Obě ministerstva podle kontrolorů nesplnila řadu úkolů uložených vládou a neučinila všechny potřebné kroky ke stabilnímu ukotvení a rozvoji sítě center duševního zdraví. “Nedostatek odborného personálu, nezajištění udržitelného financování sociální péče v centrech a nedostatky v právních předpisech ohrožují provoz již existujících center a působí jako vážná překážka pro vznik nových,” uvedl NKÚ.
Kontrola NKÚ ukázala, že ačkoliv peníze byly vynaloženy účelně, nebyl splněn cíl vybudovat do roku 2023 síť 100 center duševního zdraví. Díky dotaci ve výši 407 milionů korun vzniklo 29 center duševního zdraví. Podle NKÚ není vznik sítě 100 center duševního zdraví, která by pokryla celé území ČR, reálný ani v posunutém termínu do roku 2030.
Pro vznik nových center, ale i celkově v oblasti péče o duševní zdraví dosud chybí v ČR stále více než polovina potřebných specialistů, zejména psychiatrů a psychiatrických sester. MZd podle NKÚ nečinilo v této věci dostatečné kroky, například v letech 2021 a 2023 vůbec nepodpořilo dotacemi na rezidenční místa specializační vzdělávání lékařů v oboru psychiatrie.
“Ministerstvo zdravotnictví bere zprávu NKÚ na vědomí. Nutno dodat, že kontrolovaný časový úsek se týká období 2019-2022, tedy převážně minulé vlády. Otázku zajištění personálu vnímáme a aktivně ji řešíme,” sdělil ČTK mluvčí Mzd Ondřej Jakob. Zmínil, že pro letošní rok bylo vypsáno 50 rezidenčních míst pro podporu vzdělávání zdravotnických profesionálů v oblasti duševního zdraví.
Ani šest let po vzniku prvních center duševního zdraví není podle kontrolorů zajištěno financování jejich sociální části. Podle ministerstva zdravotnictví se ale financování center duševního zdraví významně posunulo. “Od roku 2025 budou zdravotní výkony poskytované v CDZ součástí seznamu zdravotních výkonů a budou hrazeny hodnotou bodu dle úhradové vyhlášky. Skončila tedy pilotní fáze a služby CDZ budou standardní součástí úhradových mechanismů stejně jako ostatní zdravotní služby,” uvedl resort. Významná podpora péče o duševní zdraví pokračuje podle ministerstva i nadále z fondů EU.
MPSV se závěry NKÚ nesouhlasí. “Předně je klíčové, že kontrolováno bylo období 2019-2022. Od té doby došlo k zásadním posunům,” sdělil ČTK mluvčí MPSV Jakub Augusta. Připomněl, že pro rok 2023 na podporu rozvoje služeb v reformě péče o duševní zdraví MPSV vyjednalo ze státního rozpočtu půl miliardy korun, stejná částka byla i letos a pro příští rok bude celková částka na financování sociálních služeb navýšena. Právě na podporu rozvoje služeb v reformě péče o duševní zdraví je určeno 725 milionů korun. “MPSV tedy v posledních letech zajistilo dostatek financí na celou škálu služeb v oblasti péče o duševní zdraví, a to i na další období. Za dostupnost sociálních služeb na svém území pak zodpovídají jednotlivé kraje,” podotkl.
Zájem o služby center podle NKÚ roste, což potvrzuje stoupající počet klientů. Zatímco v roce 2018, tedy v prvním roce své existence, měla centra duševního zdraví v ČR 302 unikátních klientů, v pátém roce to bylo 6257 klientů. Počet dlouhodobě hospitalizovaných psychiatrických pacientů klesl z téměř 30.300 v roce 2018 na 25.300 v roce 2022. “Služby v přirozeném prostředí jsou však i nadále dostupné jen části lidí s duševním onemocněním, kterých v Česku stále přibývá,” uzavřel NKÚ.
Ministerstvo zdravotnictví v reakci uvedlo, že aktuálně jsou centra duševního zdraví v každém kraji České republiky. “Center duševního zdraví pro osoby se závažným duševním onemocněním fungují již ve 36 městech (u dvou se jedná o detašovaná pracoviště). Poslední dvě byla otevřena v září tohoto roku,” sdělil resort. Přehled center je zveřejněn na webu, který je průběžně aktualizován.
