Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Vědci: Bakterie stafylokoka odolné vůči antibiotikům pocházejí od ježků

  • 6 ledna, 20227 ledna, 2022
  • by andrlovak1

“Zjistilo se, že ježci jsou přirozeným přenašečem rezistentních bakterií zlatého stafylokoka. Myslelo se, že bakterie rezistentní na antibiotika se vyvinuly až po používání antibiotik v medicíně ve velkém měřítku, ale v této publikaci jsme ukázali, že se to vyvinulo už dříve u ježků. A to proto, že mají na kůži plísně, které produkují látky velmi podobné penicilinu,” řekla ČTK Barbora Černá Bolfíková z ČZU, která se na výzkumu podílela. Tyto mikroskopické houby podle ní vylučují beta-laktamová antibiotika, která zapříčinila vznik stafylokoků rezistentních na methicilin.

 

“Zřejmě někdy před 200 lety se rezistence vyvinula a později došlo k přenosu na člověka. A od té doby se to udržuje v lidské populaci. A s nástupem antibiotik došlo k tomu, že se to hodně rozšířilo,” dodala vědkyně, která působí na Katedře chovu zvířat a potravinářství v tropech.

 

Výzkum shromažďoval stěry z kůže ježků z území celé Evropy. Následně, mimo jiné, sekvenoval genomy bakterií. Výzkum vedli odborníci ze sérologického institutu v Kodani, spolupracovali na něm však i vědci z Oxfordské univerzity a řady dalších institucí. Za ČR se na výzkumu podílel ještě Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

 

Černá Bolfíková se chce problematice věnovat nadále. “Nás určitě bude zajímat, jak se to vyvinulo. V České republice jsou dva druhy ježků. Nás zajímá, jestli se nějakým způsobem liší v různých patogenech, pokud ano, tak jakým způsobem a co to znamená pro ty ježky,” uvedla.

 

Aktuálně

V listopadu si celý svět připomíná velkou hrozbu, kterou nezná…

  • 16 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

 Negativní fenomén posledních desetiletí představuje tzv. antibiotická rezistence, neboli stále větší odolnost bakterií na účinky antibiotik. Pokud by probíhal ve stejném tempu, bude mít v roce 2050 na svědomí až 10 milionů úmrtí ročně. Na vině je nesprávné nebo nadměrné užívání antibiotik. Proto u nás startuje projekt „Prevence antibiotické rezistence“, jehož cílem je šířit této problematice osvětu. Navíc v listopadu probíhá Evropský antibiotický den (18. 11.) a Světový antibiotický týden (18. 11. – 24. 11.), jejichž ústředním tématem je právě antibiotická rezistence.

 

Navzdory tomu, že odolnost bakterií vůči antibiotikům představuje pro veřejné zdraví hlavní globální hrozbu, stále značná část společnosti se s tímto pojmem ještě nesetkala. To demonstrují také výsledky průzkumu agentury Engage Hill a REMMARK z července 2021 na vzorku 2000 respondentů reprezentativní populace České republiky 16 – 65 let. Prozrazuje, že o pojmu „antibiotická rezistence“ u nás neslyšela ani polovina dotazovaných (pouhých 43,5 %). V cílové skupině vysokoškoláků znají antibiotickou rezistenci 2 ze 3 (64,6 %).

„Průzkum jedině potvrzuje, jak je šíření osvěty náramně důležité. Lidé obecně často chybují z nevědomosti. Pokud konkrétně v našem případně netuší, že nějaká antibiotická rezistence vůbec existuje, pak nás nemůže překvapit, že nezachází s antibiotiky zodpovědně,“ upozorňuje doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

 

Nový projekt se pokusí šířit osvětu o antibiotické rezistenci mezi Čechy

Ukazuje se, že stále ještě můžeme mít nepříznivou situaci relativně pod kontrolou. Výsledky osvětových kampaní totiž jednoznačně vypovídají, že mají smysl. V letech 2000-2007 probíhala jedna z nich ve Francii a během ní se skutečně radikálně snížil počet předepisovaných antibiotik o desítky procent.

