Tým nizozemských vědců analyzoval výsledky laboratorních testů ze 16 laboratoří v celé zemi a porovnal je se záznamy o úmrtích a nemocničními údaji. V letech 2008 až 2019 bylo v laboratořích potvrzeno 26.221 případů chřipky.
Z této skupiny prodělalo 401 pacientů infarkt v roce před nebo po chřipkovém onemocnění – někteří z nich více než jeden, výzkumníci tedy zaznamenali celkem 419 infarktů.
Z těchto 419 případů se 25 odehrálo v prvních sedmi dnech po stanovení diagnózy chřipky, 217 během roku před stanovením diagnózy a 177 v roce po stanovení diagnózy chřipky.
Vědci vypočítali, že pravděpodobnost, že lidé prodělají infarkt během sedmi dnů po stanovení diagnózy, byla 6,16krát vyšší než v roce předtím nebo potom.
Odborníci se domnívají, že za touto souvislostí by mohla stát kombinace reakce organismu na chřipkový virus a schopnost viru způsobit, že krev je více “lepkavá”.
“Vzhledem k možným zdravotním důsledkům souvislosti mezi infekcí virem chřipky a akutními srdečními infarkty je důležité prokázat spolehlivost výsledků na jiné populaci,” řekla vedoucí studie Annemarijn de Boerová z univerzity v Utrechtu.
“Naše výsledky podporují strategie prevence chřipkové infekce, včetně očkování. Obhajují také zvýšenou informovanost lékařů a hospitalizovaných pacientů o příznacích srdečního infarktu,” řekla de Boerová. “I když z našich výsledků není jasné, zda jsou ohroženi i ti, kteří mají méně závažnou chřipku, je rozumné, aby si tuto souvislost uvědomovali,” dodala.
“Tyto nedávné předběžné údaje z Nizozemska jsou v souladu s tím, co víme, tedy že k infarktu může častěji dojít během chřipky nebo krátce po ní,” uvedla britská lékařka Sonya Babuová-Narayanová. “Podporují potřebu zvýšit povědomí veřejnosti o příznacích infarktu a posilují význam prevence chřipky v první řadě u starších lidí,” dodala.
