Praha, 1. 6. 2023 – Praktici, zubaři a gynekologové se rozhodli spojit síly a zakládají Koalici pro primární péči. Ta podle nich chřadne a potřebuje zásadní změny, na kterých chtějí spolupracovat se zdravotními pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví. Proto se včera jejich zástupci setkali u kulatého stolu s názvem „Budoucnost primární péče v České republice“ s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, jeho náměstkem Jakubem Dvořáčkem, generálním ředitelem VZP Zdeňkem Kabátkem a ředitelkou zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven Renatou Knorovou.
„Primární péče se u nás pomalu rozpadá. Přitom jde o klíčový segment, bez kterého nemůže žádné zdravotnictví dobře fungovat. Lékaři primární péče – tedy praktici, gynekologové a zubní lékaři – zvládnou vyřešit až 80 % zdravotních problémů, se kterými se občané obrací na zdravotní systém. Jenom v roce 2022 společně provedli více než 70 milionů ošetření. Zatímco ve vyspělých zemích je na primární péči vyčleněno až 20 % zdravotnického rozpočtu, u nás je tento podíl přibližně poloviční,“ upozorňuje předseda Sdružení soukromých gynekologů ČR MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Petra Šonky sice celkový objem peněz směřující do českého zdravotnictví v posledních letech významně narostl, ale podíl prostředků vynaložených na primární péči neroste. „Naopak v posledním roce se v segmentu praktických lékařů dokonce snížil, a to je třeba změnit,“ říká MUDr. Šonka.
„Primární péče zajištuje pravidelný a dostupný zdravotní servis více než deseti milionům Čechů. Ti každý den potřebují svého stomatologa, praktika a gynekologa. Je to obvykle jejich první a mnohdy také jediný kontakt se zdravotním systémem. Dostupnost, funkčnost a kvalita primární péče je proto pro běžného občana měřítkem, podle něhož hodnotí úroveň českého zdravotnictví,“ vysvětluje prezident České stomatologické komory doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.
Podle členů Koalice je třeba udělat řadu zásadních změn, které dostanou primární péči v několika následujících letech na úroveň obvyklou ve vyspělých evropských zemích – tedy i zjednodušit a zkrátit specializační vzdělávání praktických lékařů pro děti a zastavit rozpad jejich sítě. „Pokud maminka nemůže pro svého novorozence najít dětského praktického lékaře, těžko ji uspokojí fakt, že máme v ČR vynikající péči o pacienty se vzácnými onemocněními. Co je to platné, že je česká medicína v řadě oborů na špičkové evropské úrovni, když nejsme schopni běžným lidem zajistit základní péči? Potřebujeme rychle posílit kapacity ordinací praktických lékařů pro děti a dorost ve všech regionech ČR,“ pokračuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. Připomíná, že od roku 2017 zaniklo 600 praxí praktických lékařů pro děti. „A nyní jich je v Česku méně než 1800, níž už jít nemůžeme.“
Podle členů Koalice je třeba udělat řadu změn, které dostanou primární péči v dalších letech na úroveň obvyklou ve vyspělých evropských zemích: zaměřit se například na podporu sdružených praxí, které mohou ve velmi krátké době posílit kapacity a dostupnost péče tím, že do systému přivedou alespoň na částečné úvazky lékařky, které jsou na rodičovských dovolených. V jejich dalším rozvoji vidí Koalice cestu, jak stabilizovat primární péči a zajistit plynulou generační výměnu při zachování potřebné kontinuity péče. Je také třeba posilovat roli primární péče v oblasti prevence a screeningových programů a dále rozšiřovat její kompetence, aby mohla nabízet lidem co nejširší služby. Nejpalčivějším problémem v této oblasti je existence tzv. preskripčních onemocnění, které praktikům znemožňují předepisovat pacientům i zcela běžné léky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zrušení preskripčních omezení v diskuzi připustil.
Zásadní změny v primární péči se ale dle lékařů neobejdou bez investic do infrastruktury. Řada ordinací podle nich funguje v nevyhovujících prostorech, které zásadně limitují jejich rozvoj i provoz v zátěžových situacích. To se dle lékařů ukázalo v době pandemie covidu-19. Tehdy chybějící infekční čekárny a vyšetřovny komplikovaly fungování ordinací praktických lékařů. „I přesto byla primární péče při rozdělování evropských peněz určených na posílení a obnovu zdravotního sytému po covidu-19 zcela opomenuta a finanční zdroje pro rozvoj infrastruktury bude třeba teprve najít. Jsme připraveni plnit roli, která je obvyklá ve vyspělých zemích, umíme a chceme přebírat kompetence specializované ambulantní i lůžkové péče, a zlepšit tím průchodnost a kapacitu našeho zdravotního systému. Je to jediná možná cesta, jak udržet dostupnou a ekonomicky udržitelnou zdravotní péči pro občany ČR v době rychlého stárnutí populace, rostoucích nákladů a omezených personálních zdrojů. Přicházíme s konstruktivními návrhy zásadních změn v primární péči, které tento léta zanedbávaný segment postaví znovu na nohy. Nepůjde to ale bez investic a aktivní podpory ministerstva a zdravotních pojišťoven,“ shrnuje MUDr. Šonka.
Potřebu změnit primární péči si uvědomuje i největší česká zdravotní pojišťovna VZP. Dle slov svého ředitele Zdeňka Kabátka se nebrání navýšení objemu peněz do tohoto sektoru, jen musí prokázat přínos pro pojištěnce. Více informací o cílech Koalice pro primární péči lze nalézt na: https://primarni-pece.cz
