firmami AstraZeneca, Johnson&Johsnon, CureVac a Sanofi-GSK. Nejblíže schválení je látka první jmenované společnosti, kterou už začala nouzově očkovat například Británie. EMA však v prosinci uvedla, že pro její doporučení potřebuje od výrobce další údaje.

kpc mka jd

Zpravodaj

Hygienička: Lidé hlásí 0,72 kontaktu, přísná opatření tak fungují

  • 6 ledna, 202114 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Praha 6. ledna (ČTK) – Lidé nakažení novým typem koronaviru podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové hlásí průměrně 0,72 rizikového kontaktu. Podle ní do dokazuje, že omezili kontakty a opatření fungují. Řekla to na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Podle jiných odborníků kontaktů sice přes Vánoce ubylo, ale reálně jich je víc, zhruba čtyři až pět.

Průměrně 0,72 rizikového kontaktu vychází z dat ze 3. ledna. Hygienici považují za rizikový kontakt takový, který trvá více než 15 minut, lidé jsou k sobě blíž než na dva metry a nemají respirátor.

“Myslím, že fungují ta opatření, která byla přijata. Proto, že jsme ve stupni pět, tak je poměrně nižší míra mezilidských kontaktů,” uvedla Rážová. S tím ale někteří odborníci nesouhlasí. Podle výkonného ředitele Centra pro modelování biologických procesů BISOP, které trasování dlouhodobě sleduje, René Levínského je její prohlášení v přímém rozporu s daty dlouhodobého sociologického šetření Život během pandemie.

Podle jednoho z jeho autorů, sociologa Daniela Prokopa, ze šetření vychází, že před Vánoci se lidé viděli v průměru za týden se 16 lidmi aspoň pět minut. “V průměru odhadují, že asi pět až šest z toho je po dobu minimálně 15 minut a bez roušky,” sdělil ČTK Prokop. U lidí, kteří byli v kontaktu s někým nakaženým, to je podle průzkumu ještě víc. “Hygiena nezjišťuje celý týden, ale jen pár dní zpět. Ale stejně odhadujeme, že by tam lidé měli hlásit v průměru okolo čtyř až pěti kontaktů,” dodal s tím, že přes Vánoce opravdu kontaktů díky omezení pracovních setkání ubylo.

Podle Rážové ale nejsou počty rizikových kontaktů zanesených v systému Chytré karantény konečné také proto, že kontakty v rodině se často neobvolávají a z trasování navíc úplně vypadávají děti.

Podle Prokopa ale lidé kontakty hlásit nechtějí také kvůli tomu, aby je nevystavili riziko ztráty příjmu kvůli karanténě. Podle průzkumu se určitě chce nechat po kontaktu s nakaženým nebo při ztrátě čichu testovat jen třetina pracujících lidí. “Pokud by stát k nemocenské doplácel 5000 korun kompenzujících výpadek příjmů, stouplo to na 47 procent,” doplnil Prokop. Testování a trasování se tak podle něj omezuje hlavně na osoby, které mají kontaktů méně, například seniory. Rozdíly v kontaktech jsou podle něj i mezi údaji z trasování mezi kraji.

Možnost zvýšení nemocenské zmínila na jednání výboru také poslankyně Pirátů Olga Richterová. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) je motivace lidí k dodržování opatření potřeba, ale například na omezení volného pohybu by peníze navíc vliv neměly, spíš naopak.

van mal

Zpravodaj

Pandemie koronaviru – přehled hlavních událostí ze dne 6.1.2021

  • 6 ledna, 20217 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Praha 6. ledna (ČTK) – Výběr dnešních událostí, které se týkají koronavirové krize:

 

Z domova

Rizikový index protiepidemického systému PES k dnešnímu dni klesl z 89 na 86 bodů. Už víc než týden tak odpovídá nejpřísnějšímu, pátému stupni pohotovosti označovanému jako kritický stav, při němž se nákaza šíří komunitně a kapacity nemocnic se blíží svému limitu.

 

Úterní nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Česku byl nejvyšší od březnového začátku epidemie v zemi. Přibylo 17.278 nakažených. Podíl nově zaznamenaných případů nákazy na počtu provedených testů stoupl z pondělních 37 procent na zhruba 41,5 procenta.

 

Rektoři vysokých škol vyzvali vládu, aby v zájmu co nejrychlejšího obnovení běžné výuky zvážila zařazení vysokoškolských pedagogů do přednostní skupiny pro očkování proti covidu-19 jako ostatní učitele.

