Praha, 12. 3. 2025 – Ačkoliv umělé oplodnění pomohlo na svět milionům dětí po celém světě, stále kolem něj panuje řada mýtů. Ty zbytečně odrazují ženy a jejich partnery od léčby neplodnosti. Nejčastěji se setkávají s pověrami typu: hormonální stimulace je bolestivá a zvyšuje riziko rakoviny, děti ze zkumavky jsou častěji nemocné a mohou mít problém s vlastní plodností. Vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D., vyvrací tyto obvyklé domněnky a vysvětluje, proč je IVF bezpečné pro matku i dítě.
Mýtus: Hormonální stimulace je bolestivá a má řadu vedlejších účinků
Pravda: Před samotným odběrem vajíček je nutná hormonální stimulace, která připraví vaječníky k uvolnění zralých vajíček. Ženy z ní mívají obavy, protože si musí samy aplikovat injekcí lék do podkoží na břiše. „Jde sice o mírně nekomfortní situaci, většina pacientek je ale překvapených, že aplikace je daleko méně nepříjemná, než si původně myslely,“ říká MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D., vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis. V některých případech ženy mohou pociťovat mírnou bolest v oblasti vaječníků. „V nich totiž dozrává větší množství folikulů než při běžné ovulaci, proto ženy mohou vnímat zvýšenou tenzi, přirovnat ji lze k menstruačním křečím,“ vysvětluje MUDr. Štelcl.
Mýtus: IVF je pro tělo velká zátěž
Pravda: Umělé oplodnění sice zahrnuje několik lékařských zákroků, ale díky pokroku v medicíně dnes velmi šetrných. Odběr vajíček se provádí v krátké anestezii, která trvá jen několik minut. Ženy se mylně domnívají, že velkou zátěží pro tělo je i hormonální stimulace, po které se bude organismus delší dobu čistit. Je to ale naopak. „Hormonální přípravky jsou v injekční formě a musí se píchat každý den právě proto, že mají velmi krátký poločas a tělo je odbourá většinou do 24 hodin. V tabletách nejsou vůbec, protože v trávicím traktu by se velmi rychle rozložily, a ztratily tak svůj účinek ještě dřív, než by se vstřebaly,“ upřesňuje MUDr. Štelcl.
Mýtus: Léčba neplodnosti zvyšuje riziko rakoviny
Pravda: Ačkoliv se neustále objevují názory, že ženě po IVF hrozí vyšší riziko vzniku rakoviny, žádná studie toto tvrzení nepotvrdila. „Například odborníci ve Švédsku nebo v USA propojili registr asistované reprodukce s onkologickým registrem, aby zjistili, zda se ženy po IVF častěji léčí s nádorovým onemocněním – žádnou souvislost neobjevili,“ říká MUDr. Štelcl. Podle výzkumů je 5–6 ovariálních stimulací pro tělo zcela bezpečných.
Mýtus: IVF je jen pro starší ženy
Pravda: I když se často mluví o IVF v souvislosti se ženami po 35. roce věku, asistovaná reprodukce pomáhá i mladším párům, například v případě neprůchodnosti vejcovodů nebo nekvalitního spermatu partnera. „U žen starších 35 let je nutný rychlejší postup léčby, protože velmi prudce klesá jejich plodnost. Naopak u mladších žen mnohdy volíme delší vyčkávací strategii,“ přibližuje MUDr. Štelcl. V každém případě platí, že pokud se ženě nepodaří otěhotnět ani po roce pravidelného nechráněného styku (u žen nad 35 let už po šesti měsících), je vhodné vyhledat pomoc specialistů.
Mýtus: Děti počaté umělým oplodněním jsou častěji nemocné a mají genetické poruchy
Pravda: Vědecké studie dlouhodobě sledují zdravotní stav dětí „ze zkumavky“ a nikdy neukázaly, že by se tyto děti těšily horšímu zdraví než jejich přirozeně počatí vrstevníci. Pravdou je, že častěji navštěvují různé poradny. „Mnoho dětí je doslova vymodlených a jejich rodiče bývají úzkostliví a přehnaně starostliví, což se projeví v pečlivějším sledování dětí,“ vysvětluje MUDr. Štelcl. Mýty se šíří i kolem genetických vad. Ve skutečnosti je riziko genetických a vývojových poruch u dětí z IVF stejné jako u těch počatých přirozenou cestou. „Čím je vajíčko starší, tím vyšší je pravděpodobnost drobných genetických změn, přestože je žena zcela zdravá. Proto u starších pacientek doporučujeme genetické testování embryí, abychom tak výrazně snížili riziko samovolného potratu, nebo dokonce narození dítěte s genetickou vadou,“ dodává MUDr. Štelcl.
Mýtus: Děti z IVF budou mít v dospělosti problém s vlastní plodností
Pravda: Někdy sice může být neplodnost podmíněna geneticky, to ale zdaleka neznamená, že kdo se narodil díky metodě IVF, nemůže mít dítě přirozenou cestou. „U velmi malého procenta mužů může být neplodnost dědičná. Pokud měl otec zhoršený spermiogram, je možné, že jeho syn bude mít stejnou genetickou predispozici,“ vysvětluje MUDr. Štelcl. U většiny párů však stojí za neplodností faktory, které s genetikou nesouvisí – například hormonální nerovnováha, životní styl nebo věk rodičů. Děti ze zkumavky tak mají stejnou šanci na přirozené početí jako jejich vrstevníci.
