Podobná centra, kde mohou nemocní hledat informace i podporu, fungují i v zahraničí, například ve Velké Británii. V Česku bude fungovat od ledna v sídle Sokola, Tyršově domě na pražské Malé Straně. „Lidé tam mohou zamířit, když pro ně třeba ještě ta lékařská terminologie není denním chlebem,“ uvedla Nikol Pazderová z projektu Bellis, který v Hlasu onkologických pacientů zastupuje pacientky s rakovinou prsu. V plánu jsou pacientská setkávání, přednášky nebo terapie. Sídlit tam bude i centrum prevence.
Pacienti podle organizace HOP často nemají dostatečné informace o tom, kam se kvůli léčbě obrátit. Podle předsedkyně spolku Petry Adámkové mají někteří na cestě k optimální péči problémy, například musí sami shánět lékaře specialistu nebo onkologa. Dostávají se tak k léčbě později. Spolek pro ně připravil materiály nazvané Cesta pacienta po jednotlivých diagnózách.
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v září informovalo, že každá nemocnice, kde sídlí komplexní onkologické centrum, bude mít od ledna alespoň jednoho koordinátora onkologické péče. Tento zaměstnanec bude mít za úkol jednotlivá vyšetření koordinovat.
U některých rychle postupujících diagnóz může mít zpoždění zásadní dopady na prognózu. „Koordinátor bude klíčovou osobou pro provázení pacienta především u diagnóz karcinomu plic, triple negativní karcinom prsu a slinivky,“ uvedla k tomu dnes místopředsedkyně HOP Michaela Tůmová. „Koordinátoři péče mohou zachránit vyšší desítky až stovky životů,“ doplnila Pazderová.
Podle Mariana Rybáře, který má problematiku na MZd na starosti, je potřeba racionálně nahrazovat práci lékařů a dalších zdravotníků jinými profesemi. Pro práci koordinátora tak podle něj není podmínkou zdravotnické vzdělání.
Podle Šárky Slavíkové se chce organizace zaměřit také na sociální dopady onkologických onemocněním. Diagnóza a léčba u nich často vede k náhlému propadu finanční situace. „Typická kombinace je nemoc, hypotéka a rozvod,“ řekla. Jako problematickou vidí například změnu v sociálních dávkách, nová takzvaná superdávka podle ní není na situaci onkologických pacientů dobře nastavená. Podobně je pro nevyléčitelně onkologicky nemocné často problém získat příspěvek na péči. Vhodná by podle ní byla větší spolupráce MZd a ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). „Na MPSV by měla vzniknout podobná platforma, jako je pacientská rada MZd,“ míní.
Každý rok v ČR lékaři diagnostikují nádor více než 85.500 osobám a kolem 28.000 rakovině podlehne. Mezi nejčastější diagnózy patří u mužů rakovina plic, prostaty, tlustého střeva a konečníku, žaludku a jater. U žen jsou nejčastější rakovina prsu, tlustého střeva a konečníku, plic, děložního čípku a štítné žlázy.
Rizikovými faktory, které vyvolávají či podporují vznik rakoviny, jsou užívání tabáku, konzumace alkoholu, nezdravá strava včetně nízkého příjmu ovoce a zeleniny, fyzická nečinnost, obezita či karcinogeny v prostředí. Přibližně jedna třetina úmrtí na rakovinu je způsobena faktory nezdravého životního stylu.