 

Vysoké počty nově pozitivních jsou podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) odrazem masivního setkávání o Vánocích. Řekl to na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška lze očekávat až 19.000 nakažených denně.

 

O pomoci státu kultuře v době pandemie a o tom, jak stát může zasáhnout, pokud vlastník řádně nepečuje o kulturní památku, mluvili dnes na Pražském hradě prezident Miloš Zeman a ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zeman podpořil potřebu státní podpory kultuře, řekl ministr novinářům po jednání.

 

Zdravotníků, kteří se aktuálně léčí s covidem-19, je zatím méně než ve druhé vlně epidemie, která vrcholila na přelomu října a listopadu. Nakažených je 6405 lidí, z nich 1306 lékařů a 2796 sester.

 

Zmírnění protiepidemických opatření ministerstvo zdravotnictví vládě ve čtvrtek navrhovat nebude, nepodpoří ani otevření skiareálů. Na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

 

Opoziční expertní tým po dnešním jednání s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) věří tomu, že i v pátém, nejvyšším stupni protiepidemického systému PES budou možné například konzultace malých skupin žáků a studentů závěrečných ročníků ve školách.

 

Hlavním nedostatkem v plánu očkování seniorů je to, že se mají sami hlásit on-line, uvedlo centrum BISOP. Radí oslovit seniory po telefonu a dopisem.

 

Ze zahraničí

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila vakcínu firmy Moderna jako druhou očkovací látku proti covidu-19 pro podmínečnou registraci na trhu Evropské unie. Agentura to dnes oznámila na svém webu. Aby mohly unijní země začít po vakcíně firem Pfizer a BioNTech používat i látku americké společnosti, musí její distribuci ještě schválit Evropská komise.

 

Británie poprvé od dubna zaznamenala více než tisíc úmrtí s covidem-19 za den. Potvrzených případů nákazy přibylo za posledních 24 hodin 62.322, což je od počátku epidemie nejvyšší denní přírůstek. V Anglii a Skotsku nyní kvůli zhoršení epidemické situace opět platí plošná uzávěra. V boji s šířením koronaviru zpřísní opatření také Irsko, které se rozhodlo do konce ledna uzavřít školy.

 

Obyvatelé jihoslovenského okresu Nitra, kde žije kolem 160.000 lidí, budou moci od příštího týdne jezdit do práce nebo do přírody jen v případě, že se prokážou negativním výsledkem testu na koronavirus.

 

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa dnes oznámil, že dobrovolně vstoupil do karantény. Prezident byl minulý týden v blízkém styku s člověkem, u kterého se prokázal koronavirus. Portugalsko dnes oznámilo nejvyšší denní přírůstek koronavirové nákazy od začátku epidemie. V desetimilionové zemi se za posledních 24 hodin nakazilo přes 10.000 lidí a 91 infikovaných zemřelo.

 

Švýcarsko se chystá prodloužit svá protiepidemická omezení o pět týdnů, tedy až do konce února. Formální rozhodnutí má být přijato příští týden po konzultacích s kantony. V zemi tak zůstanou dál zavřeny všechny restaurace a kulturní a rekreační zařízení. Švýcarsko, které má 8,5 milionu obyvatel, dnes hlásí 4808 nově nakažených koronavirem a 65 dalších souvisejících úmrtí.

 

Řecká vláda ustoupila pravoslavné církvi a umožnila na dnešní svátek Zjevení Páně otevřít kostely. Proti zpřísnění protiepidemických pravidel protestovaly v pondělí špičky řecké pravoslavné církve. Povolená kapacita kostelů ale byla výrazně omezena. Zpřísněná opatření, která neumožňovala otevřít kostely, začala v zemi platit po vánočních svátcích.

 

Ve Spojených státech v úterý pokračoval nepříznivý vývoj hlavních ukazatelů o epidemii covidu-19, když bylo za den opět nahlášeno přes 3500 úmrtí a okolo 230.000 pozitivních testů na koronavirus. Podle iniciativy The COVID Tracking Project bylo v amerických nemocnicích už více než 130.000 pacientů s covidem-19.

 

Nové saské opatření, které bude od 11. ledna od zahraničních pendlerů dojíždějících za prací z rizikových oblastí, tedy i z České republiky, vyžadovat dva koronavirové testy týdně, vyvolává nevoli zaměstnavatelů i zaměstnanců. Jádrem sporu je otázka plateb za rozbory, Sasko totiž náklady přesouvá na bedra zaměstnanců.

