Praha 16. března (ČTK) – Pražští hygienici se ohradili proti tvrzením Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), že po převzetí části pravomocí inspekcí od hygieniků neznali provozovatelé kontrolovaných podniků ani nejzákladnější povinnosti. Podle mluvčího Hygienické stanice hlavního města Prahy (HSHMP) Zbyňka Boublíka naopak musejí hygienici došetřovat stravovací provozy spadající do kompetencí SZPI, protože si v nich lidé stěžují na zdravotní potíže. Stanovisko SZPI ČTK shání.
SZPI od roku 2015 kontroluje část provozoven veřejného stravování, další část je pod kontrolou krajských hygienických stanic (KHS). “Po zahájení kontrol v roce 2015 v restauracích se ukázalo, že jejich stav je velmi zanedbaný, významná část provozovatelů si není vědoma ani nezákladnějších povinností a inspektoři byli nuceni na místě uzavřít 144 provozoven společného stravování pro neakceptovatelný hygienický stav,” uvedla v pondělí SZPI. V současnosti kontrolují restaurace jak SZPI, tak KHS. Mají je rozdělené na základě vzájemných dohod úřadů, aby se jejich kontrolní činnost nedublovala.
Mluvčí SZPI Pavel Kopřiva dodal, že je možné, že v dalších letech, pokud bude inspekce kontrolovat i ty provozy, které jsou nyní pod KHS, chybovost vzroste, jako tomu bylo před šesti lety. Podle inspekce se podařilo za posledních šest let snížit chybovost provozovatelů u nejzávažnějších hygienických prohřešků o více než dvě třetiny.
Hygienikům se nelíbí hodnocení doby před přechodem části pravomocí pod SZPI. “Jde o dobu, kdy tento dozor vykonávaly výhradně orgány ochrany veřejného zdraví – krajské hygienické stanice. HSHMP je útočnou a arogantní dikcí tiskové zprávy SZPI vůči orgánům ochrany veřejného zdraví v okamžik, kdy hygienici v celé ČR již více než rok, s vypětím všech fyzických i psychických sil, řeší složitou epidemiologickou situaci onemocnění covid-19, zaskočena a pobouřena. Z pohledu HSHMP jde o naprosto bezprecedentní útok, vedený zřejmě snahou uzurpovat si za každou cenu státní dozor nad provozovnami poskytujícími stravovací služby,” napsal Boublík.
Podle Kopřivy se například před rokem 2015 vůbec systémově neřešilo klamání spotřebitele falšováním potravin. Příkladem je využívání levnějších složek jako používání náhražek z rostlinných tuků místo “smaženého Eidamu” nebo levnějšího masa třeba v daňčím guláši. Podle inspekce se tyto chyby vyskytují při každé čtvrté až páté kontrole.
Dozor nad stravovacími provozy v takzvaném otevřeném typu stravování, tedy hlavně nad restauracemi, kavárnami nebo cukrárnami, přejde zřejmě z hygienických stanic na SZPI. V lednu to schválila Sněmovna v novele zákona o potravinách. Proti další změně v novele, a to zavádění kvót na některé druhy potravin z ČR na pultech obchodů o velikosti nad 400 metrů čtverečních, se ale nelíbí senátorům, novela se tak nejspíš vrátí k projednání Sněmovně.
