Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Laboratoř v Brně eviduje 16 pozitivních vzorků na covidovou variantu…

  • 23 prosince, 2021
  • by andrlovak1

Šerý uvedl, že laboratoř dokončila analýzy vzorků a má 16 pozitivních případů. “Činí to 5,4 procenta ze všech pozitivních vzorků,” uvedl Šerý. Dodal, že výsledky dnes laboratoř automaticky pošle ve zprávě klientům. Ředitelka protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek ČTK řekla, že hygienici dnes obdrželi z laboratoře hlášení o 16 osobách. “Většina z ohniska je v Adamově, pak je ohnisko v Pohořelicích a další se nyní ověřují a trasují,” uvedla Ciupek.

 

Šest nových případů za poslední dva dny objevila i Fakultní nemocnice Brno, která tak omikron zjistila už u 23 lidí. “Z šesti nových případů nikdo neudává příznaky,” řekla ČTK mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Čtyři případy byly z Pohořelic, po jednom z Adamova a Brna.

 

Prvními nakaženými v kraji, které nemocnice zjistila v první polovině prosince, byly dvě zdravotní sestry z plicního oddělení. Dále se nákaza objevila u dvou dětí jedné z nich, poté také v adamovské základní škole. Zařízení ale zjistilo nakažené kromě Brna a Adamova také v Humpolci nebo Pohořelicích.

 

Prvním potvrzeným případem nákazy omikronem v České republice byla koncem listopadu žena z Liberce, která se vrátila z Afriky. Druhým potvrzeným případem byl člověk s úzkým kontaktem na tuto ženu.

 

Variantu omikron, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli potenciálně vyšší nakažlivosti zařadila mezi znepokojivé typy koronaviru, poprvé zaznamenali 9. listopadu v Jihoafrické republice. Podle expertů je omikron třikrát až čtyřikrát nakažlivější než dosud dominantní varianta delta.

 

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) očekává, že v Česku bude omikron v populaci dominantní kolem poloviny ledna. Před “výrazným a prudkým nárůstem” nových případů koronaviru způsobených variantou omikron v úterý varoval ředitel Světové zdravotnické organizace pro Evropu (WHO) Hans Kluge. Podíl omikronu na celkovém počtu nakažených roste v řadě zemí a budí obavy vlád. Omikron už je dominantní v Dánsku, Portugalsku, Británii a Spojených státech, ve Francii představuje třetinu případů.

České zdravotnictví

Ve Fakultní nemocnici Brno mají dva zaměstnanci variantu covidu…

  • 9 prosince, 20219 prosince, 2021
  • by andrlovak1

Oba zaměstnanci jsou z plicního oddělení a podle Plaché nebyli nikde v zahraničí. “Očekáváme podle našich informací, že těchto případů omikronu bude přibývat,” uvedla bez podrobností Plachá.

 

Nemocniční náměstek Ondřej Ludka uvedl, že nemocnice poslala vzorky ještě na ověření. “Varianta se tu objevila, je bohužel velmi nakažlivá. Uvidíme, co to udělá. Populace se promoří a objeví se další, je to přirozený vývoj nemoci,” řekl Ludka.

 

Česko dosud mělo dva oficiálně potvrzené případy omikronu. První byla žena z Liberce, druhým člověk s úzkým kontaktem na tuto ženu. Variantu omikron, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli potenciálně vyšší nakažlivosti zařadila mezi znepokojivé typy koronaviru, poprvé zaznamenali 9. listopadu v Jihoafrické republice.

 

Aktuálně

Pražské nemocnice přijaly pacienty s covidem-19 převážené z Brna

  • 25 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Kolona sanitek s 15 pacienty s covidem-19 vyrazila z brněnských fakultních nemocnic do Prahy kolem 10:00. “Deset pacientů z Fénixe předají záchranáři ve FN Motol a FN Bulovka v tomto pořadí a kolegové od Asociace samaritánů ČR dalších pět ve VFN,” uvedla pražská zdravotnická záchranná služba. Prvních pět pacientů vyložili záchranáři podle mluvčí Pavlíny Dankové v Motole po poledni.

