Za zdravotní gramotnost se u pacientů označuje schopnost orientovat se v systému zdravotnictví, docenit přínos preventivních opatření, pochopit význam svého podílu na léčbě a získávat i využívat potřebné informace. Podle Aleny Šteflové z ministerstva zdravotnictví se vyšší úroveň zdravotní gramotnosti pozitivně projevuje ve zdravotní péči či prevenci nemocí. Její význam lze vidět i při současné pandemii covidu-19, která zpochybnila schopnost lidí vstřebávat a aplikovat složité informace, ale i dodržovat zásady veřejného zdraví a věřit zdravotníkům.
Zatímco před šesti lety ČR skončila na předposledním místě a horší bylo jen Bulharsko, tentokrát za průměrem 17 zemí zaostává jen nepatrně a je na devátém místě. Co se týče počtu lidí s nedostatečným porozuměním otázkám zdraví, jsou na tom Češi lépe než Němci, Slováci či Italové, ale hůře než Slovinci nebo Rakušané.
Od roku 2015 v ČR narostl počet lidí s excelentní zdravotní gramotností. “Je možné, že za jejím zlepšením stojí unikátní pozitivní efekt pandemie covidu-19. V této době se lidé v mnohem větší míře zajímali o zdravotní informace, více o nich přemýšleli a více se jimi podle všeho řídili,” uvedl Kučera.
Jednou z největších překážek je pro Čechy posoudit informaci o rizicích pro zdraví z médií. Za obtížný a velmi obtížný tento úkon označilo 49 procent respondentů. Na 54 procent jich má obtíže posoudit, zda jsou informace na internetu spolehlivé a 47 procent má problém posoudit, zda je za informací komerční zájem.
Očkování
Čtvrtina respondentů má obtíže s informacemi týkajícími se očkování. „To do jisté míry to vysvětluje i problém, kterému s covidem čelíme,“ uvedl Kučera. Dodal, že podle průzkumu si více než 41 procent dotázaných myslí, že očkování může způsobit nemoc, proti které má chránit. Na 44 procent si jich myslí, že riziko nemoci, proti které se mohou nechat očkovat, je nízké nebo velmi nízké.
Téměř polovina (49 procent) lidí ve výzkumu uvedla, že má problém s orientací ve zdravotnickém systému a těsně nadpoloviční většina respondentů neví, na koho se v této otázce obrátit pro pomoc. Více než 52 procent také nedokáže dohledat, zda je určitá zdravotnická služba kryta zdravotním pojištěním. Téměř pětina respondentů také považuje za obtížnou komunikaci s lékařem.
Ze všech dotazovaných zemí mají Češi a Slováci největší problém řídit se doporučením lékaře. Shodně 17,2 procenta respondentů to v obou zemích považuje za obtížné nebo velmi obtížné.
Vyšší zdravotní gramotnost mají podle průzkumu v Česku ženy, starší lidé a lidé s vyšším sociálním statusem.
Sběr dat odložený kvůli pandemii se nakonec ve 20 zemích konal na přelomu loňského a letošního roku. V Česku, kde ho provedl Ústav pro zdravotní gramotnost ve spolupráci s agenturou STEM, se ho v listopadu 2020 on-line a telefonicky zúčastnilo 1650 respondentů. Podílely se na něm i zdravotní pojišťovny.
