Vláda v konsolidačním balíčku, který je ve Sněmovně před konečným schvalováním, navrhuje zvýšení spotřební daně z lihu o deset procent v roce 2024 a o pět procent v každém dalším roce do roku 2027. U lihovin vypálených pro vlastní spotřebu bude sazba daně poloviční, jako je tomu v současnosti. Celkový výnos pro státní rozpočet odhaduje ministerstvo financí v příštím roce na 0,5 miliardy korun.
Točeného piva v restauracích se dotkne ještě plánovaná změna sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Na pivo už se nebude vztahovat snížená desetiprocentní sazba DPH a vrátí se do základní 21procentní. Finanční dopady změny DPH u točeného piva ministerstvo neuvedlo. Všechny změny DPH, včetně sloučení obou snížených sazeb, by se příští rok měly projevit snížením daňového inkasa o 2,1 miliardy korun.
“Tato opatření zdraží vybrané typy alkoholu, nicméně jejich vliv na veřejné zdraví bude spíše omezený. Tvrdý alkohol je zdrojem jen přibližně čtvrtiny alkoholu zkonzumovaného v ČR a točené pivo je zdrojem jen přibližně čtvrtiny vypitého piva v ČR. Většina zdrojů spotřebovaného alkoholu tak zůstane nezatížena zvýšeným zdaněním,” upozornili autoři analýzy.
Podle nich má české danění alkoholu tři základní nedostatky. Jsou jimi osvobození vína od spotřební daně, nízké danění alkoholu v pivu a chybějící automatická valorizace spotřební daně. Podle nich se sazba spotřební daně vztažená k hrubé mzdě za posledních deset let u všech typů alkoholu snížila, což zvýšilo dostupnost alkoholických nápojů.
Autoři analýzy doporučují uvalit spotřební daň na pivo a víno na základě obsaženého množství alkoholu, přičemž by byli zvýhodněni malí producenti piva i vína. Podle analýzy by opatření mohlo ročně přinést do státního rozpočtu v závislosti na výši uvalené daně 12,4 až 17,4 miliardy korun. Zároveň by zdanění podle nich mělo pozitivní dopad na veřejné zdraví, protože vyšší cena by přiměla konzumenty k omezení spotřeby.