 

Čínské úřady uzavřely metropoli provincie Che-pej poté, co se v oblasti objevilo 117 nákaz koronavirem. Dálnice směřující do jedenáctimilionového Š’-ťia-čuangu byly zablokovány, mimo provoz je i terminál pro dálkové autobusy. Lidé, kteří by chtěli město opustit vlakem nebo letadlem, musí předložit negativní test na koronavirus. Výuka ve všech školách ve městě byla přerušena.

 

Kvůli pandemii covidu-19 bylo odloženo slavnostní udílení hudebních cen Grammy. Ceremonie se tak v Los Angeles neuskuteční v původně plánovaném termínu 31. ledna a jako nový termín byl stanoven 14. březen.

 

Ekonomika

Britský řetězec Marks & Spencer vstoupil na on-line tržiště Mall, kde nabízí své oblečení včetně spodního prádla a doplňky. Nabídka Mall.cz se díky partnerskému prodeji nově rozšířila i o další známé značky jako Under Armour, GAP, Vans nebo Dakine.

 

Program COVID kultura II na pomoc lidem podnikajícím v kultuře k dnešnímu dni eviduje 5934 žádostí za 819 milionů korun. Z toho 5002 žádosti za 300 milionů korun podaly osoby samostatně výdělečně činné, 932 žádosti podali podnikatelé, kteří žádají celkem o 519 milionů korun.

 

Prodej automobilů v Číně se v loňském roce snížil o 1,9 procenta na 25,27 milionu vozů. Čínský automobilový trh začátkem roku tvrdě zasáhly dopady šíření nového koronaviru, později se ale poptávka zotavila. Celoroční pokles prodeje aut v Číně je tak relativně mírný.

 

Ztráta lyžařských areálů do 10. ledna bude podle Asociace horských středisek (AHS) činit miliardu až 1,2 miliardy korun. Kompenzace státu jsou nedostatečné, neodráží sezonnost provozů. Schválené náhrady jsou ve srovnání se zahraničím zhruba desetkrát nižší, skiareálům tak příliš nepomohou. Krachu mnoha středisek lze předejít jejich otevřením, ideálně od 9. ledna.

 

ČTK

Zpravodaj

Rada postižených: Strategie očkování nepamatuje na handicapované

  • 4 ledna, 20217 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Praha 4. ledna (ČTK) – Vládní očkovací strategie nepamatuje na lidi s vážným postižením, o které se starají doma jejich blízcí, uvedla Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). Kvůli zdravotnímu omezení se řada z nich nemůže k očkování sama dostavit. Rada vyzývá k zařazení handicapovaných a jejich pečujících mezi přednostní skupiny očkovaných a k urychlené přípravě plánu pro podání vakcíny v domácnostech. Podle odhadu by se to mohlo týkat asi 100.000 lidí. NRZP to uvedla v dopise ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO) a v připomínkách ke strategii, které poskytla ČTK. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Podle rady strategie neřeší očkování lidí, kteří jsou závislí na pomoci ostatních a žijí doma. Rada zmiňuje ty, kteří pobírají dva nejvyšší příspěvky na péči, tedy čtvrtý a třetí stupeň této podpory od státu. Je jich kolem 140.000. Rada odhaduje, že zhruba 90.000 z nich žije doma. Omezené možnosti se k očkování dostavit by mohly mít pak dvě třetiny. “To je asi 60.000 osob. Nelze přesně určit, jaký počet těchto osob bude mít zájem se nechat očkovat. Domníváme se, že u této skupiny lze očekávat vyšší procento zájmu,” uvedla rada. Spolu s handicapovaným doporučuje naočkovat i jeho pečujícího. Celkem počítá asi se 100.000 osobami.

Rada v dopise ministrovi píše, že ji dostupné informace o očkování znepokojují. “Nejenže jsme nezaznamenali jedinou zmínku o způsobu očkování osob, které se nebudou moci dostavit do očkovacích center, ale i počet dávek vakcíny a rychlost očkování v nás vyvolává vysokou nedůvěru,” uvádí rada. Podle ní lidé s vážným postižením patří mezi nejrizikovější skupinu. “Jsou od března loňského roku prakticky uzavřeni ve svých domácnostech,” podotkla NRZP.