 

Dalších pět z Fénixe bylo vykládáno podle mluvčí Evy Libigerové kolem 13:00 na Bulovce. Po poledni postupně přijímali pacienty přivážené sanitkami Asociace samaritánů ČR podle mluvčí Marie Heřmánkové také ve VFN. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje na facebooku uvedla, že další dva pacienty, kteří vyžadují umělou plicní ventilaci, převezla do VFN a Nemocnice Na Homolce. Plánované přijetí jednoho pacienta na ARO potvrdila ČTK mluvčí Homolky Martina Dostálová.

 

“O dalších možných hospitalizacích covid pozitivních pacientů jednáme s národním koordinátorem intenzivní péče (…) a situace může být v odpoledních hodinách už zase úplně jiná,” napsala dopoledne ČTK. S transportem pacientů na umělé plicní ventilaci pomáhá také vrtulník ze základny Letecké záchranné služby z Líní u Plzně. Prvního pacienta v Motole předával kolem 13:00, dalšího tam podle vyjádření na twitteru čekají ve večerních hodinách.

 

Podle posledních dat je v nemocnicích 5886 pacientů s covidem-19, z nich 848 je ve vážném stavu na jednotkách intenzivní péče (JIP). Kritická je situace zejména v moravských krajích. Podle dat o kapacitách zdravotní péče mají volnou jen asi čtvrtinu standardních lůžek. Ve Zlínském kraji je jich dostupných 27 pro covidové pacienty a devět s umělou plicní ventilací, v Olomouckém kraji 60 a sedm ventilovaných, v Moravskoslezském 113 a 25 ventilovaných a v Jihomoravském 216 a 21 ventilovaných. V celém Jihomoravském kraji je v nemocnicích 900 pacientů s covidem-19, což je z krajů nejvíc.

 

Počet převážených

Podle ZZS jsou v posledních týdnech výrazně vyšší i počty převážených do nemocnice v Praze. Za listopad jich bylo více než 1700, což je více než dvojnásobek proti celému říjnu a trojnásobek proti září. Před rokem v listopadu jich bylo přibližně tisíc.

 

“Aktuální počty transportů do nemocnic jsou vysoké, oproti předchozím vlnám je ale patrné, že u očkovaných pacientů je průběh onemocnění podstatně méně závažný,” uvedl ředitel ZZS Petr Kolouch.

 

Poprvé začali převážet pražští záchranáři pacienty s covidem-19 loni 12. listopadu, kdy transportovali deset pacientů z Benešova do Prahy. Za první pololetí letošního roku bylo hromadných převozů sedm. Pět desítek pacientů na jaře přepravovala letecká záchranná služba.

 

Nejvyšší počty pacientů byly v nemocnicích v polovině března. Hospitalizovaných s covidem-19 bylo přes 9500 a na JIP přes 2000. Současná rekordní čísla nově pozitivních osob se ale v nemocnicích podle odborníků teprve projeví zhruba za dva týdny. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula v úterý řekl, že očekává podobné počty pacientů v nemocnicích jako v jarní vlně, možná i vyšší. Ředitelé a primáři z nemocnic ale upozorňují na to, že personál je frustrovaný a současné vypětí snáší hůř než na jaře.

Prevence a léčba

Nemocnice v Brně kvůli covidu eviduje zvýšený zájem o lék firmy…

  • 28 října, 202127 října, 2021
  • by andrlovak1

Nemocnice dala od dubna lék zhruba 300 lidem. Nyní má uzpůsobenou kapacitu na podání látky 25 lidem denně, upravuje ale další prostory, aby mohla kapacitu navýšit. Podle Plaché nemocnice letos dostala 6000 dávek léku firmy Regeneron. Části pacientů už ho podala nebo lék rozdala. “Devět odborných společností se pak dohodlo, že pro potřebu zastavení viru stačí jen polovina dávky, což schválilo i ministerstvo zdravotnictví. Má to stejné účinky. Proto se nám dávky zdvojnásobily a máme jich nyní 9000,” uvedla Plachá.

