Osteoporóza, kardiovaskulární onemocnění a diabetes. Pacienti s těmito diagnózami v České republice i v dalších státech zanedbávají prevenci a přerušují léčbu. V případě kardiovaskulárních onemocnění může mít zanedbání prevence nebo léčby fatální následky. Kardiologové zaznamenali výrazně méně případů infarktu myokardu, protože lidé raději infarkt „přetrpí“ doma. Přitom počet úmrtí na srdeční selhání již v letech 2014 – 2018 narůstal.[1] Pokud bude tento trend i nyní pokračovat, může podle odborníků po pandemii koronaviru přijít pandemie chronických onemocnění.
Miliony lidí ohrožených osteoporózou
Osteoporóza, jejímž příznakem je křehnutí a zvýšená lámavost kostí, je už tak dost podceňovaným chronickým onemocněním, ale v době pandemie COVID-19 navíc velká část ohrožené skupiny ve věku 50+ zanedbává prevenci i léčbu a vystavuje se tak riziku výrazného snížení kvality života. V České republice je 38 % populace starší 50 let, a právě stárnoucí populace je největší rizikovou skupinou.[2]
„V době pandemie COVID-19 dramaticky poklesl počet vyšetřených denzitometrem. Řada pacientů se bojí chodit k lékaři, aby se nenakazila koronavirem. Nicméně tyto obavy jsou díky hygienickým opatřením a proočkovanosti velké části zdravotnických pracovníků neopodstatněné. Pokud pacient utrpí osteoporotickou zlomeninu, má samozřejmě plnou péči, ale každá osteoporotická zlomenina je velmi vysokým a naléhavým rizikovým faktorem z hlediska dalších případných zlomenin, a těm je potřeba předcházet,“ vysvětluje prof. MUDr. Vladimír Palička, CS.C., dr.h.c, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP.
S infarktem nejdou k lékaři
S infarktem myokardu pacienti velmi často nechodí k lékaři, přitom kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou smrti v ČR. „Zaznamenali jsme výrazné snížení počtu pacientů s infarktem myokardu, který však není způsoben nižším počtem infarktů, ale tím, že lidé s infarktem nepřijdou k lékaři a neléčí se. Přitom počet úmrtí v důsledku selhání srdce je jednou z hlavních příčin smrti v České republice a v letech 2014 – 2018 narůstal. Bude-li tento trend pokračovat i nyní, hrozí nám po pandemii COVID-19 další pandemie, tentokrát v oblasti chronických onemocnění,“ uvádí prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN Praha
a předseda České kardiologické společnosti.
Zkušenost se zanedbáváním prevence a léčby potvrzuje i prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM, vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. LF UK VFN Praha a předseda České internistické společnosti ČLS JEP. „Pandemie COVID-19 ovlivňuje chování pacientů. V první vlně koronavirové epidemie podle zkušeností z našeho Centra preventivní kardiologie přerušilo pravidelnou léčbu kardiovaskulárních onemocnění až 30 % pacientů a dokonce 90 % zrušilo pravidelnou kontrolu u lékaře. Ve druhé vlně přerušilo pravidelnou léčbu až 10 % pacientů a pravidelné kontroly až 20 % pacientů. Zanedbávání prevence nebo léčby kardiovaskulárních onemocnění přitom může mít fatální následky,“ upozorňuje profesor Češka a dále uvádí, že trend ohledně přerušení léčby a pravidelných návštěv se nevztahuje pouze na Českou republiku, ale je problémem, s nímž se potýkají i další státy, a to i v oblastech dalších chronických onemocnění.
Diabetes: Zvýšený výskyt gangrény a amputací dolních končetin
Mezi další chronická onemocnění, jejichž léčba je ovlivněna pandemií COVID-19, patří diabetes mellitus neboli cukrovka. „V anglických nemocnicích byl v roce 2020 zaznamenán více než 80% pokles zájmu o testy hladiny cukru v krvi,[3]“ informuje prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D. z III. interní kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN a vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP. Mezi závažné komplikace diabetu patří syndrom diabetické nohy, který představuje infekci, vznik vředu nebo destrukci hlubokých tkání nohy. „Podle dat z Itálie bylo v roce 2020 ambulantně ošetřeno o dvě třetiny méně pacientů s diabetickou nohou ve srovnání s rokem 2019, avšak počet pacientů, kteří vyhledali pohotovost s akutním problémem, bylo významně více. Výskyt gangrény se zvýšil na dvojnásobek a potřeba amputací se zvýšila třikrát.[4] Je důležité, aby pacienti nepodceňovali prevenci
a léčbu chronických onemocnění,“ dodává profesor Prázný.
[1] ŠTYGLEROVÁ, Terezie a ŠAFUSOVÁ, Markéta, Příčiny smrti v České republice [online], str.9, Praha: Český statistický úřad, 20.11.2019, dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/129437378/csu_tk_priciny_smrti_prezentace.pdf/0aaecc5b-f71e-44e5-b698-f7c85290f2da?version=1.1
[2] PALIČKA Vladimír, Je péče o pacienty s osteoporózou v České republice dostatečná? [online], Remedia, 2019, dostupné z: http://www.remedia.cz/Archiv-rocniku/Rocnik-2019/3-2019/Je-pece-o-pacienty-s-osteoporozou-v-Ceske-republice-dostatecna/e-2Fq-2Ln-2LD.magarticle.aspx
[3] HOLLAND, David, HEALD, Adrian, a další, Impact of the UK COVID‐19 pandemic on HbA1c testing and its implications for diabetes diagnosis and management [online], 19. 3. 2021, dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/ijcp.13980
[4] CARUSO, Paola, LONGO, Miriam, a další, Diabetic Foot Problems During the COVID-19 Pandemic in a Tertiary Care Center: The Emergency Among the Emergencies [online], dostupné z: https://care.diabetesjournals.org/content/43/10/e123