Podle vládní strategie by v lednu mělo mít Česko asi 358.000 dávek pro 179.000 lidí. Očkovat je nutné dvakrát. V únoru by to pak mělo být asi 640.000 dávek pro 320.000 osob. Vakcínu mají dostat zdravotníci z nemocnic, hospitalizovaní pacienti nad 65 let a s chronickými chorobami, praktici a sestry, klienti a pracovníci domovů seniorů, vojáci, hasiči, hygienici a policisté.

“Vychází nám, že do konce ledna 2021 se na mnoho lidí z výše uvedených skupin očkovací látka nedostane, a to ani při šesti odběrech z lahvičky očkovací látky. V těchto počtech není vůbec pamatováno na občany s těžkými zdravotními obtížemi, o které pečují jejich pečující,” píše rada.

Rada zmiňuje také rychlé očkování v jiných zemích. Jmenuje Izrael či Británii. Vyzvala ministra, aby Česko urychleně jednalo s dalšími výrobci o dodávkách vakcín a resort zdravotnictví co nejdřív připravil plán očkování postižených a jejich pečujících. NRZP nabízí pomoc při vybudování očkovacího systému v domácím prostředí. Zmiňuje mobilní týmy i zapojení praktiků. Praktický lékař by postiženého a jeho pečujícího o očkování informoval. Pokud by o ně měli zájem, nahlásil by je s potřebnými údaji o zdravotním stavu mobilnímu týmu. Ten by pak vakcínu podal v domácnosti, navrhla rada.

ktk rot

 

 

 

Zpravodaj

Antigenních testů bylo provedeno od listopadu téměř 830.000

  • 4 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Praha 4. ledna (ČTK) – Antigenních testů na covid-19 bylo od listopadu do 3. ledna provedeno téměř 830.000. Nejvíc jich podle zveřejněných dat bylo 21. prosince, kdy se takto nechalo vyšetřit více než 46.000 lidí. Za prosinec byla pozitivita antigenních testů přes pět procent, odhalily přes 26.700 nakažených. Z nich přes 10.300 bylo bez příznaků. Za stejnou dobu od začátku listopadu bylo PCR testů vyhodnocovaných v laboratoři přes 1,5 milionu. Od začátku epidemie loni v březnu to bylo více než 3,8 milionu.

V listopadu tvořily antigenní testy zhruba čtvrtinu všech testů, v prosinci přes 40 procent. Zároveň s tím ale klesá podíl testů nařízených praktickými lékaři a hygieniky. V říjnu lékaři poslali na vyšetřených 56 procent testovaných a hygienici 19 procent, v prosinci to bylo 39 a 13 procent. Preventivní a dobrovolné testy, většinou antigenní, tvořily poslední měsíc roku 43 procent. Pozitivní výsledek mělo v prosinci zhruba 30 procent lidí, kteří šli na test se žádankou od lékaře, a 20 procent od hygieniků.

Lidé s podezřením na nákazu novým typem koronaviru se od začátku epidemie vyšetřovali většinou metodou PCR, která počítá se zpracováním vzorku z nosohltanu v laboratoři. Metoda je podle odborníků velice přesná a citlivá, může ale odhalit virus i ve chvíli, kdy už nakažený není infekční. Postupně se tak upustilo od ukončování izolace nakaženého testem, povinnost skončila od září. Izolace nakažených se také zkrátila ze 14 na deset dní u lidí, kteří neměli poslední tři dny příznaky.

Na PCR test posílá nakažené z příznaky většinou praktický lékař, krajská hygiena ho může nařídit lidem, kteří byli s někým nakaženým v kontaktu. Je možné si také test zaplatit bez žádanky od lékaře či z hygieny, potřebný je například pro cestování.

Od listopadu se začalo testovat také antigenními testy, které jsou sice méně přesné, ale levnější. PCR test pro samoplátce stál ještě na jaře i několik tisíc korun, v květnu pak tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) stanovil maximální cenu na 1756 korun včetně úhrady odběru. Stejnou částku pak hradily i zdravotní pojišťovny za test, který nařídil lékař nebo krajská hygiena. Už tehdy některé laboratoře argumentovaly tím, že se jim pak testovat nevyplatí. Od letošního roku stanovily pojišťovny cenu na 1109 korun pro laboratoř a 167 korun za odběr z nosohltanu.

