K testování výkonu plic se používá tzv. maximální výdechová rychlost, jejíž zjištění je lehce dostupné. “Mezi výsledky tohoto měření a zhoršením plynulosti verbálního projevu, paměti či počítání je zřejmá souvislost. Jedinci se sníženým výkonem plic vykazovali v této rozsáhlé studii statisticky významně nižší hladiny výsledků všech kognitivních testů,” uvedl Hynek Pikhart z výzkumné skupiny SYRI zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.
Vzorky vědci sbírali 16 let ve 13 evropských zemích a v Izraeli. Zdravotní charakteristiky u lidí starších 60 let vědci měřili v šesti vlnách a zajímala je verbální plynulost, paměť a matematická gramotnost. Průměrný věk účastníků studie byl 64,8 let. Testování plicních funkcí prostřednictvím jednoduchého výdechového testu už také několik let funguje jako prediktor kardiovaskulárních příhod a mortality.
Kvalitní kognitivní funkce, někdy také označované jako efektivní myšlení, patří mezi důležité faktory kvality života. “Umožňují starším lidem udržet si pocit smysluplnosti a schopnost žít nezávisle. Odhaduje se však, že podíl lidí s kognitivní poruchou se do roku 2050 ztrojnásobí,” poukázal Pikhart na předpoklad Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 2050 by mohly na světě žít více než dvě miliardy lidí starších 65 let. Stárnutí souvisí jak s prodlužující se průměrnou délkou života, tak s klesající porodností.