Lidé, kteří mají příznaky nákazy, by měli monoklonální látky dostat nejlépe do týdne, maximálně do 10 dnů. “Protilátky jsou prevencí před šířením viru v těle. Pokud už by byl virus kompletně rozšířený, pacientovi už to dát nemůžeme, protože by se mu mohlo přitížit,” řekla Plachá.

Lék je vhodný pro pacienty starší 12 let s váhou nejméně 40 kilogramů, u nichž existuje vysoké riziko zhoršení zdravotního stavu. Týká se to pacientů po transplantaci, s onkologickým, hemato-onkologickým či autoimunitním neurologickým onemocněním, s cukrovkou obou typů nebo lidí s vysokou obezitou.

Nemocnice má nyní 49 pacientů s koronavirem na standardních odděleních a 15 na jednotkách intenzivní péče. “Více než třetina hospitalizovaných je očkovaná, jsou to ale převážně starší lidé. Zbytek je neočkovaný,” dodala Palchá. Mladší hospitalizovaní podle ní očkovaní nebývají.

 

České zdravotnictví

Nová městská nemocnice v Brně by mohla být do roku…

  • 10 září, 2021
  • by andrlovak1

Město nyní provozuje jak Úrazovou nemocnici, tak Nemocnici Milosrdných bratří, které jsou vzdálené několik kilometrů. Novou nemocnici původně plánovalo na Kraví hoře, ale kvůli vlně odporu občanů nebo hvězdárny sídlící na Kraví hoře město ustoupilo a nyní zvažuje lokalitu v Komárově nebo v Technologickém parku. Podle Brna by na rozdíl od stávajících dvou zařízení nový objekt umožnil koncentrovat všechny provozy v jednom místě, čímž by se zefektivnilo poskytování zdravotních služeb. Projekt by nabídl i 100 nových lůžek s ohledem na to, že kapacity přestávají stačit.

Přesná cena stavby zatím není známá. “Zatím není provedená architektonická studie a navíc pohyb cen ve stavebnictví je extrémně dynamický a rozkolísaný. Jisté ovšem je, že to bude v jednotkách miliard korun. Čím dříve se začne stavět, tím levnější tento projekt bude. Odhadovaná doba realizace je šest až deset let,” uvedl Piler. Podle něj by nová budova měla přinést ročně provozní úspory v desítkách milionů korun.¨¨

Finance a rozmístění

Na financování stavby by se mohlo podle Pilera podílet několik subjektů, a to město, kraj, obě nemocnice, také stát prostřednictvím různých ministerstev, zdravotní pojišťovny, ale také soukromé zdroje.

Nemocnice by měla mít několik nadzemních a jedno podzemní podlaží. V podzemí budou technické a personální provozy, nad nimi urgentní příjem, lékárna, restaurace, ale i ředitelství, administrativa a laboratoře. V dalších patrech budou provozy akutní medicíny jako operační sály a lůžkové jednotky, ale také porodnice, kde by měla být podle Pilera kapacita asi 2000 porodů ročně. Střecha bude mít heliport.

 

České zdravotnictví

Brněnské městské nemocnice chtějí koupit přístrojové vybavení za 290…

  • 2 září, 20219 září, 2021
  • by andrlovak1

Nemocnice požádaly o dotaci z programu Evropské unie REACT–EU, vypsanému na pomoc v boji s nemocí covid-19 a zvýšení odolnosti při podobných hrozbách. Brněnské nemocnice chtějí nově vybavit jednotky intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitační oddělení, operační sály či diagnostická pracoviště. Jedná se o přístroje pro operační sály, například laparoskopická věž, nebo kompletní operační stoly s příslušenstvím i mikroskopy a centrifugy pro laboratoře.