Se vzorkem z nosohltanu pracuje i antigenní testování. Metoda ale nevyžaduje zpracování v laboratoři, je tedy levnější a rychlejší. Výsledky ale nemusí být podle odborníků vždy tak přesné jako u PCR testu, pozitivní výsledky u lidí bez příznaků se tak ještě laboratorně potvrzují. Za antigenní test pojišťovny platí zhruba 350 korun.

V polovině listopadu začala testovat lůžková zařízení sociálních služeb, zejména domovy pro seniory. Test museli pravidelně podstupovat klienti i zaměstnanci, v současné době se už testují jen zaměstnanci. Od začátku prosince se mohli nechat antigenním testem dobrovolně otestovat pedagogičtí pracovníci, od 16. prosince pak i další veřejnost. Opakovat test je možné jednou za pět dní. Testují se také například sportovci z nejvyšších soutěží.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) test doporučoval zejména před návštěvou starších příbuzných během vánočních svátků. Původně mělo plošné antigenní testování skončit 15. ledna, bude ale pokračovat. Podle ministerstva se osvědčilo zejména pro odhalování nakažených bez příznaků.

 

Antigenní a PCR testování na covid-19 od října do prosince 2020:

Říjen 2020Listopad 2020Prosinec 2020Celkem
PCR testy944.689752.530724.4132,421.632
– z nich pozitivní:264.336 (28 %)182.847 (24,3 %)182.029 (25,1 %)629.212 (25,8 %)
AG testy0267.507535.079799.415
– z nich pozitivní:05352 (2 %)26.753 (5 %)32.078 (4 %)
CELKEM testů:944.6891,020.0371,259.4923,221.047
Testy nařízené lékařem524.399 (56 %)420.967 (41 %)487.189 (39 %)1,432.555 (44 %)
Nařízené KHS181.038 (19 %)177.617 (17 %)165.433 (13 %)524.088 (16 %)
Preventivní a plošné testování129.606 (14 %)358.249 (35 %)542.305 (43 %)1,030.160 (32 %)
Ostatní109.646 (12 %)63.204 (6 %)64.565 (5 %)237.415 (7 %)
Pozitivní výsledek:264.336188.199208.782661.317
– z nařízených lékařem:178.419 (34 %)124.855 (30 %)149.005 (30 %)452.279 (32 %)
– z nařízených KHS:46.593 (26 %)42.149 (24 %)33.175 (20 %)121.917 (23 %)
– z preventivních a plošných testů:19.286 (15 %)13.454 (4 %)16.420 (3 %)49.160 (5 %)
– bez příznaků z pozitivních PCR142.762 (54 %)98.076 (54 %)74.655 (41 %)315.493 (50 %)
– bez příznaků z AG testů (potvrzeno PCR)02596 (48 %)10.311 (39 %)12.907 (43,5 %)

zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, ÚZIS

* z celkového počtu testů

van snm

Zpravodaj

Znepokojivý počet zdravotníků v USA odmítá očkování proti covidu

  • 4 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Washington 4. ledna (ČTK) – Přestože počet obětí s covidem-19 v USA rychle stoupá, překvapivě vysoké procento lékařů, zdravotníků a dalších pracovníků v přední linii boje proti koronaviru váhá s očkováním, anebo ho přímo odmítá. A to navzdory jasným vědeckým důkazům, že jsou vakcíny bezpečné a účinné, napsal Forbes.

Zdravotníci a pracovníci v přední linii dostali přednostní možnost očkování. Nedávný průzkum nadace Kaiser Family Foundation ovšem zjistil, že 29 procent zdravotníků s přijetím vakcíny váhá. Odvolávají se přitom na obavy z možných vedlejších účinků či nedůvěru k vládním ujištěním, že je vakcína bezpečná.

Začátkem tohoto týdne prohlásil guvernér státu Ohio Mike DeWine, že ho znepokojuje relativně nízký počet zaměstnanců domovů s pečovatelskou službou, kteří se rozhodli přijmout vakcínu. Podle jeho slov to zhruba 60 procent zaměstnanců odmítlo.

Doktor Josepf Varon, šéf jednotky intenzivní péče v houstonském zdravotním středisku United Memorial Medical Center v prosinci řekl, že ho více než polovina sester pracujících na této jednotce informovala, že se očkovat nenechají.

