Praha 20. ledna (ČTK) – Před očkováním lidí starších 85 let proti nemoci covid-19 by měl jejich celkový zdravotní stav nejprve zhodnotit lékař. V klinických studiích, které se zabývaly účinností nyní používaných vakcín, bylo totiž jen velmi málo lidí ve věku nad 85 let. Na svém webu o tom informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). V Česku zatím zaznamenal jeden případ závažného zhoršení zdravotního stavu u seniora nad 80 let, který nastal třetí den po očkování proti covidu-19. Ústav k 19. lednu eviduje 106 podezření na nežádoucí účinky tohoto očkování.
SÚKL uvádí, že v Norsku bylo 15. ledna nahlášeno 23 případů úmrtí u velmi křehkých seniorů starších 80 let. Ta měla časovou souvislost s očkováním proti covidu-19. Odborníci prozkoumali 13 případů a ve všech případech podle SÚKL šlo o pacienty, kteří měli zároveň závažné onemocnění.
Lidé starší 80 let se mohou v Česku na očkování hlásit od pátku, kolik jich už dostalo vakcínu, není známo. “Z důvodu předběžné opatrnosti by měl lékař doporučit očkování pacientům starším 85 let na základě zhodnocení zdravotního stavu pacienta a po konzultaci s pacientem a s jeho rodinou,” uvedl SÚKL. Lékař by měl podle ústavu posoudit, jak je pacient náchylný k závažným komplikacím při možném prudkém zhoršení zdravotního stavu.
V EU jsou nyní schváleny dvě vakcíny proti covidu-19, první od společností Pfizer a BioNTech a druhá od firmy Moderna. Mezi nejčastější nežádoucí účinky u obou vakcín patří bolest a zduření v místě vpichu, únava, bolest hlavy, horečka a zimnice, bolest svalů a kloubů. U vakcíny společnosti Moderna se navíc mezi nejčastějšími nežádoucími účinky uvádí také nevolnost, zvracení, zarudnutí v místě vpichu, zduření a bolest podpažních uzlin. Reakce se objevují u každého desátého člověka, u většiny za několik dní odezní.
“Není však možné vyloučit, že tyto relativně běžné nežádoucí účinky, které nejsou vážnou komplikací pro zdravého člověka (např. horečka, nechutenství, zvracení a malátnost), mohou u závažně oslabených osob vést k závažnému zhoršení zdravotního stavu a následně i k úmrtí,” upozornil ústav. Také u pacientů v terminálním stadiu onemocnění by měli lékaři zvážit, jestli očkování nebude pro pacienta nepřiměřenou zátěží.
SÚKL eviduje zatím 106 podezření na nežádoucí účinky očkování proti covidu-19. Většinou se podle mluvčí ústavu Kláry Brunclíková jednalo o očekávané reakce, které se popisují v oficiálních dokumentech k vakcíně. V několika případech měli lidé alergickou reakci mírnější až střední závažnosti, přičemž tyto obtíže v oficiálních dokumentech k vakcíně uvedeny nejsou. “Ve dvou případech bylo nahlášeno podezření na závažnější alergickou reakci (tzv. anafylaktická reakce), v obou případech však po podání léčby potíže rychle ustoupily,” napsala ČTK Brunclíková. Dodala, že tato reakce se neprokázala v klinických studiích, ale až po uvedení na trh.
Klinické studie obou vakcín prokázaly účinnost asi 95 procent u lidí ve věku 18 až 65 let i u seniorů nad 65 let. Ve studiích bylo zahrnuto ale jen velmi málo lidí nad 85 let, a proto mají odborníci podle SÚKL málo dat o účinnosti a bezpečnosti v této věkové skupině. Předpokládá se, že budou podobné jako u mladších lidí.
První lidé byli v Česku očkováni proti koronaviru 27. prosince. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zdravotníci k úterním 11:00 podali téměř 130.000 dávek vakcíny.