„V současné době u nás startuje projekt „Prevence antibiotické rezistence“, jehož realizátorem je Státní zdravotní ústav. Doufejme, že se nám podaří situaci změnit. Důležitým krokem je rozšířit mezi populaci povědomí o tom, jak správně antibiotika užívat a čeho se naopak vyvarovat. Pouze tak si ochráníme funkčnost „zázraku“ jménem antibiotika,“ dodává H. Žemličková.

 

Na naléhavost problému antibiotické rezistence poukazují i 2 světové iniciativy

Objasňovat lidem principy správného zacházení s antibiotiky a naopak se snažit vyvracet o nich dezinformace se i letos pokusí program Evropského antibiotického dne (EAAD) i Světového antibiotického týdne (WAAW). Nadbytečné a nesprávné užívání antibiotik ke vzniku a šíření rezistence jednoznačně přispívá. Proto bakterie na antibiotika přestávají reagovat, a tím se značně komplikuje léčba infekcí, což bohužel zvyšuje riziko šíření onemocnění i úmrtí. Jedná se tedy o téma, které je třeba neustále připomínat, aby si lidé uvědomili, že stále ještě mají tuto situaci ve svých rukách.

 

Zajímají vás fakta o antibiotické rezistenci? Zúčastněte se 18. 11. online přednášky

Evropský antibiotický den (EAAD) organizuje Evropské centrum pro kontrolu nemocí (ECDC). Poskytuje platformu a podporu jednotlivým národním kampaním o tom, jak svědomitě užívat antibiotika v EU/EHP. Koná se tradičně 18. 11. po celé Evropě. Kvůli pandemii bude letos EAAD probíhat v digitální formě včetně kampaní a spolupráce s „influencery“. K akci se vážou následující hashtagy: #EAAD, #AntibioticResistance, #Antibiotics a #KeepAntibioticsWorking.

Kdo se chce dozvědět více, může se registrovat na webu ESCAIDE. V rámci EAAD bude právě 18. 11. od 10:00 do 11:30 SEČ probíhat online přednáška na téma: „Ani v době COVID-19 nezapomínejme na antibiotickou rezistenci. Zachovejme společně účinnost antibiotik.“ Akce je bezplatná a můžete se dozvědět nejnovější a především relevantní informace o antibiotické rezistenci od největších kapacit svého oboru.

 

Šiřme povědomí, zastavme rezistenci

Světový antibiotický týden (WAAW), jenž začíná současně s Evropským antibiotickým dnem (18. 11.) a končí 24. 11., zaštiťují hned 3 organizace – Světová zdravotnická organizace (WHO), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE). Tématem letošní iniciativy je „Šiřme povědomí, zastavme rezistenci“. Zastřešujícím sloganem není nic jiného než „Antibiotika – zacházejme s nimi opatrně“.

Kampaň WAAW 2021 vyzývá zúčastněné včetně zákonodárců, poskytovatelů zdravotní péče a širokou veřejnost, aby se sami pokusili šířit povědomí o tom, co se pod pojmem antibiotická rezistence skrývá. K zastavení tohoto negativního trendu může dopomoci naprosto každý. Je třeba jenom komunikovat s okolím a sdílet s ním třeba svůj příběh.

 

Podpoříte boj proti antibiotické rezistenci modrou barvou?

V rámci Světového antibiotického týdne proběhne „barevná“ kampaň nazvaná „Go blue“, čímž se téma více vizuálně zviditelní. Světle modrá barva symbolizuje naději a také představuje spolupráci různých odvětví pro řešení této celosvětové zdravotní hrozby. Zapojit se můžete i vy tím, když během 18. 11. – 24. 11. kamkoliv vnesete modrou barvu ať už fyzicky, nebo do online prostředí.

 

Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz

 

 

Prevence a léčba

Spotřeba antibiotik za 30 let stoupla o pětinu, až polovina…

  • 30 září, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

V roce 1989 se v Česku spotřebovalo asi 14 doporučených denních dávek na 1000 obyvatel za den, v roce 2019 to bylo 16,9 dávek. Narůstající trend se podle Žemličkové podařilo v posledních dvou až třech letech mírně zvrátit, ale přetrvávajícím problémem je to, že pacienti užívají převážně takzvaná širokospektrální antibiotika, která působí proti více druhům bakterií. Tyto druhy antibiotik mají podle Žemličkové větší vliv na antibiotickou rezistenci než základní typy, jako je penicilin.

