Praha 18. prosince (ČTK) – Každý pátý Čech trpí podle průzkumů nějakým duševním onemocněním, zapomíná se však na prevenci. U poloviny nemocných se podle odborníků projeví příznaky dříve než ve 14 letech. Národní akční plán pro duševní zdraví, který dnes schválila Rada vlády pro duševní zdraví, počítá proto s tím, že by se na prevenci více zaměřily i školy. Členové rady to řekli na tiskové konferenci po dnešním prvním jednání. Do psychiatrické péče plyne ročně asi deset miliard korun z veřejného zdravotního pojištění.
Zásadní je podle odborníků problémy odhalit ještě předtím, než se z nich rozvine závažná psychiatrická diagnóza. “Kdyby existoval systém časné intervence, tak k některým nákladům nedojde a nedojde někdy ani ke zmařeným životům,” řekl garant reformy duševního zdraví Ivan Duškov.
Přestože u poloviny nemocných se duševní problémy projeví už před 14. rokem života, současné vzdělávání s tématem duševního zdraví podle zástupkyně uživatelů péče Marie Salomonové nepracuje. “Podařilo se nám do národního akčního plánu toto téma prosadit. Měly by být podpořeny také vysokoškolské poradny pro studenty a jejich dostupnost,” uvedla. V radě vlády jsou zastoupená i ministerstva práce, školství nebo spravedlnosti s tématem ochranného léčení.
Rada probírala také reformu psychiatrické péče, která počítá mimo jiné s postupným rušením lůžek ve velkých psychiatrických nemocnicích a převedení jejich pacientů do péče ambulancí a terénních týmů, takzvaných center duševního zdraví. “Aktuálně propuštěných z hospitalizace bylo za dva roky 1663 lidí, kteří dnes fungují v rámci komunitních služeb,” řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Center funguje 17 po celém Česku, schválená jsou další čtyři a podle ministra bude brzy vybíráno dalších devět. Postupně z pilotního provozu hrazeného z evropských fondů centra přecházejí na úhrady ze zdravotního pojištění. Připravuje se také nový komplexnější přístup k ambulantním službám, rozšíření center duševního zdraví na děti a mladistvé nebo na seniory. Velké psychiatrické nemocnice mají v návaznosti na reformu postupně podle svých transformačních plánů omezovat počty lůžek.
Rada vlády se bude podle ministra scházet jednou za čtvrtletí nebo pololetí podle potřeby, měsíčně se budou nad tématem potkávat úředníci jako členové pracovní skupiny.
Náklady na diagnostiku a léčbu duševních chorob spolu s náklady na sociální služby a dalšími nepřímými náklady, mezi které patří například absence v práci či invalidita, jsou odhadovány na 100 miliard korun. Duševní poruchy a poruchy chování jsou podle ministra Vojtěcha nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.
Z lidí, kteří trpí nějakým duševním onemocněním, kolem deseti procent má duševní poruchu spojenou s užíváním alkoholu, sedm procent má nějaký druh úzkostné poruchy, asi 5,5 procenta trpí poruchami nálady a čtyři procenta mají závažné deprese. Sebevraždu spáchají čtyři Češi každý den. Alzheimerova choroba nebo další demence budou v roce 2020 postihovat asi 183.000 lidí. Na její odhalování se mají v příštím roce začít více zaměřovat také praktičtí lékaři.
