“Problém je, že lidé, kteří si psychiatrii vyberou, jsou zklamaní, když přijdou do psychiatrické nemocnice a vidí systém péče, který jim nic neříká,” vysvětil Anders, který je od počátku u reformy psychiatrické péče. Ta má omezit lůžka v 18 velkých psychiatrických nemocnicích ve prospěch komunitní péče. Například největší PN Bohnice jich má aktuálně kolem tisíce.
Vznikat by podle něj mělo také více psychiatrických lůžek akutních, která jsou přímo v nemocnicích. Ze současných více než 200 nemocnic má oddělení pro psychiatrické pacienty jen 30. Psychiatra podle něj v současné době navštěvuje asi 700.000 lidí, přičemž včetně léčených primárně s další diagnózou jich může být až 1,1 milionu. Nárůst počtu pacientů ale nenásleduje počet zájemců o obor, lékaři tak mají na každého méně času.
Přetíženým lékařům v ambulancích mohou ulevit i terénní týmy, takzvaná Centra duševního zdraví, které jsou součástí reformy. Jejich týmy složené z lékařů, ale i sestry nebo sociálního pracovníka, navštěvují doma pacienty, kteří by bez jejich péče museli být umístění v psychiatrické nemocnici. Ideálně by jich mělo být kolem stovky, reálný je vznik zhruba 70. Pokud s pacientem pracují už v době akutní hospitalizace, může se jeho pobyt v nemocnici zkrátit i na pětinu, což uspoří i finanční náklady.
Praktické lékaři
Téměř polovinu antidepresiv podle Aderse předepisují praktičtí lékaři, kteří tak přebírají péči o méně náročné pacienty. Odborná společnost se jim snaží rozpoznávání duševních nemocí a jejich léčbu usnadnit. “V ideálním světě by to mohlo být tak, že jenom ti nejtěžší pacienti budou referovaní k léčbě psychiatrem,” řekl. Pozitivem je také to, že lidé jdou k praktikovi ochotněji než k psychiatrovi, protože je to stále spojeno s jistou stigmatizací, dodal.
Největší nedostatek je psychiatrů pro děti, proto již bylo umožněno, aby se o pacienty starší 15 let starali lékaři pro dospělé. “Když si máte vybrat mezi náročností péče o dětské pacienty, kde potřebujete především pracovat s rodinou, versus ti dospělí, tak samozřejmě ten gradient vede k tomu, že lékaři mají víc pacientů dospělých než dětských,” dodal. Podle něj chtějí dětské psychiatry více motivovat i pojišťovny.
Duševní zdraví
Epidemie covidu-19 podle průzkumů českých odborníků zásadní dopady na duševní zdraví neměla. Zhoršil se ale často zdravotní stav lidí, kteří už se s psychickými potížemi léčili. Některým lékařům řada pacientů i přibyla. “Systém je v současnosti sice přetížený, ale stále funguje,” řekl. Průzkum týkající se duševního zdraví porovnával data z let před pandemií proti roku 2020 a další dotazníkové šetření by se mělo spustit v těchto dnech. “Stoupá napětí ve společnosti, máme za sebou spoustu politicko-společenských událostí, blíží se Vánoce a také se zkracuje doba slunečního svitu,” vypočítal Anders možná rizika.
Prevencí vzniku duševních chorob je podle něj posilování odolnosti vůči stresu, například tělesným cvičením, pravidelnou a zdravou stravou, ale i sociální aktivitou. Vliv má i dostatek slunečního svitu a málo světla, zejména z elektronických zařízení, před spaním.