Zhruba 15 procent antibiotik se spotřebuje v nemocnicích, zbývající podíl je předepsán ambulantními lékaři hlavně na infekce dýchacích cest. Přitom podle Žemličkové asi polovina antibiotik je podávána nesprávně, drtivá většina respiračních chorob je totiž virového původu a na ně antibiotika neúčinkují.

Antibiotika lidé často podle Žemličkové užívají pro jakýsi pocit jistoty, někdy je lékaři předepíší v důsledku tlaku pacientů či rodičů dětí. “Pacienti by si měli uvědomit, že naprostá většina onemocnění mimo nemocnici antibiotika nepotřebuje,” řekla Žemličková. Zároveň lékaři by měli mít větší odvahu a vysvětlit pacientům, že na kašel antibiotika nejsou potřeba. Pomoci jim mohou také některá vyšetření, která určí, zda se jedná o bakteriální infekci. V ordinacích praktiků se podle Žemličkové pro tyto účely poměrně běžně užívají například takzvané CRP testy.

Statistiky

Z průzkumu, který si SZÚ pro potřeby kampaně zadal, vyplynulo, že asi 40 procent lidí někdy požádalo svého lékaře o antibiotika. Ve skupině mladých do 25 let byl tento podíl téměř 50 procent. Přestože se jedná o lék na předpis, třetina lidí má podle průzkumu antibiotika doma v lékárničce pro urgentní potřeby. Bez konzultace s lékařem tyto léky užívalo asi 18 procent lidí, nejčastěji kvůli kašli, nachlazení a kožním problémům.

Odborníci zdůrazňují, že antibiotika jsou nenahraditelná, a pokud přestanou účinkovat, nebude na některá onemocnění účinná léčba. Podle odborníků v Evropě každý rok zemře asi 33.000 lidí v důsledku infekce, kterou způsobila bakterie odolná na antibiotika. Některé studie odhadují, že pokud bude trend pokračovat stejným tempem, mohou mít v roce 2050 bakterie rezistentní vůči antibiotikům na svědomí až deset milionů úmrtí ročně. S narůstající rezistencí také klesá zájem o vývoj nových antibiotik.

Doporučené články

Jak se zrodil penicilin. Díky otevřenému oknu a plesnivému melounu

  • 24 září, 202025 září, 2020
  • by andrlovak1

Bylo září roku 1942 a největší farmaceutické firmy se začaly zabývat objevem Skota Alexandera Fleminga. Svět se změnil, poznal penicilin. Látku, díky které byly zachráněny desítky miliony životů ohrožených bakteriální infekcí jako například streptokoky, stafylokoky či pneumokoky. Objev této látky byl šťastnou shodou okolností.

V březnu roku 1942 ležela Anne Sheafe Millerová se streptokokovou infekcí na lůžku v nemocnici v New Haven. Lékaři se u její postele už měsíc střídali, ale ani možnosti transplantace krve a chirurgický zákrok nepomohly. Tehdy na tuto infekci lidé umírali podstatně běžně, píše The New York Times ve svém článku.

Když Millerová upadla do bezvědomí, uchýlili se lékaři k experimentálnímu léku, který měl za následek prudký pokles vysoké teploty přes noc a stav pacientky se výrazně zlepšil. Injekce s penicilinem tehdy Millerové zachránila život. Žena se díky tomu dožila až 90 let a stala se první pacientkou, která přežila díky tomuto antibiotiku.

Dobrá zpráva byla, že léčba fungovala. Špatná zpráva byla, že se na první pacientce vypotřebovala skoro polovina dostupné experimentální zásoby. Druhá světová válka zuřila a všude po světě byly miliony pacientů, kteří čekali na stejnou záchranu jako Millerová.

