Mnozí lidé, kteří prodělali COVID-19, se potýkají s dlouhodobými problémy i po odeznění akutní fáze nemoci. Tento soubor přetrvávajících potíží se označuje jako „post-COVID stav“ nebo „long COVID“. Jedná se o stav, kdy se po infekci SARS-CoV-2 objevují různé symptomy, obvykle do 3 měsíců od nákazy, a trvají nejméně 2 měsíce. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že dlouhodobé následky se rozvinou přibližně u 6 osob ze 100, které prodělaly COVID-19. Americká CDC přitom poukazuje na to, že long COVID může znamenat chronické onemocnění vyžadující komplexní péči a v některých případech vést až k invaliditě.
Příznaky a dopady
Post-COVID stav zahrnuje širokou škálu příznaků – WHO hovoří o více než 200 různých symptomech. Nejčastější obtíže zahrnují:
Únava a vyčerpání – silná únava i po malé zátěži
Dušnost a dechové potíže – pocit nedostatku dechu i při běžné aktivitě
Bolesti svalů a kloubů
Bolesti hlavy
Kognitivní poruchy – problémy s pamětí, soustředěním, tzv. „mozková mlha“
Změny čichu a chuti
Psychické obtíže – deprese, úzkost, poruchy spánku
Tyto symptomy mohou kolísat – u některých pacientů se příznaky pomalu zlepšují, u jiných se mohou objevovat nové potíže či dočasné zhoršení po fyzické či psychické námaze (tzv. post-exertional malaise). Například někteří pacienti hlásí náhlé bušení srdce nebo závrať při vstávání (spojené s dysautonomií typu POTS). U post-COVID stavu se dále uvádí vyšší výskyt různých komplikací – typicky jde o zvýšené riziko onemocnění srdce, cévní mozkovou příhodu, diabetes či poruchy psychiky. V souhrnu mohou přetrvávající symptomy vážně omezit schopnost člověka pracovat či zvládat běžné denní aktivity.
Rizikové faktory
Teoreticky se post-COVID stav může vyskytnout u kohokoliv, kdo prodělal nákazu SARS-CoV-2. Některé skupiny osob ale mají vyšší riziko jeho rozvoje. Mezi hlavní rizikové faktory patří:
Závažný průběh COVID-19 – zejména hospitalizovaní nebo pacienti na jednotce intenzivní péče.
Ženy (studie uvádějí častější výskyt u žen).
Vyšší věk (riziko stoupá u starších dospělých).
Chronická onemocnění – např. cukrovka, srdeční či plicní choroby, obezita nebo autoimunitní onemocnění.
Kouření a obezita.
Opakované infekce SARS-CoV-2 – každé další onemocnění COVIDem zvyšuje pravděpodobnost rozvoje dlouhodobých následků.
Nerozumné očkování proti COVID-19 – neochránění pacienti mají vyšší riziko dlouhodobých potíží; doporučuje se včasná vakcinace a dokonce i antivirová léčba v akutní fázi jako prevence.
Specifika
Výzkumy také ukazují, že nerovnosti ve zdravotní péči (např. snížený přístup k léčbě) nebo faktory jako postižení pacienta mohou riziko dále zvýšit. Za zmínku stojí i to, že post-COVID stav se může objevit i u pacientů s mírným průběhem COVID-19, ba dokonce u těch, kteří o své nákaze možná ani nevěděli.
Diagnostika a léčba
Neexistuje žádný specifický laboratorní test ani vyšetření, které by „potvrdilo“ post-COVID stav. Diagnózu proto lékař stanovuje na základě anamnézy (zda pacient prodělal COVID-19), fyzikálního vyšetření a vyloučením jiných onemocnění. Je třeba vyloučit jiné příčiny příznaků – například infekce, endokrinní poruchy nebo komplikace, které mohou dlouhodobé potíže vysvětlit.
