Velkou část psychických potíží tvoří podle Vida úzkost, dále somatizované psychické obtíže, což je psychická nepohoda projevující se jako příznak například bolesti, arytmie a podobně. Lékaři pečují i o pacienty se závislostmi nebo intoxikacemi v souvislosti s návykovými látkami přibývá i pokusů o sebevraždu. “Z hlediska demografie jsou pacienty s psychickými obtížemi více ženy okolo 30 let často i s vysokoškolským titulem. Přibývá však i lidí v seniorském věku pod vlivem alkoholu nebo jejich pokusy o sebevraždu,” řekl Vido.
Problémy podle něj měli i uprchlíci z Ukrajiny. “Přes prvotní obtíže nejčastěji jako bolest na hrudi byla příčina psychická,” poznamenal Vido. Počet pacientů s psychickými obtížemi podle něj vzrostl v poslední době v souvislosti se zvyšováním inflace a zdražováním. “Původně byly body zlomu covid, posléze ukrajinská krize a teď krize energetická a zdražování. Je nesnadné lidi přesvědčit o tom, že obtíže jsou psychického charakteru. Zpravidla pomůže empatický přístup, vysvětlování všech nálezů a výsledků, které vylučují somatickou patologii, aktivní zahrnutí pacienta do dialogu o péči o jeho fyzické i psychické zdraví,” řekl lékař.
Prevencí z hlediska psychických obtíží je z jeho pohledu stabilní sociální síť včetně pravidelné multigenerační komunikace i soustředění volného času k aktivnímu rozvoji fyzickému i vědomostnímu. “S vytrácením se mezigeneračních vazeb klesá obecná míra zdravotní gramotnosti, roste míra nekritického vyhledávání diagnóz na internetu a z toho pramenící psychická stigmatizace. Napomáhá tomu všemu bohužel styl tzv. defenzivní medicíny, což je nadměrné vyšetřování a léčení majoritně zdravé populace,” dodal Vido.