Doslova přiletěl oknem

Látku objevil úplnou náhodou již o 14 let dříve, v září 1928, skotský fyzik a mikrobiolog Alexander Fleming, když v Petriho misce s bakteriemi objevil plíseň, která bránila růstu bakterií a zabíjela je. Údajně tomu pomohlo otevřené okno, které nechala Flemingova asistentka otevřené a plísně tak nalétaly do misek. Tehdy si Fleming sotva dovedl představit, jak velký význam v současné medicíně jeho objev bude mít, avšak jeho postřeh ho vedl k dalšímu výzkumu. Až v roce 1940 se oxfordskému chemikovi Ernstu Chainovi a biochemikovi Howardu Floreyovi podařilo izolovat čistý penicilin, který byl následně experimentálně testován, avšak nesetkal se s velkou podporou ze strany státu ani soukromých továren.

Velká část výzkumu se následně rozjela v USA, kde se vědci snažili zjistit, zda lze penicilin získat i z jiných plísní. Odborníci ve státě Illinois narazili na kmen plísní na kusu žlutého melounu, který nabízel mnohem větší množství penicilinu než kterákoliv z původních odrůd, píše americký server The Saturday Evening Post. Kapacita produkce začala tehdy postupně narůstat. Podle vědeckých odhadů zachránil doposud penicilin více než 82 milionů životů. V roce 1945 získal Fleming, Florey a Chain Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

V Československu byl první penicilin připraven rok před koncem druhé světové války, tedy v roce 1944. Výroba probíhala v Dolních Měcholupech v chemicko-farmaceutické továrně B. Fragner, která zde dodnes funguje pod jiným jménem.

Zpravodaj

Student zkoumá látku,která může být základem účinných antibiotik

  • 26 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Olomouc 26. června (ČTK) – Vývoji nového typu účinných antibiotik by mohl výrazně pomoci výzkumný projekt studenta Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Ondřeje Kováče. Je zaměřen na první totální syntézu antibiotika kibdelomycin. Látka totiž podle Kováče vykazuje zajímavou širokospektrální antibakteriální aktivitu a má velkou šanci stát se základním kamenem nového antibiotika. S jeho pomocí by lékaři mohli lépe čelit rostoucí rezistencí bakterií na abtibiotické léky.

“Totální syntéza by přispěla k přípravě kibdelomycinu a k potvrzení jeho chemické struktury. Mohlo by to vést k vývoji nového typu antibiotik na bázi kibdelomycinu se zajímavými antibakteriálními vlastnostmi. Samozřejmě se jedná o velmi složitou strukturu, syntéza si bude určitě žádat více než rok práce v laboratoři,” řekl dnes ČTK Kováč, který na přírodovědecké fakultě studuje organickou chemii.

Podle Světové zdravotnické organizace je takzvaná antibiotická rezistence, tedy odolnosti bakterií proti některým antibiotickým lékům, globální hrozbou. V EU kvůli ní podle odhadů ročně zemře kolem 25.000 lidí. Náklady na léčbu těchto odolných nemocí jsou 1.5 miliardy eur (40,2 miliardy Kč) za rok.

Vědci podle Kováče předpokládají, že látka kibdelomycin je inhibitorem dvou důležitých enzymů nezbytných pro DNA replikaci bakteriálních buněk. Snížení aktivity těchto dvou enzymů pomocí kibdelomycinu by mělo výrazný antibakteriální efekt, který lze využít při léčbě bakteriálních infekcí.

Kováč díky tomuto projektu patří mezi dva letošní držitele grantu Nadace Experientia. Od nadace získá částku 950.000 korun, díky níž vycestuje na roční stáž na Universität Innsbruck, kde bude pokračovat v projektu totální syntézy kibdelomycinu. Grant získala také Lenka Štacková z Masarykovy Univerzity v Brně.

Nadace Experientia byla založena v roce 2013. Podporuje mladé vědce a vědkyně z oboru organické, biorganické a medicinální chemie na českých i zahraničních stážích. Experientia dosud podpořila částkou 16,5 milionu Kč 13 vědců na startu kariéry.

beh hj

Navigace pro příspěvky

1 2 3

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS