“Přítomnost velmi malých množství biomarkerů v krvi může indikovat začátek zhoubného bujení. Jejich včasná detekce tak umožní lékařům diagnostikovat zhoršení zdravotního stavu již v začátcích onemocnění,” uvedl jeden z autorů studie Zdeněk Farka.
Imunochemické metody jsou v klinické diagnostice běžné, příkladem jsou těhotenské testy nebo antigenní testy na covid. Současné metody však často nemají dostatečnou citlivost pro detekci biomarkerů, které jsou v těle jen v malém množství. “Námi vyvinutá metodika umožňuje tento problém překonat, a dosáhnout tak mnohem vyšší citlivosti,” řekl Farka.
Vydaná práce shrnuje výsledky dosažené a publikované v předchozích letech. Srovnává různé metody přípravy značek na bázi foton-upkonverzních nanočástic od jejich syntézy přes modifikaci povrchu až po vazbu biomolekul, které umožňují specifickou funkci. Následně demonstruje využití značek pro detekci markeru rakoviny prostaty.
Výzkumný tým demonstroval také využití nanočástic při zobrazování biomarkeru HER2, který slouží k odhalování rakoviny prsu. V histopatologii je identifikace rakovinných buněk typicky založena na označení biomarkerů na jejich povrchu, poté následuje mikroskopické vyšetření a vyhodnocení obrázků zkušeným patologem.
“Současným trendem jsou ale snahy toto vyhodnocení provádět automaticky za pomoci pokročilých algoritmů. Ukázali jsme, že s použitím nanočástic je možné dosáhnout dostatečně vysokého poměru signálu k pozadí, což je jedním ze základních předpokladů pro automatizaci vyhodnocování histochemických preparátů v takzvané digitální patologii,” řekl Farka.
