Téměř polovina dotázaných svůj zdravotní stav hodnotí jako velmi dobrý či dobrý, netrpí žádnými chronickými zdravotními problémy. Statistici tuto skupinu označili jako Vitální. Čtvrtina Čechů pak spadá do skupiny Fungujících, což jsou lidé v dobrém nebo ucházejícím zdravotním stavu. Mohou mít chronický problém, jejich každodenní aktivity ale ovlivňuje jen minimálně. Za Křehké pak statistici považují lidi v ucházejícím nebo špatném zdravotním stavu s chronickým zdravotním problémem, který omezuje jejich aktivity. V české veřejnosti je takových lidí 27 procent.
Vitální jsou častěji muži, mezi Křehké patří naopak častěji ženy. Zdravotní stav se zhoršuje s věkem, lepší se naopak se zvyšujícím se vzděláním a příjmem. Ve věku 18 až 29 let je Vitálních 80 procent lidí, ve věku nad 60 let jich je pouze pětina. Vitálních bez maturity je 40 procent, zatímco mezi vysokoškolsky vzdělanými je jich téměř 60 procent. Lidé z domácností s čistým příjmem do 25.000 korun jsou z 28 procent Vitální, z 25 procent Fungující a ze 47 procent Křehcí. V domácnostech s čistými příjmy nad 60.000 Kč je 62 procent Vitálních, 21 procent Fungujících a 17 procent Křehkých.
Osobní hygienu dodržuje 74 procent dotázaných, pohyb na čerstvém vzduch vyhledává 61 procent lidí a dostatečně odpočívá a spí 55 procent Čechů. Doplňky stravy užívá 49 procent populace, zdravé stravování se snaží dodržovat 36 procent lidí a pravidelně sportuje 30 procent Čechů. Další aktivity, které jsou některými považovány za zdraví prospěšné, už praktikuje méně než pětina lidí. Patří mezi ně například starost o duševní pohodu, otužování nebo pravidelná konzumace malého množství alkoholu.
Jednotlivé skupiny se liší zejména v přístupu ke sportu. Pravidelně sportuje 40 procent Vitálních, 30 procent Fungujících a jen deset procent Křehkých. “Tady je příčinnost určitě oboustranná. Nejen že sport přispívá k lepšímu zdraví, ale zároveň pokud vám zdraví neslouží, tak pravidelně sportovat nemůžete,” uvedl analytik STEM/MARK Dalibor Stehno.
Pod pojmem zdravá strava si Češi představují zejména vyváženou a pestrou stravu, dostatek ovoce a zeleniny a také nepřejídání se. Vnímání zdravé stravy téměř nesouvisí se zdravotním stavem dotázaných. Jediný významný rozdíl je v tom, že Vitální častěji než Křehcí uvádějí, že zdravá strava podle nich znamená také jíst čerstvé a minimálně zpracované potraviny. Tuto položku také častěji uvádějí vysokoškolsky vzdělaní a méně často lidé bez maturity
Po celý rok se o své zdraví stará 90 procent lidí rok a třetina z nich péči na podzim ještě zintenzivní. Třetina Čechů také uvádí, že na podzim pozorují menší zhoršení duševního zdraví, sedm procent dokonce zhoršení výrazné. Mírné zhoršení na sobě s podzimem častěji pozorují ženy, zatímco muži častěji žádné změny nevnímají. Zhoršení duševního zdraví na sobě také více pozorují lidé ve věku 18 až 29 let.