Praha, 15.5.2019 (RIM CZ)
Jak vypadá moderní zaměstnání? Z továren jsme se přesunuli do kanceláří, od stání u strojů k pracovním stolům. Zaměstnání už nejsou fyzicky namáhává, pacientů s problémy zad však stále přibývá. Příčina je ve většině případů jednoduchá – tělo fyziologicky uzpůsobené pro pohyb strnule sedí několik hodin denně. Výsledkem jsou bolesti zad, šíje nebo kloubů. Jak těmto problémům předcházet? Pracujte na ergonomické židli a pravidelně se protahujte.
Ortopedové a fyzioterapeuti se shodují, že většině problémů s páteří a zády můžeme předcházet správným sezením. Co děláme špatně? Sedíme v práci, v autě, v kavárně nebo v kině, denně klidně i deset hodin. Pro tělo je však přirozený spíše obrácený poměr pohybu a sezení, než na jaký jsme zvyklí. Když se navíc při práci dostaneme do stavu soustředěného „flow“, mozek si neuvědomí, že tělo už několik hodin sedí ve strnulé pozici s očima upřenýma na obrazovku před sebou. Výsledkem jsou extrémně přetížené ploténky, palčivá bolest šíje a ramen, bolesti v bedrech. A nejen to, k problémům se zády se navíc přidává stlačení vnitřních orgánů a plic, přetížení dolních končetin a špatná cirkulace krve.
5 základů ergonomické kanceláře
V extrémních případech vedou sedavá zaměstnání k vyhřezlým ploténkám, degenerativním změnám páteře, chronickým bolestem krční páteře nebo problémům se zažívacím traktem. Bolest zad se stává běžnou součástí lidských životů, řada z nás si zvykla na to, že tu s námi je každý den. Není to ale nutné. Správně vybavené pracovní místo dokáže těmto problémům předcházet využitím ergonomie. Ergonomie je věda, která se zabývá přizpůsobením nástrojů a prostředí tak, aby byly vhodné pro tělesnou stavbu člověka. V kanceláři by proto mělo ergonomii podléhat veškeré vybavení. Čím začít?
1. Výška stolu – optimální výška desky by se měla pohybovat od 72 do 78 centimetrů, výšku vždy volte tak, aby lokty svíraly pravý úhel a deska stolu netlačila do předloktí.
2. Hloubka desky stolu – na stole by mělo být dostatek místa pro monitor i klávesnici. Myslete na to, že vzdálenost obrazovky od obličeje by měla být od 50 do 70 centimetrů a hloubku pracovní desky tomu přizpůsobte. Její rozměr by se měl pohybovat od 80 do 100 centimetrů.
3. Monitor – abyste se nehrbili a k počítači se nemuseli sklánět, horní okraj obrazovky byste měli mít ve výšce očí.
4. Poloha kloubů – abyste předešli zánětům karpálních tunelů nebo poruchám oběhového systému, zvažte podpěrky pro klouby. Pro správné uchopení myši bude stačit gelová podložka, pro nohy zase slouží ergonomická opěrka chodidel, která zajistí správný úhel kolen.
5. Plně nastavitelná židle – alfou i omegou ergonomické kanceláře je správně vybraná židle. Měla by umožňovat dynamické sezení, přizpůsobit se pohybům těla a podepřít páteř na správných místech.
Ergonomická židle pomáhá vyřešit bolesti zad
Podle odborníků z české firmy RIM, která se ergonomií sezení dlouhodobě zabývá, je nezbytné, aby židle podporovala tzv. dynamické sezení. Taková židle se při každém pohybu přizpůsobí tělu a vytváří díky tomu podmínky pro zdravé sezení. Tělo i při sezení aktivuje svalové skupiny, které u obyčejných židlí zůstávají strnulé. „Ergonomická židle má hned několik parametrů, na které je při výběru potřeba myslet. Základem je synchronní mechanika, která zajistí dynamický pohyb. Avšak důležité je, aby si člověk mohl nastavit nejen výšku sedáku, ale také výšku opěradla. Ta v ideálním nastavení vyvíjí mírný protitlak na záda,“ říká Michal Hotmar z RIM CZ. Ergonomicky tvarovaná židle kopíruje přirozené zakřivení páteře, podpoří prohnutí v bederní oblasti, podepře zátylek a nabídne ideální oporu rukou. Díky správně nakonfigurované židli můžete předejít strnulému sezení, hrbení se a nepřirozenému tlaku na ploténky.
Správně vybraná židle by měla být kompletně nastavitelná pro daného uživatele, to znamená možnost nastavit výšku a hloubku sedáku, sklon opěradla i sílu protitlaku opěradla, opěrky hlavy nebo bederní opory. Jedině tak je možné zajistit ideální podmínky sezení, které dokáží předcházet bolestem zad nebo chronickým problémům pohybového aparátu.
„Sezení na kancelářské židli je navíc potřeba pravidelně střídat s protahováním, pohybem, stáním nebo se sezením v sedačkách a křeslech, kterými jsou kanceláře čím dál častěji vybaveny. Jedině tak je možné předcházet bolestem zad nebo vleklým problémům způsobeným sedavým zaměstnáním,“ připomíná Michal Hotmar ze společnosti RIM CZ, která se zabývá výrobou kancelářských židlí a nábytku. „Také proto intenzivně řešíme problematiku tzv. smart sitting, tedy propojení židlí s aplikacemi, které vás upozorní na to, že už sedíte příliš dlouho a měli byste se jít protáhnout,“ otevírá pohled do budoucnosti kanceláří.