Nejčastěji se s nemocí potýkají lidé nad 60 let, tvoří 88 procent pacientů. Příčin je podle odborníků několik, podílí se na nich nevhodná strava, kouření, obezita, dlouhodobá cukrovka a u deseti procent pacientů i genetika.
„K varovným signálům patří nechtěné hubnutí, nově vzniklá nebo zhoršující se cukrovka,“ popsal onkochirurg z Chirurgické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze Martin Oliverius. Hubnutí je varující, pokud hmotnost bez úpravy jídla či pohybu klesne na půl roku o pět procent nebo za rok o deset procent.
Varováním může být také bolest v zádech či podbřišku, tmavá moč nebo mastná, světlá a zapáchající stolice, která nejde spláchnout. „Jídlo, které sníme, se nám dobře nestráví,“ řekl Oliverius. Větší pravděpodobnost vyléčení mají lidé, kteří se k lékaři dostaví včas. Směřovat by měli nejprve ke svému praktickému lékaři.
„Osud pacientů může nejvíc ovlivnit rychlost. Nádor roste velmi rychle,“ dodal Oliverius. Organizace Hlas onkologických pacientů připravila informační materiál, kde se lidé dozvědí o příznacích a léčbě. Diagnózu nejlépe potvrdí vyšetření počítačovou tomografií (CT) s takzvaným pankreatickým protokolem.
Pro zajištění nejlepší možné léčby je podle odborníka nezbytné, aby byl každý pacient s potvrzenou diagnózou neprodleně odeslán do jednoho ze specializovaných center. Těch je v Česku 13, má je většina fakultních nemocnic a nemocnice Novém Jičíně či Českých Budějovicích.
Od roku 2026 by měla mít všechna komplexní onkologická centra takzvaného koordinátora péče. Pracovník pomůže pacientovi usnadnit cestu k diagnostice a léčbě, důležité je to zejména u rychle rostoucích nádorů jako je kromě rakoviny slinivky také karcinom plic nebo některé nádory prsu.