Průzkum mezi newyorskými hasiči zjistil, že 55 procent z nich se nechce nechat očkovat. List Los Angeles Times koncem minulého týdne informoval, že oficiální činitelé v kalifornském Riverside museli rozhodnout, kam mají přesměrovat nevyužité dávky vakcíny poté, co ji odmítlo odhadem 50 procent zaměstnanců v první linii.

Zaměstnanci v první linii ve Spojených státech jsou disproporčně černošského nebo hispánského původu. Právě na této části populace si pandemie vybírá vysokou daň – tam, kde existují dostupné údaje o etnicitě obětí, uvádějí statistiky, že černoši a hispánci tvoří 65 procent obětí s covidem-19, napsal Forbes.

Podle prosincového průzkumu institutu Pew Research Center je skepse vůči očkování nejvyšší mezi černošskými obyvateli, z nichž méně než 43 procent uvedlo, že by se rozhodně či pravděpodobně nechali očkovat.

Doktor Nikhila Juvvadi z chicagské nemocnice Loretto uvedl, že “neexistuje transparentní přístup u farmaceutických firem, výzkumných skupin a občas i vlády ohledně toho, kolik lidí z černošské a hispánské komunity bylo do výzkumu vakcín zapojeno.

dk šeb

Zpravodaj

FN Ostrava dnes první den očkovala vakcínou proti covidu-19

  • 29 prosince, 202030 prosince, 2020
  • by andrlovak1

Ostrava 29. prosince (ČTK) – Ostravská fakultní nemocnice má za sebou první den očkování proti covidu-19. Nemocnice má k dispozici 140 ampulí, tedy 700 dávek vakcíny, které v noci dorazily z Brna. První se nechávali očkovat zaměstnanci nemocnice, řekla ČTK mluvčí nemocnice Iva Piskalová. Dodala, že dnes podstoupilo vakcinaci přes 240 lidí.

Očkování začalo okolo 08:30. Prvním očkovaným byl přednosta Kliniky infekčního lékařství Luděk Rožnovský. “S očkováním jsem neotálel. Když denně vidíte, co koronavirus dokáže s lidským organismem udělat, tak se nemůžete rozhodnout jinak,” uvedl Rožnovský po aplikaci vakcíny. Následovala jej vrchní sestra téže kliniky Šárka Kumorová a poté další lékaři a zdravotníci z oddělení, která pečují o pacienty s covidem.

“Máme čtyři očkovací místa, takže budeme očkovat, co to půjde,” řekla Piskalová. Zdravotníci musejí dodržovat rozestupy a další hygienická opatření. Očkování bude pokračovat podle ní ve středu a ve čtvrtek, kdy by měly do Ostravy dorazit další vakcíny. Dosavadní dodávka je určena jen pro fakultní nemocnici. Zásilku, kterou nemocnice očekává 31. prosince, bude postupně převážet i do dalších nemocnic.

FNO při očkování postupuje podle seznamu priorit. Jsou v něm zdravotníci, kteří pracují s pacienty pozitivně testovanými na covid-19, tedy pracovníci z infekční kliniky, ARO či léčebny dlouhodobě nemocných. “Seznam se stále aktualizuje. V tuto chvíli je na něm asi 350 lidí,” doplnila Piskalová.

Původně chtěly nemocnice v kraji zahájit očkování v pondělí, nedorazila ale vakcína. Hejtman Ivo Vondrák (ANO) posléze prohlásil, že první dávka bude v kraji až 31. prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale ještě v pondělí večer v televizi Nova uvedl, že v ostravské fakultní nemocnici se bude očkovat od úterního rána a do Ostravy se v noci převeze 840 dávek z Brna.

Firma Pfizer, která je se společností BioNTech výrobcem první očkovací látky schválené pro použití v Evropské unii, v pondělí uvedla, že dodávku do evropských států zpozdily potíže s logistikou.

Vondrák už dřív řekl, že nejdřív má být očkováno 17.000 zdravotníků a asi 10.000 pracovníků v sociálních službách. Pak by se měla začít očkovat veřejnost. Očkovat by se mělo hlavně v 17 nemocnicích v kraji.

Koronavirová situace v kraji je aktuálně nejhorší v zemi. Index protiepidemického systému PES je druhý den na 79 bodech, což je o osm bodů víc než republikový průměr. Podle takzvané chytré karantény se v kraji od počátku pandemie nakazilo 79.899 lidí. K neděli bylo v evidenci aktuálně 15.270 lidí s prokázanou nákazou.

vpl dvc sd dr

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4 5 6

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS