Než mohla stavba začít, museli dělníci nejprve ze svahu odtěžit přes 50.000 metrů krychlových zeminy. Po zakládání na více než 250 pilotách a vyhloubení přes 50 dvousetmetrových vrtů pro tepelná čerpadla přišla na řadu objemově nejrozsáhlejší fáze, a to betonáž monolitické konstrukce. V současnosti dělníci dokončují podzemní podlaží a stavba se brzy dostane nad úroveň budoucího terénu.
“Naším úkolem je dodat nejen stavbu, ale i prováděcí dokumentaci. Projekt vytváříme postupně a musíme ho průběžně ladit a koordinovat napříč všemi profesemi. Hodně nám v tom pomáhají pokročilé IT systémy zahrnující i 3D modelování. Stavba je neuvěřitelně složitá z hlediska nejrůznějších instalací. Už jen připravit správně všechny prostupy na úrovni monolitu je pořádná výzva. O to víc mě těší, že se nám zatím daří postupovat podle harmonogramu,” uvedl Palát.
Budova pojme laboratoře, kryobanku, jednotky pro tkáňové kultury a genetické modifikace, experimentální chirurgii a neurobehaviorální experimenty nebo farmakologicko-toxikologickou jednotku. Vědci se budou věnovat vývoji léků od syntézy aktivních látek po výrobu menších klinických šarží. Přímou zkušenost s lékovou produkcí získají i studenti. Některé prostory budou mít mimořádně přísné požadavky na udržování hygieny, teploty, vlhkosti a bezinfekčnosti. Například Preklinické centrum bude technologicky vybaveno vzduchotěsnou obálkou, výkonným chlazením i vzduchotechnikou. Zařízení zvané zebrafish pro 30.000 ryb v asi 2000 akváriích bude zase vyžadovat téměř stoprocentní vlhkost vzduchu a konstantní teplotu 28 stupňů Celsia.
Energetická náročnost budovy má být velmi nízká. Primární zdroj tepla v podobě geotermálních vrtů doplní využívání odpadního tepla z datového centra. Spotřebu elektřiny z veřejné sítě sníží fotovoltaická elektrárna s bateriovým úložištěm. Extenzivní zeleň na střeše pomůže v létě budovu ochladit a dešťová kanalizace odvede vodu ze střech a teras do akumulační nádrže, po přečištění ji bude možné využít ke splachování.
Investorem projektu je Masarykova univerzita v Brně. Zhotovitelem je konsorcium firem IMOS Brno, Metrostav DIZ, PS BRNO a IDPS. Investiční náklady činí téměř 3,2 miliardy korun bez daně, z toho 2,4 miliardy korun pokrývá evropská dotace prostřednictvím Národního plánu obnovy.
