Nejnovější poznatky výzkumu a léčby onemocnění mozku i míchy představila konference v Praze

Praha 24. 11. 2015 – Aktuální pohled na světový výzkum mozku včetně metod, jak léčit různá neurodegenerativní onemocnění, poranění míchy, epilepsii a další, přinesla 10. konference České společnosti pro neurovědy s mezinárodní účastí a Česko – taiwanské neurovědní sympozium v Praze ve dnech 18. až 19. listopadu 2015.

 

V Praze se uskutečnila ve dnech 18.–19. listopadu 2015 v areálu ústavů Akademie věd v Praze – Krči 10. konference České společnosti pro neurovědy s mezinárodní účastí, jejíž součástí bylo Česko-taiwanské neurovědní symposium. Konferenci organizoval prof. Josef Syka a jeho kolegové z Ústavu experimentální medicíny AV ČR v rámci programu Akademie věd s názvem Strategie AV 21 Qualitas . Účast osmi předních neurovědců z Taiwanu zajistilo Ministerstvo pro vědu Taiwanu prostřednictvím Tchajpejské obchodní a kulturní kanceláře v Praze. Program konference zahrnoval výzkum mozku a míchy počínaje molekulární a buněčnou úrovní, přes kmenové buňky až po klinické aplikace. Profesor Josef Syka komentoval konferenci: „Výzkum mozku a celého nervového systému v současné době představuje jednu z hlavních priorit výzkumu ve světě a současně garantuje praktické využití jeho výsledků v praxi, počínaje informatikou, kybernetikou, ale především v léčbě nervových a psychických onemocnění.“

 

Úvodní přednášku konference týkající se činnosti neuronových sítí mozkové kůry přednesl světově uznávaný neurovědec, český rodák, profesor Karel Svoboda, nositel evropské Brain Prize za rok 2015 a vědecký pracovník Howard Hughes Medical Institute sídlícího v Janelia Research Campus ve Virginii. Velká pozornost jak z české tak z taiwanské strany byla věnována využití kmenových buněk a biomateriálů v léčbě poranění míchy a v léčbě neurodegenerativních onemocnění zvláště amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Výsledky preklinických i klinických studií prezentoval tým profesorky Evy Sykové a tým taiwanských kolegů. Výsledky dlouhodobého výzkumu onemocnění ALS o potenciálním využití lidských neurálních prekurzorů odvozených z indukovaných pluripotentních kmenových buněk pro léčbu tohoto neurodegenerativního onemocnění představili vědci v rámci mezinárodní spolupráce s Universitou v Cambridge (UK). Pozitivní vývoj výzkumu poranění míchy a onemocnění ALS komentuje profesorka Eva Syková: „Jsem velmi ráda, že náš společný výzkum objasňuje mechanismy těchto onemocnění a nabízí možnosti budoucí léčby.“

 

Zahraniční vědci Oxana a Serhyi Forostyakprof. Govindan Dayanithi, působící dlouhodobě v ÚEM, prezentovali metody vápníkového profilování kmenových buněk. Jiří Paleček z Fyziologického ústavu AV ČR objasnil úlohu páteřních TRPV1 receptorů a jejich roli při modulaci bolesti a léčbě.

 

Přínosnou pro konferenci byla také účast předních brněnských neurologů prof. Ivana Rektora, prof. Ireny Rektorovéprof. Milana Brázdila z CEITECu a Nemocnice u sv. Anny, kteří využívají moderní technická zařízení svého pracoviště především v zobrazovací technice, pro výzkum kognitivních funkcí mozku a diagnostiku a léčbu neurodegenerativních onemocnění a epilepsie.  Mnozí další významní čeští neurovědci doplnili svými přednáškami spektrum této konference a mladí vědečtí pracovníci prezentovali celkem 60 panelových sdělení.

 

 

Kontakt pro média:

Tiskový mluvčí

Mgr. Tomáš Staněk

+420 739 280 905

tomas.stanek@biomed.cas.cz

 

 


ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY Akademie věd ČR, v. v. i. (ÚEM) je světově uznávaným centrem základního biomedicínského výzkumu a má status Centra excellence EU – MEDIPRA. Výsledky výzkumu ÚEM jsou aplikovatelné v oboru neurověd, regenerativní medicíny, farmakologie, teratologie, ochrany životního prostředí a diagnostických metod. V současné době má ústav 10 samostatných vědeckých oddělení a jednu laboratoř. Výzkumná činnost ústavu je zaměřena kromě základního výzkumu i na využití jeho výsledků v klinické medicíně. Cílem jeho činnosti je vyvíjet léčebné postupy a techniky aplikovatelné v mnoha oborech klinické praxe. Aktuální projekty s přímým klinickým dopadem:

  • Náhrada kloubních chrupavek pomocí transplantace pomnožených autologních buněk chrupavky v biomateriálu na bázi biogenních makromolekul.
  • Využití mezenchymálních kmenových buněk pro urychlení hojení ran a jejich využití při léčbě míšního poranění a degenerativních onemocněních CNS.
  • Vývoj imunofarmak s jedinečnou schopností stimulovat produkci interferonu a zvýšit tak obranyschopnost organismu proti virovým a nádorovým onemocněním.
  • Optimalizace vlastností biomateriálů na bázi polymerních makroporézních hydrogelů a netkaných nanovlákenných textilií pro použití v medicíně.
  • Vývoj diagnostických látek na bázi nanočástic oxidu železa, určených k označování a sledování buněk in vivo pomocí magnetické rezonance.
  • Výzkum nádorů a teratologie
  • Využití kmenových buněk pro léčbu defektů rohovky, diabetu, jaterního selhání a léčbu ischemické choroby srdeční