Léčba post-COVID stavu je převážně symptomatická. Lékaři předepisují léky cíleně k úlevě od obtíží (např. analgetika na bolest či antidepresiva na náladu) a řeší zároveň nové problémy podle standardních postupů (např. léčba srdeční nemoci či onemocnění ledvin). Klíčovou roli hraje rehabilitace – fyzioterapie, dechová a pohybová cvičení pomáhají obnovit fyzickou kondici a zmírnit mnohé funkční obtíže. Pacientům se rovněž doporučuje sebeřízení symptomů: dbát na dostatečný odpočinek a kvalitní spánek, šetřit energii při aktivitách a při mírném zhoršení dočasně snížit zátěž. Podpora psychiky (např. poradenství) a pomoc s pracovním či sociálním zařazením může být rovněž nutná, protože některé příznaky připomínají chronický únavový syndrom (ME/CFS) či jiné postinfekční stavy.
Podle WHO je třeba přistupovat ke každému pacientovi individuálně a často ve spolupráci s více odborníky. Cílem léčby je co nejvíce zlepšit kvalitu života a návrat k běžným aktivitám. WHO připravuje oficiální klinická doporučení pro lékaře k péči o tyto pacienty. CDC doporučuje, aby lidé s přetrvávajícími symptomy vyhledali lékařskou pomoc a společně s lékařem si sestavili individuální plán péče.
Prevence
Prevence long COVID spočívá v minimalizaci rizika závažné infekce. Zejména je klíčové očkování proti COVID-19 – studie ukazují, že očkovaní mají výrazně menší pravděpodobnost rozvinout dlouhodobé následky. CDC výslovně uvádí, že očkování je „nejlepším dostupným nástrojem“ k prevenci post-COVID stavu. Dalšími preventivními opatřeními jsou běžná hygienická pravidla a ochrana před nákazou SARS-CoV-2: mytí rukou, nošení roušky/respirátoru v riziku, udržování čistoty vzduchu a vyhýbání se větším shromážděním během epidemie. Při respiračních potížích či potvrzené nákaze SARS-CoV-2 je důležité včas zahájit léčbu – zejména u rizikových osob užít dostupná antivirotika či jiné moderní léky, které mohou zmírnit závažnost průběhu. Každé další onemocnění COVID-19 totiž zvyšuje šanci na dlouhodobé následky.
Shrnutí a současný výzkum
Post-COVID stav je nově rozpoznaný, ale velmi reálný zdravotní problém. Přetrvávající příznaky jako únava, dušnost nebo psychické obtíže mohou značně zatížit pacienta a jeho rodinu. Zároveň zatěžují zdravotnický systém – vyžadují koordinovanou péči a často dlouhodobou rehabilitaci. Výzkum stále pokračuje: CDC, WHO a další instituce shromažďují data o počtech pacientů, charakteru příznaků, vlivu nových variant viru a účincích vakcín či léčby. Znalosti o post-COVID stavu narůstají a očekává se, že přibydou lepší léčebné postupy. Pro pacienty v Česku i jinde je důležité všímat si svého zdravotního stavu a spolupracovat s lékaři – mnohým lidem pomáhají vznikající rehabilitační programy a specializovaná péče.
Použité zdroje
Světová zdravotnická organizace (WHO): Post COVID-19 condition (long COVID) – aktuální faktický list, únor 2025 who.intwho.int.
Centers for Disease Control and Prevention (CDC, USA): Long COVID Basics (akutalizováno 24. 7. 2025) cdc.govcdc.gov.
CDC (USA): Clinical Overview of Long COVID (24. 7. 2025) cdc.govcdc.gov.
Song JY a kol., Updated Clinical Practice Guidelines for the Diagnosis and Management of Long COVID (PMC, 2024) pmc.ncbi.nlm.nih.gov.
MedlinePlus (NLM, USA): Long COVID – lékařská encyklopedie (převážně všeobecné informace o příznacích a léčbě).
