Program je zaměřený na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti duševního zdraví. “To je ostatně v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která uvádí, že v současném vzdělávacím systému je oblast psychohygieny podhodnocena, žáci nemají potřebné kompetence, a zároveň chybí programy prevence deprese, úzkosti, škodlivého stresu a sebevražednosti,” uvedl vedoucí Výzkumného programu sociální psychiatrie v NUDZ Petr Winkler.
Pilotní podoba programu už v letech 2018 až 2020 fungovala na 25 základních školách, žáci se při něm seznámili s pěti základními tématy: duševním zdravím, emoční gramotností, vztahy, komunikací a první pomocí v oblasti duševního zdraví.
“Věříme, že pokud se program osvědčí a ukáže jako efektivní, bude možné ho posléze zprostředkovat všem žákům, i těm ze socioekonomicky znevýhodněných rodin. Větší pozornost duševnímu zdraví může pomoci dětem najít anebo si udržet duševní rovnováhu, a tím nejen zvýšit svoji kvalitu života, ale také zlepšit své výsledky ve škole, vztahy a sociální fungování jako takové,” doplnil Winkler.
Monitoring duševního zdraví ve školských institucích ukazuje například rozdíly mezi jednotlivými regiony, typy škol a podobně. Umožňuje nejen vyhodnocení efektivity preventivních a podpůrných programů, ale i reakci na výjimečné situace, jako je pandemie covid-19.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) až pětina dětí a dospívajících zažije nějakou formu duševního onemocnění. Polovina prvních příznaků duševních onemocnění se projeví již před čtrnáctým rokem věku a až tři čtvrtiny před 24. rokem. Většina nemá k dispozici včasnou pomoc nebo ji ani nevyhledává, a to z mnoha různých důvodů včetně stigmatizace. Duševní zdraví mladých podle WHO ovlivnila i pandemie.
