Sedavý paradox: Proč nestačí jen cvičit, když pak celý den sedíte?

Autor: redakce | Doporučené články , Prevence a léčba | 30. 4. 2025

V dnešní době se hodně mluví o tom, jak důležitý je pravidelný pohyb. Přesto se v posledních letech objevuje nový fenomén, který mění naše dosavadní představy o fyzické aktivitě a zdraví: tzv. sedavý paradox. Jde o jev, kdy i lidé, kteří denně cvičí, mohou být ohroženi zdravotními riziky spojenými s dlouhým sezením.

Co je sedavý paradox?

Sedavý paradox znamená, že samotné zařazení pohybové aktivity (např. 30 minut denně) nemusí být dostačující, pokud zbytek dne trávíme převážně vsedě – typicky při práci u počítače, řízení auta nebo sledování obrazovky. Jinými slovy: nemůžeme “odcvičit” osm hodin sezení.

Proč je dlouhé sezení problém?

I když se vám podaří splnit doporučenou denní dávku pohybu, dlouhodobá svalová neaktivita zhoršuje metabolismus, zpomaluje cirkulaci krve a negativně ovlivňuje hladiny cukru a tuků v krvi. Výsledkem může být vyšší riziko:

  • kardiovaskulárních onemocnění,

  • diabetu 2. typu,

  • předčasného úmrtí,

  • depresivních a úzkostných stavů,

  • poruch koncentrace a kognitivních funkcí.

Výzkumy ukazují, že sedavý životní styl má nezávislý negativní efekt na zdraví, který není možné zcela vykompenzovat ani pravidelným cvičením.

Co se děje v těle, když dlouho sedíme?

Během dlouhého sezení dochází k:

  • útlumu svalové aktivity, hlavně v dolních končetinách,

  • poklesu enzymatické aktivity, která pomáhá štěpit tuky,

  • narušení citlivosti na inzulin, což vede ke zhoršení glukózové tolerance,

  • narušení cévní funkce, což zvyšuje riziko trombóz a zánětů.

Tyto procesy byly zaznamenány i u jinak zdravých a fyzicky aktivních jedinců.

Co doporučují odborníci?

Z pohledu prevence je důležité nejen pravidelně cvičit, ale také:

  • Přerušovat dlouhé sezení – ideálně každých 30 minut krátkou chůzí, protažením nebo stáním.

  • Zařazovat lehký pohyb i mimo sportovní aktivitu – např. chůze po schodech, vyřizování telefonátů ve stoje, aktivní dojíždění.

  • Používat výškově nastavitelné pracovní stoly, které umožňují kombinovat sezení a stání.

  • Sledovat celkový denní čas strávený vsedě – i mimo pracovní dobu (sledování televize, čtení apod.).

Závěr

Sedavý paradox představuje nový úhel pohledu na zdravý životní styl. Už nestačí jen „splnit si pohybovou povinnost“ v podobě cvičení – je třeba aktivně bojovat proti dlouhému sedu během celého dne. I malé, ale pravidelné přestávky mohou mít zásadní dopad na zdraví. Dlouhé sezení je nový rizikový faktor, který je třeba brát stejně vážně jako kouření či nadváhu.

Zdroje:

  1. Biswas A. et al. Sedentary time and its association with risk for disease incidence, mortality, and hospitalization: a systematic review and meta-analysis. Annals of Internal Medicine. 2015.
    PMID: 25599350

  2. Hamilton M. T. et al. Too little exercise and too much sitting: inactivity physiology and the need for new recommendations on sedentary behavior. Current Cardiovascular Risk Reports. 2008.
    PMID: 20354041

  3. Katzmarzyk P. T. et al. Sitting time and mortality from all causes, cardiovascular disease, and cancer. American Journal of Epidemiology. 2009.
    PMID: 20570821

  4. CDC – Centers for Disease Control and Prevention. Physical Activity Basics.
    https://www.cdc.gov/physicalactivity

  5. WHO – World Health Organization. Guidelines on physical activity and sedentary behaviour (2020).
    https://www.who.int/publications/i/item/9789240015128