“Dříve než bude schválena samotná dotace, poskytneme nemocnicím finanční výpomoc z Fondu kofinancování projektů, která bude následně vrácena,” uvedla primátorka města Markéta Vaňková (ODS). Město takzvaně předfinancuje dotaci, aby nemocnice už mohly začít s obnovou daných pracovišť. Dotace pokryje 100 procent nákladů na pořízení nového vybavení nemocnic.

Nemocnice Milosrdných bratří žádá o 147 milionů korun. Brno nemocnici v první fázi pomůže s budováním nového přístrojového vybavení, například operačních sálů či oddělení JIP a ARO, částkou 95 milionů ve dvou splátkách. “První by měla být poskytnuta již v říjnu, aby se mohl projekt rozběhnout. Druhá část bude vyplacena v březnu příštího roku. Rychlá pomoc z naší strany je důležitá i proto, že se nemocnice potýká s nevyhovujícím stavem některých přístrojů, které spadají do dotační výzvy. Je tedy nutné, je pořídit ihned,” uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

Projekt Úrazové nemocnice se týká modernizace přístrojového vybavení oddělení souvisejících s následnou péčí po urgentním přijetí pacientů. Náklady jsou vyčísleny na 140 milionů. “Úrazové nemocnici poskytneme pomoc ve výši 85 milionů v říjnu tohoto roku. Obě nemocnice by měly návratné půjčky vrátit nejpozději do 30. září 2024,” doplnil Hladík.

Česko může získat z programu REACT-EU až 18,4 miliardy korun. Peníze mají přispět na rozvoj a modernizaci nemocnic, hygienických stanic nebo péče o pacienty s rakovinou a seniory.

Prevence a léčba

Odborníci z Brna nabízí prohlídky se zaměřením na nemoci jako…

  • 3 srpna, 2021
  • by andrlovak1

Preventivní prohlídky nabízí tým Kardiovize. “Podle výsledků studie Kardiovize přibližně 60 procent dospělé populace v Brně splňuje kritéria pro zahájení intervenčních programů životního stylu v rané fázi onemocnění. Naše centrum může přispět k detekci a stratifikaci rizikových subjektů a poskytnout účinné intervence,” uvedl vedoucí týmu Juan Pablo Gonzalez Rivas.

Účinné intervence v ranných stadiích nemocí zabraňují vzniku komplikací a jsou určené pro lidi s obezitou, zvýšenou hladinou cukru v krvi, zvýšeným krevním tlakem nebo cukrovkou druhého typu. “Nezdravý životní styl je příčinou většiny častých onemocnění na celém světě. Nezdravé stravování, nedostatečná fyzická aktivita, užívání tabáku a nadměrná konzumace alkoholu jsou hlavními hnacími silami nepřenosných nemocí. Medicína životního stylu nabízí příležitost předcházet těmto chorobám a komplikacím v počátečních fázích,” řekl Gonzalez Rivas.

Bližší informace najdou zájemci na webu nebo mohou přímo kontaktovat odborníky z Kardiovize na telefonních číslech 549 185 592, 603 299 683 či na mailu infokardiovize@fnusa.cz.

Zpravodaj

Vědci z Brna se více zaměří na prevenci cukrovky

  • 18 března, 2021
  • by andrlovak1

Brno 18. března (ČTK) – Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se zaměří na prevenci cukrovky. Jde o nemoc, kterou trpí každý dvanáctý Čech, cukrovka je čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí v ČR. Navíc jde o jednu z chorob, které můžou způsobovat vážné komplikace při onemocnění covid-19, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Problémem je podle vědců skutečnost, že pacientům je cukrovka často diagnostikována až v pozdějších stadiích onemocnění. Existuje přitom podle nich řada rizikových faktorů, které mohou k rozvoji nemoci přispět a kterým lze předcházet právě prevencí. Nejvyšší stupeň rizika je takzvaný prediabetes, což je mírné zvýšení hodnot glukózy nad normální hodnotu. Pacienti s touto diagnózou mají trvale vysoké riziko (až 70 procent) rozvoje cukrovky 2. typu, která se může objevit kdykoli. A právě období prediabetu je podle vědců ideální čas pro účinnou kampaň prevence a informovanosti obyvatel o nebezpečí, které je může potkat.

