Nejvíce bakterií se nachází na našich rukou
Není žádným tajemstvím, že to jsou právě naše ruce, na kterých se nachází tisíce až miliony nejrůznějších bakterií a dalších mikroorganismů. Ty na člověka číhají všude. Mezi nejrizikovější místa patří kliky u dveří ve veřejných budovách, madla v autobusech, telefony na pracovištích, ale také obyčejné houbičky na nádobí, které jsou přímo smetištěm bakterií.
Ne, že bychom to nevěděli a dřív si ruce nemyli, ale současná situace nás naučila dělat to ještě častěji a o něco poctivěji než dřív. Správná hygiena rukou je nyní zkrátka velké téma, a proto se poohlížíme po přípravcích, které do své domácnosti pořídit.
Dezinfekce, mýdlo nebo třeba vavřínový olej
V konečném důsledku nezáleží na tom, zda použijete dezinfekci z lékárny, obyčejné mýdlo nebo takový vavřínový olej, který má skvělé antibakteriální účinky. Důležité je vždy dodržet důkladný a správný postup při mytí rukou.
Sundávat bychom měli prstýnky i hodinky
Nejběžnější skrýší bakterií jsou prstýnky. Ty na veřejnosti většinou nesundáváme, měli bychom je ale sundat alespoň doma. Pod šperky se mohou bakterie snadno množit.
Stejné pravidlo platí i u hodinek a náramků. Ruce bychom si správně měli mýt až do poloviny předloktí. Součástí správného postupu mytí rukou je tedy také odložení všech šperků a hodinek.
Na umělých nehtech je více bakterií než na přírodních
Dalším faktorem zvyšujícím výskyt bakterií na rukou jsou umělé gelové nehty. Nachází se na nich více bakterií než na nehtech přírodních, a to i po umytí rukou vodou a mýdlem a dezinfikování speciálním přípravkem.
Umělé nehty bývají obvykle výrazně delší než ty přírodní, proto je pod nimi i více místa pro bakterie, a také se s nimi hygiena provádí hůře. Pokud jste tedy majitelkou umělých nehtů, měla byste hygieně rukou věnovat zvýšenou pozornost.
Ruce, obličej – největší nepřítel
Když vám někdo doporučí nesahat si na obličej, často vás hned začne svědit natolik, že se musíte za každou cenu poškrábat. Jedno z hlavních doporučení Světové zdravotnické organizace – nesahat si na obličej, bývá potom často obtížné.
I studenti medicíny si na něj sáhnou v průměru třiadvacetkrát za hodinu a frekvence tohoto obvykle neuvědomovaného zvyku narůstá ve stresových situacích. Jelikož se respiratorní viry nezřídka šíří pomocí rukou, není to v době koronavirové pandemie úplně ideální stav.
S dezinfekcí domácnosti pomůže i SAVO
Vzhledem k tomu, že okolní virus prokázal schopnost přežít na některých površích a předmětech i řadu dní, je nutné provádět jejich pravidelnou dezinfekci. Jedině tak se zamezí jeho šíření.Tento proces se samozřejmě týká i našich domácností.
O poznání častěji bychom měli v době pandemie dezinfikovat hlavně kuchyň a koupelnu. K dezinfekci podlah, nábytku a jiných dřevěných povrchů lze použít dostupné prostředky jako Sanytol, Dettol či Ajatin. Účinnost těchto přípravků ale klesá ve směsi s mýdlem či jiným anionickým surfaktantem, rovněž se tak děje při styku s bavlněnými látkami. Z toho vyplývá, že tyto přípravky nejsou vhodné pro dezinfekci textilu. Ten stačí vyprat na 60 stupňů Celsia.
Dezinfekci na povrchy si lze samozřejmě i vyrobit. Pro čištění podlah, kuchyňského i hygienického náčiní je vhodný roztok chlornanu sodného, který většina z nás zná pod označením SAVO, které je dostupné v téměř každém supermarketu. Ve větším objemu a vyšší koncentraci je pak k dostání i v prodejnách s bazénovou chemií.