Právě informace ale podle vědců v širší populaci chybějí. “Například v Brně zatím neexistuje program prevence cukrovky a navíc je obtížné nějaký nastavit, pokud osm z deseti lidí riziko spojené s prediabetem ignoruje,” uvedl Juan Pablo Gonzalez Rivas, vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC.

Při hodnocení více než 2000 obyvatel Brna a blízkého okolí ve věku 25 až 64 let vědci z Kardiovize zjistili, že téměř 65 procent z nich má vysoké riziko rozvoje cukrovky 2. typu v následujících letech. V současné době tak pracují na preventivní strategii, která by cílila právě na tuto rizikovou skupinu. Půjde podle nich o kombinaci důležitých změn, které povedou ke zlepšení životního stylu. Nejprve se vyhodnotí současný stav jedince, například pohybová aktivita, zdravotní anamnéza či stravovací návyky a na základě toho se stanoví riziko rozvoje diabetu 2. typu. Poté bude následovat konzultace s lékařem, nutričním poradcem a trenérem za účelem sestavení individuálního plánu. Cílem bude motivovat pacienta ke snížení váhy a obecně zlepšit jeho zdraví a kvalitu života.

“V červenci plánujeme provést pilotní studii, poté již chceme mít k dispozici finální verzi preventivního programu pro dobrovolníky,” uvedl Gonzalez Rivas. Doplnil, že pokud se to podaří v lokálním měřítku, vědci by rádi tento program rozšířili pro celou českou populaci.

Při cukrovce organismus není schopen produkovat dostatečné množství inzulínu. Většina jídla, které člověk zkonzumuje, je v těle rozložena na jednoduchý cukr – glukózu. Lidské tělo glukózu využívá jako zdroj energie. Glukóza je v těle transportována krví. Aby buňky mohly glukózu z krve využít, potřebují k tomu právě inzulín. Bez tohoto hormonu tedy buňky nemohou získat energii z potravy. Lidé s cukrovkou nemohou využívat svou krevní glukózu, což vede k vzestupu hladiny cukru v krvi a dalším závažným důsledkům, jako například postižení zraku, onemocnění ledvin či postižení nervů, oběhového systému a dalších. Existují dva hlavní typy cukrovky, přičemž přibližně 95 procent pacientů trpí cukrovkou 2. typu.

 

Zpravodaj

Práce v nemocnici je náročná, říká voják, který pomáhá v Brně

  • 16 března, 2021
  • by andrlovak1

Brno 16. března (ČTK) – S pacienty s covidem-19 pomáhá ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně na anesteziologicko resuscitační klinice (ARK) armádní zdravotník Lukáš Slejška. Čtyřiatřicetiletý voják zažil i misi v Afghánistánu, nyní spolu se zdravotní sestrou obstarává hygienickou péči, převazuje rány, pracuje s ventilátorem. “Je to velmi náročná práce, a to jak fyzicky, tak psychicky,” uvedl Slejška. Nemocnice se stará o 136 pacientů s koronavirem, 15 je na ARK na umělé plicní ventilaci.

Voják v nemocnici původně pomáhal na urologickém oddělení, kde na nakažené pacienty nenarazil. Od ledna ale začal působit u covid pacientů na anesteziologicko resuscitační klinice, kam nastoupil kvůli povinné stáži. “Poskytuji tady ošetřovatelskou péči. Vždy jsem tu přidělen k sestře a staráme se o jednoho nebo dva pacienty na boxu. Konkrétně se jedná o hygienickou péči, obsluhování lineárních dávkovačů, infuzních pump, práci s ventilátorem, péči o invazivní vstupy, převazy ran, polohování a podobně,” řekl Slejška.

Nikdy předtím na oddělení takového typu nepracoval. “Teprve se zaučuji a snažím se neudělat více škody než užitku. Je to velmi náročná práce, a to jak fyzicky, tak psychicky. O to víc v této době, kdy je nezbytné dodržovat přísná protiepidemická opatření stran covid-19,” uvedl voják.

Původně pracoval jako zdravotní sestra a po šesti letech v nemocnici vstoupil do armády, kde dostal funkci zdravotníka obvaziště. “Znamená to, že v případě bojové operace jsme první zdravotnickou etapou disponující lékařem. Jsme mobilní pracoviště, které má za úkol zabezpečit základní životní funkce vojáků a v případě potřeby je odsunout na pracoviště vyššího typu,” objasnil Slejška.

Na přelomu let 2018 až 2019 absolvoval misi v Afghánistánu na základně Bagram. “Nejnáročnější byla situace, kdy na naši patrolu zaútočil sebevražedný atentátník ve vozidle naplněném výbušninami. Následkem výbuchu se jedno naše obrněné vozidlo převrátilo. Během incidentu bylo raněno pět vojáků, z toho jeden těžce,” uvedl Slejška. Podle něj je práce v zahraniční operaci diametrálně odlišná od práce v nemocnici. “Nelze to ale srovnávat. Na misi je velké riziko, že vás někdo zraní nebo zabije. Na druhou stranu na anesteziologicko resuscitační klinice má sestra obrovskou zodpovědnost za přiděleného pacienta a nesmí chybovat,” dodal Slejška.

Zpravodaj

Svatoanenská nemocnice v Brně bude pět dní odebírat krev od…

  • 22 ledna, 2021
  • by andrlovak1

Brno 22. ledna (ČTK) – Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně od příštího týdne rozšíří ze tří na pět počet dní pro odběry od dárců krve. Nyní měla za tři odběrové dny týdně až 90 dárců, řekla dnes ČTK mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Podle ní nejvíc chybí krevní skupiny A+ a 0 (nula).

Nemocnice zahájila odběry krve předloni na podzim. Dosud dělá odběry tři dny v týdnu, po neděli to bude každý pracovní den. “Rozšířením odběrových termínů na všechny pracovní dny v týdnu se snažíme vyjít vstříc dárcům. Chceme, aby měli větší možnost výběru, kdy k nám dorazí, a také dlouhodobě pozorujeme velký zájem o možnost darovat krev v pátek,” uvedla primářka krevní banky Jarmila Celerová.

Kromě standardních odběrů krve v odběrovém centru uvítají v Krevní bance Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně také dárce rekonvalescentní plazmy, tedy krevní plazmy od lidí po prodělaném onemocnění covid-19. Plazma se využívá při léčbě pacientů se středně vážným průběhem nemoci. “Vhodní jsou dárci zhruba čtyři týdny od nákazy, kteří nikdy nedostali krevní transfuzi,” dodala Celerová. Důležitým faktorem u dárců je také forma, ve které se u nich covid-19 projevil. “Vhodní dárci jsou ti, u nichž se v průběhu nemoci objevily příznaky jako horečka, kašel, dušnost, ztráta čichu. Naopak osoby, které měly mírné příznaky, prokazují nedostatečný titr (koncentraci)protilátek. Ženy jsou jako dárkyně plazmy pro léčebné účely vhodné pouze v případě, že nikdy nebyly těhotné,” řekla Celerová.

Klasický dárcovský odběr krve mohou lidé po prodělaném covidu-19 podstoupit hned po ukončení izolace, pokud měli nemoc bezpříznakovou nebo se u nich projevily pouze mírné klinické příznaky bez nutnosti hospitalizace. Pokud bylao onemcnění závažnější a hospitalizace nutná, mohou do odběrového centra přijít čtrnáct dní po ukončení izolace.

Zájemci se na odběry krve i rekonvalescentní plazmy mohou objednávat on-line na webových stránkách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, a to přes formulář nebo telefonicky na čísle 543 182 190 v čase od 7:00 do 15:00. “Dárci rekonvalescentní plazmy by se měli přihlašovat až na termíny od 8:30. Důvodem je další zpracovávání krve,” dodala Lipovská.

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS